Legionelóza: Porovnání verzí
(+ibox) |
m (ref, link, cave noincl) |
||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
== Diagnóza == | == Diagnóza == | ||
{{Cave|Průkaz antigenu není z plic ale z moči.}}<br/> | |||
V anamnéze – pobyt v klimatizovaných zařízeních (hotely, restaurace) v zahraničí. <br/> | |||
[[RTG]] nález je zpočátku jednostranný skvrnitý segmentový nebo lobární infiltrát. Následně progreduje oboustranně, často pleurální výpotek či absces, mírná [[leukocytóza]], zvýšené jaterní enzymy. | |||
Průkaz antigenu ''Legionella pneumophila'' v moči. Kultivace materiálu z [[BAL|bronchoalveolární laváže]] či tracheálního aspirátu na BCYE agaru nebo [[PCR]]. | |||
== Terapie == | == Terapie == | ||
* '''Pontiacká horečka''' – pouze symptomatická léčba. | * '''Pontiacká horečka''' – pouze symptomatická léčba. | ||
* '''Legionářská nemoc''' – ATB terapie; nejčastěji parenterálně '''[[makrolidy]]''' (clarithromycin, azithromycin) nebo '''fluorochinolony''' (ofloxacin, ciprofloxacin). | * '''Legionářská nemoc''' – ATB terapie; nejčastěji parenterálně '''[[makrolidy]]''' (clarithromycin, azithromycin<ref name = "Julák">{{Citace | ||
| typ = kniha | |||
| isbn = 8024612704 | |||
| příjmení1 = Julák | |||
| jméno1 = Jaroslav | |||
| titul = Úvod do lékařské bakteriologie | |||
| vydání = 1 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Karolinum | |||
| rok = 2006 | |||
| rozsah = 404 | |||
| strany = 274 | |||
}} | |||
</ref>) nebo '''fluorochinolony''' (ofloxacin, ciprofloxacin). | |||
{{Cave|Bakterie často produkuje β-laktamázu, není vhodné používat penicilinové deriváty<ref name = "Julák"/>}} | |||
== Prevence == | == Prevence == | ||
*Technické revize rozvodů, membránové filtry, přechlorování vody, přehřát na 70°C | *Technické revize rozvodů, membránové filtry, přechlorování vody, přehřát na 70°C | ||
| Řádek 119: | Řádek 133: | ||
| isbn = 978-80-7262-644-1 | | isbn = 978-80-7262-644-1 | ||
}} | }} | ||
=== Reference === | |||
<references/> | |||
</noinclude> | |||
[[Kategorie:Mikrobiologie]] | [[Kategorie:Mikrobiologie]] | ||
[[Kategorie:Infekční lékařství]] | [[Kategorie:Infekční lékařství]] | ||
[[Kategorie:Pneumologie]] | [[Kategorie:Pneumologie]] | ||
Verze z 15. 1. 2017, 13:18
| Legionářská nemoc a Legionářská nemoc | |
| Legionnaires' disease | |
 Legionella pneumophila v elektronovém mikroskopu | |
| Původce | Legionella pneumophilla |
|---|---|
| Přenos | inhalace, klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi |
| Klinický obraz | pneumonie, chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů |
| Diagnostika | průkaz antigenu z moči, rtg, bronchoalveolární laváže |
| Léčba | legionářská nemoc – ATB, pontiacká horečka – symptomatická léčba, |
| Komplikace | renální insuficience – proteinurie a hematurie |
| Klasifikace a odkazy | |
| MeSH ID | D007877 |
| OMIM | 608556 |
| MedlinePlus | 000616 |
| Medscape | 220163 |
Legionelóza neboli legionářská nemoc je akutní horečnaté onemocnění vyvolané G− bakteriemi čeledi Legionellaceae, nejčastěji bakterií Legionella pneumophilla, které postihuje především dýchací cesty. Nejzávažnějším a zároveň nejčastějším projevem je pneumonie („legionářská nemoc“). Dalšími projevy infekce může být lehké chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů bez postižení plic („pontiacká horečka“). Legionely se běžně vyskytují ve vodě a v půdě. Přenáší se klimatizací, vzduchotechnikou, nebulizátory, vodovodními sítěmi, ale i vodotrysky apod. K nákaze dochází především inhalací kontaminovaného aerosolu. Přenos z člověka na člověka nebyl prokázán.
Toto onemocnění bylo poprvé popsáno u členů Americké legie (odtud název) ve Filadelfii v roce 1976. Retrospektivní výzkumy později zjistily případy legionářské nemoci již v roce 1943.
Etiologie
G− tyčinka, nejčastěji Legionella pneumophila, má více sérotypů, přirozené prostředí je pro ni voda a vlhká prosředí (močály a zatuchliny), vyžaduje vlhko.
Epidemiologie
Nalezeny v jezerech, řekách, v klimatizaci, ve sprchách. Nákaza – inhalací aerosolu s legionelami. Přenos z člověka na člověka neprokázán. Častěji jsou postiženi senioři, pacienti s imunodeficitem nebo chronickým plicním onemocněním. Mortalita – 25 %.
Klinický obraz
- Může připomínat pneumokokovou pneumonii s myalgiemi, bolestmi hlavy, horečkou a suchým kašlem.
- Progreduje, často příznaky z jiných systémů – průjem, bolesti břicha, zmatenost, ataxie, často renální insuficience – proteinurie a hematurie. Vzácně může probíhat i bez zánětu plic, častěji u kuřáků, alkoholiků.
Diagnóza
Průkaz antigenu není z plic ale z moči.
V anamnéze – pobyt v klimatizovaných zařízeních (hotely, restaurace) v zahraničí.
RTG nález je zpočátku jednostranný skvrnitý segmentový nebo lobární infiltrát. Následně progreduje oboustranně, často pleurální výpotek či absces, mírná leukocytóza, zvýšené jaterní enzymy.
Průkaz antigenu Legionella pneumophila v moči. Kultivace materiálu z bronchoalveolární laváže či tracheálního aspirátu na BCYE agaru nebo PCR.
Terapie
- Pontiacká horečka – pouze symptomatická léčba.
- Legionářská nemoc – ATB terapie; nejčastěji parenterálně makrolidy (clarithromycin, azithromycin[1]) nebo fluorochinolony (ofloxacin, ciprofloxacin).
Bakterie často produkuje β-laktamázu, není vhodné používat penicilinové deriváty[1]
Prevence
- Technické revize rozvodů, membránové filtry, přechlorování vody, přehřát na 70°C
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Legionella.cz – český informační projekt
- Legionela – dezinfekce teplé vody a vzduchotechniky (komerční stránky)
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
- LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.
- BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 404 s. s. 274. ISBN 8024612704.
