Dermatitis seborrhoica
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 11. 4. 2013, 08:39, kterou vytvořil 109.235.7.120 (Diskuse) (Špatný nadpis)

Typické lokalizace seboroické dermatitidy u dospělých.

Seboroická dermatitida je časté onemocnění neznámé etiologie, které se řadí mezi chronická papuloskvamózní kožní onemocnění s výsevem recidivujících kožních změn lokalizovaných v okrscích kůže bohatých na přítomnost mazových žláz. Nejčastěji postihuje oblast obličeje, vlasaté části hlavy a horní části trupu. Postihuje v různých formách novorozence a kojence, ale také dospělé okolo 4. decenia, většinou mužského pohlaví. Pozorován je i familiární výskyt, vliv dědičnosti však nebyl potvrzen. Predispozičním faktorem je zvýšená činnost mazových žláz – tzv. status seborrhoicus. Neujasněný je vztah onemocnění k mikrobiálním infekcím, k endokrinním funkcím, k psychickým faktorům aj.[1]

Množení skinhedůůůůůů

  • Tvorba žlutavě růžových ložisek s nánosem mastných šupin ve kštici a v intertriginózních místech. Téměř nesvědí, jen zřídka mokvá.
  • U imunodeficitních dětí může přejít v erytrodermii (erythrodermia desquamativa Leiner) provázenou horečkou, průjmem a zvracením s metabolickou acidózou.
  • Projevuje se zejména v prvních třech měsících života.
  • U pastózních kojenců s nevhodou výživou, častěji při umělé výživě.
  • Etiopatogeneticky se vedle zvýšeného mazotoku uplatňuje především osídlení kůže Candida albicans.
  • Patogeneze: zvýšená aktivita mazových žláz vlivem dočasné vysoké endogenní produkce androgenů kůrou nadledvin; alterované poměry nenasycených mastných kyselin; dočasné změny funkce enzymu δ-6-desaturázy (konverze linolenové a arachidonové kyseliny do dlouhých řetězců nenasycených mastných kyselin); imunologické abnormality, aktivace komplementu a kolonizace lipofilními kvasinkovitými organismy typu Malassezia (Pityrosporum ovale).
  • U kojenců se seborrhoickou dermatitidou je zjišťována ve stolici a na kůži Candida albicans.[1]

Pityriasis simplex alba

Dermatitis seborrhoica dospělých

Akutní forma seboroické dermatitidy
  • V základní formě postihuje seboroická místa.
  • Tvoří zde ložiska ostře ohraničená, žlutavě růžová, olupující se mastné šupinky.
  • Ve kštici se vrství ve větší nános.
  • Rozlišujeme několik charakteristických forem: retroaurikularis, mediothoracica, intertriginosa aj.
  • Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit: lupénku, pityriasis rosea, mycosis fungoides a další.

Léčba

Základem léčby je vysoušení lézí a protizánětlivá terapie. U kojenců je možné ke změkčování šupin použít olej s kyselinou salicylovou (3%) a koupele s protizánětlivým účinkem (extrakty z ovsa, olejové přísady). Lokálně lze použít aplikovaná azolová antimykotika s obsahem flutrimazolu, etoconazolu, econazolu.[1]

Odkazy

Reference

  1. Skočit nahoru k: a b c SALAVEC, M. Seborrhoická dermatitida, lupovitost. Medicína po promoci 5/2010 [online]. 2010, roč. -, vol. 5, s. -, dostupné také z <http://www.tribune.cz/clanek/20102>. 

Zdroj