Latinská gramatika: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

(rozdělení)
mBez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
V gramatice rozlišujeme v lékařské terminologii u podstatných jmen '''5 deklinací''' (skloňování) latinských a několik řeckých.
Latinská substantiva a substantiva řeckého původu se rozdělují do pěti skupin, resp. deklinací. O zařazení rozhoduje tvar substantiva v genitivu jednotného čísla ''(v genitivu singuláru).'' Latina má šest pádů, nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ a ablativ. Dativ a vokativ (většinou identický s nominativem) v lékařské terminologii neužíváme.


* [[Latinská první deklinace|První deklinace]]
* [[Latinská první deklinace|První deklinace]]
Substantiva I. deklinace jsou feminina. Maskulina jsou výlučně vlastní jména mužských bytostí, řek či etnik. Tato kategorie substantiv je charakteristická koncovkou -a v nominativu, -ae v genitivu, u substantiv řeckého původu v nominativu '''-ās''' nebo '''-ēs'''.
* [[Latinská druhá deklinace|Druhá deklinace]]
* [[Latinská druhá deklinace|Druhá deklinace]]
Podle II. deklinace se skloňují všechna substantiva zakončena na -ī v genitivu singuláru. Jedná se většinou o maskulina a neutra, existují však i rodové výjimky.
* [[Latinská třetí deklinace|Třetí deklinace]]
* [[Latinská třetí deklinace|Třetí deklinace]]
* [[Čtvrtá deklinace]]
Patří sem všechna substantiva, jejichž společným znakem je koncovka '''''-is''''' v genitivu singuláru
* [[Páta deklinace]]
* [[Latinská čtvrtá deklinace|Čtvrtá deklinace]]
Skupinu substantiv IV. deklinace tvoří maskulina a neutra zakončeny v genitivu na '''-ūs.''' Slova v nominativu singuláru zakončeny na '''-us''' jsou maskulina, na '''-ū''' jsou neutra.
* [[Latinská pátá deklinace|Pátá deklinace]]
Patří sem substantiva v genitivu singuláru zakončeny na -eī nebo -ēī.


Adjektiva rozdělujeme do dvou skupin: podle první a druhé deklinace a podle třetí deklinace, a používáme jejich tři tvary (pozitiv, komparativ, superlativ + elativ).
'''Adjektiva''' rozdělujeme do dvou skupin: podle první a druhé deklinace a podle třetí deklinace, a používáme jejich tři tvary (pozitiv, komparativ, superlativ + elativ).


Zájmena v lékařské terminologii nepoužíváme. Číslovky máme základní (sklonné a nesklonné), řadové (chovají se jako přídavná jména podle první a druhé deklinace) a násobné.
'''Zájmena''' v lékařské terminologii nepoužíváme.


Slovesa se v lékařské terminologii používají zřídka (například při předepisování [[recept]]ů), rozdělujeme do čtyř '''konjugací''' (časování); užíváme od nich však jen '''imperativ''' (rozkazovací způsob).
'''Číslovky''' máme základní (sklonné a nesklonné), řadové (chovají se jako přídavná jména podle první a druhé deklinace) a násobné.
 
'''Slovesa''' se v lékařské terminologii používají zřídka (například při předepisování [[recept]]ů), rozdělujeme do čtyř '''konjugací''' (časování); užíváme od nich však jen '''imperativ''' (rozkazovací způsob).
 
* [[První latinská konjugace|První konjugace]]
* [[Druhá latinská konjugace|Druhá konjugace]]
* [[Třetí latinská konjugace|Třetí konjugace]]
* [[Čtvrtá latinská konjugace|Čtvrtá konjugace]]


Další slovní druhy nejsou potřebné, omezíme-li se na užití latiny v českých zemích nejobvyklejší. V opačném případě je tomu však jinak:
Další slovní druhy nejsou potřebné, omezíme-li se na užití latiny v českých zemích nejobvyklejší. V opačném případě je tomu však jinak:
Řádek 19: Řádek 31:
* ''„Dēns nōn dolet, ergō dēns aeger nōn est. Nōn dentem, sed pedem modo sānā, medice!“''<ref>{{Citace
* ''„Dēns nōn dolet, ergō dēns aeger nōn est. Nōn dentem, sed pedem modo sānā, medice!“''<ref>{{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 87-997016-5-0
| příjmení1 = Ørberg
| příjmení1 = Ørberg
| jméno1 = Hans H
| jméno1 = Hans H
| titul = Lingua latina per se illustrata
| podnázev = Pars I,&nbsp;Familia romana
| kapitola = XI
| kapitola = XI
| název_kapitoly = Corpus humanum
| název_kapitoly = Corpus humanum
| titul = Lingua Latina per se illustrata
| vydání = 1
| podnázev = Pars I: Familia Romana
| místo = Grenna
| místo = Grenaa (Dánsko)
| vydavatel = Domus Latina
| vydavatel = Domus Latina
| rok = 2003
| rok = 2003
| isbn = 87-997016-5-0
| rozsah = 328
| strany = 80
}}</ref>
}}</ref>


== Obecné zásady ==
* '''substantiva''':
** neutra končí v nominativu a akuzativu plurálu na -a
<noinclude>
=== Reference ===
<references />
</noinclude>


=== Související články ===
* [[Latinská syntax]]
* [[Latinské číslovky]]
* [[Latinská první deklinace]] | [[Latinská druhá deklinace|Druhá deklinace]] | [[Latinská třetí deklinace|Třetí deklinace]] | [[Latinská čtvrtá deklinace|Čtvrtá deklinace]] | [[Latinská pátá deklinace|Pátá deklinace]]
=== Použitá literatura ===
* {{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-1585104208
| příjmení1 = Ørberg
| jméno1 = Hans H
| titul = Lingua Latina per se Illustrata, Pars I: Familia Romana
| vydání = 2
| rok = 2011
| rozsah = 328
}}
* {{Citace
| typ = kniha
| isbn = 80-85927-47-0
| příjmení1 = Pech
| jméno1 = Jiří
| příjmení2 = Rak
| jméno2 = Pavel
| titul = Latina pro gymnázia.&nbsp;1. díl
| vydání = 4
| místo = Praha
| vydavatel = Leda
| rok = 2005
}}
[[Kategorie:Lékařská terminologie]]
[[Kategorie:Lékařská terminologie]]

Aktuální verze z 19. 6. 2017, 20:01

Latinská substantiva a substantiva řeckého původu se rozdělují do pěti skupin, resp. deklinací. O zařazení rozhoduje tvar substantiva v genitivu jednotného čísla (v genitivu singuláru). Latina má šest pádů, nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ a ablativ. Dativ a vokativ (většinou identický s nominativem) v lékařské terminologii neužíváme.

Substantiva I. deklinace jsou feminina. Maskulina jsou výlučně vlastní jména mužských bytostí, řek či etnik. Tato kategorie substantiv je charakteristická koncovkou -a v nominativu, -ae v genitivu, u substantiv řeckého původu v nominativu -ās nebo -ēs.

Podle II. deklinace se skloňují všechna substantiva zakončena na -ī v genitivu singuláru. Jedná se většinou o maskulina a neutra, existují však i rodové výjimky.

Patří sem všechna substantiva, jejichž společným znakem je koncovka -is v genitivu singuláru

Skupinu substantiv IV. deklinace tvoří maskulina a neutra zakončeny v genitivu na -ūs. Slova v nominativu singuláru zakončeny na -us jsou maskulina, na jsou neutra.

Patří sem substantiva v genitivu singuláru zakončeny na -eī nebo -ēī.

Adjektiva rozdělujeme do dvou skupin: podle první a druhé deklinace a podle třetí deklinace, a používáme jejich tři tvary (pozitiv, komparativ, superlativ + elativ).

Zájmena v lékařské terminologii nepoužíváme.

Číslovky máme základní (sklonné a nesklonné), řadové (chovají se jako přídavná jména podle první a druhé deklinace) a násobné.

Slovesa se v lékařské terminologii používají zřídka (například při předepisování receptů), rozdělujeme do čtyř konjugací (časování); užíváme od nich však jen imperativ (rozkazovací způsob).

Další slovní druhy nejsou potřebné, omezíme-li se na užití latiny v českých zemích nejobvyklejší. V opačném případě je tomu však jinak:

  • „Puer dentem aegrum habet.“
  • „Ōs aperī, puer! Linguam ostende!
  • Lingua eius rubra est.“
  • „Dēns nōn dolet, ergō dēns aeger nōn est. Nōn dentem, sed pedem modo sānā, medice!“[1]


Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ØRBERG, Hans H. Lingua Latina per se Illustrata, Pars I: Familia Romana. 2. vydání. 2011. 328 s. ISBN 978-1585104208.
  • PECH, Jiří a Pavel RAK. Latina pro gymnázia. 1. díl. 4. vydání. Praha : Leda, 2005. ISBN 80-85927-47-0.
  1. ØRBERG, Hans H. Lingua latina per se illustrata : Pars I, Familia romana. 1. vydání. Grenna : Domus Latina, 2003. 328 s. Kapitola XI
    Corpus humanum. ISBN 87-997016-5-0.