Hagenův-Poiseuillův zákon/Odvození: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript
m (obsah)
m (typo)
Řádek 7: Řádek 7:
''<span style="color: gray"> K odvození je třeba rozumět základům integrálního počtu.</span>''
''<span style="color: gray"> K odvození je třeba rozumět základům integrálního počtu.</span>''


Odvození vychází z Newtonova zákona o tečných napětích v kapalině. Hagen-Poiseuillův zákon proto platí pro '''newtonovské kapaliny'''. Newtonův zákon pro kapalinu proudící laminárním prouděním v trubici s rychlostí ve směru osy ''x'', na níž je umístěna stěna trubice, zatímco na osu ''y'' je umístěn průměr trubice, má tvar
Odvození vychází z Newtonova zákona o tečných napětích v kapalině. Hagen-Poiseuillův zákon proto platí pro '''newtonovské kapaliny'''. Newtonův zákon pro kapalinu proudící laminárním prouděním v trubici s rychlostí ve směru osy ''x'', na níž je umístěna stěna trubice, zatímco na osu ''y'' je umístěn průměr trubice, má tvar:
:<math>\tau = - \eta \frac{ \text{d}v }{ \text{d}y}</math>
:<math>\tau = - \eta \frac{ \text{d}v }{ \text{d}y}</math>.
Tečné napětí <math>\tau</math>, vzniklé třením mezi stěnou a proudící kapalinou, se přenáší na další vrstvy kapaliny, a působí tak pokles tlaku mezi začátkem a koncem trubice. Síla tření bude tedy vznikat na styku stěny trubice a kapaliny a dá se vyjádřit jako
Tečné napětí <math>\tau</math>, vzniklé třením mezi stěnou a proudící kapalinou, se přenáší na další vrstvy kapaliny, a působí tak pokles tlaku mezi začátkem a koncem trubice. Síla tření bude tedy vznikat na styku stěny trubice a kapaliny a dá se vyjádřit jako:
:<math>F_t = \text{obvod} \cdot \text{delka trubice} \cdot \tau = 2 \pi y \cdot L \cdot \tau = - 2 \pi y \cdot L \cdot \eta \frac{ \text{d}v }{ \text{d}y} </math>  
:<math>F_t = \text{obvod} \cdot \text{delka trubice} \cdot \tau = 2 \pi y \cdot L \cdot \tau = - 2 \pi y \cdot L \cdot \eta \frac{ \text{d}v }{ \text{d}y} </math>.


Tato síla bude působit úbytek tlakové síly
Tato síla bude působit úbytek tlakové síly:
:<math>F_p = 2 \pi y^2 \Delta P</math>
:<math>F_p = 2 \pi y^2 \Delta P</math>.


Z rovnosti těchto sil pak dostáváme
Z rovnosti těchto sil pak dostáváme:
:<math>\text{d}v =- \frac{ \Delta P}{2 L \eta} \cdot y \text{d}y</math>
:<math>\text{d}v =- \frac{ \Delta P}{2 L \eta} \cdot y \text{d}y</math>,
a po integraci
a po integraci:
:<math>v = \int \text{d}v = - \frac{ \Delta P}{ 2 L \eta} \int y \text{d}y = - \frac{ \Delta P}{2 L \eta} \cdot \frac{y^2}{2} + C</math>
:<math>v = \int \text{d}v = - \frac{ \Delta P}{ 2 L \eta} \int y \text{d}y = - \frac{ \Delta P}{2 L \eta} \cdot \frac{y^2}{2} + C</math>,
a dosazení za integrační konstantu C dle počátečních podmínek (u stěny je nulová rychlost, y = r):
a dosazení za integrační konstantu C dle počátečních podmínek (u stěny je nulová rychlost, y = r):
:<math>v = \frac{ \Delta P}{ 4 L \eta} \cdot (r^2 - y^2)</math>
:<math>v = \frac{ \Delta P}{ 4 L \eta} \cdot (r^2 - y^2)</math>.
Rychlost má tedy parabolický profil.
Rychlost má tedy parabolický profil.


Pro rychlost platí
Pro rychlost platí:
:<math>v = \frac{\text{d}Q}{\text{d}S}</math>
:<math>v = \frac{\text{d}Q}{\text{d}S}</math>,
tedy pro objemový tok získáme
tedy pro objemový tok získáme:
:<math>Q = \int_0^r \text{d}Q = \int_0^r v \text{d}S = \int_0^r \frac{ \Delta P}{ 4 L \eta} \cdot (r^2 - y^2) 2\pi y \text{d} y = \frac{\Delta P \pi}{2 L \eta} \cdot (\int_0^r r^2 y \text{d}y - \int_0^r y^3 \text{d}y) = \frac{\Delta P \pi}{2 L \eta} \cdot (\frac{r^4}{2} - \frac{ r^4 }{4})</math>  
:<math>Q = \int_0^r \text{d}Q = \int_0^r v \text{d}S = \int_0^r \frac{ \Delta P}{ 4 L \eta} \cdot (r^2 - y^2) 2\pi y \text{d} y = \frac{\Delta P \pi}{2 L \eta} \cdot (\int_0^r r^2 y \text{d}y - \int_0^r y^3 \text{d}y) = \frac{\Delta P \pi}{2 L \eta} \cdot (\frac{r^4}{2} - \frac{ r^4 }{4})</math>.


Čímž jsme získali výsledný tvar Hagen-Poiseuillova zákona
Čímž jsme získali výsledný tvar Hagen-Poiseuillova zákona:
:<math>Q = \frac{\Delta P \pi r^4}{8 L \eta}</math>
:<math>Q = \frac{\Delta P \pi r^4}{8 L \eta}</math>.
<noinclude>
<noinclude>
== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 37: Řádek 37:
*[[Newtonovská kapalina]]
*[[Newtonovská kapalina]]
=== Použitá literatura ===
=== Použitá literatura ===
{{Citace
*{{Citace
| typ = web
| typ = web
| příjmení1 = Chmelík
| příjmení1 = Chmelík

Verze z 24. 7. 2011, 12:42

Objemový tok Q je přímo úměrný rozdílu tlaků na začátku a na konci trubice (ΔP) a čtvrté mocnině jejího poloměru (praktický význam při zmenšení průměru arterioly).

Odvození

K odvození je třeba rozumět základům integrálního počtu.

Odvození vychází z Newtonova zákona o tečných napětích v kapalině. Hagen-Poiseuillův zákon proto platí pro newtonovské kapaliny. Newtonův zákon pro kapalinu proudící laminárním prouděním v trubici s rychlostí ve směru osy x, na níž je umístěna stěna trubice, zatímco na osu y je umístěn průměr trubice, má tvar:

.

Tečné napětí , vzniklé třením mezi stěnou a proudící kapalinou, se přenáší na další vrstvy kapaliny, a působí tak pokles tlaku mezi začátkem a koncem trubice. Síla tření bude tedy vznikat na styku stěny trubice a kapaliny a dá se vyjádřit jako:

.

Tato síla bude působit úbytek tlakové síly:

.

Z rovnosti těchto sil pak dostáváme:

,

a po integraci:

,

a dosazení za integrační konstantu C dle počátečních podmínek (u stěny je nulová rychlost, y = r):

.

Rychlost má tedy parabolický profil.

Pro rychlost platí:

,

tedy pro objemový tok získáme:

.

Čímž jsme získali výsledný tvar Hagen-Poiseuillova zákona:

.

Odkazy

Související články

Použitá literatura