Krční achalázie: Porovnání verzí
(sjednotit s článkem Achalázie) |
(sjednocení se strankou Achalazie) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Achalázie''' neboli '''porucha motility''' (pohyblivosti) '''jícnu''' je onemocnění relativně '''vzácné''' a má různou tíži projevu. | '''Achalázie''' neboli '''porucha motility''' (pohyblivosti) '''jícnu''' je onemocnění relativně '''vzácné''' a má různou tíži projevu. | ||
[[Jícen]] je dutý orgán, který navazuje na hltan a ústí do [[žaludek|žaludku]]. Stěna jícnu je tvořena mimojiné i svalovinou. Vzájemně koordinované stahy svalových buněk ve stěně jícnu řízené místními gangliovými buňkami vedou při polykání ke správnému posunu potravy směrem k žaludku, od něhož je jícen oddělen '''dolním jícnovým svěračem''' (kruhově zesílená svalovina). Při postupu potravy k žaludku se svěrač opět díky místním gangliovým buňkám otevře a potrava „spadne“ do žaludku. | [[Jícen]] je dutý orgán, který navazuje na hltan a ústí do [[žaludek|žaludku]]. Stěna jícnu je tvořena mimojiné i svalovinou. Vzájemně koordinované stahy svalových buněk ve stěně jícnu řízené místními gangliovými buňkami vedou při polykání ke správnému posunu potravy směrem k žaludku, od něhož je jícen oddělen '''dolním jícnovým svěračem''' (kruhově zesílená svalovina). Při postupu potravy k žaludku se svěrač opět díky místním gangliovým buňkám otevře a potrava „spadne“ do žaludku. | ||
Podkladem achalázie je neuromuskulární porucha (na úrovni nervus vagus nebo ve svalovině jícnu), spojená s úbytkem buněk v plexus myentericus a hypertrofií svaloviny, zvyšování intraluminálního tlaku může vést ke vzniku pulzních divertiklů nad svěrači. | |||
==Rozdělení== | |||
*krční (kriko-faryngeální) – porucha relaxace horního jícnového svěrače při polykání | |||
*ezofago-kardiální – úbytek peristaltiky a neschopnost relaxace dolního jícnového svěrače při polykání | |||
==Příčiny== | ==Příčiny== | ||
Řádek 13: | Řádek 14: | ||
==Projevy== | ==Projevy== | ||
Projevy nemoci vznikají postupně. Zásadním projevem je '''porucha polykání neboli [[dysfagie]]'''. Nemocný začne mít zprvu problém polykat velká tuhá sousta, zakuckává se, cítí bolest a tlak na hrudi v době jídla (jídlo se hromadí v jícnu a nepostupuje dále). Nemocný člověk si pomáhá tím, že sousta hojně zapíjí. Tekutiny nemocným jícnem lépe procházejí a mohou vzít tuhé části potravy s sebou. | Projevy nemoci vznikají postupně. | ||
Zásadním projevem je '''porucha polykání neboli [[dysfagie]]'''. Nemocný začne mít zprvu problém polykat velká tuhá sousta, zakuckává se, cítí '''bolest a tlak''' na hrudi v době jídla (jídlo se hromadí v jícnu a nepostupuje dále). Nemocný člověk si pomáhá tím, že sousta hojně zapíjí. Tekutiny nemocným jícnem lépe procházejí a mohou vzít tuhé části potravy s sebou. | |||
Dalším příznakem je '''častý [[kašel]]''', který se typicky objevuje v noci, a '''opakující se infekce [[dolní cesty dýchací|dolních cest dýchacích]]''' (opakované [[zápal plic|zápaly plic]]). Je to způsobeno častým zatékáním městnající se potravy do dýchacích cest. Dýchací cesty jsou sice chráněny záklopkou hrtanovou ([[epiglottis]]), nicméně když potrava v jícnu stagnuje, je šance jejího průniku i přes existenci záklopky velká. | Dalším příznakem je '''častý [[kašel]]''', který se typicky objevuje v noci, a '''opakující se infekce [[dolní cesty dýchací|dolních cest dýchacích]]''' (opakované [[zápal plic|zápaly plic]]). Je to způsobeno častým zatékáním městnající se potravy do dýchacích cest. Dýchací cesty jsou sice chráněny záklopkou hrtanovou ([[epiglottis]]), nicméně když potrava v jícnu stagnuje, je šance jejího průniku i přes existenci záklopky velká. | ||
==Diagnostika== | ==Diagnostika== | ||
Podezření zjistí lékař při stížnostech pacienta na horší polykání tuhé stravy a na další výše uvedené příznaky. Z vyšetření lze provést: | Podezření zjistí lékař při stížnostech pacienta na horší polykání tuhé stravy a na další výše uvedené příznaky. | ||
Z vyšetření lze provést: | |||
* [[gastroskopie|Gastroskopii]] – (klasický šlahoun skrz ústa a hltan do jícnu), která vyloučí jiné příčiny (například zúžení jícnu nádorovou hmotou) a velmi zkušený endoskopista prý dokáže achalázii jícnu rozpoznat pouhým pohledem. | * [[gastroskopie|Gastroskopii]] – (klasický šlahoun skrz ústa a hltan do jícnu), která vyloučí jiné příčiny (například zúžení jícnu nádorovou hmotou) a velmi zkušený endoskopista prý dokáže achalázii jícnu rozpoznat pouhým pohledem. | ||
[[Soubor:319px-Acha.jpg|right|thumb|Skiagram jícnové achalázie.]] | [[Soubor:319px-Acha.jpg|right|thumb|Skiagram jícnové achalázie.]] | ||
* [[RTG pasáž jícnu]] – při tomto vyšetření pacient vypije rentgen kontrastní látku a rentgenem se ozřejmí jeho polykací akt. Zjistíme tak tvar jícnu, jeho náplň a jak látka odtéká dolním svěračem. Pokud se látka hromadí v jícnu a neodtéká, naše podezření to potvrzuje. | * [[RTG pasáž jícnu]] – při tomto vyšetření pacient vypije rentgen kontrastní látku a rentgenem se ozřejmí jeho polykací akt. Zjistíme tak tvar jícnu, jeho náplň a jak látka odtéká dolním svěračem. Pokud se látka hromadí v jícnu a neodtéká, naše podezření to potvrzuje. | ||
Podle RTG nálezu se rozlišují 4 stadia: | |||
#nekoordinovaná funkce dolního svěrače, hypertrofie svaloviny s aperistaltickými stahy, bez dilatace jícnu | |||
#postupná dilatace jícnu, úbytek peristaltiky s trvalým hypertonem dolního svěrače | |||
#amotilní forma, hypertonus dolního svěrače, dilatace a elongace jícnu bez peristaltiky (atonie jícnu) | |||
#dolichomegaesofagus | |||
* Konečným vyšetřením je tzv. [[jícnová manometrie]] – při té se do jícnu zasune tenký drát, který měří tlak v jednotlivých částech jícnu. Pokud se při polknutí zjistí nárůst tlaku v dolním jícnovém svěrači, je diagnóza achalázie prakticky jistá. Tlak v dolním jícnovém svěrači by totiž měl při polknutí klesnout, aby potrava mohla vklouznout z jícnu do žaludku. | * Konečným vyšetřením je tzv. [[jícnová manometrie]] – při té se do jícnu zasune tenký drát, který měří tlak v jednotlivých částech jícnu. Pokud se při polknutí zjistí nárůst tlaku v dolním jícnovém svěrači, je diagnóza achalázie prakticky jistá. Tlak v dolním jícnovém svěrači by totiž měl při polknutí klesnout, aby potrava mohla vklouznout z jícnu do žaludku. | ||
Řádek 28: | Řádek 40: | ||
==Léčba== | ==Léčba== | ||
konzervativní – podávání blokátorů vápníkových kanálů | |||
endoskopická – injekce botulotoxinu do dolního jícnového svěrače, balónková dilatace | |||
chirurgická – Hellerova myotomie dolního nebo horního svěrače, při neúspěchu myotomie následuje resekce jícnu | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Zdroj === | === Zdroj === |
Verze z 4. 6. 2010, 16:14
Achalázie neboli porucha motility (pohyblivosti) jícnu je onemocnění relativně vzácné a má různou tíži projevu.
Jícen je dutý orgán, který navazuje na hltan a ústí do žaludku. Stěna jícnu je tvořena mimojiné i svalovinou. Vzájemně koordinované stahy svalových buněk ve stěně jícnu řízené místními gangliovými buňkami vedou při polykání ke správnému posunu potravy směrem k žaludku, od něhož je jícen oddělen dolním jícnovým svěračem (kruhově zesílená svalovina). Při postupu potravy k žaludku se svěrač opět díky místním gangliovým buňkám otevře a potrava „spadne“ do žaludku.
Podkladem achalázie je neuromuskulární porucha (na úrovni nervus vagus nebo ve svalovině jícnu), spojená s úbytkem buněk v plexus myentericus a hypertrofií svaloviny, zvyšování intraluminálního tlaku může vést ke vzniku pulzních divertiklů nad svěrači.
Rozdělení
- krční (kriko-faryngeální) – porucha relaxace horního jícnového svěrače při polykání
- ezofago-kardiální – úbytek peristaltiky a neschopnost relaxace dolního jícnového svěrače při polykání
Příčiny
Příčiny vzniku achalázie nebývají známé. Z nějakého důvodu začnou zanikat nervové gangliové buňky ve stěně jícnu a ve stěně svěrače, svalové buňky tím ztratí inervaci a přestanou fungovat, což vede k oběma výše uvedeným problémům.
Projevy
Projevy nemoci vznikají postupně. Zásadním projevem je porucha polykání neboli dysfagie. Nemocný začne mít zprvu problém polykat velká tuhá sousta, zakuckává se, cítí bolest a tlak na hrudi v době jídla (jídlo se hromadí v jícnu a nepostupuje dále). Nemocný člověk si pomáhá tím, že sousta hojně zapíjí. Tekutiny nemocným jícnem lépe procházejí a mohou vzít tuhé části potravy s sebou.
Dalším příznakem je častý kašel, který se typicky objevuje v noci, a opakující se infekce dolních cest dýchacích (opakované zápaly plic). Je to způsobeno častým zatékáním městnající se potravy do dýchacích cest. Dýchací cesty jsou sice chráněny záklopkou hrtanovou (epiglottis), nicméně když potrava v jícnu stagnuje, je šance jejího průniku i přes existenci záklopky velká.
Diagnostika
Podezření zjistí lékař při stížnostech pacienta na horší polykání tuhé stravy a na další výše uvedené příznaky. Z vyšetření lze provést:
- Gastroskopii – (klasický šlahoun skrz ústa a hltan do jícnu), která vyloučí jiné příčiny (například zúžení jícnu nádorovou hmotou) a velmi zkušený endoskopista prý dokáže achalázii jícnu rozpoznat pouhým pohledem.
- RTG pasáž jícnu – při tomto vyšetření pacient vypije rentgen kontrastní látku a rentgenem se ozřejmí jeho polykací akt. Zjistíme tak tvar jícnu, jeho náplň a jak látka odtéká dolním svěračem. Pokud se látka hromadí v jícnu a neodtéká, naše podezření to potvrzuje.
Podle RTG nálezu se rozlišují 4 stadia:
- nekoordinovaná funkce dolního svěrače, hypertrofie svaloviny s aperistaltickými stahy, bez dilatace jícnu
- postupná dilatace jícnu, úbytek peristaltiky s trvalým hypertonem dolního svěrače
- amotilní forma, hypertonus dolního svěrače, dilatace a elongace jícnu bez peristaltiky (atonie jícnu)
- dolichomegaesofagus
- Konečným vyšetřením je tzv. jícnová manometrie – při té se do jícnu zasune tenký drát, který měří tlak v jednotlivých částech jícnu. Pokud se při polknutí zjistí nárůst tlaku v dolním jícnovém svěrači, je diagnóza achalázie prakticky jistá. Tlak v dolním jícnovém svěrači by totiž měl při polknutí klesnout, aby potrava mohla vklouznout z jícnu do žaludku.
Prevence
Není možná. Pokud ovšem člověk zjistí jakékoliv problémy s polykáním, měl by navštívit lékaře. Kromě achalázie by mohlo jít i o nádorové onemonění jícnu (typicky muži kolem 50 let věku). Rostoucí nádor může dutinu jícnu utlačovat a způsobit tak podobné příznaky. Nemocný s již zjištěnou achalázií jícnu by se měl kromě léčby pravidelně kontrolovat endoskopem, protože u achalázie jezvýšené riziko vzniku nádorů jícnu.
Léčba
konzervativní – podávání blokátorů vápníkových kanálů endoskopická – injekce botulotoxinu do dolního jícnového svěrače, balónková dilatace chirurgická – Hellerova myotomie dolního nebo horního svěrače, při neúspěchu myotomie následuje resekce jícnu
Odkazy
Zdroj
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 24.03.2010]. <http://www.stefajir.cz>.