Fibrilace komor: Porovnání verzí
(+obrázek) |
m (→Léčba: překlep) |
||
| Řádek 67: | Řádek 67: | ||
==Léčba== | ==Léčba== | ||
* Léčba spočívá v | * Léčba spočívá v okamžitém zahájění '''kardiopulmonální resuscitace''' (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší '''zevní nebo vnitřní defibrilaci'''. | ||
* Některé typy komorových fibrilací lze léčit '''radiofrekvenční ablací''' fokální komorové ektopie.<ref name ="Mlčochová">{{Citace | * Některé typy komorových fibrilací lze léčit '''radiofrekvenční ablací''' fokální komorové ektopie.<ref name ="Mlčochová">{{Citace | ||
Verze z 21. 11. 2010, 16:29
 | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 21. listopadu 2010 v 16:29. | ||||
Fibrilace komor (FK) a rychlá komorová tachykardie (KT) patří mezi tzv. maligní arytmie. Jedná se o poruchy srdečního rytmu, které pacienta urgentně ohrožují na životě (je třeba je neodkladně řešit) a které jsou nejčastější příčinou náhlé srdeční smrti (NSS).[1]
Etiologie
Mezi příčiny FK řadíme:[1] [2]
- organické postižení srdce (ICHS a IM, kardiomyopathie, srdeční amyloidóza, ...)
- syndrom dlouhého intervalu QT (LQTS), Brugardův syndrom
- idiopatická fibrilace komor
Patogeneze
V případě komorové fibrilace se jednotlivé kardiomyocyty srdečních komor kontrahují zcela nesynchronizovaně. Tyto chaotické a rychlé kontrakce vedou k naprostému selhání funkce srdce jakožto pumpy. Jelikož srdce nepřečerpává žádnou krev (minutový výdej srdeční je téměř nulový), dochází k vážné poruše perfúze vitálních orgánů včetně mozku (→ ztáta vědomí) a bez okamžité kardiopulmonální resuscitace a defibrilace vede komorová fibrialce ke smrti.
Fyziologicky vzniká vlna depolariza v SA uzlu. U komorové fibrilace dochází ke vzniku abnormálních elektrický impulzů přímo v srdečních komorách. Tyto abnormální impulzy mohou vznikat unifokálně či multifokálně, může se jednat o reentry mechanismus nebo o kombinace těchto mechanismů.
Klinická manifestace
Klinicky se fibrilace komor projevuje:[2]
- ztrátou vědomí;
- neslyšitelnými srdečními ozvami;
- nehmatným pulzem;
- neměřitelným tlakem.
Diagnostika
Diagnostika se opírá o EKG.
Léčba
- Léčba spočívá v okamžitém zahájění kardiopulmonální resuscitace (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší zevní nebo vnitřní defibrilaci.
- Některé typy komorových fibrilací lze léčit radiofrekvenční ablací fokální komorové ektopie.[1]
- V primární i sekundární prevenci lze využít některá antiarytmika a implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru (ICD).
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c MLČOCHOVÁ, Hanka, et al. Katetrizační ablace fibrilace komor pomocí eliminace spouštěcí komhttp://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Fibrilace_komor&action=edit&redlink=1orové ektopie. Interv Akut Kardiol [online]. 2007, roč. 5, vol. 5, s. 173-176, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/kar/2007/05/02.pdf>. ISSN 1803-5302.
- ↑ Skočit nahoru k: a b HAMAN, Petr. Výukový web EKG : Základy EKG [online]. [cit. 2010-11-21]. <http://www.ekg.kvalitne.cz/tvorba.htm#Fibrilace%20komor>.
Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Haman“ použit vícekrát s různým obsahem
Použitá literatura
- HAMPTON, John R. EKG stručně, jasně, přehledně. 6. vydání. Grada, 2005. 149 s. ISBN 80-247-0960-0.
- HAMAN, Petr. Výukový web EKG : Základy EKG [online]. [cit. 2010-11-19]. <http://www.ekg.kvalitne.cz/tvorba.htm#Fibrilace%20komor>.
- HOLAJ, Robert. Kardiologický kroužek. III. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze, 2009.
- VILIKUS, Zdeněk. Interpretace EKG v klidu a při zátěži. Ústav tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN; 2010.
