Kognitiva: Porovnání verzí
m (akt) |
m (akt) |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Inhibitory acetylcholinesterázy == | == Inhibitory acetylcholinesterázy == | ||
'''Inhibitory acetylcholinesterázy''' jsou [[nepřímá parasympatomimetika]] a posilují cholinergní transmisi (která bývá u neurodegenerativních onemocnění snížená). Hlavními zástupci jsou: | |||
*{{HVLP|donepezil}} | *{{HVLP|donepezil}} | ||
*{{HVLP|rivastigmin}} | *{{HVLP|rivastigmin}} | ||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
=== Farmakokinetika === | === Farmakokinetika === | ||
Inhibitory AChE se dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu, dají se aplikovat i transdermálně pomocí náplasti. Kromě rivastigminu jsou odbourávány v játrech pomocí [[Cytochrom P450|cytochromu P450]] | Inhibitory AChE se dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu, dají se aplikovat i transdermálně pomocí náplasti. Kromě rivastigminu jsou odbourávány v játrech pomocí [[Cytochrom P450|cytochromu P450]] a vylučují se převážně močí. | ||
=== Nežádoucí účinky === | === Nežádoucí účinky === | ||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
== Ostatní kognitiva == | == Ostatní kognitiva == | ||
Používají se zejména | Používají se zejména k léčbě chronických stavů. Jejich hlavní indikací je [[Alzheimerova choroba]] (u které mohou zpomalit progresi) a jiné typy demencí. Jedná se o různé skupiny látek s odlišným mechanismem účinku. | ||
* | * [[Atypická antidepresiva]] | ||
* | * [[Neuropeptidy]] | ||
* | * {{HVLP|Riluzol}} – inhibuje uvolňování [[glutamát]]u a děje vyvolané excitačními aminokyselinami, má komplexní neuroprotektivní účinky. | ||
<noinclude> | <noinclude> |
Verze z 17. 2. 2025, 14:05
![]() | Na tomto článku se právě pracuje | |||
Máte-li nějaké náměty či poznámky k jeho obsahu, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte autora stránky – naleznete jej v historii. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 17. února 2025 v 14:05. | ||||
Kognitiva jsou látky, které zlepšují kognitivní funkce (vnímání, učení a paměť). Lze je také označit jako látky „antiamnestické“. Využívají se pro léčbu primárních demencí (např. Alzheimerova choroba). Řadíme sem inhibitory acetylcholinesterázy a glutamátergní antagonisty.[1]
Inhibitory acetylcholinesterázy
Inhibitory acetylcholinesterázy jsou nepřímá parasympatomimetika a posilují cholinergní transmisi (která bývá u neurodegenerativních onemocnění snížená). Hlavními zástupci jsou:
Farmakokinetika
Inhibitory AChE se dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu, dají se aplikovat i transdermálně pomocí náplasti. Kromě rivastigminu jsou odbourávány v játrech pomocí cytochromu P450 a vylučují se převážně močí.
Nežádoucí účinky
K nežádoucím účinkům inhibitorů AChE patří nausea a zvracení, průjem, závratě, snížená chuť k jídlu, bolesti hlavy, třes nebo zmatenost. Způsobují mírnou bradykardii, což nesmíme opomenout u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (u těžkých převodních poruch jsou kontraindikovány). Dále mohou zvýšit sekreci žaludeční kyseliny a v kombinaci s nesteroidními antirevmatiky tak způsobit žaludeční vředy.
Indikace
Glutamátergní antagonisté
Ostatní kognitiva
Používají se zejména k léčbě chronických stavů. Jejich hlavní indikací je Alzheimerova choroba (u které mohou zpomalit progresi) a jiné typy demencí. Jedná se o různé skupiny látek s odlišným mechanismem účinku.
- Atypická antidepresiva
- Neuropeptidy
- Riluzol
– inhibuje uvolňování glutamátu a děje vyvolané excitačními aminokyselinami, má komplexní neuroprotektivní účinky.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Použitá literatura
- HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : TRITON, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.
Reference
- ↑ ŠVIHOVEC, J, et al. Farmakologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-5558-8.