Endokrinní hypertenze: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

(heslo)
 
(+ info)
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Heslo
Jedná se o jednu z forem zvýšeného krevního tlaku, kde je známa vyvolávající příčina. Řadíme ji tedy mezi [[hypertenze|hypertenze sekundární]]. Ze všech forem hypertenze zaujímá sekundární typ zhruba 5–10 %, idiopatické (esenciální) hypertenze zhruba 90 %.
|cze = Endokrinní hypertenze
Nejčastější formou sekundární hypertenze je '''endokrinní hypertenze'''. Pro endokrinní HT je charakteristická špatná ovlivnitelnost farmakoterapií a chybění nočního poklesu TK.
|eng = Endocrine hypertension
}}
 
Jedná se o jednu z forem zvýšeného krevního tlaku, kde je známa vyvolávající příčina. Řadíme ji tedy mezi hypertenze sekundární. Ze všech forem hypertenze zaujímá sekundární typ zhruba 5-10 %.
 
Nejčastější příčinou je primární hyperaldosteronismus. Méně častěji feochromocytom nebo Cushingův syndrom.
 
{{Podrobnosti|Primární hyperaldosteronismus|Feochromocytom|Cushingův syndrom}}


Mechanismem vzniku je nadprodukce '''hormonů nadledvin'''.
<br>
{{podrobnosti|nadledviny}}


'''Nejčastější''' příčinou je '''[[primární hyperaldosteronismus]]'''. Méně častěji [[feochromocytom]] nebo [[Cushingův syndrom]].
* U pacientů, kde se vyskytuje trias '''hypertenze''', dříve nevysvětlené '''[[hypokalémie]]''' a '''[[Metabolická alkalóza|metabolické alkalózy]]''', bychom vždy měli pomyslet na '''[[primární hyperaldosteronismus]]'''. Hypokalémie se v těchto případech nicméně nemusí vyskytnout, 50-70 % pacientů mívá normální plazmatickou koncentraci kalia.
* '''[[Feochromocytom]]''' je vzácný nádor nadledvin, který může způsobovat sekundární hypertenzi z nadprodukce [[Katecholaminy|katecholaminů]]. U zhruba poloviny pacientů je hypertenze paroxyzmální (v návalech).
* '''[[Cushingův syndrom]]''' je sice vzácnou příčinou sekundární hypertenze, nicméně pokud se u Cushingova syndromu arteriální hypertenze vyvine, [[mortalita]] a [[morbidita]] u těchto pacientů stoupá.
* Mezi další příčiny endokrinní hypertenze patří [[hypotyreóza]], [[hypertyreóza]], [[hyperparatyreóza]] a [[Růstový hormon#Nadbytek STH|akromegalie]].


<gallery>
File:Straie with cushing syndrome new photo.jpg|Strie u Cushingova syndromu
Soubor:Phaeochromozytoma CT coronal labelled.jpg|Koronární CT – Feochromocytom označen hvězdičkou
File:Renin-angiotensin-aldosterone system.svg|Renin angiotenzinová osa
</gallery>
<noinclude>
<noinclude>


=== Použitá literatura ===
===Použitá literatura===
{{Citace
* {{Citace
  | typ = kniha
  | typ = kniha
  | příjmení1 = Češka
  | příjmení1 = Češka
Řádek 25: Řádek 30:
  | isbn = 9788073878955
  | isbn = 9788073878955
  | strany =  
  | strany =  
}}
* {{Citace
|typ = kniha
|příjmení1 = Češka
|jméno1 = Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ
|kolektiv = ano
|titul = Interna
|vydání = 3
|místo = Praha
|vydavatel = Stanislav Juhaňák - Triton
|rok = 2020
|rozsah= 964
|isbn = 978-80-7553-780-5
}}
* {{Citace
| typ = web
| příjmení1 = Basile
| jméno1 = Jan
| kolektiv = ano
| url = https://www.uptodate.com/contents/overview-of-hypertension-in-adults?search=hypertension&source=search_result&selectedTitle=1~150&usage_type=default&display_rank=1#H9
| název = Overview of hypertension in adults
| citováno = 2022-04-30
}}
}}


</noinclude>
</noinclude>
[[Kategorie:Kardiologie]]
[[Kategorie:Endokrinologie]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]

Aktuální verze z 5. 3. 2025, 20:38

Jedná se o jednu z forem zvýšeného krevního tlaku, kde je známa vyvolávající příčina. Řadíme ji tedy mezi hypertenze sekundární. Ze všech forem hypertenze zaujímá sekundární typ zhruba 5–10 %, idiopatické (esenciální) hypertenze zhruba 90 %. Nejčastější formou sekundární hypertenze je endokrinní hypertenze. Pro endokrinní HT je charakteristická špatná ovlivnitelnost farmakoterapií a chybění nočního poklesu TK.

Mechanismem vzniku je nadprodukce hormonů nadledvin.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce nadledviny.

Nejčastější příčinou je primární hyperaldosteronismus. Méně častěji feochromocytom nebo Cushingův syndrom.


Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, et al. Interna. 3. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. 964 s. ISBN 978-80-7553-780-5.