Dermatitis seborrhoica: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (napřímení odkazů) |
m (typo; překlep) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Seborrhoeic eczema.png|thumb|Typické lokalizace seboroické dermatitidy u dospělých.]] | [[File:Seborrhoeic eczema.png|thumb|Typické lokalizace seboroické dermatitidy u dospělých.]] | ||
'''Seboroická dermatitida''' je časté onemocnění neznámé etiologie, které se řadí mezi chronická '''papuloskvamózní kožní onemocnění''' s výsevem recidivujících kožních změn lokalizovaných v okrscích kůže bohatých na přítomnost mazových žláz. Nejčastěji postihuje oblast obličeje, vlasaté části hlavy a horní části trupu. Postihuje v různých formách novorozence a kojence, ale také dospělé okolo 4. decenia, většinou mužského pohlaví. Pozorován je i familiární výskyt, vliv dědičnosti však nebyl potvrzen. Predispozičním faktorem je zvýšená činnost mazových žláz | '''Seboroická dermatitida''' je časté onemocnění neznámé etiologie, které se řadí mezi chronická '''papuloskvamózní kožní onemocnění''' s výsevem recidivujících kožních změn lokalizovaných v okrscích kůže bohatých na přítomnost mazových žláz. Nejčastěji postihuje oblast obličeje, vlasaté části hlavy a horní části trupu. Postihuje v různých formách novorozence a kojence, ale také dospělé okolo 4. decenia, většinou mužského pohlaví. Pozorován je i familiární výskyt, vliv dědičnosti však nebyl potvrzen. Predispozičním faktorem je zvýšená činnost mazových žláz – tzv. status seborrhoicus. Neujasněný je vztah onemocnění k mikrobiálním infekcím, k endokrinním funkcím, k psychickým faktorům aj.<ref name="mpp"/> | ||
=== Dermatitis seborrhoica kojenců === | === Dermatitis seborrhoica kojenců === | ||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
* U pastózních [[kojenec|kojenců]] s nevhodou výživou, častěji při umělé výživě. | * U pastózních [[kojenec|kojenců]] s nevhodou výživou, častěji při umělé výživě. | ||
* Etiopatogeneticky se vedle zvýšeného mazotoku uplatňuje především osídlení kůže ''[[Candidosis|Candida albicans]]''. | * Etiopatogeneticky se vedle zvýšeného mazotoku uplatňuje především osídlení kůže ''[[Candidosis|Candida albicans]]''. | ||
* Patogeneze: zvýšená aktivita mazových žláz vlivem dočasné vysoké endogenní produkce androgenů kůrou nadledvin; alterované poměry nenasycených mastných kyselin; dočasné změny funkce enzymu δ-6-desaturázy (konverze linolenové a arachidonové kyseliny do dlouhých řetězců nenasycených mastných kyselin); imunologické abnormality, aktivace komplementu a kolonizace lipofilními kvasinkovitými organismy typu Malassezia (Pityrosporum ovale). | * '''Patogeneze''': zvýšená aktivita mazových žláz vlivem dočasné vysoké endogenní produkce androgenů kůrou nadledvin; alterované poměry nenasycených mastných kyselin; dočasné změny funkce enzymu δ-6-desaturázy (konverze linolenové a arachidonové kyseliny do dlouhých řetězců nenasycených mastných kyselin); imunologické abnormality, aktivace komplementu a kolonizace lipofilními kvasinkovitými organismy typu Malassezia (Pityrosporum ovale). | ||
* U kojenců se seborrhoickou dermatitidou je zjišťována ve stolici a na kůži Candida albicans.<ref name="mpp">{{Citace| typ = článek| příjmení1 = Salavec| jméno1 = M| článek = Seborrhoická dermatitida, lupovitost| časopis = Medicína po promoci 5/2010| url = http://www.tribune.cz/clanek/20102| rok = 2010 | * U kojenců se seborrhoickou dermatitidou je zjišťována ve stolici a na kůži Candida albicans.<ref name="mpp">{{Citace| typ = článek| příjmení1 = Salavec| jméno1 = M| článek = Seborrhoická dermatitida, lupovitost| časopis = Medicína po promoci 5/2010| url = http://www.tribune.cz/clanek/20102| rok = 2010 | ||
| ročník = -| svazek = 5| strany = -| issn = -}}</ref> | | ročník = -| svazek = 5| strany = -| issn = -}}</ref> | ||
Verze z 17. 11. 2011, 18:44
Seboroická dermatitida je časté onemocnění neznámé etiologie, které se řadí mezi chronická papuloskvamózní kožní onemocnění s výsevem recidivujících kožních změn lokalizovaných v okrscích kůže bohatých na přítomnost mazových žláz. Nejčastěji postihuje oblast obličeje, vlasaté části hlavy a horní části trupu. Postihuje v různých formách novorozence a kojence, ale také dospělé okolo 4. decenia, většinou mužského pohlaví. Pozorován je i familiární výskyt, vliv dědičnosti však nebyl potvrzen. Predispozičním faktorem je zvýšená činnost mazových žláz – tzv. status seborrhoicus. Neujasněný je vztah onemocnění k mikrobiálním infekcím, k endokrinním funkcím, k psychickým faktorům aj.[1]
Dermatitis seborrhoica kojenců
- Tvorba žlutavě růžových ložisek s nánosem mastných šupin ve kštici a v intertriginózních místech. Téměř nesvědí, jen zřídka mokvá.
- U imunodeficitních dětí může přejít v erytrodermii (erythrodermia desquamativa Leiner) provázenou horečkou, průjmem a zvracením s metabolickou acidózou.
- Projevuje se zejména v prvních třech měsících života.
- U pastózních kojenců s nevhodou výživou, častěji při umělé výživě.
- Etiopatogeneticky se vedle zvýšeného mazotoku uplatňuje především osídlení kůže Candida albicans.
- Patogeneze: zvýšená aktivita mazových žláz vlivem dočasné vysoké endogenní produkce androgenů kůrou nadledvin; alterované poměry nenasycených mastných kyselin; dočasné změny funkce enzymu δ-6-desaturázy (konverze linolenové a arachidonové kyseliny do dlouhých řetězců nenasycených mastných kyselin); imunologické abnormality, aktivace komplementu a kolonizace lipofilními kvasinkovitými organismy typu Malassezia (Pityrosporum ovale).
- U kojenců se seborrhoickou dermatitidou je zjišťována ve stolici a na kůži Candida albicans.[1]
Pityriasis simplex alba
- U dětí předškolního věku a někdy i u dospělých.
- Na obličeji a horních končetinách, bělavá, kruhovitá ložiska s jemnou pityriaziformní deskvamací, podobná vitiligu.
Dermatitis seborrhoica dospělých
- V základní formě postihuje seboroická místa.
- Tvoří zde ložiska ostře ohraničená, žlutavě růžová, olupující se mastné šupinky.
- Ve kštici se vrství ve větší nános.
- Rozlišujeme několik charakteristických forem: retroaurikularis, mediothoracica, intertriginosa aj.
- Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit: lupénku, pityriasis rosea, mycosis fungoides a další.
Léčba
Základem léčby je vysoušení lézí a protizánětlivá terapie. U kojenců je možné ke změkčování šupin použít olej s kyselinou salicylovou (3%) a koupele s protizánětlivým účinkem (extrakty z ovsa, olejové přísady). Lokálně lze použít aplikovaná azolová antimykotika s obsahem flutrimazolu, etoconazolu, econazolu.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c SALAVEC, M. Seborrhoická dermatitida, lupovitost. Medicína po promoci 5/2010 [online]. 2010, roč. -, vol. 5, s. -, dostupné také z <http://www.tribune.cz/clanek/20102>.
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/dermatovenerologie.doc>.
- VIKTORINOVÁ, Marie. Seboroická dermatitida. Medicína pro praxi [online]. 2005, roč. 2, no. 4, s. 161-166, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/med/2005/04/06.pdf>. ISSN 1803-5310.
- SALAVEC, M. Seborrhoická dermatitida, lupovitost [online]. ©2010. [cit. 2011-07-22]. <http://www.tribune.cz/clanek/20102>.
