Pojiva: Porovnání verzí
m (prolinkování) |
m (šablona. – kvíz) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__TOC__ | |||
'''Pojivová tkáň''' se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty, do které jsou tyto buňky zality. | '''Pojivová tkáň''' se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty, do které jsou tyto buňky zality. | ||
<br /> | <br /> | ||
Všechna pojiva mají | Všechna pojiva mají mezenchymový původ, z něhož se diferencují následující typy tkání: | ||
* [[Vazivo|'''vazivo''']] (různé typy) | * [[Vazivo|'''vazivo''']] (různé typy) | ||
* [[Chrupavka|'''chrupavka''']] (3 typy, chondrocyty, chondroblasty) | * [[Chrupavka|'''chrupavka''']] (3 typy, chondrocyty, chondroblasty) | ||
Řádek 7: | Řádek 8: | ||
* [[Dentinum|'''dentin''']] (zub, odontoblasty) | * [[Dentinum|'''dentin''']] (zub, odontoblasty) | ||
* [[Cement|'''cement''']] (zub, cementoblasty, cementocyty) | * [[Cement|'''cement''']] (zub, cementoblasty, cementocyty) | ||
== | == Buňky pojiv == | ||
Buňky pojiv tvoří různé typy buněk v závislosti na druhu pojiva. Patří sem fibroblasty, fibrocyty, odontoblasty, osteoblasty či chondroblasty. | |||
[[Soubor:408 Connective Tissue.jpg|Pojivová tkáň|700px]] | |||
== | == Extracelulární matrix (ECM) == | ||
ECM je produkována buňkami daného typu tkáně. Skládá se z makromolekul, které vytvářejí komplexně organizovanou síť. Buňky mají vazebná místa, receptory pro ECM sloužící k připojení buněk k ECM i k regulaci jejich aktivity. ECM je bezbarvá, transparentní, gelovitá substance, ve které jsou buňky a vlákna zality. Matrix dělíme na '''složku vláknitou''' a '''složku amorfní'''. | |||
=== | === Vláknitá složka ECM === | ||
==== Kolagenní vlákna ==== | |||
[[Soubor:Fibras de colageno.JPG|Kolagenní vlákna|thumb|150px]] | |||
Vlákna kolagenu jsou dlouhá 1–20 μm. K vlastnostem kolagenního vlákna patří pevnost a ohebnost. Mají tendence tvořit svazky. Jsou produkovány buňkami vaziva, ale i hladkými svalovými buňkami, gliovými buňkami, adipocyty a epitely. Je známo asi 21 typů [[kolagen]]u, které se liší sekvencí a typem aminokyseliny v řetězci. | |||
K nejznámějším typům kolagenu patří: | |||
* | * kolagen I (75 nm fibrily, svazky vláken, vidíme okem, nejrozšířenější v organismu, výskyt ve vazivové chrupavce) | ||
* | * kolagen II (tenoučké fibrily 20 nm, samostatné, bez svazků, chrupavka hyalinní i elastická) | ||
* | * kolagen III (45 nm fibrily, retikulární vlákna) | ||
* | * kolagen IV (v lamině basalis) | ||
Kolagenní vaziva jsou eozinofilní (acidofilní) a lze je barvit eosinem, světlou zelení, anilinovou modří, šafránem nebo pikrofuchsinem. Syntéza kolagenu probíhá na ribozomech GER. Protein následuje cestu do Golgiho komplexu, kde je hydroxylován a glykosylován. Zde je též zabalen do váčků bez membrány tzv. [[vezikula|vezikul]] a exocytózou je poté vypraven z buňky v podobě molekuly ''protokolagenu'' (3 polypeptidové řetězce s registračními peptidy na na koncích řetězce, které zamezují polymerizaci). Z něho vzniknou protokologen-peptidázy a odštěpí registrační peptidy. Vytvoří se molekula ''tropokolagenu'', která už se může polymerovat a vytvářet ''kolagenní myofibrily''. Poté se mohou vytvořit ''kolagenní fibrily'' a ty polymerují v konečné ''kolagenní vlákno''. | |||
==== Retikulární vlákna ==== | |||
Tvoří je kolagen typu III. Vlákna jsou dlouhá 0,2–2 μm a jsou tvořena 45nm fibrilami. Tvoří sítě v orgánech. Obarví se impregnací stříbrem (argyrofilní), PAS reakcí (mají hodně glykoproteinů a proteoglykanů), [[Gomoriho impregnace|Gomoriho impregnací]]. | |||
==== Elastická vlákna ==== | |||
[[Soubor:Fibras_elasticas.png|Elastická vlákna|thumb|150px]] | |||
Elastická vlákna jsou tenčí než kolagenní vlákna. Mají délku 0,5–4 μm. Centrální protein tvoří [[elastin]] a okolní [[mikrofibrily]]. Jsou elastická, tvoří sítě, anastomózují a větví se. Elasticita je zajištěna díky hydrofóbní vlastnosti. Jsou produkována fibroblasty. Barví se speciálními barvícími metodami, jako je orcein, resorcin-fuchsin a aldehyd-fuchsin. | |||
=== Amorfní složka ECM === | |||
Tvořena převážně vodou a ionty. Najdeme zde také [[GAG|glykosaminoglykany (GAG)]], které tvoří velké nerozvětvené polysacharidové řetězce. Tyto řetězce jsou složené z disacharidových jednotek a mají negativní náboj. Jedná se o aminocukry ''N-acetylglukosamin'', ''N-acetylgalaktosamin'', které jsou často sulfonované. U mnoha GAG je součástí molekuly druhý cukr, kys. uronová s karboxylovou skupinou. GAG jsou vysoce hydrofilní a udržují architekturu ECM. Zabraňují její deformaci kompresními silami díky: kyselině hyaluronové, chondroitin sulfátu, dermatan sulfátu, heparan sulfátu a heparinu, keratan sulfátu a proteoglykanům. S výjimkou kyseliny hyaluronové se GAG kovalentně vážou k proteinu a tvoří proteoglykany − veliké molekuly schopné udržovat vysokou hydrataci ECM. | |||
Další část amorfní složky tvoří adhesní proteiny. Jako příklad můžeme uvést fibronektin, který je multifunkční glykoprotein a váže se k receptorům (integriny) na povrchu buněk nebo laminin, který je sulfonovaný glykoprotein v bazální lamině. | |||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
{{Kvíz|Histologie/Tkáně mezenchymového původu}} | |||
{{Kvíz|Histologie/Tkáně mezenchymového původu (2023/24)}} | |||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
* {{Citace | |||
| typ = přednáška | |||
| příjmení = Brichová H. | |||
| téma = Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky | |||
| předmět = Obecná histologie a obecná embryologie | |||
| obor = Všeobecné lékařství | |||
| fakulta = 1.LF | |||
| univerzita = UK | |||
| místo = Praha | |||
| datum = 18.10.2013 | |||
| url = http://uhiem.raycz.cz/uploads/1715_tkane,%20pojiva,mezibunecna%20hmota,%20chrupavka%20www..pdf | |||
}} | |||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Histologie]] | |||
[[Kategorie: Histologie]] |
Aktuální verze z 3. 11. 2024, 15:32
Pojivová tkáň se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty, do které jsou tyto buňky zality.
Všechna pojiva mají mezenchymový původ, z něhož se diferencují následující typy tkání:
- vazivo (různé typy)
- chrupavka (3 typy, chondrocyty, chondroblasty)
- kost (osteocyty, osteoblasty)
- dentin (zub, odontoblasty)
- cement (zub, cementoblasty, cementocyty)
Buňky pojiv[upravit | editovat zdroj]
Buňky pojiv tvoří různé typy buněk v závislosti na druhu pojiva. Patří sem fibroblasty, fibrocyty, odontoblasty, osteoblasty či chondroblasty.
Extracelulární matrix (ECM)[upravit | editovat zdroj]
ECM je produkována buňkami daného typu tkáně. Skládá se z makromolekul, které vytvářejí komplexně organizovanou síť. Buňky mají vazebná místa, receptory pro ECM sloužící k připojení buněk k ECM i k regulaci jejich aktivity. ECM je bezbarvá, transparentní, gelovitá substance, ve které jsou buňky a vlákna zality. Matrix dělíme na složku vláknitou a složku amorfní.
Vláknitá složka ECM[upravit | editovat zdroj]
Kolagenní vlákna[upravit | editovat zdroj]
Vlákna kolagenu jsou dlouhá 1–20 μm. K vlastnostem kolagenního vlákna patří pevnost a ohebnost. Mají tendence tvořit svazky. Jsou produkovány buňkami vaziva, ale i hladkými svalovými buňkami, gliovými buňkami, adipocyty a epitely. Je známo asi 21 typů kolagenu, které se liší sekvencí a typem aminokyseliny v řetězci.
K nejznámějším typům kolagenu patří:
- kolagen I (75 nm fibrily, svazky vláken, vidíme okem, nejrozšířenější v organismu, výskyt ve vazivové chrupavce)
- kolagen II (tenoučké fibrily 20 nm, samostatné, bez svazků, chrupavka hyalinní i elastická)
- kolagen III (45 nm fibrily, retikulární vlákna)
- kolagen IV (v lamině basalis)
Kolagenní vaziva jsou eozinofilní (acidofilní) a lze je barvit eosinem, světlou zelení, anilinovou modří, šafránem nebo pikrofuchsinem. Syntéza kolagenu probíhá na ribozomech GER. Protein následuje cestu do Golgiho komplexu, kde je hydroxylován a glykosylován. Zde je též zabalen do váčků bez membrány tzv. vezikul a exocytózou je poté vypraven z buňky v podobě molekuly protokolagenu (3 polypeptidové řetězce s registračními peptidy na na koncích řetězce, které zamezují polymerizaci). Z něho vzniknou protokologen-peptidázy a odštěpí registrační peptidy. Vytvoří se molekula tropokolagenu, která už se může polymerovat a vytvářet kolagenní myofibrily. Poté se mohou vytvořit kolagenní fibrily a ty polymerují v konečné kolagenní vlákno.
Retikulární vlákna[upravit | editovat zdroj]
Tvoří je kolagen typu III. Vlákna jsou dlouhá 0,2–2 μm a jsou tvořena 45nm fibrilami. Tvoří sítě v orgánech. Obarví se impregnací stříbrem (argyrofilní), PAS reakcí (mají hodně glykoproteinů a proteoglykanů), Gomoriho impregnací.
Elastická vlákna[upravit | editovat zdroj]
Elastická vlákna jsou tenčí než kolagenní vlákna. Mají délku 0,5–4 μm. Centrální protein tvoří elastin a okolní mikrofibrily. Jsou elastická, tvoří sítě, anastomózují a větví se. Elasticita je zajištěna díky hydrofóbní vlastnosti. Jsou produkována fibroblasty. Barví se speciálními barvícími metodami, jako je orcein, resorcin-fuchsin a aldehyd-fuchsin.
Amorfní složka ECM[upravit | editovat zdroj]
Tvořena převážně vodou a ionty. Najdeme zde také glykosaminoglykany (GAG), které tvoří velké nerozvětvené polysacharidové řetězce. Tyto řetězce jsou složené z disacharidových jednotek a mají negativní náboj. Jedná se o aminocukry N-acetylglukosamin, N-acetylgalaktosamin, které jsou často sulfonované. U mnoha GAG je součástí molekuly druhý cukr, kys. uronová s karboxylovou skupinou. GAG jsou vysoce hydrofilní a udržují architekturu ECM. Zabraňují její deformaci kompresními silami díky: kyselině hyaluronové, chondroitin sulfátu, dermatan sulfátu, heparan sulfátu a heparinu, keratan sulfátu a proteoglykanům. S výjimkou kyseliny hyaluronové se GAG kovalentně vážou k proteinu a tvoří proteoglykany − veliké molekuly schopné udržovat vysokou hydrataci ECM. Další část amorfní složky tvoří adhesní proteiny. Jako příklad můžeme uvést fibronektin, který je multifunkční glykoprotein a váže se k receptorům (integriny) na povrchu buněk nebo laminin, který je sulfonovaný glykoprotein v bazální lamině.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Vyzkoušejte si kvíz Histologie/Tkáně mezenchymového původu!
Vyzkoušejte si kvíz Histologie/Tkáně mezenchymového původu (2023/24)!
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BRICHOVÁ H., . Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky [přednáška k předmětu Obecná histologie a obecná embryologie, obor Všeobecné lékařství, 1.LF UK]. Praha. 18.10.2013. Dostupné také z <http://uhiem.raycz.cz/uploads/1715_tkane,%20pojiva,mezibunecna%20hmota,%20chrupavka%20www..pdf>.