Klíšťová encefalitida

Sající samička klíštěte v elektronovém mikroskopu.

Etiologie

Klíšťová encefalitida je lokální sezónní arbovirová neuroinfekce.

• Původce: arbovirus (tj. virus přenášený členovci, obalený RNA virus) ze skupiny Flaviviridae.
• Rezervoár infekce: drobní hlodavci a větší lesní zvířata, ovce, kozy
• Přenos (vektor): sáním krve infikovanými nymfami či dospělci klíštěte obecného (Ixodes ricinus, virus je ve slinách klíšťat, proto stačí k přenosu krátká doba sání), promořenost klíšťat v endemických oblastech je až 1 %; vzácněji pitím mléka infikovaných koz a ovcí
• Inkubační doba: 7–14 dní

Epidemiologie

Hlášený výskyt klíšťové encefalitidy v České republice v letech 2000–2009 je 500–1000 případů ročně, tzn. 5–10 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.

• v ČR je známa teprve po roce 1945
• výskyt je nejčastější v povodí Vltavy, Berounky a Sázavy, ve středních a jižních Čechách
• nejčastěji od dubna do října

Klinické příznaky a průběh

• většina nákaz je inaparentních

Po 1–2 týdnech inkubace je většinou typický dvoufázový průběh:

1. fáze („chřipková“) – virémie s bolestí hlavy a svalů, teplotou, únavou, stav se za několik dní zlepší → uzdravení / nastoupí 2. fáze.

2. fáze – meningeální příznaky: cefalea, světloplachost, encefalomyelitické příznaky: alterace vědomí (spavost až kóma), poruchy hlavových nervů, bulbární syndrom, chabé parézy končetin; vysoké horečky, porucha spánku, zvracení, třesy

• Průběh je buď abortivní - meningitida, encefalitida, ev. encefalomyelitida.

Diagnostika

• důležitá je anamnéza dvoufázového průběhu – ověříme průkazem časných IgM v séru metodou ELISA
• vzestup specifických protilátek (KFR, HIT)

Léčba a prevence

• Dosud jen symptomatická (analgetika, antiemetika, antipyretika), klidový režim;
• odlehčovací lumbální punkce (v CSF desítky až stovky lymfocytů, mírně vyšší bílkovina)
• parézy léčíme podáváním vit. B a rehabilitací
• příznivě působí antiedematózní léčba a kortikoidy
• doporučuje se vyhýbat se slunci, delšímu sledování televize a vyšší duševní zátěži;
• aktivní imunizace je dostupná široké veřejnosti (inaktivovaná vakcína ve 3 dávkách, přeočkování za 3 roky) x zvážit riziko postvakcinační encefalitidy;
• prevencí též ochrana před klíšťaty a pití pasterizovaného mléka (šíří se i mlékem infikovaných zvířat, včetně mléka kravského).

Prognóza a následky

• Těžší formy vyžadují rekonvalescenci trvající týdny až měsíce;
• přetrvávají rezidua (u 10 % pacientů) v podobě periferních chabých paréz, poruch paměti, soustředění a spánku.

Odkazy

Související články

Lymeská borrelióza

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura

• HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.

• ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.