Placenta: Porovnání verzí

Verze z 28. 10. 2014, 22:49

Placenta (plodové lůžko) je důležitá součást reprodukčního systému. Vzniká diferenciací z fetálního základu plodových obalů, především z choria. Spolu s plodovou vodou zajišťuje správný vývoj a růst plodu.^[1]

Krevní oběh plodu.

Anatomie placenty

Zralá placenta – cévnatý orgán diskoidního tvaru o průměru 15–20 cm a tloušťce 2–3 cm.^[1]
- Hmotnost cca 500 g (17 % hmotnosti plodu)^[1]; z toho 50 % je tvořeno mateřskou krví a 15 % fetální krví.^[1]
S plodem je spojená pupečníkem (umbilicus) o průměru 1–2,5 cm a průměrné délce 50 cm (30–100 cm).^[1]
- Cévy obsažené uvnitř (jedna vena umbilicalis, dvě arteriae umbilicales) mají spirálovitý průběh a jsou obklopené Warthonovým rosolem.

Vývoj placenty

Nejprve dojde ke zbytňování choria na straně přivrácené ke stěně dělohy a vznik tzv. choriová plotna, na plodové straně atrofuje a vytváří se amniový kryt přecházející v pupečník.

Cirkulace krve v placentě

Mateřská krev je v přímém kontraktu s klkovitým povrchem placenty („hemochoriální typ placenty“) – mateřská krev omývá choriové klky, ve kterých koluje fetální krev.
V choriových klcích dochází k výměně plynů, živin a produktů metabolismu.
Okysličená krev je z placenty do plodu přiváděna jednou umbilikální vénou. Ta vede matčinu krev plnou živin a kyslíku do jater. Játra by ale všechny živiny strávila a tak je příroda částečně obejde pomocí bypassu ductus venosus (venosus, protože spojuje 2 vény - vena umbilicalis a vena cava caudalis) a tím se část krve dostane do vena cava caudalis. Až do jater jde čistá okysličená krev, od jater pak už jde vždy krev smíšená. Proto se u plodu nedá bavit o okysličené a odkysličené krvi, okysličená je jen chvíli než vleze do jater a pak už je všude krev smíšená, včetně krve ve arteriae umbilicales. Po narození ductus venosus zaniká a stává se z něj ligamentum venosum, které je důležitým mezníkem mezi levým lalokem jater.

Podrobnější informace naleznete na stránce Krevní oběh plodu.

Plodová plocha placenty s marginálním úponem pupečníku (nahoře), mateřská plocha placenty (dole)

Funkce placenty

Placentární trofoblast a cévní endotel mají vlastnosti semipermeabilní membrány s aktivní transportní funkcí.
Propustnost pro některé látky se v průběhu těhotenství mění (např. k přestupu železa, vápníku a IgG dochází až ve 3. trimestru gravidity).^[1]

Mezi základní funkce placenty patří

Výměna krevních plynů (nízká arteriovenózní diference – transport kyslíku u plodu je usnadněn fetálním hemoglobinem a vyšší tepovou frekvencí).
Dodávka živin od matky k plodu.
Exkrece degradačních produktů metabolismu.
Hormonální produkce: proteohormony a steroidy (choriový gonadotropin, placentární laktogen, choriový tyreotropin, estrogeny, progesteron).
Imunologická bariéra.^[1]

Insuficience placenty

Plod je ohrožen nedostatkem kyslíku a energetických zdrojů.
Chronická insuficience placenty – trvá podstatnou část gravidity, je důsledkem onemocnění matky nebo samotné placenty.
- Příčiny: gestóza, hypertenze matky, degenerativní změny na placentě.^[1]
Akutní insuficience placenty – je výsledkem komplikací před porodem nebo během porodu.
- Může způsobit asfyxii plodu.


			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

JĚŽOVÁ, Marta, Sylva HOTÁRKOVÁ a Katarína MŮČKOVÁ, et al. Hypertextový atlas fetální patologie : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2008. Poslední revize 2.2.2010, [cit. 26.11.2011]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-463-hypertextovy-atlas-fetalni-patologie.html>.

Reference

↑ Skočit nahoru k: ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ZOBAN, P, M ČERNÝ a H DROBNÁ, et al. Neonatologický edukační program, modul I. 1. vydání. Třinec : T-PRINT s. r. o., 1996. 164 s. 1; sv. 1. s. 3-6.

[nep-1] Skočit nahoru k: ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ZOBAN, P, M ČERNÝ a H DROBNÁ, et al. Neonatologický edukační program, modul I. 1. vydání. Třinec : T-PRINT s. r. o., 1996. 164 s. 1; sv. 1. s. 3-6.

[1]

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 [[Soubor:Fetal circulation.png|right|thumb|Krevní oběh plodu.]]
 == Anatomie placenty ==
-* '''Zralá placenta''' &ndash; cévnatý orgán diskoidního tvaru o průměru 15&ndash;20&nbsp;cm a tloušťce 2&ndash;3&nbsp;cm.<ref name="nep"/>
+* '''Zralá placenta''' – cévnatý orgán diskoidního tvaru o průměru 15–20&nbsp;cm a tloušťce 2–3&nbsp;cm.<ref name="nep"/>
 ** Hmotnost cca 500&nbsp;g (17&nbsp;% hmotnosti plodu)<ref name="nep"/>; z toho 50&nbsp;% je tvořeno mateřskou krví a 15&nbsp;% fetální krví.<ref name="nep"/>
-* S plodem je spojená '''pupečníkem''' (umbilicus) o průměru 1&ndash;2,5&nbsp;cm a průměrné délce 50&nbsp;cm (30&ndash;100&nbsp;cm).<ref name="nep"/>
+* S plodem je spojená '''pupečníkem''' (umbilicus) o průměru 1–2,5&nbsp;cm a průměrné délce 50&nbsp;cm (30–100&nbsp;cm).<ref name="nep"/>
 ** Cévy obsažené uvnitř (jedna vena umbilicalis, dvě arteriae umbilicales) mají spirálovitý průběh a jsou obklopené '''Warthonovým rosolem'''.
 [[File:Gray39_cs.png|thumb|300px|right]]
@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 == Cirkulace krve v placentě ==
-* '''Mateřská krev''' je v přímém kontraktu s klkovitým povrchem placenty („hemochoriální typ placenty“) &ndash; mateřská krev omývá '''choriové klky''', ve kterých koluje '''fetální krev'''.
+* '''Mateřská krev''' je v přímém kontraktu s klkovitým povrchem placenty („hemochoriální typ placenty“) – mateřská krev omývá '''choriové klky''', ve kterých koluje '''fetální krev'''.
 * V choriových klcích dochází k výměně plynů, živin a produktů metabolismu.
 * '''''Okysličená krev''''' je z placenty do plodu přiváděna jednou umbilikální vénou. Ta vede matčinu krev plnou živin a kyslíku do jater. Játra by ale všechny živiny strávila a tak je příroda částečně obejde pomocí bypassu ductus venosus (venosus, protože spojuje 2 vény - vena umbilicalis a vena cava caudalis) a tím se část krve dostane do vena cava caudalis. '''Až do jater jde čistá okysličená krev, od jater pak už jde vždy krev smíšená'''. Proto se u plodu nedá bavit o okysličené a odkysličené krvi, okysličená je jen chvíli než vleze do jater a pak už je všude krev smíšená, včetně krve ve arteriae umbilicales. Po narození ductus venosus zaniká a stává se z něj ligamentum venosum, které je důležitým mezníkem mezi levým lalokem jater.
@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 ;Mezi základní funkce placenty patří:
-* '''''Výměna krevních plynů''''' (nízká arteriovenózní diference &ndash; transport kyslíku u plodu je usnadněn fetálním [[hemoglobin]]em a vyšší tepovou frekvencí).
+* '''''Výměna krevních plynů''''' (nízká arteriovenózní diference – transport kyslíku u plodu je usnadněn fetálním [[hemoglobin]]em a vyšší tepovou frekvencí).
 * '''''Dodávka živin''''' od matky k plodu.
 * '''''Exkrece''''' degradačních produktů metabolismu.
@@ Řádek 53: / Řádek 53: @@
 == Insuficience placenty ==
 * [[Plod]] je ohrožen nedostatkem [[kyslík]]u a energetických zdrojů.
-* '''Chronická insuficience placenty''' &ndash; trvá podstatnou část [[těhotenství|gravidity]], je důsledkem onemocnění matky nebo samotné placenty.
+* '''Chronická insuficience placenty''' – trvá podstatnou část [[těhotenství|gravidity]], je důsledkem onemocnění matky nebo samotné placenty.
 ** ''Příčiny:'' [[gestóza]], [[hypertenze]] matky, degenerativní změny na placentě.<ref name="nep"/>
-* '''Akutní insuficience placenty''' &ndash; je výsledkem komplikací před porodem nebo během porodu.
+* '''Akutní insuficience placenty''' – je výsledkem komplikací před porodem nebo během porodu.
 ** Může způsobit [[asfyxie|asfyxii]] plodu.