Obecná anatomie mízního systému: Porovnání verzí
m (tučne,) |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Mízně-cévní neboli lymfatický systém se skládá z lymfatických cév a vysoce specializovaných lymfoidních orgánů a tkání především [[brzlík]]u (thymus), [[slezina|sleziny]] (lien) a mandlí ([[tonsillae]]). Nejmenší lymfatické cévy se nazývají lymfatické kapiláry a vedou podél tepen a žil. Všechny lymfatické cévy se spojují do dvou velkých kanálů, hrudního mízovodu (ductus thoracicus) a pravého lymfatického mízovodu (ductus lymphaticus dexter), jež ústí do [[vena brachiocephalica|venae brachiocephalicae]] blízko [[srdce]]. Lymfa je tak odváděna z tkání lymfatickým systémem do [[krev|krve]]. Probíhá zde míza, která je produktem [[tkáňový mok|tkáňového moku]]. Aby se dostala míza zpět do oběhu, musí se '''2–3 l/den''' této tekutiny dostat cestou mízních kapilár do krevního řečiště. | Mízně-cévní neboli '''lymfatický systém''' se skládá z lymfatických cév a vysoce specializovaných lymfoidních orgánů a tkání především [[brzlík]]u (''thymus''), [[slezina|sleziny]] ''(lien)'' a mandlí ''([[tonsillae]])''. Nejmenší lymfatické cévy se nazývají '''lymfatické kapiláry''' a vedou podél tepen a žil. Všechny lymfatické cévy se spojují do dvou velkých kanálů, '''hrudního''' '''mízovodu''' ''(ductus thoracicus)'' a '''pravého''' lymfatického '''mízovodu''' ''(ductus lymphaticus dexter)'', jež ústí do ''[[vena brachiocephalica|venae brachiocephalicae]]'' blízko [[srdce]]. Lymfa je tak odváděna z tkání lymfatickým systémem do [[krev|krve]]. Probíhá zde '''míza''', která je produktem [[tkáňový mok|tkáňového moku]]. Aby se dostala míza zpět do oběhu, musí se '''2–3 l/den''' této tekutiny dostat cestou mízních kapilár do krevního řečiště. | ||
== Lymfatické cévy == | == Lymfatické cévy == | ||
[[Soubor:Illu lymphatic system.jpg|thumb|Schéma systému]] | [[Soubor:Illu lymphatic system.jpg|thumb|Schéma systému]] | ||
Začátek mízních kapilár pozorujeme slepě ve vmezeřeném [[vazivo|vazivu]] u téměř všech orgánů (kromě [[CNS|centrálního nervového systému]], [[kost]]í, [[chrupavka|chrupavek]], [[zub]]ů a těch, které jsou i bez krevního zásobení – např. [[epitel]] kůže). Mízní kapiláry se spojují vzájemnými anastomózami v sítě, ze kterých se sbírají '''mízní kolektory'''. Kolektory se už podobají cévám (označovány také jako vasa lymfatica), kdežto stěny lymfatických kapilár jsou velmi tenké a vysoce propustné, takže velké molekuly a částečky včetně [[bakterie|bakterií]], které nemohou vstoupit do krevních kapilár, jsou odváděné lymfou. Tyto kolektory většinou vedou mízu do přilehlých '''mízních uzlin''', filtrů proti cizorodým mikrobům. Odsud se sbírají konečné '''mízní kmeny''', které ústí do větších kolektorů nebo žil. | Začátek mízních kapilár pozorujeme slepě ve vmezeřeném [[vazivo|vazivu]] u téměř všech orgánů (kromě [[CNS|centrálního nervového systému]], [[kost]]í, [[chrupavka|chrupavek]], [[zub]]ů a těch, které jsou i bez krevního zásobení – např. [[epitel]] kůže). Mízní kapiláry se spojují vzájemnými anastomózami v sítě, ze kterých se sbírají '''mízní kolektory'''. Kolektory se už podobají cévám (označovány také jako ''vasa lymfatica''), kdežto '''stěny''' lymfatických kapilár jsou velmi tenké a '''vysoce propustné''', takže velké molekuly a částečky včetně [[bakterie|bakterií]], které nemohou vstoupit do krevních kapilár, jsou odváděné lymfou. Tyto kolektory většinou vedou mízu do přilehlých '''mízních uzlin''', filtrů proti cizorodým mikrobům. Odsud se sbírají konečné '''mízní kmeny''', které ústí do větších kolektorů nebo žil. | ||
=== Stavba jednotlivých úseků === | === Stavba jednotlivých úseků === | ||
'''Mízní kapiláry''' jsou se svou jednou vrstvou [[endotel|endothelu]] podobné krevním kapilárám, jsou však výrazně propustnější díky absenci nebo nedokonalosti | '''Mízní kapiláry''' jsou se svou jednou vrstvou [[endotel|endothelu]] podobné krevním kapilárám, jsou však výrazně propustnější díky absenci nebo nedokonalosti ''lamina basalis''. Díky velkým štěrbinám je tak schopna lymfatická kapilára pojmout i velké molekuly neprostupné pro kapiláry (např. [[Chylomikron|chylomikra]]) a tím zajišťuje další transportní funkci lymfatického systému. | ||
'''Mízní kolektory''' jsou větší cévy obsahující charakteristické, ve dvojicích uspořádané '''chlopně''', které zabraňují ve fyziologických případech retrográdnímu toku lymfy. Samotná stěna mízního kolektoru již obsahuje tunicu '''intimu, medii a adventicii''' a podobá se tak krevním cévám. | '''Mízní kolektory''' jsou větší cévy obsahující charakteristické, ve dvojicích uspořádané '''chlopně''', které zabraňují ve fyziologických případech retrográdnímu toku lymfy. Samotná stěna mízního kolektoru již obsahuje tunicu '''intimu, medii a adventicii''' a podobá se tak krevním cévám. | ||
[[Mízní kmeny|Kmeny mízní]] jsou již podobné malým žilám. | |||
== Lymfa == | == Lymfa == | ||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
== Lymfatické orgány == | == Lymfatické orgány == | ||
Mezi lymfatické orgány se řadí '''mízní uzliny''', lymfatické tkáně v orgánech, tonsily, slezina, brzlík. | Mezi lymfatické orgány se řadí '''mízní uzliny''', lymfatické tkáně v orgánech, '''tonsily''', '''slezina''', '''brzlík'''. | ||
=== Stavba mízních uzlin === | === Stavba mízních uzlin === | ||
[[Soubor:Schematic of lymph node showing lymph sinuses.svg|thumb|Stavba mízní uzliny]] | [[Soubor:Schematic of lymph node showing lymph sinuses.svg|thumb|Stavba mízní uzliny]] | ||
[[Soubor:Lymph node regions.svg|thumb|Sektory mízních uzlin]] | [[Soubor:Lymph node regions.svg|thumb|Sektory mízních uzlin]] | ||
Jedná se o imunitní orgány vejčitého tvaru o různých velikostech, tvořící síť po celém těle. Lymfatické uzliny se nacházejí hlavně v blízkosti velkých tepen a v těch místech, kde jsou tepny uloženy těsně pod povrchem těla se dají hmatat. Například ve slabinách, v podpaždí a na krku. Fungují jako filtry pro průtok mízy a vychytávají různé cizorodé částice, jako například prach, choroboplodné zárodky, [[nádorové buňky]]. | Jedná se o '''imunitní orgány''' vejčitého tvaru o různých velikostech, tvořící síť po celém těle. Lymfatické uzliny se nacházejí hlavně v blízkosti velkých tepen a v těch místech, kde jsou tepny uloženy těsně pod povrchem těla se dají hmatat. Například ve slabinách, v podpaždí a na krku. Fungují jako filtry pro průtok mízy a '''vychytávají''' různé cizorodé částice, jako například '''prach''', '''choroboplodné zárodky''', [[nádorové buňky]]. | ||
Vstup do lymfatické uzliny se označuje jako '''hilum nodi lymphatici''', zde vstupují cévy vyživující orgán. Také zde vystupuje | Vstup do lymfatické uzliny se označuje jako '''''hilum nodi lymphatici''''', zde vstupují cévy vyživující orgán. Také zde vystupuje ''vas efferens'' – odvodná céva pro mízu z uzliny, jejím opakem je několik ''vas afferens'', které mízu do uzliny naopak přivádějí. | ||
Na povrchu uzliny najdeme vazivové pouzdro | Na povrchu uzliny najdeme vazivové pouzdro ''capsula nodi lymphatici''. Pod kapsulou se nalézá samotná stěna s trámci vaziva – ''trabeculae'' s četnými [[makrofágy]]. Tyto trámce se ponořují do vnitřku uzliny a přitom dělí vnitřní tkáň na neúplně uzavřené oddíly. Z trámců odstupuje síť retikulárních buněk a vláken ('''retikulum'''), které ve svých prostorech utváří uzlinové '''sinusy''' pro průtok lymfy. Tyto prostory jsou vyplněné [[lymfocyty]] a utvářejí tak imunitní centra ''folliculi lymphatici''. | ||
Uzlina je v zásadě rozdělena na tři prostory: | Uzlina je v zásadě rozdělena na tři prostory: | ||
* | * ''cortex'' s ''folliculi lymphatici'' – tvořící obvod uzliny; | ||
* | * parakortikální zóna – oblast mezi kůrou a dření; | ||
* | * ''medulla'' – dřeň mezi parakortikální zónou a hilem uzliny. Zde přechází medulární sinusy v konečné, '''terminální sinusy''', které pokračují do ''vas efferens''. | ||
=== Lymfatická tkáň v orgánech === | === Lymfatická tkáň v orgánech === | ||
''Folliculi lymphatici'' jsou roztroušené uzlíky lymfatické tkáně především v trávicí trubici, horních cestách dýchacích a močových cestách. Nejběžnějším příkladem jsou ''nodi lymphatici solitarii'' a ''nodi lymphatici aggregati'' v tenkém střevě. Stavbou se podobají lymfatickým uzlíkům ve velké uzlině. Převážné zástupce imunitních buněk představují B-lymfocyty. | |||
Systém těchto uzlíků je labilní s možností se stále přestavovat a měnit. | Systém těchto uzlíků je labilní s možností se stále přestavovat a měnit. | ||
=== Tonsillae === | === Tonsillae === | ||
Jsou to lymfatické orgány, které mají vysoce koncentrovanou lymfatickou tkáň ve sliznici. Jsou to primární kontaktní místa s [[antigeny]] při přijímání potravy a vdechování vzduchu, proto mají velký význam krátce po narození jedince. Při [[Chronická tonzilitida|chronickém onemocnění]] mohou být infikovány mikroby a sloužit jako jejich útočiště. Proto se může přistupovat k odebrání mandlí | Jsou to lymfatické orgány, které mají vysoce koncentrovanou lymfatickou tkáň ve sliznici. Jsou to primární kontaktní místa s [[antigeny]] při přijímání potravy a vdechování vzduchu, proto mají velký význam krátce po narození jedince. Při [[Chronická tonzilitida|chronickém onemocnění]] mohou být infikovány mikroby a sloužit jako jejich útočiště. Proto se může přistupovat k odebrání mandlí – [[Tonzilektomie|tonsilektomii]]. | ||
* tonsillae palatinae | * ''tonsillae palatinae'' | ||
* tonsilla lingualis | * ''tonsilla lingualis'' | ||
* tonsilla pharyngea | * ''tonsilla pharyngea'' | ||
* tonsillae tubariae | * ''tonsillae tubariae'' | ||
:* patří k tzv. '''Waldeyerovu lymfatickému okruhu''' | :* patří k tzv. '''Waldeyerovu lymfatickému okruhu''' | ||
Verze z 13. 4. 2016, 22:48
Mízně-cévní neboli lymfatický systém se skládá z lymfatických cév a vysoce specializovaných lymfoidních orgánů a tkání především brzlíku (thymus), sleziny (lien) a mandlí (tonsillae). Nejmenší lymfatické cévy se nazývají lymfatické kapiláry a vedou podél tepen a žil. Všechny lymfatické cévy se spojují do dvou velkých kanálů, hrudního mízovodu (ductus thoracicus) a pravého lymfatického mízovodu (ductus lymphaticus dexter), jež ústí do venae brachiocephalicae blízko srdce. Lymfa je tak odváděna z tkání lymfatickým systémem do krve. Probíhá zde míza, která je produktem tkáňového moku. Aby se dostala míza zpět do oběhu, musí se 2–3 l/den této tekutiny dostat cestou mízních kapilár do krevního řečiště.
Lymfatické cévy
Začátek mízních kapilár pozorujeme slepě ve vmezeřeném vazivu u téměř všech orgánů (kromě centrálního nervového systému, kostí, chrupavek, zubů a těch, které jsou i bez krevního zásobení – např. epitel kůže). Mízní kapiláry se spojují vzájemnými anastomózami v sítě, ze kterých se sbírají mízní kolektory. Kolektory se už podobají cévám (označovány také jako vasa lymfatica), kdežto stěny lymfatických kapilár jsou velmi tenké a vysoce propustné, takže velké molekuly a částečky včetně bakterií, které nemohou vstoupit do krevních kapilár, jsou odváděné lymfou. Tyto kolektory většinou vedou mízu do přilehlých mízních uzlin, filtrů proti cizorodým mikrobům. Odsud se sbírají konečné mízní kmeny, které ústí do větších kolektorů nebo žil.
Stavba jednotlivých úseků
Mízní kapiláry jsou se svou jednou vrstvou endothelu podobné krevním kapilárám, jsou však výrazně propustnější díky absenci nebo nedokonalosti lamina basalis. Díky velkým štěrbinám je tak schopna lymfatická kapilára pojmout i velké molekuly neprostupné pro kapiláry (např. chylomikra) a tím zajišťuje další transportní funkci lymfatického systému.
Mízní kolektory jsou větší cévy obsahující charakteristické, ve dvojicích uspořádané chlopně, které zabraňují ve fyziologických případech retrográdnímu toku lymfy. Samotná stěna mízního kolektoru již obsahuje tunicu intimu, medii a adventicii a podobá se tak krevním cévám.
Kmeny mízní jsou již podobné malým žilám.
Lymfa
Míza je bezbarvým produktem tkáňového moku, do kterého přestupuje jednak filtrát krevních kapilár (díky zvýšené filtraci a snížené resorpce v průběhu kapiláry) a jednak tekutina s metabolity buněk. Obsahuje tak složení krevní plazmy s obsahem bílkovin kolem 20 g/l. Toto ovšem neplatí v mízním řečišti střev, kde se do mízy dostávají absorbované tuky. Díky tomu je míza bělavá až zažloutlá s obsahem bílkovin až 60 g/l; označuje se názvem chylus.
Dále míza obsahuje množství lymfocytů, v zásadě na každém dalším úseku (zejména po mízní uzlině) vzestupující počet.
Pohyb lymfy je zařizován speciálními mechanismy:
- kontrakcí hladké svaloviny v medii lymfatických cév
- kontrakcí přilehlých kosterních svalů
- dýchacími pohyby, peristaltikou střev, činností srdce
Lymfatické orgány
Mezi lymfatické orgány se řadí mízní uzliny, lymfatické tkáně v orgánech, tonsily, slezina, brzlík.
Stavba mízních uzlin
Jedná se o imunitní orgány vejčitého tvaru o různých velikostech, tvořící síť po celém těle. Lymfatické uzliny se nacházejí hlavně v blízkosti velkých tepen a v těch místech, kde jsou tepny uloženy těsně pod povrchem těla se dají hmatat. Například ve slabinách, v podpaždí a na krku. Fungují jako filtry pro průtok mízy a vychytávají různé cizorodé částice, jako například prach, choroboplodné zárodky, nádorové buňky.
Vstup do lymfatické uzliny se označuje jako hilum nodi lymphatici, zde vstupují cévy vyživující orgán. Také zde vystupuje vas efferens – odvodná céva pro mízu z uzliny, jejím opakem je několik vas afferens, které mízu do uzliny naopak přivádějí.
Na povrchu uzliny najdeme vazivové pouzdro capsula nodi lymphatici. Pod kapsulou se nalézá samotná stěna s trámci vaziva – trabeculae s četnými makrofágy. Tyto trámce se ponořují do vnitřku uzliny a přitom dělí vnitřní tkáň na neúplně uzavřené oddíly. Z trámců odstupuje síť retikulárních buněk a vláken (retikulum), které ve svých prostorech utváří uzlinové sinusy pro průtok lymfy. Tyto prostory jsou vyplněné lymfocyty a utvářejí tak imunitní centra folliculi lymphatici.
Uzlina je v zásadě rozdělena na tři prostory:
- cortex s folliculi lymphatici – tvořící obvod uzliny;
- parakortikální zóna – oblast mezi kůrou a dření;
- medulla – dřeň mezi parakortikální zónou a hilem uzliny. Zde přechází medulární sinusy v konečné, terminální sinusy, které pokračují do vas efferens.
Lymfatická tkáň v orgánech
Folliculi lymphatici jsou roztroušené uzlíky lymfatické tkáně především v trávicí trubici, horních cestách dýchacích a močových cestách. Nejběžnějším příkladem jsou nodi lymphatici solitarii a nodi lymphatici aggregati v tenkém střevě. Stavbou se podobají lymfatickým uzlíkům ve velké uzlině. Převážné zástupce imunitních buněk představují B-lymfocyty.
Systém těchto uzlíků je labilní s možností se stále přestavovat a měnit.
Tonsillae
Jsou to lymfatické orgány, které mají vysoce koncentrovanou lymfatickou tkáň ve sliznici. Jsou to primární kontaktní místa s antigeny při přijímání potravy a vdechování vzduchu, proto mají velký význam krátce po narození jedince. Při chronickém onemocnění mohou být infikovány mikroby a sloužit jako jejich útočiště. Proto se může přistupovat k odebrání mandlí – tonsilektomii.
- tonsillae palatinae
- tonsilla lingualis
- tonsilla pharyngea
- tonsillae tubariae
- patří k tzv. Waldeyerovu lymfatickému okruhu
Slezina
Orgán funkční pro krevní oběh i imunitu organismu.
Brzlík
Primární lymfatický orgán důležitý zejména v dětství.
Funkce lymfatického systému
- drenážní systém pro mízu z tkáňového moku a metabolity buněk
- díky propustnosti kapilár mohou vést lymfatické cévy i makromolekulární látky, např. chylomikra z trávicí soustavy
- systém obsahuje mnoho imunitních center, přispívá tak výrazně imunitní funkcí
Lymfatický systém je častou cestou pro metastázy nádorových buněk
Odkazy
Související články
- Lymfatické cévy • Lymfatická uzlina
- Brzlík • Slezina
- Mízní systém hlavy a krku • Mízní uzliny močopohlavního systému
- Atlas histologických preparátů/Lymfatický systém
- Mízní soustava na portálu anatomie
- Lymfatická drenáž končetin
Použitá literatura
- ČIHÁK, Radomír, et al. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. s. 172-178. ISBN 80-247-1132-X.
- TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. s. 261. ISBN 80-247-0512-5.
- WESTON, Trevor. Atlas lidského těla. - vydání. Praha : Levné knihy KMa, 2003. ISBN 80-7321-092-4.