Chirurgická léčba hydrocefalu: Porovnání verzí
(finální formátování) značka: editace z Vizuálního editoru |
(citace, typografie) |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
HC je možné chirurgicky řešit třemi základními způsoby: | HC je možné chirurgicky řešit třemi základními způsoby: | ||
#'''drenáží''' | #'''drenáží''', | ||
#'''odstraněním obstrukce''' (v případě obstrukčního HC, nejčastěji se jedná o tumory) | #'''odstraněním obstrukce''' (v případě obstrukčního HC, nejčastěji se jedná o tumory), | ||
#'''endoskopicky''' | #'''endoskopicky'''. | ||
Na této stránce jsou | Na této stránce jsou představeny základní typy drenáží a endoskopická metoda ve formě ventrikulostomie III. komory. Řešení obstrukčního HC v podobě odstranění obstrukce je popsáno individuálně v jednotlivých kapitolách neurochirurgie. | ||
==Diagnostika== | ==Diagnostika== | ||
*[[Výpočetní tomografie|'''CT''']] | *[[Výpočetní tomografie|'''CT''']] | ||
*'''MR''' | *'''MR''' <ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Greitz | |||
| jméno1 = Dan | |||
| článek = Radiological assessment of hydrocephalus: new theories and implications for therapy | |||
| časopis = Neurosurgical Review | |||
| rok = 2004 | |||
| ročník = 3 | |||
| svazek = 27 | |||
| strany = ? | |||
| issn = 0344-5607 | |||
| doi = 10.1007/s10143-004-0326-9}}</ref> | |||
*'''ultrazvuk -''' zejména u kojenců a mladších pediatrických pacientů | *'''ultrazvuk -''' zejména u kojenců a mladších pediatrických pacientů | ||
*'''LIT''' (lumbální infuzní test) - zjištění poruch resorpce CSF, provádí se zejména u pacientů s [[Normotenzní hydrocefalus|NHP]] | *'''LIT''' (lumbální infuzní test) - zjištění poruch resorpce CSF, provádí se zejména u pacientů s [[Normotenzní hydrocefalus|NHP]] <ref>{{Citace | ||
*'''LD''' (lumbální drenáž) - slouží k zjištění pacientovi reakce na drenáž a zhodnocení následných postupů v léčbě | | typ = článek | ||
| příjmení1 = Graff-Radford | |||
| jméno1 = Neill R | |||
| příjmení2 = Jones | |||
| jméno2 = David T | |||
| článek = Normal Pressure Hydrocephalus | |||
| časopis = Continuum Minneap Minn | |||
| rok = 2019 | |||
| číslo = 1 | |||
| svazek = 25 | |||
| strany = 165-186 | |||
| url = https://doi.org/10.1212/CON.0000000000000689 | |||
| issn = 1080-2371 (print), 1538-6899 | |||
}}</ref> | |||
*'''LD''' (lumbální drenáž) - slouží k zjištění pacientovi reakce na drenáž a zhodnocení následných postupů v léčbě | |||
<br /> | <br /> | ||
Řádek 26: | Řádek 51: | ||
Chirurgická léčba HC drenáží přímo závisí na daném typu hydrocefalu: | Chirurgická léčba HC drenáží přímo závisí na daném typu hydrocefalu: | ||
#v případě '''akutního HC''' je indikována '''dočasná drenáž''' | #v případě '''akutního HC''' je indikována '''dočasná drenáž''', | ||
#v případě '''chronického HC''' je cílem léčby '''dlouhodobá drenáž''' | #v případě '''chronického HC''' je cílem léčby '''dlouhodobá drenáž'''. | ||
Řádek 51: | Řádek 76: | ||
Účelem této léčby je primárně '''snížení [[Intrakraniální hypertenze|intrakraniálního tlaku]]'''. | Účelem této léčby je primárně '''snížení [[Intrakraniální hypertenze|intrakraniálního tlaku]]'''. | ||
===Zevní komorová drenáž (EVD | ===Zevní komorová drenáž=== | ||
K zevní komorové drenáži (EVD – ''external ventricular drain'') je indikováno především u '''akutních obstrukčních HC''', u kterých je zřetelné omezení toku CSF v likvorových cestách <ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Bender | |||
| jméno1 = Michael | |||
| příjmení2 = Schwarm | |||
| jméno2 = Frank | |||
| příjmení3 = Stein | |||
| jméno3 = Marco | |||
| kolektiv = ano | |||
| článek = Placement of External Ventricular Drain: Comparison of Two Methods | |||
| časopis = J Neurol Surg A Cent Eur Neurosurg | |||
| rok = 2019 | |||
| číslo = 2 | |||
| svazek = 80 | |||
| strany = 116-121 | |||
| url = https://doi.org/10.1055/s-0038-1676576 | |||
| issn = 2193-6315 (print), 2193-6323 | |||
}}</ref>. | |||
Z '''laterální komory nedominantní hemisféry''' je CSF odváděn do rezervoáru. | Z '''laterální komory nedominantní hemisféry''' je CSF odváděn do rezervoáru. | ||
===Zevní lumbální drenáž | ===Zevní lumbální drenáž=== | ||
Kromě využití diagnostického má zevní lumbální drenáž využití i v léčbě '''akutního komunikujícího HC'''. Likvor je drénován z lumbální sekce páteře a stejně jako v případě EVD je odváděn do rezervoáru. | Kromě využití diagnostického má zevní lumbální drenáž (LD – lumbal drain) využití i v léčbě '''akutního komunikujícího HC'''. Likvor je drénován z lumbální sekce páteře a stejně jako v případě EVD je odváděn do rezervoáru.<ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Doubi | |||
| jméno1 = Aseel | |||
| příjmení2 = Aljomah | |||
| jméno2 = Dana | |||
| příjmení3 = Alhargan | |||
| jméno3 = Alanood | |||
| článek = The Effect of lumbar drains on spontaneous cerebrospinal fluid leak repair | |||
| časopis = Neurosciences | |||
| rok = 2018 | |||
| ročník = 4 | |||
| svazek = 23 | |||
| strany = 281-285 | |||
| issn = 1319-6138 | |||
| doi = 10.17712/nsj.2018.4.20180116}}</ref><ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Ganti | |||
| jméno1 = Latha | |||
| článek = External Ventricular Drain Placement | |||
| časopis = Atlas of Emergency Medicine Procedures | |||
| rok = 2016 | |||
| ročník = ? | |||
| svazek = ? | |||
| strany = 241-245 | |||
| issn = ? | |||
| doi = 10.1007/978-1-4939-2507-0_40}}</ref> | |||
Video s komentářem a článkem najdete ta [https://www.neurosurgicalatlas.com/volumes/principles-of-cranial-surgery/lumbar-drain tomto odkazu]. | Video s komentářem a článkem najdete ta [https://www.neurosurgicalatlas.com/volumes/principles-of-cranial-surgery/lumbar-drain tomto odkazu]. | ||
===Ventrikulosubgaleální drenáž=== | ===Ventrikulosubgaleální drenáž=== | ||
Tento typ drenáže se podobá zevní komorové drenáži, protože i v tomto případě je CSF drénován z '''laterální komory nedominantní hemisféry'''. Tentokrát ale likvor není odváděn do rezervoáru, ale do '''kapsy''' vytvořené v '''subgaleálním prostoru hlavy'''. Tam dochází k jeho resorpci, případně může být punktován. | Tento typ drenáže se podobá zevní komorové drenáži, protože i v tomto případě je CSF drénován z '''laterální komory nedominantní hemisféry'''. Tentokrát ale likvor není odváděn do rezervoáru, ale do '''kapsy''' vytvořené v '''subgaleálním prostoru hlavy'''. Tam dochází k jeho resorpci, případně může být punktován.<ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Kuo | |||
| jméno1 = Meng-Fai | |||
| článek = Surgical management of intraventricular hemorrhage and posthemorrhagic hydrocephalus in premature infants | |||
| časopis = Biomedical Journal | |||
| rok = 2020 | |||
| ročník = 3 | |||
| svazek = 43 | |||
| strany = 268-276 | |||
| issn = 2319-4170 | |||
| doi = 10.1016/j.bj.2020.03.006}}</ref> | |||
====Komplikace==== | ====Komplikace==== | ||
Řádek 69: | Řádek 148: | ||
*infekce | *infekce | ||
*mechanické komplikace drenáže | *mechanické komplikace drenáže | ||
*předrénování systému | *předrénování systému <ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Muralidharan | |||
| jméno1 = Rajanandini | |||
| článek = External ventricular drains: Management and complications | |||
| časopis = Surgical Neurology International | |||
| rok = 2015 | |||
| ročník = 7 | |||
| svazek = 6 | |||
| strany = 271 | |||
| issn = 2152-7806 | |||
| doi = 10.4103/2152-7806.157620}}</ref><ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Doubi | |||
| jméno1 = Aseel | |||
| příjmení2 = Aljomah | |||
| jméno2 = Dana | |||
| příjmení3 = Alhargan | |||
| jméno3 = Alanood | |||
| článek = The Effect of lumbar drains on spontaneous cerebrospinal fluid leak repair | |||
| časopis = Neurosciences | |||
| rok = 2018 | |||
| ročník = 4 | |||
| svazek = 23 | |||
| strany = 281-285 | |||
| issn = 1319-6138 | |||
| doi = 10.17712/nsj.2018.4.20180116}}</ref> | |||
<br /> | <br /> | ||
Řádek 77: | Řádek 182: | ||
===Ventrikulostomie III. komory=== | ===Ventrikulostomie III. komory=== | ||
Neuroendoskopické vytvoření otvoru ve spodině III.komory. Řešení '''obstrukčního HC''' (někteří autoři uvádějí možnost aplikace ventrikulostomie i u jiných typů hydrocefalu, není to ale obvyklé). | Neuroendoskopické vytvoření otvoru ve spodině III.komory. Řešení '''obstrukčního HC''' (někteří autoři uvádějí možnost aplikace ventrikulostomie i u jiných typů hydrocefalu, není to ale obvyklé).<ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Algin | |||
| jméno1 = Oktay | |||
| příjmení2 = Ucar | |||
| jméno2 = Murat | |||
| příjmení3 = Ozmen | |||
| jméno3 = Evrim | |||
| článek = Assessment of third ventriculostomy patency with the 3D-SPACE technique: a preliminary multicenter research study | |||
| časopis = Journal of Neurosurgery | |||
| rok = 2015 | |||
| ročník = 6 | |||
| svazek = 122 | |||
| strany = 1347-1355 | |||
| issn = 0022-3085 | |||
| doi = 10.3171/2014.10.jns14298}}</ref>[[Soubor:Ventrikulostomie III. komory.png|náhled|'''Ventrikulostomie III. komory''' - umělé vytvoření další komunikace v rámci cirkulace CSF.]] | |||
====Technika==== | ====Technika==== | ||
Provádí se cerebrotomie v blízkosti ''sutura coronalis'', [[endoskop]] se zavede přes laterální komoru do III.komory. Následkem HC dochází k rozšíření ''foramen intraventriculare'' (''foramen Monroi''), je tedy možné provést revizi baze III.komory a perforaci arachnoidální blány. Pro perforaci je využíváno monopolární elektrokoagulace. | Provádí se cerebrotomie v blízkosti ''sutura coronalis'', [[endoskop]] se zavede přes laterální komoru do III.komory. Následkem HC dochází k rozšíření ''foramen intraventriculare'' (''foramen Monroi''), je tedy možné provést revizi baze III.komory a perforaci arachnoidální blány. Pro perforaci je využíváno monopolární elektrokoagulace.<ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Stachura | |||
| jméno1 = Krzysztof | |||
| příjmení2 = Grzywna | |||
| jméno2 = Ewelina | |||
| příjmení3 = Kwinta | |||
| jméno3 = Borys M. | |||
| článek = Endoscopic third ventriculostomy – effectiveness of the procedure for obstructive hydrocephalus with different etiology in adults | |||
| časopis = Videosurgery and Other Miniinvasive Techniques | |||
| rok = 2014 | |||
| ročník = ? | |||
| svazek = 4 | |||
| strany = 586-595 | |||
| issn = 1895-4588 | |||
| doi = 10.5114/wiitm.2014.46076}}</ref> | |||
Důležitá je následná dilatace otvoru, aby nedošlo k jeho uzavření díky regeneraci tkáně. Docílíme možnosti cirkulace CSF přes III. komoru do interpedunkulárních cisteren na bazi, skrz otvor ve spodině III.komory je možné vidět ''a. basilaris''.[[Soubor:MRI T2 - postoperativní snímek ventrikulostomie III.komory (příčinou obstrukčního hydrocefalu byla stenóza aquaeductus Sylvii).jpg|náhled|MRI T2 - '''postoperativní snímek ventrikulostomie III.komory'''. Příčinou obstrukčního hydrocefalu byla stenóza ''aquaeductus Sylvii''.]] | Důležitá je následná dilatace otvoru, aby nedošlo k jeho uzavření díky regeneraci tkáně. Docílíme možnosti cirkulace CSF přes III. komoru do interpedunkulárních cisteren na bazi, skrz otvor ve spodině III.komory je možné vidět ''a. basilaris''.<ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Yadav | |||
| jméno1 = Yad Ram | |||
| příjmení2 = Parihar | |||
| jméno2 = Vijay | |||
| příjmení3 = Pande | |||
| jméno3 = Sonjjay | |||
| článek = Endoscopic third ventriculostomy | |||
| časopis = Journal of Neurosciences in Rural Practice | |||
| rok = 2012 | |||
| ročník = 02 | |||
| svazek = 03 | |||
| strany = 163-173 | |||
| issn = 0976-3147 | |||
| doi = 10.4103/0976-3147.98222}}</ref>[[Soubor:MRI T2 - postoperativní snímek ventrikulostomie III.komory (příčinou obstrukčního hydrocefalu byla stenóza aquaeductus Sylvii).jpg|náhled|MRI T2 - '''postoperativní snímek ventrikulostomie III.komory'''. Příčinou obstrukčního hydrocefalu byla stenóza ''aquaeductus Sylvii''.]] | |||
====Princip==== | ====Princip==== | ||
Řádek 90: | Řádek 240: | ||
U specifického obstrukčního HC, který vznikl sekundárně například následkem: | U specifického obstrukčního HC, který vznikl sekundárně například následkem: | ||
*stenózy ''aquaeductus Sylvii'' | *stenózy ''aquaeductus Sylvii'', | ||
*[[Dandy-Walkerova malformace|Dandy-Walkerovy malformace]] | *[[Dandy-Walkerova malformace|Dandy-Walkerovy malformace]], | ||
*intraventrikulárního hematomu | *intraventrikulárního hematomu, | ||
*tumoru v posterior fossa | *tumoru v posterior fossa, | ||
*[[Kraniostenóza|kraniosynostózy]] | *[[Kraniostenóza|kraniosynostózy]], | ||
*aj. | *aj. | ||
Řádek 109: | Řádek 259: | ||
===Shunt=== | ===Shunt=== | ||
Dlouhodobá drenáž, jejíž principem je '''implantace dvou katetrů společně s ventilem, jenž reguluje cirkulaci CSF'''. Nadměrný CSF v mozkových komorách, popř. v lumbální části páteře, se pomocí shuntu '''odvádí do jiné části těla''', kde je likvoru umožněna absorpce. | Dlouhodobá drenáž, jejíž principem je '''implantace dvou katetrů společně s ventilem, jenž reguluje cirkulaci CSF'''. Nadměrný CSF v mozkových komorách, popř. v lumbální části páteře, se pomocí shuntu '''odvádí do jiné části těla''', kde je likvoru umožněna absorpce.[[Soubor:Hydrocephalus Shunt Adult.png|náhled|'''Ventrikuloperitoneální shunt''' (VP shunt)]] | ||
======Požadavky na ventil====== | ======Požadavky na ventil====== | ||
Ventil musí reagovat na otevírací tlak a musí být jednocestný. Průtok CSF je regulován dle nastavení otevíracího tlaku ventilu, který má různé hodnoty. Ventily dle hodnot otevíracího tlaku dělíme na vysokotlakové, střednětlaké a nízkotlaké. | Ventil musí reagovat na otevírací tlak a musí být jednocestný. Průtok CSF je regulován dle nastavení otevíracího tlaku ventilu, který má různé hodnoty. Ventily dle hodnot otevíracího tlaku dělíme na vysokotlakové, střednětlaké a nízkotlaké.<ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Kuo | |||
| jméno1 = Meng-Fai | |||
| článek = Surgical management of intraventricular hemorrhage and posthemorrhagic hydrocephalus in premature infants | |||
| časopis = Biomedical Journal | |||
| rok = 2020 | |||
| ročník = 3 | |||
| svazek = 43 | |||
| strany = 268-276 | |||
| issn = 2319-4170 | |||
| doi = 10.1016/j.bj.2020.03.006}}</ref> | |||
====Ventrikuloperitoneální shunt (VP shunt)==== | ====Ventrikuloperitoneální shunt (VP shunt)==== | ||
CSF je katetrem vedoucím z laterální komory dále pod kůží odváděn do '''peritoneální dutiny.''' | CSF je katetrem vedoucím z laterální komory dále pod kůží odváděn do '''peritoneální dutiny.''' | ||
Je nejfrekventovaněji aplikovaný. | Je nejfrekventovaněji aplikovaný<ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Choudhury | |||
| jméno1 = Subhasis Roy | |||
| článek = Hydrocephalus | |||
| časopis = Pediatric Surgery | |||
| rok = 2018 | |||
| ročník = ? | |||
| svazek = ? | |||
| strany = 55-59 | |||
| issn = ? | |||
| doi = 10.1007/978-981-10-6304-6_9}}</ref><ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Mazzola | |||
| jméno1 = Catherine A. | |||
| příjmení2 = Choudhri | |||
| jméno2 = Asim F. | |||
| příjmení3 = Auguste | |||
| jméno3 = Kurtis I. | |||
| článek = Pediatric hydrocephalus: systematic literature review and evidence-based guidelines. Part 2: Management of posthemorrhagic hydrocephalus in premature infants | |||
| časopis = Journal of Neurosurgery: Pediatrics | |||
| rok = 2014 | |||
| ročník = Supplement_1 | |||
| svazek = 14 | |||
| strany = 8-23 | |||
| issn = 1933-0707 | |||
| doi = 10.3171/2014.7.peds14322}}</ref>. | |||
<gallery caption="RTG - VP shunt"> | <gallery caption="RTG - VP shunt"> | ||
Soubor:RtgVPshunt1.jpg | Soubor:RtgVPshunt1.jpg | ||
Řádek 127: | Řádek 314: | ||
Není tak častý jako VP shunt, záleží na individuálních dispozicích pacienta a jeho komorbiditách - často je k VA shuntu indikováno kvůli kontraindikacím nebo předešlé neúspěšné aplikaci VP shuntu.[https://radiopaedia.org/articles/ventriculoatrial-shunt?lang=us] | Není tak častý jako VP shunt, záleží na individuálních dispozicích pacienta a jeho komorbiditách - často je k VA shuntu indikováno kvůli kontraindikacím nebo předešlé neúspěšné aplikaci VP shuntu.[https://radiopaedia.org/articles/ventriculoatrial-shunt?lang=us] | ||
====Lumboperitoneální shunt (LP shunt)==== | ====Lumboperitoneální shunt (LP shunt)==== | ||
CSF je odváděn '''z durálního vaku''' (subarachnoidální prostor - mezi arachnoideou a pia mater) v oblasti lumbální sekce páteře do '''peritoneální dutiny'''. | CSF je odváděn '''z durálního vaku''' (subarachnoidální prostor - mezi arachnoideou a pia mater) v oblasti lumbální sekce páteře do '''peritoneální dutiny'''. Zavedení katetru se provádí '''pod úrovní obratle L2''', kde mícha končí a pokračuje jako ''cauda equina''.<ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Karahan | |||
| jméno1 = Oguz | |||
| příjmení2 = Yavuz | |||
| jméno2 = Celal | |||
| příjmení3 = Demirtas | |||
| jméno3 = Sinan | |||
| článek = Reasons, procedures, and outcomes in ventriculoatrial shunts: A single-center experience | |||
| časopis = Surgical Neurology International | |||
| rok = 2013 | |||
| ročník = 1 | |||
| svazek = 4 | |||
| strany = 10 | |||
| issn = 2152-7806 | |||
| doi = 10.4103/2152-7806.106284}}</ref> | |||
Kromě zmíněných tří typů shuntů existují i další, např. ventrikulopleurální shunty (VPL shunt) aj. | Kromě zmíněných tří typů shuntů existují i další, např. ventrikulopleurální shunty (VPL shunt) aj. | ||
====Ventrikulocisternální shunt (Torkildsenův shunt)==== | ====Ventrikulocisternální shunt (Torkildsenův shunt)==== | ||
Pomocí implantovaného katetru je CSF odváděn z laterální komory do '''cerebellomedulární cisterny''' (''cisterna cerebellomedularis''). | Pomocí implantovaného katetru je CSF odváděn z laterální komory do '''cerebellomedulární cisterny''' (''cisterna cerebellomedularis'') <ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Fox | |||
| jméno1 = John L. | |||
| příjmení2 = Al-Mefty | |||
| jméno2 = Ossama | |||
| článek = Percutaneous ventriculocisternal shunt. Technical note | |||
| časopis = Surgical Neurology | |||
| rok = 1985 | |||
| ročník = 2 | |||
| svazek = 24 | |||
| strany = 184-186 | |||
| issn = 0090-3019 | |||
| doi = 10.1016/0090-3019(85)90183-1}}</ref><ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Canbolat | |||
| jméno1 = A. | |||
| příjmení2 = Önal | |||
| jméno2 = Ç. | |||
| příjmení3 = Hepgül | |||
| jméno3 = K. | |||
| článek = A new ventriculocisternal shunt technique in treatment of noncommunicating hydrocephalus: A technical note with a brief discussion of the literature | |||
| časopis = Acta Neurochirurgica | |||
| rok = 1996 | |||
| ročník = 4 | |||
| svazek = 138 | |||
| strany = 466-469 | |||
| issn = 0001-6268 | |||
| doi = 10.1007/bf01420310}}</ref>. | |||
====Komplikace==== | ====Komplikace==== | ||
*infekce | *'''infekce''' – (až 15%) nejčastěji [[Staphylococcus epidermidis|''Staphylococcus epidermidis'']], ventrikulitida, meningitida | ||
*selhání shuntu | *'''selhání shuntu''' – obstrukce, zalomení katetru (nejčastěji v oblasti krku) atd. | ||
*distální komplikace | *'''distální komplikace''' – peritoneální pseudocysty, pleurální výpotek (primárně u ventrikulopleurálních shuntů)<ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Goeser | |||
| jméno1 = C D | |||
| příjmení2 = McLeary | |||
| jméno2 = M S | |||
| příjmení3 = Young | |||
| jméno3 = L W | |||
| článek = Diagnostic imaging of ventriculoperitoneal shunt malfunctions and complications. | |||
| časopis = RadioGraphics | |||
| rok = 1998 | |||
| ročník = 3 | |||
| svazek = 18 | |||
| strany = 635-651 | |||
| issn = 0271-5333 | |||
| doi = 10.1148/radiographics.18.3.9599388}}</ref><ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Kale | |||
| jméno1 = H.A. | |||
| příjmení2 = Muthukrishnan | |||
| jméno2 = A. | |||
| příjmení3 = Hegde | |||
| jméno3 = S.V. | |||
| článek = Intracranial Perishunt Catheter Fluid Collections with Edema, a Sign of Shunt Malfunction: Correlation of CT/MRI and Nuclear Medicine Findings | |||
| časopis = American Journal of Neuroradiology | |||
| rok = 2017 | |||
| ročník = 9 | |||
| svazek = 38 | |||
| strany = 1754-1757 | |||
| issn = 0195-6108 | |||
| doi = 10.3174/ajnr.a5291}}</ref><ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Starreveld | |||
| jméno1 = Y | |||
| příjmení2 = Poenaru | |||
| jméno2 = D | |||
| příjmení3 = Ellis | |||
| jméno3 = P | |||
| článek = Ventriculoperitoneal shunt knot: a rare cause of bowel obstruction and ischemia | |||
| časopis = Can J Surg | |||
| rok = 1998 | |||
| číslo = 3 | |||
| svazek = 41 | |||
| strany = 239-40 | |||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3950169/?tool=pubmed | |||
| issn = 0008-428X | |||
}}</ref> | |||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
Řádek 153: | Řádek 429: | ||
*[https://www.neurosurgicalatlas.com/volumes/principles-of-cranial-surgery/lumbar-drain Lumbální drenáž - video a článek] | *[https://www.neurosurgicalatlas.com/volumes/principles-of-cranial-surgery/lumbar-drain Lumbální drenáž - video a článek] | ||
*[https://www.youtube.com/watch?v=3LWBNkcOnzk Ventrikulostomie III. komory - video s komentářem] | *[https://www.youtube.com/watch?v=3LWBNkcOnzk Ventrikulostomie III. komory - video s komentářem] | ||
*[https://radiopaedia.org/articles/ventriculoperitoneal-shunt?lang=us VP shunt] | |||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
<br /> | <br /> | ||
[[Kategorie:Neurochirurgie]] | [[Kategorie:Neurochirurgie]] | ||
[[Kategorie:Chirurgie]] | [[Kategorie:Chirurgie]] |
Verze z 17. 4. 2021, 22:39
Hydrocefalus (HC) je označením pro abnormální hromadění likvoru (CSF) v komorách mozku. Následně může dojít k útlaku okolní mozkové tkáně.
Detailnější klasifikaci, příčiny a symptomatologii HC naleznete na stránce hydrocefalus.
HC je možné chirurgicky řešit třemi základními způsoby:
- drenáží,
- odstraněním obstrukce (v případě obstrukčního HC, nejčastěji se jedná o tumory),
- endoskopicky.
Na této stránce jsou představeny základní typy drenáží a endoskopická metoda ve formě ventrikulostomie III. komory. Řešení obstrukčního HC v podobě odstranění obstrukce je popsáno individuálně v jednotlivých kapitolách neurochirurgie.
Diagnostika
- CT
- MR [1]
- ultrazvuk - zejména u kojenců a mladších pediatrických pacientů
- LIT (lumbální infuzní test) - zjištění poruch resorpce CSF, provádí se zejména u pacientů s NHP [2]
- LD (lumbální drenáž) - slouží k zjištění pacientovi reakce na drenáž a zhodnocení následných postupů v léčbě
Klasifikace drenážní léčby
Chirurgická léčba HC drenáží přímo závisí na daném typu hydrocefalu:
- v případě akutního HC je indikována dočasná drenáž,
- v případě chronického HC je cílem léčby dlouhodobá drenáž.
Tabulka shrnující jednotlivé typy drenáží v závilosti na době drenážní léčby:
Typ léčby | Dočasná | Dlouhodobá |
---|---|---|
Typ drenáže | zevní komorová drenáž | ventrikuloperitoneální drenáž |
zevní lumbální drenáž | ventrikuloatriální drenáž | |
ventrikulosubgaleální drenáž | lumboperitoneální drenáž |
Léčba akutního hydrocefalu
V případě akutních HC se dle individuálních predispozic pacienta může indikovat k dočasné drenáži. Nejčastěji se jedná o komorovou nebo lumbální drenáž, popř. ventrikulosubgaleální drenáž.
Účelem této léčby je primárně snížení intrakraniálního tlaku.
Zevní komorová drenáž
K zevní komorové drenáži (EVD – external ventricular drain) je indikováno především u akutních obstrukčních HC, u kterých je zřetelné omezení toku CSF v likvorových cestách [3].
Z laterální komory nedominantní hemisféry je CSF odváděn do rezervoáru.
Zevní lumbální drenáž
Kromě využití diagnostického má zevní lumbální drenáž (LD – lumbal drain) využití i v léčbě akutního komunikujícího HC. Likvor je drénován z lumbální sekce páteře a stejně jako v případě EVD je odváděn do rezervoáru.[4][5]
Video s komentářem a článkem najdete ta tomto odkazu.
Ventrikulosubgaleální drenáž
Tento typ drenáže se podobá zevní komorové drenáži, protože i v tomto případě je CSF drénován z laterální komory nedominantní hemisféry. Tentokrát ale likvor není odváděn do rezervoáru, ale do kapsy vytvořené v subgaleálním prostoru hlavy. Tam dochází k jeho resorpci, případně může být punktován.[6]
Komplikace
Léčba chronického hydrocefalu
I v případě léčby chronického hydrocefalu se k chirurgii indikuje na základě individuální prezentace pacientů. Neplatí pravidlo, že se každý chronický hydrocefalus musí chirurgicky léčit. Léčba chronického HC je dlouhodobá.
Ventrikulostomie III. komory
Neuroendoskopické vytvoření otvoru ve spodině III.komory. Řešení obstrukčního HC (někteří autoři uvádějí možnost aplikace ventrikulostomie i u jiných typů hydrocefalu, není to ale obvyklé).[9]
Technika
Provádí se cerebrotomie v blízkosti sutura coronalis, endoskop se zavede přes laterální komoru do III.komory. Následkem HC dochází k rozšíření foramen intraventriculare (foramen Monroi), je tedy možné provést revizi baze III.komory a perforaci arachnoidální blány. Pro perforaci je využíváno monopolární elektrokoagulace.[10]
Důležitá je následná dilatace otvoru, aby nedošlo k jeho uzavření díky regeneraci tkáně. Docílíme možnosti cirkulace CSF přes III. komoru do interpedunkulárních cisteren na bazi, skrz otvor ve spodině III.komory je možné vidět a. basilaris.[11]
Princip
Principem je opětovné umožnění cirkulace CSF, jež byla následkem obstrukce omezena. Video s komentářem najdete zde.
Indikace
U specifického obstrukčního HC, který vznikl sekundárně například následkem:
- stenózy aquaeductus Sylvii,
- Dandy-Walkerovy malformace,
- intraventrikulárního hematomu,
- tumoru v posterior fossa,
- kraniosynostózy,
- aj.
Výhody
- efektivní kauzální léčba
- narozdíl od shuntu pacient není vystaven riziku dysfunkce ventilu
Nevýhody
- vysoké riziko komplikací (jak morbidita, tak mortalita)
- invazivní výkon
Shunt
Dlouhodobá drenáž, jejíž principem je implantace dvou katetrů společně s ventilem, jenž reguluje cirkulaci CSF. Nadměrný CSF v mozkových komorách, popř. v lumbální části páteře, se pomocí shuntu odvádí do jiné části těla, kde je likvoru umožněna absorpce.
Požadavky na ventil
Ventil musí reagovat na otevírací tlak a musí být jednocestný. Průtok CSF je regulován dle nastavení otevíracího tlaku ventilu, který má různé hodnoty. Ventily dle hodnot otevíracího tlaku dělíme na vysokotlakové, střednětlaké a nízkotlaké.[12]
Ventrikuloperitoneální shunt (VP shunt)
CSF je katetrem vedoucím z laterální komory dále pod kůží odváděn do peritoneální dutiny.
Je nejfrekventovaněji aplikovaný[13][14].
- RTG - VP shunt
Ventrikuloatriální shunt (VA shunt)
CSF je odváděn z laterálních komor žilním systémem do pravé srdeční předsíně atrium dextrum.
Není tak častý jako VP shunt, záleží na individuálních dispozicích pacienta a jeho komorbiditách - často je k VA shuntu indikováno kvůli kontraindikacím nebo předešlé neúspěšné aplikaci VP shuntu.[1]
Lumboperitoneální shunt (LP shunt)
CSF je odváděn z durálního vaku (subarachnoidální prostor - mezi arachnoideou a pia mater) v oblasti lumbální sekce páteře do peritoneální dutiny. Zavedení katetru se provádí pod úrovní obratle L2, kde mícha končí a pokračuje jako cauda equina.[15]
Kromě zmíněných tří typů shuntů existují i další, např. ventrikulopleurální shunty (VPL shunt) aj.
Ventrikulocisternální shunt (Torkildsenův shunt)
Pomocí implantovaného katetru je CSF odváděn z laterální komory do cerebellomedulární cisterny (cisterna cerebellomedularis) [16][17].
Komplikace
- infekce – (až 15%) nejčastěji Staphylococcus epidermidis, ventrikulitida, meningitida
- selhání shuntu – obstrukce, zalomení katetru (nejčastěji v oblasti krku) atd.
- distální komplikace – peritoneální pseudocysty, pleurální výpotek (primárně u ventrikulopleurálních shuntů)[18][19][20]
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Reference
- ↑ GREITZ, Dan. Radiological assessment of hydrocephalus: new theories and implications for therapy. Neurosurgical Review. 2004, roč. 3, vol. 27, s. ?, ISSN 0344-5607. DOI: 10.1007/s10143-004-0326-9.
- ↑ GRAFF-RADFORD, Neill R a David T JONES. Normal Pressure Hydrocephalus. Continuum Minneap Minn [online]. 2019, vol. 25, no. 1, s. 165-186, dostupné také z <https://doi.org/10.1212/CON.0000000000000689>. ISSN 1080-2371 (print), 1538-6899.
- ↑ BENDER, Michael, Frank SCHWARM a Marco STEIN, et al. Placement of External Ventricular Drain: Comparison of Two Methods. J Neurol Surg A Cent Eur Neurosurg [online]. 2019, vol. 80, no. 2, s. 116-121, dostupné také z <https://doi.org/10.1055/s-0038-1676576>. ISSN 2193-6315 (print), 2193-6323.
- ↑ DOUBI, Aseel, Dana ALJOMAH a Alanood ALHARGAN. The Effect of lumbar drains on spontaneous cerebrospinal fluid leak repair. Neurosciences. 2018, roč. 4, vol. 23, s. 281-285, ISSN 1319-6138. DOI: 10.17712/nsj.2018.4.20180116.
- ↑ GANTI, Latha. External Ventricular Drain Placement. Atlas of Emergency Medicine Procedures. 2016, roč. ?, vol. ?, s. 241-245, ISSN ?. DOI: 10.1007/978-1-4939-2507-0_40.
- ↑ KUO, Meng-Fai. Surgical management of intraventricular hemorrhage and posthemorrhagic hydrocephalus in premature infants. Biomedical Journal. 2020, roč. 3, vol. 43, s. 268-276, ISSN 2319-4170. DOI: 10.1016/j.bj.2020.03.006.
- ↑ MURALIDHARAN, Rajanandini. External ventricular drains: Management and complications. Surgical Neurology International. 2015, roč. 7, vol. 6, s. 271, ISSN 2152-7806. DOI: 10.4103/2152-7806.157620.
- ↑ DOUBI, Aseel, Dana ALJOMAH a Alanood ALHARGAN. The Effect of lumbar drains on spontaneous cerebrospinal fluid leak repair. Neurosciences. 2018, roč. 4, vol. 23, s. 281-285, ISSN 1319-6138. DOI: 10.17712/nsj.2018.4.20180116.
- ↑ ALGIN, Oktay, Murat UCAR a Evrim OZMEN. Assessment of third ventriculostomy patency with the 3D-SPACE technique: a preliminary multicenter research study. Journal of Neurosurgery. 2015, roč. 6, vol. 122, s. 1347-1355, ISSN 0022-3085. DOI: 10.3171/2014.10.jns14298.
- ↑ STACHURA, Krzysztof, Ewelina GRZYWNA a Borys M. KWINTA. Endoscopic third ventriculostomy – effectiveness of the procedure for obstructive hydrocephalus with different etiology in adults. Videosurgery and Other Miniinvasive Techniques. 2014, roč. ?, vol. 4, s. 586-595, ISSN 1895-4588. DOI: 10.5114/wiitm.2014.46076.
- ↑ YADAV, Yad Ram, Vijay PARIHAR a Sonjjay PANDE. Endoscopic third ventriculostomy. Journal of Neurosciences in Rural Practice. 2012, roč. 02, vol. 03, s. 163-173, ISSN 0976-3147. DOI: 10.4103/0976-3147.98222.
- ↑ KUO, Meng-Fai. Surgical management of intraventricular hemorrhage and posthemorrhagic hydrocephalus in premature infants. Biomedical Journal. 2020, roč. 3, vol. 43, s. 268-276, ISSN 2319-4170. DOI: 10.1016/j.bj.2020.03.006.
- ↑ CHOUDHURY, Subhasis Roy. Hydrocephalus. Pediatric Surgery. 2018, roč. ?, vol. ?, s. 55-59, ISSN ?. DOI: 10.1007/978-981-10-6304-6_9.
- ↑ MAZZOLA, Catherine A., Asim F. CHOUDHRI a Kurtis I. AUGUSTE. Pediatric hydrocephalus: systematic literature review and evidence-based guidelines. Part 2: Management of posthemorrhagic hydrocephalus in premature infants. Journal of Neurosurgery: Pediatrics. 2014, roč. Supplement_1, vol. 14, s. 8-23, ISSN 1933-0707. DOI: 10.3171/2014.7.peds14322.
- ↑ KARAHAN, Oguz, Celal YAVUZ a Sinan DEMIRTAS. Reasons, procedures, and outcomes in ventriculoatrial shunts: A single-center experience. Surgical Neurology International. 2013, roč. 1, vol. 4, s. 10, ISSN 2152-7806. DOI: 10.4103/2152-7806.106284.
- ↑ FOX, John L. a Ossama AL-MEFTY. Percutaneous ventriculocisternal shunt. Technical note. Surgical Neurology. 1985, roč. 2, vol. 24, s. 184-186, ISSN 0090-3019. DOI: 10.1016/0090-3019(85)90183-1.
- ↑ CANBOLAT, A., Ç. ÖNAL a K. HEPGÜL. A new ventriculocisternal shunt technique in treatment of noncommunicating hydrocephalus: A technical note with a brief discussion of the literature. Acta Neurochirurgica. 1996, roč. 4, vol. 138, s. 466-469, ISSN 0001-6268. DOI: 10.1007/bf01420310.
- ↑ GOESER, C D, M S MCLEARY a L W YOUNG. Diagnostic imaging of ventriculoperitoneal shunt malfunctions and complications.. RadioGraphics. 1998, roč. 3, vol. 18, s. 635-651, ISSN 0271-5333. DOI: 10.1148/radiographics.18.3.9599388.
- ↑ KALE, H.A., A. MUTHUKRISHNAN a S.V. HEGDE. Intracranial Perishunt Catheter Fluid Collections with Edema, a Sign of Shunt Malfunction: Correlation of CT/MRI and Nuclear Medicine Findings. American Journal of Neuroradiology. 2017, roč. 9, vol. 38, s. 1754-1757, ISSN 0195-6108. DOI: 10.3174/ajnr.a5291.
- ↑ STARREVELD, Y, D POENARU a P ELLIS. Ventriculoperitoneal shunt knot: a rare cause of bowel obstruction and ischemia. Can J Surg [online]. 1998, vol. 41, no. 3, s. 239-40, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3950169/?tool=pubmed>. ISSN 0008-428X.