Hyperemie: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (přidání obrázku)
m (typo)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
__NOTOC__
'''Hyperémie''' ''(překrvení, kongesce)'' je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné [[krev|krví]].
'''Hyperémie''' ''(překrvení, kongesce)'' je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné [[krev|krví]].
[[Soubor:[[Soubor:15 min. after cryosurgery.jpg|thumb|300px|hyperemie v d.u. ]]
[[Soubor:15 min. after cryosurgery.jpg|thumb|300px|hyperemie v d.u. ]]
=== Fyziologická hyperémie ===


* Cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují, nebo propouštějí pouze [[plazma|plazmu]] ('''vasa serosa''');
* jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu.


=== Patologická hyperémie ===
== Fyziologická hyperémie ==
 
* Cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují, nebo propouštějí pouze [[plazma|plazmu]] ('''vasa serosa''').
* Jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu.
 
 
==Patologická hyperémie ==


'''Peristatická'''
'''Peristatická'''


* Vzniká v okolí '''[[zánět]]livého ložiska''', kdy se z poškozených buněk uvolňují ''mediátory'' (např. [[histamin]]) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol;
* Vzniká v okolí '''[[zánět]]livého ložiska''', kdy se z poškozených buněk uvolňují ''mediátory'' (např. [[histamin]]) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol.
* tok krve se zpomalí až zastaví (''peristáza'') a [[erytrocyt]]y vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (''exsudace'') a krevní buňky (''infiltrace'').
* Tok krve se zpomalí až zastaví (''peristáza'') a [[erytrocyt]]y vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (''exsudace'') a krevní buňky (''infiltrace'').
 


'''Venostatická (pasivní)'''
'''Venostatická (pasivní)'''


* Kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly [[nádor]]em, [[trombóza]]). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a '''transudaci''' tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár);
* Kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly [[nádor]]em, [[trombóza]]). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a '''transudaci''' tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár);
* vzniká tzv. '''venostatický otok''' (např. [[ascites]] u [[portální hypertenze]] podmíněné trombózou jaterních žil);
* Vzniká tzv. '''venostatický otok''' (např. [[ascites]] u [[portální hypertenze]] podmíněné trombózou jaterních žil);
* zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické [[nekróza|nekróze]], která se označuje jako '''hemorhagická infarzace''' (např. v [[tenké střevo|tenkém střevě]] při trombóze [[vena portae|portální žíly]]. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický [[infarkt]] střeva při tromboembolii mesenterické tepny);
* Zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické [[nekróza|nekróze]], která se označuje jako '''hemorhagická infarzace''' (např. v [[tenké střevo|tenkém střevě]] při trombóze [[vena portae|portální žíly]]. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický [[infarkt]] střeva při tromboembolii mesenterické tepny);
* [[nekróza]] se hojí '''fibrózou''' se ztuhnutím orgánu – tzv. '''indurace''';
* [[Nekróza]] se hojí '''fibrózou''' se ztuhnutím orgánu – tzv. '''indurace''';
* orgány mají při venostáze '''temně fialovou barvu''' ([[cyanóza|cyanotická]] indurace, např. [[slezina|sleziny]] při pravostranném [[srdeční selhání (patologie)|srdečním selhání]]). Výjimkou jsou [[plíce]], u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu '''rezavé indurace''' (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba [[hemosiderin]]u, který je [[fagocytóza|fagocytován]] alveolárními [[makrofágy]]).
* Orgány mají při venostáze '''temně fialovou barvu''' ([[cyanóza|cyanotická]] indurace, např. [[slezina|sleziny]] při pravostranném [[srdeční selhání (patologie)|srdečním selhání]]). Výjimkou jsou [[plíce]], u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu '''rezavé indurace''' (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba [[hemosiderin]]u, který je [[fagocytóza|fagocytován]] alveolárními [[makrofágy]]).
 


== Hyperémie v elektroléčbě ==
== Hyperémie v elektroléčbě ==
Řádek 29: Řádek 34:
* aplikací Diadynamických (DD) proudů,
* aplikací Diadynamických (DD) proudů,
* [[Galvanoterapie|galvanoterapií]].
* [[Galvanoterapie|galvanoterapií]].
<noinclude>
<noinclude>
== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 29. 3. 2016, 01:52

Hyperémie (překrvení, kongesce) je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné krví.

hyperemie v d.u.


Fyziologická hyperémie

  • Cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují, nebo propouštějí pouze plazmu (vasa serosa).
  • Jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu.


Patologická hyperémie

Peristatická

  • Vzniká v okolí zánětlivého ložiska, kdy se z poškozených buněk uvolňují mediátory (např. histamin) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol.
  • Tok krve se zpomalí až zastaví (peristáza) a erytrocyty vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (exsudace) a krevní buňky (infiltrace).


Venostatická (pasivní)

  • Kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly nádorem, trombóza). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a transudaci tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár);
  • Vzniká tzv. venostatický otok (např. ascites u portální hypertenze podmíněné trombózou jaterních žil);
  • Zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické nekróze, která se označuje jako hemorhagická infarzace (např. v tenkém střevě při trombóze portální žíly. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický infarkt střeva při tromboembolii mesenterické tepny);
  • Nekróza se hojí fibrózou se ztuhnutím orgánu – tzv. indurace;
  • Orgány mají při venostáze temně fialovou barvu (cyanotická indurace, např. sleziny při pravostranném srdečním selhání). Výjimkou jsou plíce, u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu rezavé indurace (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba hemosiderinu, který je fagocytován alveolárními makrofágy).


Hyperémie v elektroléčbě

Hyperemizační účinků lze cíleně dosáhnout především:

  • aplikací středněfrekvenčních proudů,
  • aplikací Interferenčních (IF) proudů,
  • aplikací Diadynamických (DD) proudů,
  • galvanoterapií.


Odkazy

Související články

Zdroj