Indukční efekt: Porovnání verzí
m (zdroj, reference) |
m (prolink) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
V molekulách s kovalentními polárními vazbami, tedy takovými vazbami, kde rozdíl elektronegativit (Δx) je větší než 0,4, dochází ke vzniku parciálních nábojů. Kladný parciální náboj vzniká na atomu s menší elektronegativitou, záporný parciální náboj na atomu s větší elektronegativitou. V molekule HCl tedy kladný parciální náboj vzniká na atomu vodíku (x = 1), záporný parciální náboj na atomu chloru (x = 2,8). Posunu elektronů po vazbě σ (sigma) se nazývá '''indukční efekt'''. Vyskytuje se kladný a záporný indukční efekt.<ref>{{Citace | V molekulách s [[Kovalentní vazba|kovalentními]] polárními vazbami, tedy takovými vazbami, kde rozdíl [[Elektronegativita|elektronegativit]] (Δx) je větší než 0,4, dochází ke vzniku parciálních nábojů. Kladný parciální náboj vzniká na [[Atom|atomu]] s menší elektronegativitou, záporný parciální náboj na atomu s větší elektronegativitou. V molekule HCl tedy kladný parciální náboj vzniká na atomu vodíku (x = 1), záporný parciální náboj na atomu chloru (x = 2,8). Posunu elektronů po vazbě σ (sigma) se nazývá '''indukční efekt'''. Vyskytuje se kladný a záporný indukční efekt.<ref>{{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| příjmení1 = Banýr | | příjmení1 = Banýr | ||
Verze z 11. 2. 2017, 16:19
V molekulách s kovalentními polárními vazbami, tedy takovými vazbami, kde rozdíl elektronegativit (Δx) je větší než 0,4, dochází ke vzniku parciálních nábojů. Kladný parciální náboj vzniká na atomu s menší elektronegativitou, záporný parciální náboj na atomu s větší elektronegativitou. V molekule HCl tedy kladný parciální náboj vzniká na atomu vodíku (x = 1), záporný parciální náboj na atomu chloru (x = 2,8). Posunu elektronů po vazbě σ (sigma) se nazývá indukční efekt. Vyskytuje se kladný a záporný indukční efekt.[1]
Kladný indukční efekt
Nastává tehdy, kdy centrální atom funkční skupiny má elektronegativitu nižší než uhlík uvnitř řetězce. Kladný indukční efekt vyvolávají například skupiny -PH2, -SiH3 nebo -SH.
ethylmerkaptan CH3δδ-←CH2δ-←SHδ+
Záporný indukční efekt
Je vyvolán vyšší elektronegativitou centrálního atomu skupiny, než má uhlík uvnitř řetězce. Typickým příkladem jsou halogeny (-F, -Cl, -Br, -I), -OH, -NH2 či -NO.
1-chlorpropan CH3δδδ+→CH2δδ+→CH2δ+→Clδ-
Odkazy
Zdroj
- výklad pedagogických pracovníků Církevního gymnázia v Plzni
Reference
- ↑ BANÝR, Jiří a Pavel BENEŠ. Chemie pro střední školy: (obecná, anorganická, organická, analytická, biochemie). 2. vydání. Praha : SPN, 1999. 160 s. ISBN 8085937468.
