Zvracení
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 7. 4. 2011, 10:28, kterou vytvořila Míša R (Diskuse | příspěvky) (úpravy)

Heslo

Zvracení je označení pro náhlé, nervově řízené perorální (případně též pernasální) vyloučení tráveniny ze žaludku či dvanácterníku, způsobené křečovitými stahy svalstva břicha a bránice.

Zvracení se často vyskytuje po nevolnosti (nauzee), ačkoli může přicházet i osamoceně. Na rozdíl od nevolnosti může míti závažné důsledky – zvláště při recidivách způsobuje dehydrataci, hypochloremii, hypochloremickou alkalózu, následkem zvýšeného vylučování iontů dochází k jejich nerovnováze. Brání nemocnému v příjmu potravy a tak způsobuje také nutriční potíže. Při usilovných stazích může dojít k natrhnutí jícnu, jež vyvolá zvracení krve (Malloryho−Weisův syndrom).

Nervové řízení zvracení

Zvracení je koordinováno nervovými centry v prodloužené míše a to několi cestami[1]:

  • n. vagus (parasympatikus, serotonin přes 5−HT3−receptory)
  • nn. splanchnici (hrudní sympatikus), které inervují vnitřní orgány dutiny břišní
  • vlákna z vestibulárního systému (H1 histaminové a M1 cholinergní receptory)
  • vyšší nervová centra (reakce na podněty zrakové, čichové, emoční, ale i anticipační zvracení u chemoterapie)
  • area postrema − chemorecepční spouštěcí oblast (opioidní, 5−HT3, a D2 dopaminové receptory), stimulací může být urémie, hypoxie, ketoacidóza



Odkazy

Související články

Externí odkazy

Zdroj

  • http://pl.wikipedia.org/wiki/Wymioty
  • Klener, Pavel. Vnitřní lékařství. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha : Karolinum : Galén, c2006. ISBN 80-7262-430-X. Strana 29.

Reference

  1. LUKÁŠ, Karel a Aleš ŽÁK, et al. Chorobné znaky a příznaky :  76 vybraných znaků, příznaků a některých důležitých laboratorních ukazatelů v 62 kapitolách s prologem a epilogem. 1. vydání. Praha : Grada, 2010. 520 s. s. 219. ISBN 978-80-247-2764-6.

Použitá literatura

Doporučená literatura