Klíšťová encefalitida
Z WikiSkript
Etiologie
Klíšťová encefalitida je lokální sezónní arbovirová neuroinfekce.[1]
- Původce: arbovirus (tj. virus přenášený členovci, obalený RNA virus) z čeledi Flaviviridae.
- Rezervoár infekce: drobní hlodavci a větší lesní zvířata, ovce, kozy.
- Přenos (vektor): sáním krve infikovanými nymfami či dospělci klíštěte obecného (Ixodes ricinus, virus je ve slinách klíšťat, proto stačí k přenosu krátká doba sání), promořenost klíšťat v endemických oblastech je až 1 %; vzácněji pitím mléka infikovaných koz a ovcí.
- Inkubační doba: 7–14 dní
Epidemiologie
Hlášený výskyt klíšťové encefalitidy v České republice v letech 2000–2009 je 500–1000 případů ročně, tzn. 5–10 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.[2]
- v ČR je známa teprve po roce 1945
- výskyt je nejčastější v povodí Vltavy, Berounky a Sázavy, ve středních a jižních Čechách
- nejčastěji od dubna do října
Klinické příznaky a průběh
- většina nákaz je inaparentních
Po 1–2 týdnech inkubace je většinou typický dvoufázový průběh:
- 1. fáze („chřipková“) – virémie s bolestí hlavy a svalů, zvýšenou teplotou, únavou, stav se za několik dní zlepší → uzdravení/nastoupí 2. fáze.
- 2. fáze – meningeální příznaky: cefalea, světloplachost, encefalomyelitické příznaky: alterace vědomí (spavost až kóma), poruchy hlavových nervů, bulbární syndrom, chabé parézy končetin; vysoké horečky, porucha spánku, zvracení, třesy
- Průběh je buď abortivní – meningitida, encefalitida, ev. encefalomyelitida.
Diagnostika
- důležitá je anamnéza dvoufázového průběhu – ověříme průkazem časných IgM v séru metodou ELISA
- vzestup specifických protilátek (KFR, HIT)
Léčba a prevence
- Dosud jen symptomatická (analgetika, antiemetika, antipyretika), klidový režim.
- Odlehčovací lumbální punkce (v CSF desítky až stovky lymfocytů, mírně vyšší bílkovina).
- Parézy léčíme podáváním vit. B a rehabilitací.
- Příznivě působí antiedematózní léčba a kortikoidy.
- Doporučuje se vyhýbat se slunci, delšímu sledování televize a vyšší duševní zátěži.
- Aktivní imunizace je dostupná široké veřejnosti (inaktivovaná vakcína ve 3 dávkách, přeočkování za 3 roky). Je třeba zvážit riziko postvakcinační encefalitidy.
- Prevencí též ochrana před klíšťaty a pití pasterizovaného mléka (šíří se i mlékem infikovaných zvířat, včetně mléka kravského.[3]).
Prognóza a následky
- Těžší formy vyžadují rekonvalescenci trvající týdny až měsíce.
- Přetrvávají rezidua (u 10 % pacientů)[4] v podobě periferních chabých paréz, poruch paměti, soustředění a spánku.
Odkazy
Související články
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Reference
- ↑ SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
- ↑ STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV,, et al. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2000-2009 [online]. ©2010. [cit. 2010-08-15]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne>.
- ↑ VERETA, LA, VZ SKOROBREKHA a SP NIKOLAEVA. The transmission of the tick-borne encephalitis virus via cow's milk [online]. ©1991. [cit. 2010-01-14]. <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1770888>.
- ↑ POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2.. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.
Použitá literatura
- HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
- ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.
