Latinská gramatika: Porovnání verzí
(rozdělení) |
mBez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Latinská substantiva a substantiva řeckého původu se rozdělují do pěti skupin, resp. deklinací. O zařazení rozhoduje tvar substantiva v genitivu jednotného čísla ''(v genitivu singuláru).'' Latina má šest pádů, nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ a ablativ. Dativ a vokativ (většinou identický s nominativem) v lékařské terminologii neužíváme. | |||
* [[Latinská první deklinace|První deklinace]] | * [[Latinská první deklinace|První deklinace]] | ||
Substantiva I. deklinace jsou feminina. Maskulina jsou výlučně vlastní jména mužských bytostí, řek či etnik. Tato kategorie substantiv je charakteristická koncovkou -a v nominativu, -ae v genitivu, u substantiv řeckého původu v nominativu '''-ās''' nebo '''-ēs'''. | |||
* [[Latinská druhá deklinace|Druhá deklinace]] | * [[Latinská druhá deklinace|Druhá deklinace]] | ||
Podle II. deklinace se skloňují všechna substantiva zakončena na -ī v genitivu singuláru. Jedná se většinou o maskulina a neutra, existují však i rodové výjimky. | |||
* [[Latinská třetí deklinace|Třetí deklinace]] | * [[Latinská třetí deklinace|Třetí deklinace]] | ||
* [[Čtvrtá deklinace]] | Patří sem všechna substantiva, jejichž společným znakem je koncovka '''''-is''''' v genitivu singuláru | ||
* [[ | * [[Latinská čtvrtá deklinace|Čtvrtá deklinace]] | ||
Skupinu substantiv IV. deklinace tvoří maskulina a neutra zakončeny v genitivu na '''-ūs.''' Slova v nominativu singuláru zakončeny na '''-us''' jsou maskulina, na '''-ū''' jsou neutra. | |||
* [[Latinská pátá deklinace|Pátá deklinace]] | |||
Patří sem substantiva v genitivu singuláru zakončeny na -eī nebo -ēī. | |||
Adjektiva rozdělujeme do dvou skupin: podle první a druhé deklinace a podle třetí deklinace, a používáme jejich tři tvary (pozitiv, komparativ, superlativ + elativ). | '''Adjektiva''' rozdělujeme do dvou skupin: podle první a druhé deklinace a podle třetí deklinace, a používáme jejich tři tvary (pozitiv, komparativ, superlativ + elativ). | ||
Zájmena v lékařské terminologii nepoužíváme | '''Zájmena''' v lékařské terminologii nepoužíváme. | ||
Slovesa se v lékařské terminologii používají zřídka (například při předepisování [[recept]]ů), rozdělujeme do čtyř '''konjugací''' (časování); užíváme od nich však jen '''imperativ''' (rozkazovací způsob). | '''Číslovky''' máme základní (sklonné a nesklonné), řadové (chovají se jako přídavná jména podle první a druhé deklinace) a násobné. | ||
'''Slovesa''' se v lékařské terminologii používají zřídka (například při předepisování [[recept]]ů), rozdělujeme do čtyř '''konjugací''' (časování); užíváme od nich však jen '''imperativ''' (rozkazovací způsob). | |||
* [[První latinská konjugace|První konjugace]] | |||
* [[Druhá latinská konjugace|Druhá konjugace]] | |||
* [[Třetí latinská konjugace|Třetí konjugace]] | |||
* [[Čtvrtá latinská konjugace|Čtvrtá konjugace]] | |||
Další slovní druhy nejsou potřebné, omezíme-li se na užití latiny v českých zemích nejobvyklejší. V opačném případě je tomu však jinak: | Další slovní druhy nejsou potřebné, omezíme-li se na užití latiny v českých zemích nejobvyklejší. V opačném případě je tomu však jinak: | ||
Řádek 19: | Řádek 31: | ||
* ''„Dēns nōn dolet, ergō dēns aeger nōn est. Nōn dentem, sed pedem modo sānā, medice!“''<ref>{{Citace | * ''„Dēns nōn dolet, ergō dēns aeger nōn est. Nōn dentem, sed pedem modo sānā, medice!“''<ref>{{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = 87-997016-5-0 | |||
| příjmení1 = Ørberg | | příjmení1 = Ørberg | ||
| jméno1 = Hans H | | jméno1 = Hans H | ||
| titul = Lingua latina per se illustrata | |||
| podnázev = Pars I, Familia romana | |||
| kapitola = XI | | kapitola = XI | ||
| název_kapitoly = Corpus humanum | | název_kapitoly = Corpus humanum | ||
| | | vydání = 1 | ||
| místo = Grenna | |||
| místo = | |||
| vydavatel = Domus Latina | | vydavatel = Domus Latina | ||
| rok = 2003 | | rok = 2003 | ||
| | | rozsah = 328 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
=== Související články === | |||
* [[Latinská syntax]] | |||
* [[Latinské číslovky]] | |||
* [[Latinská první deklinace]] | [[Latinská druhá deklinace|Druhá deklinace]] | [[Latinská třetí deklinace|Třetí deklinace]] | [[Latinská čtvrtá deklinace|Čtvrtá deklinace]] | [[Latinská pátá deklinace|Pátá deklinace]] | |||
=== Použitá literatura === | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 978-1585104208 | |||
| příjmení1 = Ørberg | |||
| jméno1 = Hans H | |||
| titul = Lingua Latina per se Illustrata, Pars I: Familia Romana | |||
| vydání = 2 | |||
| rok = 2011 | |||
| rozsah = 328 | |||
}} | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 80-85927-47-0 | |||
| příjmení1 = Pech | |||
| jméno1 = Jiří | |||
| příjmení2 = Rak | |||
| jméno2 = Pavel | |||
| titul = Latina pro gymnázia. 1. díl | |||
| vydání = 4 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Leda | |||
| rok = 2005 | |||
}} | |||
[[Kategorie:Lékařská terminologie]] | [[Kategorie:Lékařská terminologie]] |
Aktuální verze z 19. 6. 2017, 20:01
Latinská substantiva a substantiva řeckého původu se rozdělují do pěti skupin, resp. deklinací. O zařazení rozhoduje tvar substantiva v genitivu jednotného čísla (v genitivu singuláru). Latina má šest pádů, nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ a ablativ. Dativ a vokativ (většinou identický s nominativem) v lékařské terminologii neužíváme.
Substantiva I. deklinace jsou feminina. Maskulina jsou výlučně vlastní jména mužských bytostí, řek či etnik. Tato kategorie substantiv je charakteristická koncovkou -a v nominativu, -ae v genitivu, u substantiv řeckého původu v nominativu -ās nebo -ēs.
Podle II. deklinace se skloňují všechna substantiva zakončena na -ī v genitivu singuláru. Jedná se většinou o maskulina a neutra, existují však i rodové výjimky.
Patří sem všechna substantiva, jejichž společným znakem je koncovka -is v genitivu singuláru
Skupinu substantiv IV. deklinace tvoří maskulina a neutra zakončeny v genitivu na -ūs. Slova v nominativu singuláru zakončeny na -us jsou maskulina, na -ū jsou neutra.
Patří sem substantiva v genitivu singuláru zakončeny na -eī nebo -ēī.
Adjektiva rozdělujeme do dvou skupin: podle první a druhé deklinace a podle třetí deklinace, a používáme jejich tři tvary (pozitiv, komparativ, superlativ + elativ).
Zájmena v lékařské terminologii nepoužíváme.
Číslovky máme základní (sklonné a nesklonné), řadové (chovají se jako přídavná jména podle první a druhé deklinace) a násobné.
Slovesa se v lékařské terminologii používají zřídka (například při předepisování receptů), rozdělujeme do čtyř konjugací (časování); užíváme od nich však jen imperativ (rozkazovací způsob).
Další slovní druhy nejsou potřebné, omezíme-li se na užití latiny v českých zemích nejobvyklejší. V opačném případě je tomu však jinak:
- „Puer dentem aegrum habet.“
- „Ōs aperī, puer! Linguam ostende!
- Lingua eius rubra est.“
- „Dēns nōn dolet, ergō dēns aeger nōn est. Nōn dentem, sed pedem modo sānā, medice!“[1]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Latinská syntax
- Latinské číslovky
- Latinská první deklinace | Druhá deklinace | Třetí deklinace | Čtvrtá deklinace | Pátá deklinace
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ØRBERG, Hans H. Lingua Latina per se Illustrata, Pars I: Familia Romana. 2. vydání. 2011. 328 s. ISBN 978-1585104208.
- PECH, Jiří a Pavel RAK. Latina pro gymnázia. 1. díl. 4. vydání. Praha : Leda, 2005. ISBN 80-85927-47-0.
- ↑ ØRBERG, Hans H. Lingua latina per se illustrata : Pars I, Familia romana. 1. vydání. Grenna : Domus Latina, 2003. 328 s. Kapitola XI
- Corpus humanum. ISBN 87-997016-5-0.