Bolest v orofaciální oblasti

			Tato stránka je navržena na smazání
			Důvod: Copyvio
			Pokud se smazáním nesouhlasíte, odstraňte šablonu {{Smazat}} ze zdrojového textu tohoto článku a na diskusní stránce objasněte své stanovisko.

BOLEST OBECNĚ

Každý lékař se při výkonu svého povolání denně setkává s nemocnými, trpícími různými bolestmi. Bolest je nejčastějším důvodem, proč nemocný pacient vyhledá lékařské ošetření.

Patofyziologie bolesti:

• bolest jako ostatní smyslové vjemy je senzorická kvalita.

Vnímání bolesti zajišťuje specifický nocicepční systém, který vede bolestivé vzruchy, vznikající v receptorech bolesti (nociceptorech) účinkem látek (algetických substancí), uvolňujících se ve tkáních působením chemické, tepelné nabo mechanické energie, pokud je tato schopná vyvolat poškození (noxa). Nociceptory jsou volná nervová zakončení slabě myelinizovaných a nemyelinizovaných tenkých vláken A-delta nebo C, která vedou vzruchy (nociceptivní impulzy) do CNS, kde se teprve mění v bolestivý počitek.

Přenos je zprostředkován množstvím mediátorů, některé z nich přenos usnadňují, jiné naopak tlumí.

Kromě bolesti způsobené podrážděním nociceptorů, existuje bolest i bez podráždění nociceptorů algetickými substancemi, což je důležité z hlediska terapie.

• Z vlastního patofyziologického hlediska je proto nutné rozlišovat 3 základní typy (mechanizmy) bolesti:

1. Bolest nociceptorová - vzniká při postižení tkání zánětem, zraněním (tzv. zánětlivý model), nebo přetížením (tzv. mechanický model); je vyvolaná aktivací nociceptorů.
2. Bolest neurogenní, periferní a centrální (tzv. neuropatický model) – vzniká při poškození periferních nebo centrálních nervových struktur, a to bez účasti nociceptorů.
3. Bolest psychogenní – je to bolest bez organické příčiny; nejčastěji je výsledkem dlouhodobého psychického strádání jakéhokoliv původu, nebo je součástí nějakého psychiatrického onemocnění.

To, že jednotlivé typy bolesti se mohou kombinovat a navzájem prolínat, je nutné si dobře pamatovat.

Vyšetření pacienta s bolestí:

• Podrobná anamnéza:
  • osobní, rodinná, sociální, léková, alergická, NO- vlastní anamnéza bolesti.
• Celkové klinické vyšetření:
  • mezioborová spolupráce.
• Pomocná vyšetření:
  • rtg, CT, MRI, EEG, EMG, USG, scintigrafie kostí, laboratorní vyšetření

Lokalizace

¨ Bolest lokalizovaná - dolor localisatus.

• Příčina: místo iritace a prezentace je identická.
• Příklad: poranění, senzibilita dentinu.

Bolest projikovaná - dolor projectus.

• Příčina: patofyziologická tvorba impulzu v aferentních nervových vláknech, místo iritace a prezentace není identické, ale nachází se v inervační oblasti daných senzitivních nervů.
• Příklad: neuralgie.

Bolest přenesená - dolor translatus.

• Příčina: konvergence viscerálních a somatických nociceptivních aferentních vláken v neuronech zadních rohů míšních, resp.v jádrech trigeminu.

Místo iritace a prezentace není identické, nenachází se bezpodmínečně v inervační oblasti daného senzitivního nervu.

• Příklady: Headovy zóny, pulpální bolest horní a dolní čelisti
• Anamnestické dotazy: Kde přesně to bolí? Vyzařuje bolest někde?

Intenzita

Intenzitu bolesti je možno hodnotit podle různých stupnic. V praxi se nejvíce osvědčuje vizuální a analogová škála, což je úsečka o délce 10 cm, jejíž levý konec je označen jako „žádná bolest“ (0), pravý jako „nejhorší bolest, jakou si umím představit (10). Pacient na úsečce označí, za jak silnou považuje svou momentální bolest.

Kvalita

bolest bodavá - dobře lokalizovatelná, např.obnažený dentin, reverzibilní pulpitida

bolest tupá

obtížně lokalizovatelná - např.apikální periodontitida

bolest putující - mění lokalizaci, vyzařuje, např.ireverzibilní pulpitida

bolest tepavá, pulzující - mění intenzitu (většinou synchronně s pulzem), např.hnisavé záněty (pulpitidy, sinusitidy)

Počátek a časový průběh

klást cílené otázky: Jak dlouho Vás to již bolí? (celou noc, 2 dny, měsíc…) Měl jste již někdy podobnou bolest? Kdy máte bolesti? (neustále bez přestání, ranní, noční…)

Akutní bolest - krátká, přechodná, provázená pocitem strachu,projevy aktivace sympatiku (tachykardie, hypertenze, tachypnoe)

Chronická bolest - trvající více jak 3 - 6 měsíců, příznaky vegetativní dysbalance (únava, poruchy spánku,nechutenství), depresivní pocity.

Bolest je biologicky užitečnou informací, neboť umožňuje rozpoznat zdroj nebezpečí, nebo lokalizaci poškození a vyvolat reakce, potřebné k odvrácení hrozícího nebezpečí, či zhojení vzniklého poškození. To však platí pouze pro bolest akutní, trvající po omezenou dobu (1-3 měsíce). Chronická, dlouhotrvající bolest žádnou biologicky užitečnou funkci nemá a je zdrojem tělesných, duševních i sociálních útrap.

Z časového hlediska dále můžeme rozlišovat:

bolest trvalá- např.ireverzibilní pulpitida, suché lůžko

bolest intermitentní - např.reverzibilní pulpitida, netěsná výplň

bolest záchvatovitá - např.neuralgie

bolest především ráno - např.myoartropatie

bolest především v noci - např.ireverzibilní pulpitida, apikální, periodontitida

Anamnestické dotazy na vyvolávající podněty a modifikující faktory: Co bolest vyvolává? Co bolest zlepšuje, co zhoršuje? Raguje bolest na analgetika?

Dif.dg.bolesti hlavy a obličeje

- je často obtížná, nutná spolupráce:

• stomatolog, maxillofaciální chirurg

• neurolog

• otorinolaryngolog

• oftalmolog

• psychiatr nebo klinický psycholog

BOLESTIVÁ ONEMOCNĚNÍ VE STOMATOLOGII A MAXILLOFACIÁLNÍ CHIRURGII

Nedílnou součástí při vyšetřování většiny bolestivých stavů v oblasti obličeje a hlavy je stomatologické vyšetření.

1. bolesti dentálního původu

Bolest zubů je způsobena drážděním nociceptorů přítomných ve dřeni a v periodontálních strukturách. Zubní tkáň je ve dřeni (pulpě) inervována vlákny n.trigeminus a obsahuje jen nociceptory. Nervová vlákna, nemyelinizovaná vlákna C i myelinizovaná vlákna A-delta a A-beta penetrují z dřeňové dutiny do asi třetiny vrstvy dentinu. Výlučná přítomnost nociceptorů způsobuje, že podněty různého charakteru (teplo, chlad, mechanické podněty, při zeslabení skloviny a dentinu i změny osmotické a ochlazení proudem vzduchu) vyvolávají bolest. Mechanoreceptory jsou přítomny pouze v závěsném aparátu zubu.

1.1 zubní kaz (hlubší nebo krčkový)

• bolest na termické podněty, na sladké a kyselé

• okluzální kaz - bolest při skousnutí

• ustává po ukončení dráždění

1.2 hyperaemia pulpae

• bolest na podnět – studené, sladké, kyselé

• bolest krátce trvající, je však intenzivnější

• po odeznění podnětu bolest odeznívá

• pacient umí lokalizovat bolest

• příklady hyperemie: zubní kaz (hluboký, sekundární), odlomená výplň, obroušený zub na protetickou náhradu, čerstvá výplň

1.3 pulpitis

Zánět zubní dřeně - vazodilatace arteriol a edém zvýší tlak uvnitř dřeňové dutiny takřka na hodnoty středního arteriálního krevního tlaku, protože dřeňová dutina nemůže zvětšit svůj objem. Vedle bolestivých podnětů vyvolaných vlastním zánětem přistupuje i mechanické dráždění.

acuta

• serosa (partialis, totalis)
• purulenta (partialis, totalis)

chronica

• aperta (ulcerosa, polyposa)
• clausa (chronica clausa, á tergo, granulomatosa interna)

pulpitis acuta

• bolest spontánní, bez podnětu, v noci

• pacient bolest neumí lokalizovat

• bolest neuralgiformní, vystřelující: maxilla: spánek, oko, mandibula: ucho, krk

• přetrvává dlouho po odstranění podnětu, nezabírá na analgetika

pulpitis chronica

• nemusí bolest, klinicky špatně manifestní

• otevřená - reaguje na mechanické dráždění

• pulpitis chronica á tergo - intaktní zub!!, bez kazu, hluboký parodontální chobot

• neuralgiformní bolesti při akutní exacerbaci

• v anamnéze: kdysi ho ten zub již bolel

1.4 gangraena pulpae

• otevřená gangréna – bolesti nejsou

• uzavřená gangréna – horko vyvolá bolest, studené nápoje bolest tiší

• zub nevitální, poklepová bolest není

1.5 periodontitis

- acuta, chronica

periodontitis acuta

• bolest spontánní, nepřetržitá, bez intervalů pokoje

• silná na poklep, dobře lokalizovaná

• purulenta - zub „ povystouplý “

• zub nevitální

periodontitis chronica

• klid, nebo neurčitá bolest v apikální krajině

• na poklep „ divný pocit “

• bolest při akutní exacerbaci

• na rtg granulom

1.6 periostitis, subperiostální a submukózní absces

U periostitidy se infekce dostává pod periost na vestibulární a/nebo palatinální/lingvální plochu dásňového výběžku čelistí. Objevuje se zduření a tvoří se subperiostální absces. Sliznice nad ním je prosáklá, zarudlá, s fluktuací a kolaterálním edémem kůže v okolních anatomických krajinách. Hromadění zánětlivého exsudátu mezi povrchem kosti a okosticí je provázeno bouřlivými klinickými příznaky, jako jsou bolestivost sliznice na tlak, spontánní bodavé bolesti, zvětšené a bolestivé regionální uzliny, febrilie. Dojde-li k nekróze a perforaci periostu, hnis proniká pod sliznici a vytváří se submukózní absces. Nemocnému se v této fázi vývoje choroby výrazně uleví, bolesti pominou.

1.7 dentitio difficilis

• nejčastěji 38, 48

• silné bolesti, až neuralgiformní, vystřelující do úhlu mandibuly a zejména do ucha

• retromolárně otok a hnisavá sekrece, omezené otevírání úst, febrilie

1.8 úrazy zubů

Úrazy zubů jsou vždy provázené bolestí, její intenzita závisí na druhu a stupni poškození tvrdých ale i měkkých tkání.

Patří sem:

• zlomeniny zubů (korunky, kořene, korunky a kořene)

• luxační poranění zubů (kontuze, subluxace, luxace, extruze, intruze), avulze zubu

1.9 synalgie

N.trigemninus má anastomozy s nervy ušními, očními, pneumogastrickými, cervikálními, s n.hypoglossus. Dále je zde těsný vztah k sympatiku a parasympatiku. Zubní iritace se mohou zobrazit ve vzdálených oblastech a v různých orgánech a naopak.

• synalgie dento - dentální: nejčastější, pacient lokalizuje bolest do jiného zubu

• synalgie dento - kutánní: hyperestezie určitých úseků kůže obličeje

• synalgie dento - mukózní

• synalgie ušní a oční

1.10 jiné, méně časté příčiny bolesti dentálního původu

• cysty bolest vzniká jen tlakem na okolí, nebo při sekundární infekci

• radix relicta výjimečně, ale mohou být neuritické bolesti – možná příčina sekundární neuralgie n.V.

• retinované zuby může být palpační citlivost v místě retence

2. bolesti zubů extradentálního původu

2.1 onemocnění v sousedství zubů

• sinusitis maxillaris, sphenoidalis, méně často onemocnění nosu, stavy po punkci dutin - mohou být bolesti ve formě akutní nebo chronické pulpitis sinusitis maxillaris acuta - čelistní dutina bývá v 90% infikována rinnogenní cestou a jen v 10% je zánět odontogenního původu. Pacient je malátný, bolí ho hlava, hlenohnisavá až hnisavá sekrece z nosu, objevují se bolesti pod okem, které dosahují maxima zpravidla v odpoledních hodinách a stupňují se při sklonění hlavy k hrudníku nebo při předklonu. Objektivně zjišťujeme poklepovou citlivost nad dutinou, poklepovou citlivost vitálních zubů v příslušném kvadrantu, difusní otok tváře a prosáknutí měkkých tkání ve vestibulu. V nosní dutině je zduřená sliznice, pod střední konchou vytéká hnisavý sekret.

• oční onemocnění (refrakční vady, iritis, iridocyklitis, glaukom) - pacienti udávají bolesti špičáků a premolárů horní čelisti

2.2 onemocnění vzdálených orgánů

Vzácně mohou být bolesti zubů při TU plic nebo jícnu, infekční gastroenteritidě, angině pectoris, u meningeálních a mozkových tumorů

2.3 při celkových onemocněních

diabetes mellitus, při akutní leukemii

2.4 v graviditě a při menstruaci- může být zvýšena citlivost dentinu

3. bolesti v orofaciální oblasti mimo bolesti zubů

3.1 onemocnění parodontu

• gingivitis acuta - ve většině případů vzniká exacerbací chronického zánětu. Gingiva je velmi bolestivá. Někdy se zánět omezuje jenom na jednu papilu – papillitis acuta - mohou být silné bolesti typu akutní pulpitis nebo akutní periodontitis.

• parodontitis - je většinou relativně bezbolestná. Počátek výraznější bolesti pak signalizuje vznik abscesu. Jenom tak je možné si vysvětlit fakt, že mnoho pacientů přichází k zubnímu lékaři již se značně poškozeným parodontem.

3.2. onemocnění sliznic dutiny ústní

• záněty fyzikálního a chemického původu dekubitální vřed – vzniká tlakem protézy , mohou být silné bolesti, až neuralgiformní

• záněty bakteriálního původu ulcerosní gingivostomatitida - bolest až neuralgiformní, typický příznak je krvácení z dásní a nekrotický rozpad vrcholků mezizubních papil, dále zvýšena salivace, foetor ex ore, zvětšené a bolestivé regionální lymfatické uzliny. bolestivé ústní koutky - u dětí s nesprávnou výživou a nedostatečnou hygienou, u pacientů, kde se po ztrátě zubů zredukovala vzdálenost mezi horní a dolní čelistí, můžou být i projevem celkového onemocnění (avitaminózy, perniciozní a hypochromní anemie, Sjögrenův syndrom). Zanícené ústní koutky jsou bolestivé a ztěžují otevírání úst.

• záněty virového původu herpes zoster - postihuje především mezižeberní nervy a horní větev trojklaného nervu a nejčastější výskyt je u pacientů středního a vyššího věku. Bolest se objevuje 2 dny až 2 týdny před manifestací puchýřků. I přes využití komplexního přístupu k terapii akutního stadia dochází u 6-10% postižených ke vzniku postherpetické neuralgie, a to již za měsíc po onemocnění herpes zoster. Pacienti své bolesti popisují charakteristicky be 3 kvalitách:

• stálá, kontinuální pálivá nebo tupá bolest

• spontánní, vystřelující až šokující, vracející se

• allodynie ostrá, vyzařující, nepříjemná, vyvolaná mechanicky)

herpes simplex - provází jej bolesti, ale ne tak silné jako při zosteru gingivostomatitis herpetica - velice bolestivé onemocnění zejména malých dětí. Z důvodu bolesti děti odmítají příjem potravy a tekutin per os - riziko dehydratace!

• záněty imunopatologického původu stomatitis aphtosa - afty se od jiných podobných afekcí liší intenzivní bolestivostí. Průvodním jevem je i zvýšená salivace.

• glossodynie - stomatodynie - bolesti nebo pálivé pocity v dutině ústní, mravenčení, svědění, bývají pachutě a snížená salivace. Příčiny jsou různorodé, pátrat po galvanismu, dále neuropatická dispozice, dna, diabetes mellitus, psychogenní podmínky.

4. kolemčelistní záněty

• vznikají nejčastěji z odontogenních příčin

• bolest zubu na skus, palpační bolest

• pacient má celkové příznaky alterace organismu, zvýšená tělesná teplota, únava, malá

5.osteomyelitis čelistních kostí

• osteomyelitis acuta

Místní i celkové příznaky - otoky, abscesy, fistuly, zuby povystouplé. V této fázi trpí pacient nesnesitelnými bolestmi, i vitální zuby reagují bolestivě na poklep a začínají se viklat. V horní čelisti může vzniknout empyém čelistní dutiny s hnisavou nosní sekrecí. V dolní čelisti se objevují parestezie až anestezie nn.alveolares inferiores

Vincentův příznak (hnis v mandibulárním kanálu), nebezpečí spontánní zlomeniny.

Na rtg až za 2-3 týdny zjistíme projasnění, mramorování kosti a pak také tvorbu sekvestrů.

• osteomyelitis chronica Nebývá bolestivá, jen při akutní exacerbaci, často se objeví náhodou na rtg

6. kloubní a myofasciální bolesti

6.1 dysfunkce TMK (myofasciální algický dysfunkční syndrom)

• bolest bývá spontánní, ale hlavně při pohybu DČ, často až neuralgiformního charakteru

• omezení pohybu TMK, zejména ráno, zvukové fenomeny, spasmus a bolest žvýkacího svalstva

• většinou nalezneme defektní skus, hluboký, převislý skus, artikulační překážky

• výskyt u spasticko - neurotických stavů, při nadměrném psychickém zatížení, při stresu, strachu

• rtg - většinou jen omezená hybnost kloubní hlavice

6.2 onemocnění TMK

• arthritis acuta

Bolest TMK, palpační bolest i v preaurikulární krajině, otok, kontraktura, bolestivé otevírání úst, brada vychyluje ke zdravé straně.

• arthritis chronica

Poruchy kloubní hybnosti, omezený pohyb, TMK bolestivý na tlak, ne tak výrazně jako u akutní arthritis, hlavně po ránu.

• osteoarthrosis

Na rtg degenerativní změny, klinicky zvukové fenomeny, bolest žvýkacích svalů, chybný pohyb v TMK - uchylování brady k nemocné straně.

6.3 kontuze TMK, luxace TMK

• kontuze TMK

Bolest v oblasti TMK při pohybu i palpaci, může být i výron v TMK - střed brady posunut ke zdravé straně. Vždy zhotovit rtg - Clementschitschova projekce k vyloučení zlomeniny kloubního výběžku dolní čelisti viz Posttraumatická ankyloza temporomandibulárního kloubu - kazuistika.

• luxace TMK

Dislokace kondylu přes eminentia articularis anteriorně, akutní bolest v TMK, napětí žvýkacího svalstva, otevřený skus- nemožnost zavření úst, palpací přes zvukovod- prázdná jamka kloubní. Recidivující a habituální luxace mohou být bez bolesti. Nutná rychlá repozice! (Hippokratův hmat) a fixace.

6.4 Costenův syndrom

Neuralgiformní bolesti v oblasti n.V, paranasálních dutin, v uchu a jeho okolí, pocity zalehlého ucha, nystagmus, závratě, bolesti vystřelující do týla a krku, pálení jazyka a v hltanu.

6.5 bruxismus – možné bolesti žvýkacího svalstva, vede k abrazi zubů.

7. poranění

7.1 poranění měkkých tkání

Poranění měkkých tkání je vzhledem k bohaté senzitivní inervaci orofaciální oblasti vždy bolestivé.

7.2 zlomeniny obličejových kostí a čelistí

• bolest různé intenzity v závislosti na rozsahu a stupni poranění

• výrazná bolest při pohybu úlomků

• bolest zjišťujeme také při komplikovaném hojení zlomenin - ostitidy

7.3 postextrakční a pooperační komplikace

• alveolitis sicca

Příčinou je rozpad koagula, nebo jeho nevytvoření s následným zánětem stěny zubního lůžka. Druhý až třetí postextrakční den vzniknou prudké, vystřelující bolesti, které trvají až 3 týdny. Klinicky nalezneme prázdné lůžko bez koagula, bez otoku, uzliny nezvětšeny. Proto během výkonu omezit stres, pozor na podání většího množství vasokonstrikční přísady v anestetiku, v den výkonu nevyplachovat ústa, během hojení rány nekouřit.

• alveolitis purulenta

2.den po extrakci zánětlivá reakce, zduření, bolest, zvětšené a bolestivé regionální LU, teplota.

• bolest po komplikované extrakci

Otok měkkých tkání, může být kontraktura, ústup obtíží cca po 3 dnech.

8. nádory

Bolest u onkologických onemocnění není typická chronická bolest, ale jedná se o sled bolestivých syndromů, které se stupňují v závislosti na progresi onemocnění a které se v průběhu času chronifikují Často je bolest první příznak TU procesu, nebo se objeví až v pokročilém stadiu onemocnění. Velmi silné bolesti jsou u maligních TU, které rostou endo- nebo perineurálně a pak také u nádorů rozpadlých. Přibližně u 2/3 onkologických nemocných se objevují vedle stabilních klidových bolestí tzv.průlomové, případně epizodní bolesti. Jedná se o občasné exacerbace bolestí, které mohou nasedat na stabilní bolest, a to i u nemocných dlouhodobě léčených opioidy. Bolesti se vyskytují u více než 1/3 nemocných v časném stadiu, u 70% pacientů v pokročilém stadiu a u téměř 90% pacientů v terminálním stadiu onkologického onemocnění. Každý onkologický nemocný trpí v prvé řadě organicky podmíněnými bolestmi. Nejčastěji (60-90%) se jedná o bolesti způsobené vlastním nádorem, méně často o bolesti v souvislosti s protinádorovou léčbou (10-25%) a s celkovým oslabením nemocného (5-20%) Ve 3-10% se vyskytují bolesti bez vztahu k nádorovému onemocnění. Psychologické faktory a psychický stav pacienta mohou výrazně ovlivňovat práh bolesti a tím i intenzitu jejího vnímání bolesti způsobené vlastním nádorem Incidence bolestí je závislá na typu nádoru a jeho umístění. Nejčastěji se vyskytuje u nádorů lokalizovaných v kostech , nejméně často u lymfomů a leukemií.

Bolesti způsobené vlastním nádorem lze dělit na:

• nociceptivní somatické (bolesti kostní a periostální, bolesti měkkých tkání)

• bolesti nociceptivní viscerální, bolesti neurogenní (neuropatické) periferní včetně bolestí charakteru reflexní sympatikové dystrofie

• bolesti neurogenní centrální při nádorovém či ischemickém postižení některých mozkových (talamus) nebo míšních struktur

Mezi organické příčiny těchto bolestí patří:

• invaze do kosti (kostní nádory, kostní metastázy, prorůstání do kostí, následné patologické fraktury)
• infiltrace měkkých tkání
• komprese a infiltrace cév s jejich následnou okluzí
• lymfedémy s následnými poruchami prokrvení, nekrotizujicí nádory sliznic a kůže s ulceracemi a perforacemi
• mechanické napínání orgánových pouzder a fascií
• svalové spasmy
• komprese, infiltrace a ischemizace nervů a nervových pletení
• komprese, infiltrace a ischemizace míchy
• zvýšený nitrolební tlak (růst nádoru, metastázy, kolaterální nebo difuzní mozkový edém, váznoucí žilní návrat)
• infiltrace nebo ischemizace některých mozkových struktur (talamus)
• iritace mozkových plen.

Bolesti v souvislosti s léčbou a diagnostikou:

Bolesti zapříčiněné léčbou a diagnostikou vznikají v souvislosti s operačními zákroky (klasické pooperační bolesti, postamputační a fantomové bolesti, neuropatické bolesti při postižení nervových struktur, bolestivé edémy), v souvislosti s ozařováním (fibrózy, osteoradionekrózy, myelopatie, periferní neuropatie včetně ozařováním indukovaných periferních nervových tumorů, záněty sliznic a kůže, postiradiační edémy), v souvislosti s chemoterapií (záněty sliznic, neuropatie, steroidní osteonekrózy, pseudorevmatismus, nekrózy po paravazálním podání cytostatik, akutní a chronická herpetická bolest), v souvislosti s invazivními zákroky (kostní biopsie, punkce kostní dřeně, bederní punkce s postpunkčními bolestmi hlavy, kanylace žil, drenáž serózních dutin, implantace portů)

Bolesti způsobené celkovým oslabením nemocného

• při infekci herpes zoster a postherpetické neuralgii
• plísňových infekcích
• dekubitech, žilních trombózách,
• paraneoplastických syndromech
• zácpě

Bolesti bez vztahu k nádorovému onemocnění: I onkologický nemocný může mít např.migrény a tenzní bolesti hlavy, myofasciální a osteoartikulární bolesti.

9. onemocnění slinných žláz

9.1 záněty slinných žláz

• parotitis epidemica- bolestivé onemocnění virového původu (Paramyxovirus parototidis), postihuje obě příušní žlázy

• akutní zánět- zduření žlázy, bolest –hlavně palpační, teplota,zarudnutí vývodu, zkalená slina, event.s hnisem

• chronický zánět- příznaky mnohem méně výrazné, bolestivost na tlak

9.2 nádory slinných žláz

Významným anamnestickým údajem je skutečnost, že zhoubné nádory slinných žláz vždy bolí.

9.3 slinná kolika

Bolest a zduření při jídle nebo krátce po něm, vývod ucpán sialolitem.

10. onemocnění mízních uzlin

Bolestivé jsou záněty mízních uzlin:

• akutní lymfonoditida - otok, bolesti, teplota, absces

• chronická lymfonoditida - zduření mírné, tuhé, jen citlivé

NEURALGIE

• neuralgie n.trigemini - primární a sekundární

• neuralgie n.glossopharyngei - primární a sekundární

• atypické neuralgie obličeje: - Sluderova neuralgie ggl.sphenopalatini, Charlinův syndrom - neuralgie n.nasociliaris, Huntova neuralgie ggl.geniculi n.intermedii, neuralgie n.auriculotemporalis

primární neuralgie n.V

• etiologie nejasná

• dospělí pacienti, staršího věku (60let a víc), u mladých jen velmi vzácně, častěji ženy

• bolesti ponejvíce v oblasti 2.větve n.V, ve 3.větvi méně často, 1.větev zřídka

• bolest je náhlá, krátce trvající - několik sekund až minut, prudká, vystřelující, charakter bodání, šlehu

• většinou jednostranně (častěji vpravo), oboustranně vzácně

• mezi záchvaty je různě dlouhé interparoxysmální období bez bolesti

• zony spouště (trigger zone )- místa, kde dotykem se vyvolá typický záchvat neuralgie a to i v interparoxysmálním období, jemné podněty - mluvení, polykání, pití, smrkání, kýchání…vyvolají bolest

• záchvaty bývají doprovázeny motorickými, sekretorickými a vegetativními doprovodnými příznaky

• výstupy n.V jsou nebolestivé na tlak

• bolesti často vyzařují do určitého zubu, po jeho extrakci trvají déle – pozor na zbytečné extrakce často i zdravých zubů, kterých se pacient dožaduje!!

• terapie: konservativní - medikamentosní, fyzikální, chirurgická

sekundární neuralgie n.V

• její příčina je známá, po jejímž odstranění bolesti zpravidla vymizí

• iritace nervu patologickým procesem (např. zánětlivé onemocnění zubu, TU, TMK)

• jednotlivé záchvaty bolestí nejsou odděleny bezbolestným intervalem

• chybí zona spouštěcí

• bolesti nejsou provázeny motorickými, sekretorickými nebo vegetativními doprovodnými příznaky

• výstupy n.V, zvláště postižené větve, jsou bolestivé na pohmat

• bolest má vzácně charakter palčivého bodání nebo šlehání

• obvykle bývá postižena více jak jedna větev n.trigeminus

primární neuralgie n.IX

• etiologie nejasná, pacienti středního a staršího věku

• jednostranné kruté, palčivé nebo řezavé bolesti, vycházející jakoby z tonsily nebo kořene jazyka

• někdy bolest vystřeluje do ucha, někdy do úhlu mandibuly

• začíná náhle, trvá 20 -30 vteřin

• záchvat provokuje nejčastěji polykání, pití horkých nebo studených nápojů a dotyk zony spouště - bývá v oblasti tonsil, patrových oblouků, na zadní stěně hltanu, ale i na ušním boltci, nebo v zevním zvukovodu • různě dlouhá interparoxysmální období bez bolesti

sekundární neuralgie n. IX

• bolesti způsobeny patologickými procesy v naso - a orofaryngu

BOLESTIVÁ ONEMOCNĚNÍ V OBLASTI ORL

• onemocnění zevního nosu flegmona, furunkl nebo karbunkl (nebezpečí intrakraniálních komlikací!), erysipel a herpes nasi

• akutní a chronické záněty dutiny nosní a epifaryngu subperichondrální nebo subperiostální absces septa nasi, záněty PND, poruchy ventilace PND, angina, paratonsilitida

• onemocnění ucha

- furunkul a absces zevního zvukovodu, erysipel, herpes zoster oticus, Huntova neuralgie

- akutní záněty středního ucha - mohou vyzařovat i do zubů, prudké, tepavé bolesti, stupňují se v noci, při smrkání, polykání

- mastoiditida - spontánní bolesti,vyzařující i do celé ½ hlavy, bolest zesílí při retroaurikulární palpaci

- petrositida - provázena neuralgiformní bolestí v obl.n.V, parezou n.abducentis a patologickou sekrecí z ucha

• otalgie mimoušního původu aurikulární forma neuralgie n.IX, Costenův syndrom, při osteochondrose páteře, arteriitis temporalis

• processus styloideus elongatus, poranění

PSYCHOGENNÍ BOLESTI OBLIČEJE

Při bolestech v obličeji mohou hrát důležitou roli psychické faktory, a to u následujících poruch:

• u bludy podmíněných bolestivých pocitů v rámci psychoz

• jako projev psychofyziologických pochodů- např.v oblasti m.masseter, jako doprovodný příznak afektivní zuřivosti

• při chorobné hypochondrii

• při organicky podmíněných poruchách v obličeji, které, např.ze strachu, vedou sekundárně k zesílení bolesti

• při vzácném chorobném obrazu simulace

Odkazy

Použitá literatura

• Přednášky MUDr. Magdaléna Kašparová