Angina pectoris: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (+ info + zdroj)
(portál)
Řádek 123: Řádek 123:
[[Kategorie:Kardiologie]]
[[Kategorie:Kardiologie]]
[[Kategorie:Patofyziologie]]
[[Kategorie:Patofyziologie]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]

Verze z 12. 3. 2017, 21:33

Blausen 0022 Angina.png
Schéma cévního zásobení srdce

Angina pectoris (AP) je forma ischemické choroby srdeční, projevující se svíravými bolestmi na hrudi, která nutí člověka ukončit fyzickou aktivitu.

Klinické projevy

  • Klinický syndrom je charakterizovaný záchvatovitou svíravou bolestí na hrudníku, často vystřelující do krku a levé horní končetiny.
  • Příčinou je přechodná ischemie myokardu, která vzniká v souvislosti s fyzickou aktivitou, emočním stresem či chladem.
  • V důsledku aterosklerotického postižení nebo spazmu koronárních tepen, vzniká v myokardu nepoměr mezi dodávkou a spotřebou kyslíku.
  • Klinicky závažné je zúžení nad 75 %, které se v klidu nemusí projevit, protože v klidu jsou nároky svaloviny srdce na kyslík dostatečně zajištěny.
  • Po ukončení zátěži a poklesu nároků myokardu na kyslík, bolest na hrudi vymizí. Toto je jeden z rozdílů proti infarktu myokardu. Při infarktu myokardu bolest na hrudi trvá bez ohledu na fyzickou aktivitu.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Infarkt myokardu (patologie).

Patofyziologie

Aterosklerotické postižení koronární tepny nebo spazmus koronární tepny (stenóza nad 70 %) + fyzická námaha / emoční stres / chlad → nepoměr mezi dodávkou a spotřebou kyslíku → ischemie myokardu. Mezi nejtěžší stenózy patří zúžení prvních centimetrů RIA, RC levé koronární tepny a zúžení v první a třetí třetině pravé koronární tepny.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Ateroskleróza.

Formy

Stabilní AP

  • Stabilní angina pectoris je formou chronické ischemické choroby srdeční.
  • Jedná se o přechodnou ischemii myokardu klinicky se manifestující retrosternální bolestí.
  • Vzniká při námaze a ustupuje v klidu (do 15 min.). Příčina ischemie je způsobená nedostatečným přítokem okysličené krvi při zvýšené potřebě. Subendokardiální vrstva srdečního svalu trpí hypoxii.
  • Obraz na EKG je deprese ST.

Nestabilní AP

  • Nestabilní angina pectoris je nově vzniklá AP nebo již existující AP, která se v posledních 30 dnech zhoršila.
  • Vzniká i v klidu a má delší trvání. Příčinou je akutní změna plátu – ruptura sklerotického plátu a následná tvorba trombů.

Prinzmetalova AP

  • Prinzmetalova angina pectoris je AP vznikající na podkladně spazmů epikardiálních koronárních tepen, kdy koronární spazmus vede k přechodnému uzávěru dané tepny.
  • Vzniká v klidu a příčina spazmů není jasná.
  • Ischemie postihuje transmurální část a na EKG sledujeme elevaci ST.

Smíšená AP

Smíšená AP vzniká na podkladě kombinace aterosklerotického zúžení a spazmu.

Koronární syndrom X

Pod diagnózu koronárního syndromu X řadíme pacienty s námahovými stenokardiemi a ischémií myokardu dokumentovanou na EKG nebo thaliové scintigrafii myokardu, u kterých koronarografické vyšetření neprokázalo stenózu, provokační testy koronárních spazmů byly negativní a po podání nitrátů nedošlo k ústupu bolesti.

Léčba a prevence

Odstranit vyvolávající příčinu, kterou je ateroskleróza, snížit hodnotu cholesterolu, léky proti srážení krve. K prevenci záchvatů můžeme zvolit léky, které tlumí bolest. Při záchvatu se používá nitroglycerin pod jazyk. Volbou může být lék zlepšující metabolismus srdce a léky snižující nároky na kyslík. V případě nutnosti je pacientovi zaveden stent nebo proveden kardiochirurgický výkon s vytvořením aortokoronálního bypassu.


Odkazy

Související články

Externí odkazy

Zdroj

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén : Karolinum, 2007. 430 s. ISBN 978-80-246-1442-7.

Použitá literatura

  • HRADEC, Jaromír a Jiří SPÁČIL. Vnitřní lékařství. Svazek II, Kardiologie, angiologie. 1. vydání. Praha : Galén : Karolinum, c2001. ISBN 80-7262-106-8.
  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.