Kognitiva: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (akt)
m (akt)
Řádek 14: Řádek 14:


== Inhibitory acetylcholinesterázy ==
== Inhibitory acetylcholinesterázy ==
Primární demence (jako např. Alzheimerova choroba) jsou charakteristické úbytkem acetylcholinergních neuronů a tedy nedostatkem acetylcholinu. Pro zlepšení kognitivních funkcí je třeba posílit cholinergní neurotransmisi, čehož můžeme dosáhnout snížením degradace acetylcholinu. K tomu se využívají inhibitory acetylcholinesterázy ([[nepřímá parasympatomimetika]]). Hlavními zástupci jsou:
'''Inhibitory acetylcholinesterázy''' jsou [[nepřímá parasympatomimetika]] a posilují cholinergní transmisi (která bývá u neurodegenerativních onemocnění snížená). Hlavními zástupci jsou:
*{{HVLP|donepezil}}
*{{HVLP|donepezil}}
*{{HVLP|rivastigmin}}  
*{{HVLP|rivastigmin}}  
Řádek 21: Řádek 21:


=== Farmakokinetika ===
=== Farmakokinetika ===
Inhibitory AChE se dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu, dají se aplikovat i transdermálně pomocí náplasti. Kromě rivastigminu jsou odbourávány v játrech pomocí [[Cytochrom P450|cytochromu P450]] (konkrétně CYP2D6 a CYP3A4) a vylučují se převážně močí.
Inhibitory AChE se dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu, dají se aplikovat i transdermálně pomocí náplasti. Kromě rivastigminu jsou odbourávány v játrech pomocí [[Cytochrom P450|cytochromu P450]] a vylučují se převážně močí.


=== Nežádoucí účinky ===
=== Nežádoucí účinky ===
Řádek 34: Řádek 34:


== Ostatní kognitiva ==
== Ostatní kognitiva ==
Používají se zejména '''''k léčbě chronických stavů'''''. Jejich hlavní indikací je [[Alzheimerova choroba]] (u které mohou zpomalit progresi) a jiné typy demencí. Jedná se o různé skupiny látek s odlišným mechanismem účinku.
Používají se zejména k léčbě chronických stavů. Jejich hlavní indikací je [[Alzheimerova choroba]] (u které mohou zpomalit progresi) a jiné typy demencí. Jedná se o různé skupiny látek s odlišným mechanismem účinku.


* '''[[Atypická antidepresiva]]'''
* [[Atypická antidepresiva]]
* '''[[Neuropeptidy]]'''
* [[Neuropeptidy]]
* '''Riluzol''' – inhibuje uvolňování [[glutamát]]u a děje vyvolané excitačními aminokyselinami, má komplexní neuroprotektivní účinky.
* {{HVLP|Riluzol}} – inhibuje uvolňování [[glutamát]]u a děje vyvolané excitačními aminokyselinami, má komplexní neuroprotektivní účinky.


<noinclude>
<noinclude>

Verze z 17. 2. 2025, 14:05

Kognitiva jsou látky, které zlepšují kognitivní funkce (vnímání, učení a paměť). Lze je také označit jako látky „antiamnestické“. Využívají se pro léčbu primárních demencí (např. Alzheimerova choroba). Řadíme sem inhibitory acetylcholinesterázy a glutamátergní antagonisty.[1]

Inhibitory acetylcholinesterázy

Inhibitory acetylcholinesterázy jsou nepřímá parasympatomimetika a posilují cholinergní transmisi (která bývá u neurodegenerativních onemocnění snížená). Hlavními zástupci jsou:

  • donepezilMediately: donepezil
  • rivastigminMediately: rivastigmin
  • galantaminMediately: galantamin
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Alzheimerova choroba/Inhibitory cholinesteráz.

Farmakokinetika

Inhibitory AChE se dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu, dají se aplikovat i transdermálně pomocí náplasti. Kromě rivastigminu jsou odbourávány v játrech pomocí cytochromu P450 a vylučují se převážně močí.

Nežádoucí účinky

K nežádoucím účinkům inhibitorů AChE patří nausea a zvracení, průjem, závratě, snížená chuť k jídlu, bolesti hlavy, třes nebo zmatenost. Způsobují mírnou bradykardii, což nesmíme opomenout u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (u těžkých převodních poruch jsou kontraindikovány). Dále mohou zvýšit sekreci žaludeční kyseliny a v kombinaci s nesteroidními antirevmatiky tak způsobit žaludeční vředy.

Indikace

Glutamátergní antagonisté

Ostatní kognitiva

Používají se zejména k léčbě chronických stavů. Jejich hlavní indikací je Alzheimerova choroba (u které mohou zpomalit progresi) a jiné typy demencí. Jedná se o různé skupiny látek s odlišným mechanismem účinku.


Odkazy

Související články

Externí odkazy

Použitá literatura

  • HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : TRITON, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.

Reference

  1. ŠVIHOVEC, J, et al. Farmakologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-5558-8.