Energetický systém buňky

Mitochondrie

Mitochondrie jsou kulovité nebo vláknité organely.

0,5 μm široké a až 10 μm dlouhé
shromažďují se v místech s vysokou metabolickou aktivitou (apikální konce řasinkových buněk, střední segmenty spermií)
transformují chemickou energii metabolitů obsažených v cytoplazmě v druh energie buňkám snadno přístupný
tato energie je zčásti skladována v makroergních fosfátových vazbách určitých sloučenin (např. ATP) a pohotově uvolňují energii při potřebě buňky
vyskytují se v cytoplazmě ve vysokém počtu
tvořeny bílkovinami a lipidy společně s DNA a RNA
skládají se ze:

zevní mitochondriální membrány a
vnitřní mitochondriální membrány vybíhající směrem do nitra ve výběžky = kristy

membrány uzavírají dva prostory – mezi zevní a vnitřní membránou = prostor intramembranózní, souvisí s prostory intrakristálními (prostor ohraničený vnitřní mitochondriální membránou je prostor interkristální – obsahuje zrnitou hmotu = mitochondriální matrix, která je bohatá na bílkoviny s malým množství DNA a RNA)
kristy jsou většinou hřebenovité ploché přepážky
- buňky secernující hormony mají kristy tubulární – tím se zvětší vnitřní povrch mitochondrií – zde jsou umístěny enzymy a ostatní sloučeniny zapojené do oxidativní fosforylace (systém měnící ADP na ATP)
počet mitochondrií i jejich krist přímo závisí na metabolické aktivitě buňky (například v kardiomyocytech tvoří 40% objemu buňky)
bazolaterální labyrint slouží k přenosu iontů
nezbytné v tkáních odkázaných na aerobní způsob získávání energie (nervová tkáň, sítnice)
nejsou v erytrocytech
v matrix jsou též lokalizovány enzymy cyklu kyseliny citronové, odbývá se zde i Beta oxidace mastných kyselin
endosymbiotická teorie – kruhovitá dvoušroubovicovitá DNA, RNA tří druhů, ribosomy
funkce (zkráceně): mitochondrie transformuje chemickou energii metabolitů do formy energie lehce buňkou využitelnou k osmotické, mechanické, elektrické a chemické práci → tj ve formě ATP ale i k tvorbě tepla
- na vnitřní mitochondriální membráně: oxidativní fosforylace
- v matrix: beta-oxidace aKrebsův cyklus


			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

Odkazy

Související články

Použitá literatura

JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H 1997, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.