Hyperemie: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (přidání obrázku) |
m (typo) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
'''Hyperémie''' ''(překrvení, kongesce)'' je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné [[krev|krví]]. | '''Hyperémie''' ''(překrvení, kongesce)'' je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné [[krev|krví]]. | ||
[[Soubor:15 min. after cryosurgery.jpg|thumb|300px|hyperemie v d.u. ]] | |||
=== Patologická hyperémie | == Fyziologická hyperémie == | ||
* Cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují, nebo propouštějí pouze [[plazma|plazmu]] ('''vasa serosa'''). | |||
* Jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu. | |||
==Patologická hyperémie == | |||
'''Peristatická''' | '''Peristatická''' | ||
* Vzniká v okolí '''[[zánět]]livého ložiska''', kdy se z poškozených buněk uvolňují ''mediátory'' (např. [[histamin]]) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol | * Vzniká v okolí '''[[zánět]]livého ložiska''', kdy se z poškozených buněk uvolňují ''mediátory'' (např. [[histamin]]) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol. | ||
* | * Tok krve se zpomalí až zastaví (''peristáza'') a [[erytrocyt]]y vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (''exsudace'') a krevní buňky (''infiltrace''). | ||
'''Venostatická (pasivní)''' | '''Venostatická (pasivní)''' | ||
* Kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly [[nádor]]em, [[trombóza]]). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a '''transudaci''' tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár); | * Kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly [[nádor]]em, [[trombóza]]). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a '''transudaci''' tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár); | ||
* | * Vzniká tzv. '''venostatický otok''' (např. [[ascites]] u [[portální hypertenze]] podmíněné trombózou jaterních žil); | ||
* | * Zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické [[nekróza|nekróze]], která se označuje jako '''hemorhagická infarzace''' (např. v [[tenké střevo|tenkém střevě]] při trombóze [[vena portae|portální žíly]]. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický [[infarkt]] střeva při tromboembolii mesenterické tepny); | ||
* [[ | * [[Nekróza]] se hojí '''fibrózou''' se ztuhnutím orgánu – tzv. '''indurace'''; | ||
* | * Orgány mají při venostáze '''temně fialovou barvu''' ([[cyanóza|cyanotická]] indurace, např. [[slezina|sleziny]] při pravostranném [[srdeční selhání (patologie)|srdečním selhání]]). Výjimkou jsou [[plíce]], u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu '''rezavé indurace''' (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba [[hemosiderin]]u, který je [[fagocytóza|fagocytován]] alveolárními [[makrofágy]]). | ||
== Hyperémie v elektroléčbě == | == Hyperémie v elektroléčbě == | ||
Řádek 29: | Řádek 34: | ||
* aplikací Diadynamických (DD) proudů, | * aplikací Diadynamických (DD) proudů, | ||
* [[Galvanoterapie|galvanoterapií]]. | * [[Galvanoterapie|galvanoterapií]]. | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == |
Verze z 29. 3. 2016, 01:52
Hyperémie (překrvení, kongesce) je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné krví.
Fyziologická hyperémie
- Cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují, nebo propouštějí pouze plazmu (vasa serosa).
- Jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu.
Patologická hyperémie
Peristatická
- Vzniká v okolí zánětlivého ložiska, kdy se z poškozených buněk uvolňují mediátory (např. histamin) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol.
- Tok krve se zpomalí až zastaví (peristáza) a erytrocyty vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (exsudace) a krevní buňky (infiltrace).
Venostatická (pasivní)
- Kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly nádorem, trombóza). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a transudaci tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár);
- Vzniká tzv. venostatický otok (např. ascites u portální hypertenze podmíněné trombózou jaterních žil);
- Zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické nekróze, která se označuje jako hemorhagická infarzace (např. v tenkém střevě při trombóze portální žíly. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický infarkt střeva při tromboembolii mesenterické tepny);
- Nekróza se hojí fibrózou se ztuhnutím orgánu – tzv. indurace;
- Orgány mají při venostáze temně fialovou barvu (cyanotická indurace, např. sleziny při pravostranném srdečním selhání). Výjimkou jsou plíce, u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu rezavé indurace (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba hemosiderinu, který je fagocytován alveolárními makrofágy).
Hyperémie v elektroléčbě
Hyperemizační účinků lze cíleně dosáhnout především:
- aplikací středněfrekvenčních proudů,
- aplikací Interferenčních (IF) proudů,
- aplikací Diadynamických (DD) proudů,
- galvanoterapií.
Odkazy
Související články
Zdroj
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009-09-01]. <http://langenbeck.webs.com>.