Kognitivně behaviorální terapie: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m (vložení pevné mezery) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
[[Soubor:Cognitive behavioral therapy - basic tenets.svg|náhled|Základní principy kognitivně behaviorální terapie]] | |||
'''Kognitivně | '''Kognitivně behaviorální terapie''' (KBT) je v současné době jedním z nejrozšířenějších [[psychoterapie|psychoterapeutických]] směrů. Vznikla v druhé polovině 20. století ze základů kognitivní a behaviorální terapie. Rozšiřuje původní zaměření behaviorální terapie, soustřeďuje se na proces učení a jeho využití v léčbě. Bere v úvahu myšlenkové postupy, názory a postoje a pracuje s nimi. Předpokládá, že '''změnu myšlení lze navodit změnou chování'''. | ||
Využívá se u [[úzkostné poruchy|úzkostných poruch]], [[deprese|depresivních]] poruch a dalších. | Využívá se u [[úzkostné poruchy|úzkostných poruch]], [[deprese|depresivních]] poruch a dalších. | ||
=== | ===Principy=== | ||
Behaviorální terapie předpokládá, že poruchy chování jsou naučené reakce a lze je tedy přeučit. Kognitivní terapie staví na teorii, že [[emoce|emoční poruchy]] jsou výsledkem poruchy myšlení. Spojením obou terapií vzniká KBT | Behaviorální terapie předpokládá, že '''poruchy chování jsou naučené reakce''' a lze je tedy přeučit. Kognitivní terapie staví na teorii, že [[emoce|emoční poruchy]] jsou výsledkem poruchy myšlení. Spojením obou terapií vzniká KBT, v níž se pracuje s přesně definovaným problémem pacienta. | ||
=== | ===Metody=== | ||
[[Expozice]] je jedna z nejpoužívanějších metod. Pacient | [[Expozice]] je jedna z nejpoužívanějších metod. Pacient je postupně '''vystavován svému strachu''' se zvyšující se intenzitou. Dále se pacienti učí, jak zvládat obtížné situace, nejprve „nanečisto“ s terapeutem, později sami. Posiluje se pozitivní zpětná vazba. Nacvičují se stresové situace a relaxační techniky. | ||
Obecně lze říci, že KBT je jedna z nejúčinnějších | Obecně lze říci, že KBT je jedna z nejúčinnějších metod psychoterapie. Je ovšem důležitý aktivní přístup pacienta, který je motivován ke změně. Počet sezení obvykle nepřesahuje 20 a jejich frekvence je většinou jednou týdně. Terapie je obrácena k přítomnosti a hlavně budoucnosti, na rozdíl od např. [[Psychoterapie – základní školy|hlubinné psychoterapie]]. | ||
Pro terapii poruch kognitivních funkcí se využívají specializovaná rehabilitační softwarová řešení, | Pro terapii poruch kognitivních funkcí se využívají specializovaná rehabilitační softwarová řešení, která jsou příkladem přístrojového vybavení pro tzv. [[Telerehabilitace|telerehabilitaci]]. | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Telerehabilitace]] | |||
* [[ | |||
<br /> | <br /> | ||
===Zdroj=== | ===Zdroj=== | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
|typ = web | |typ = web | ||
| Řádek 33: | Řádek 28: | ||
|url = http://jirben.wz.cz | |url = http://jirben.wz.cz | ||
}} | }} | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
| příjmení1 = Veselka | | příjmení1 = Veselka | ||
Aktuální verze z 23. 3. 2025, 10:31
Kognitivně behaviorální terapie (KBT) je v současné době jedním z nejrozšířenějších psychoterapeutických směrů. Vznikla v druhé polovině 20. století ze základů kognitivní a behaviorální terapie. Rozšiřuje původní zaměření behaviorální terapie, soustřeďuje se na proces učení a jeho využití v léčbě. Bere v úvahu myšlenkové postupy, názory a postoje a pracuje s nimi. Předpokládá, že změnu myšlení lze navodit změnou chování. Využívá se u úzkostných poruch, depresivních poruch a dalších.
Principy[upravit | editovat zdroj]
Behaviorální terapie předpokládá, že poruchy chování jsou naučené reakce a lze je tedy přeučit. Kognitivní terapie staví na teorii, že emoční poruchy jsou výsledkem poruchy myšlení. Spojením obou terapií vzniká KBT, v níž se pracuje s přesně definovaným problémem pacienta.
Metody[upravit | editovat zdroj]
Expozice je jedna z nejpoužívanějších metod. Pacient je postupně vystavován svému strachu se zvyšující se intenzitou. Dále se pacienti učí, jak zvládat obtížné situace, nejprve „nanečisto“ s terapeutem, později sami. Posiluje se pozitivní zpětná vazba. Nacvičují se stresové situace a relaxační techniky.
Obecně lze říci, že KBT je jedna z nejúčinnějších metod psychoterapie. Je ovšem důležitý aktivní přístup pacienta, který je motivován ke změně. Počet sezení obvykle nepřesahuje 20 a jejich frekvence je většinou jednou týdně. Terapie je obrácena k přítomnosti a hlavně budoucnosti, na rozdíl od např. hlubinné psychoterapie.
Pro terapii poruch kognitivních funkcí se využívají specializovaná rehabilitační softwarová řešení, která jsou příkladem přístrojového vybavení pro tzv. telerehabilitaci.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2011]. <http://jirben.wz.cz>.
- VESELKA, Jonáš. Stránky České společnosti KBT [online]. [cit. 2011-06-24
- HOSÁK, Ladislav a Michal HRDLIČKA, et al. Psychiatrie a pedopsychiatrie. 1. vydání. 2015. ISBN 9788024629988.]. <http://www.cskbt.cz/>.
