Viry
Obecně
Viry jsou neživé útvary tvořené NK a proteiny, napadají buňky a využívají jejich buněčné struktury pro svoji replikaci.
Byly objeveny r. 1892 (viz Genetika v datech). Mimo buňku nejsou schopny samostatného metabolismu. Vyznačují se vysokou druhovou a orgánovou specifitou. Rozlišujeme viry rostlinné, živočišné a bakteriofágy, které napadají bakterie. Některé viry se významně podílejí i na vzniku neoplázií, označujeme je onkoviry.
Viry mohou být vektory přenášející genetické informace mezi buňkami. Toho je využíváno genetickém inženýrství a genové terapii.
Stavba viru
Virion je jedna částice. Jsou to tělíska různho tvaru.Mohou být kulovitá, tyčinkovitá, vláknitá.
Viriony jsou tvořené proteinovým obalem, tzv. kapsida, která obaluje molekulu nukleové kyseliny.* Kapsida je složená z proteinových podjednotek kapsomer (1–10, 20,… proteinů kódovaných geny virů). Obalené viry mají kromě kapsidy i další obal z dvouvrstvy proteinů a lipidů a pro virus specifické glykoproteiny; ty jsou vestavěny do buněčných membrán infikovaných hostitelských buněk a umožňují identifikaci viru i virem infikovaných buněk. Membrána je částí cytoplasmatické membrány hostitelské buňky.
Genom tvoří 1 molekula nukleové kyseliny (DNA nebo RNA). Oba typy nukleové kyseliny se mohou vyskytovat jako dvouřetězcová (dsDNA, dsRNA), nebo jednořetězcová (ssDNA, ssRNA) a „chromosom“ je buď lineární, nebo cirkulární.
Rozmnožování virů
Viry jsou neživé částice, prot by se u nich nemělo mluvit o reprodukci ve stejném slova smyslu jako u buněčných systémů. Nemnoží se, jen předládají vzor (nukleovou kyselinu), podle nějž jsou namnoženy. Pro svoji reprodukci využívají transkripční a translační aparát hostitelské buňky. Tento děj může probíhat pod obrazem intracelulární infekce.
Viry jsou v hostitelské buňce pomnoženy a lyzují ji. Uvolněné viriony napadají další buňky. Tomu se říká lytický cyklus.
Někdy se NK po vzniku viru do hostitelské buňky nereplikují a nevytvářejí zralé viriony. Genom viru se začlení do genomu hostitelské buňky a replikuje se s ní. To nazýváme lyzogenní cyklus. Vždy DNA viru je integrována dochromosomu hostitelské buňky. Nazýváme ji provirus.
Při směsných infekcích dochází k vzájemné rekombinaci genetické informace. Proces přispívá k variabilitě genotypu a fenotypu virů.
Klasifikace
- DNA viry – adenoviry, herpes viry
- PARVOVIRY (ssDNA lineární)
- RNA viry – retovirus (dsRNA)
- polioviry – ssRNA
Odkazy
Související články
Zdroj
ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11. 2. 2010]. <http://www.stefajir.cz>.