Blokátory kalciového kanálu: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (→‎Nifedipin: typo)
(→‎Nifedipin: doplnění poznatku z mých dnešních farmakologických praktik)
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__TOC__
__TOC__
'''Látky blokující kalciový kanál''' (blokátory kalciového kanálu) snižují tok [[Kalcium|kalcia]] přes membránu do buňky blokem L-typu vápníkového kanálu a způsobují tím '''dlouhodobou dilataci hladkého svalu'''. Nejcitlivější je sval cévní, především arteriální, jehož uvolnění vede ke snížení cévní rezistence. Dilatace nastává i u mimocévního hladkého svalstva bronchů, GIT a dělohy. V srdci jsou na kalciu závislé '''„struktury pomalé odpovědi“''' (SA a AV uzel), ale také '''kontraktilní mechanismy'''. Blokádou kalciového kanálu '''klesá vodivost''' a '''[[inotropie]] myokardu''' – '''klesá minutový [[srdeční výdej]]'''. Dilatují koronární tepny a brání dalším projevům ischémie. Ovlivněním SA a AV uzlu potlačují supraventrikulární tachyarytmie. Dilatace v systémovém řečišti způsobuje pokles tlaku krve a může vést k reflexnímu zvýšení srdeční frekvence, zejména u krátkodobě působícího nifedipinu.


Terapeuticky se používají u [[Angina pectoris|anginy pectoris]], [[hypertenze]] a arytmiích.
'''Blokátory kalciového kanálu''' snižují tok [[Kalcium|kalcia]] do buňky blokem L-typu vápníkového kanálu. Tím způsobují '''dilataci hladké svaloviny'''. Nejcitlivější je svalovina cévní, především arteriální, jejíž uvolnění vede ke snížení cévní rezistence. Dilatace nastává i u hladkého svalstva bronchů, GIT a dělohy. Termín blokátory kalciového kanálu je ovšem vyhrazen pro látky ovlivňující především činnost kardiovaskulárního systému.


Vzhledem k tomu, že se jedná o farmaka značně odlišná fyzikálními i chemickými vlastnostmi, liší se i jejich '''afinita''' k receptorům cílové struktury.
V srdci jsou na kalciu závislé '''„struktury pomalé odpovědi“''' (SA a AV uzel), ale také '''kontraktilní mechanismy'''. Blokádou kalciového kanálu '''klesá vodivost''' a '''[[inotropie]] myokardu''' – '''klesá minutový [[srdeční výdej]]'''. Dilatují koronární tepny a brání projevům ischemie a spasmům. Blokátory mohou snižovat cévní rezistenci i v plicním řečišti, někdy se tedy využívají v terapii plicní hypertenze. Ovlivněním SA a AV uzlu potlačují supraventrikulární tachyarytmie. Dilatace v systémovém řečišti způsobuje pokles tlaku krve a může vést k reflexnímu zvýšení srdeční frekvence, zejména u krátkodobě působícího nifedipinu.


== Rozdělení ==
Terapeuticky se používají u [[Angina pectoris|anginy pectoris]], [[hypertenze]] a supraventrikulárních arytmií. '''Nimodipin''' speciálně využíváme u [[Subarachnoidální krvácení|subarachnoidálního krvácení]] k prevenci cévních spasmů.
# '''Blokátory Ca<sup>2+</sup> kanálů I. generace = non-dihydropyridiny:''' nifedipin (je z první generace, ale patří mezi dihydropyridiny, stejně jako nicardipin), verapamil, diltiazem.
# '''Blokátory Ca<sup>2+</sup> kanálů II. generace = dihydropyridiny:''' isradipin, felodopin, nitrendipin, nisoldipin. Jedná se o dihydropyridinové deriváty, které oproti nifedipinu vykazují vyšší vaskulární selektivitu (výraznější vazodilatace při nižším negativně chronotropním a dromotropním účinku) a výhodnější farmakokinetické vlastnosti – delší působení.
# '''Blokátory Ca<sup>2+</sup> kanálů III. generace''' = dihydropyridiny: amlodipin, lacidipin, barnidipin. Jsou vysoce selektivní k cévám a mají pomalý nástup účinku, nedochází k reflexní aktivaci sympatiku. Působí dlouhodobě a antioxidačně.
== Zástupci ==


=== Nifedipin ===
Vzhledem k tomu, že se jedná o farmaka značně odlišná fyzikálními i chemickými vlastnostmi, liší se i jejich '''afinita''' k receptorům cílové struktury. Jednotliví zástupci mohou také ovlivňovat více typů vápníkových receptorů, respektive receptory v různých lokalitách. '''Nejsou tedy mezi sebou snadno zaměnitelní'''.  
Podle struktury se řadí mezi tzv. dihydropyridiny. Ovlivňuje především '''hladký cévní sval'''. Indikován je proto v terapii '''[[hypertenze]]'''. Je lékem volby v úvodu do terapie [[hypertenzní krize]]. Po per os podání se účinek objeví už za 10 minut, s maximem po 20–30 min. Podává se obvykle ve 3 denních dávkách. Kontraindikací podání nifedipinu je těhotenství (relaxační vliv na dělohu).


=== Verapamil a dilthiazem ===
==Rozdělení==
Působí především na receptory v myokardu. Prodlužují AV vedení vzruchu a zpomalují sinusový rytmus. Potlačují supraventrikulární tachykardii a odpověď komor na pokles [[tlak krve|TK]]. Oba se považují také za vhodné léky k prevenci srdeční ischémie, v akutní fázi [[infarkt myokardu|infarktu myokardu]] se však neosvědčily, patrně také pro současný negativně inotropní efekt. Mohou se rovněž použít jako [[antihypertenziva]]. Verapamil může vyvolat ve vyšších dávkách blok AV vedení a kontraindikován u převodních poruch a současném podávání [[beta-blokátory|beta-blokátorů]].


===Amlodipin===
#'''Blokátory Ca<sup>2+</sup> kanálů I. generace = non-dihydropyridiny:''' váží se na vápníkové kanály v cévách i v myokardu. Jsou tedy výhodné u léčby tachyarytmií, ale nikoliv u stavů se sníženým srdečním výdejem (srdeční selhání). Nejsou vhodné k léčbě hypertenze provázené srdečním selháním nebo poruchami AV vedení. Zástupci – nifedipin (je z první generace, ale patří mezi dihydropyridiny, stejně jako nicardipin), '''verapamil, diltiazem'''.
U pacientů se [[srdeční selhání|srdečním selháním]] snižuje mortalitu, neovlivňuje plazmatické koncentrace glycidů a lipidů a podává se jednou denně.
#'''Blokátory Ca<sup>2+</sup> kanálů II. generace = dihydropyridiny:''' Jedná se o dihydropyridinové deriváty, které oproti nifedipinu vykazují vyšší vaskulární selektivitu (výraznější vazodilatace při nižším negativně chronotropním a dromotropním účinku) a výhodnější farmakokinetické vlastnosti – delší působení. Zástupci – isradipin, '''felodipin''', nitrendipin, nisoldipin.
#'''Blokátory Ca<sup>2+</sup> kanálů III. generace''' '''=''' '''dihydropyridiny''': Jsou vysoce selektivní k cévám a mají pomalý nástup účinku, nedochází k reflexní aktivaci sympatiku. Působí dlouhodobě a antioxidačně. Zástupci – '''amlodipin''', lacidipin, barnidipin.
 
== Farmakokinetika ==
Mezi jednotlivými zástupci pozorujeme rozdíly v nástupu účinku, dostupnosti, délce působení a riziku interakcí. Většina používaných blokátorů má pomalejší nástup a dlouhotrvající účinek s prodlouženým uvolňováním (hlavně 3. generace, která je výrazně lipofilní, amlodipin doba působení až 4 dny). Jsou '''metabolizovány v játrech a vylučovány ledvinami, substráty CYP3A4 a glykoproteinu P''' (variabilní riziko lékových interakcí).
 
== Nežádoucí účinky a interakce ==
Nejčastějším vedlejším nežádoucím účinkem jsou '''mírné edémy''' (hlavně kolem kotníků, dáno vazodilatací prekapilárních arteriol – výskyt redukujeme diuretiky nebo aktivací svalové pumpy). U non-dihydropyridinových musíme počítat s větším rizikem [[AV blokáda|AV blokád]] (hlavně při kombinaci s betablokátory či [[Antiarytmika|antiarytmiky]]). U verapamilu může být zácpa. '''Verapamil a diltiazem jsou kvůli negativnímu inotropnímu účinku kontraindikovány u srdečního selhání'''.
 
Při inhibici eliminačnímu systému může dojít ke zvýšení dostupnosti blokátorů kalciového kanálu. U non-dihydropiridinových zástupců (inhibitory CYP3A4, P-gp) riziko interakce s léky s úzkým terapeutickým oknem (digoxin, NOAC).
 
==Zástupci==
 
===Nifedipin===
Podle struktury se řadí mezi tzv. dihydropyridiny. Ovlivňuje především '''hladký cévní sval'''. Indikován je proto v terapii '''[[hypertenze]]'''. Je lékem volby v úvodu do terapie [[hypertenzní krize]]. Po per os podání se účinek objeví už za 10 minut, s maximem po 20–30 min. Podává se obvykle ve 3 denních dávkách. Rychlý pokles tlaku však vede k reflexní tachykardii a dlouhodobě vede k srdečnímu selhání. Pro omezení tohoto nežádoucího účinku se podává formou retardovaných tablet. V ČR se však již prakticky nepoužívá. Kontraindikací podání nifedipinu je těhotenství (relaxační vliv na dělohu).


===Verapamil a diltiazem===
V současné době snaha spíše použít blokátory novějších generací. Působí především na receptory v myokardu. Prodlužují AV vedení vzruchu a zpomalují sinusový rytmus. Potlačují supraventrikulární tachykardii a odpověď komor na pokles [[tlak krve|TK]]. Oba se mohou použít k prevenci srdeční ischemie, v akutní fázi [[infarkt myokardu|infarktu myokardu]] se však neosvědčily, patrně také pro současný negativně inotropní efekt. Mohou se rovněž použít jako [[antihypertenziva]]. Verapamil může vyvolat ve vyšších dávkách blok AV vedení. Je kontraindikován u převodních poruch a při současném podávání [[beta-blokátory|beta-blokátorů]]. Váže se i na vápenaté kanály L-typu v GIT, což může způsobit zácpu.


{| border="1" class="wikitable"
===Amlodipin===
! colspan="4" | Srovnání farmakodynamiky Ca blokátorů první generace<ref>{{Citace
Můžeme podat i u pacientů se [[srdeční selhání|srdečním selháním]], neovlivňuje plazmatické koncentrace glycidů a lipidů, má nízké riziko interakcí. Podává se jednou denně.
{| class="wikitable" border="1"
! colspan="4" |Srovnání farmakodynamiky Ca blokátorů první generace<ref>{{Citace
| typ = web
| typ = web
| příjmení1 = Martínková
| příjmení1 = Martínková
Řádek 31: Řádek 42:
| příjmení3 = Cermanová
| příjmení3 = Cermanová
| jméno3 = Jolana
| jméno3 = Jolana
| url = http://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/prednasky/kardio-bak.ppt
| url = https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/prednasky/kardio-bak.ppt/
| název = Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium
| název = Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium
| podnázev = Kardiovaskulární systém
| podnázev = Kardiovaskulární systém
Řádek 38: Řádek 49:
}}</ref>
}}</ref>
|-
|-
|||align="center"|'''NIFEDIPIN'''<sup>*</sup>||align="center"|'''DILTIAZEM'''||align="center"|'''VERAPAMIL'''
| || align="center" |'''NIFEDIPIN'''<sup>*</sup>|| align="center" |'''DILTIAZEM'''|| align="center" |'''VERAPAMIL'''
|-
|-
|dilatace koronárních artérií||align="center"|++||align="center"|++||align="center"|++
|dilatace koronárních artérií|| align="center" |++|| align="center" |++|| align="center" |++
|-
|-
|dilatace perifenrních artérií||align="center"|++++||align="center"|++||align="center"|+++
|dilatace perifenrních artérií|| align="center" |++++|| align="center" |++|| align="center" |+++
|-
|-
|negativně inotropní efekt||align="center"|+||align="center"|++||align="center"|+++
|negativně inotropní efekt|| align="center" |+|| align="center" |++|| align="center" |+++
|-
|-
|zpomalení AV vedení||align="center"|bez SZ||align="center"|+ + +||align="center"|+ + + +
|zpomalení AV vedení|| align="center" |bez SZ|| align="center" |+ + +|| align="center" |+ + + +
|-
|-
|srdeční frekvence||align="center"|­vzestup, bez SZ||align="center"|pokles, bez SZ||align="center"|pokles, bez SZ
|srdeční frekvence|| align="center" |­vzestup, bez SZ|| align="center" |pokles, bez SZ|| align="center" |pokles, bez SZ
|-
|-
|pokles krevního tlaku||align="center"|++++||align="center"|++||align="center"|+++
|pokles krevního tlaku|| align="center" |++++|| align="center" |++|| align="center" |+++
|-
|-
|deprese SA uzlu||align="center"|bez SZ||align="center"|++||align="center"|++
|deprese SA uzlu|| align="center" |bez SZ|| align="center" |++|| align="center" |++
|-
|-
|vzestup srdečního výdeje||align="center"|++||align="center"|bez SZ||align="center"|bez SZ
|vzestup srdečního výdeje|| align="center" |++|| align="center" |bez SZ|| align="center" |bez SZ
|}
|}
<sup>*</sup> nebo jiné dihydropyridiny, bez SZ = bez signifikantní změny
<sup>*</sup> nebo jiné dihydropyridiny, bez SZ = bez signifikantní změny
<noinclude>
<noinclude>
== Odkazy ==
 
=== Související články ===
==Odkazy==
* [[Renin-angiotenzin-aldosteronový systém]]
===Související články===
* [[Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu|ACEI]]
 
* [[Blokátory receptorů pro angiotenzin II]]
*[[Renin-angiotenzin-aldosteronový systém]]
* [[Hypertenze]]
*[[Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu|ACEI]]
* [[Hypertenzní krize]]
*[[Blokátory receptorů pro angiotenzin II]]
=== Zdroj ===
*[[Hypertenze]]
*[[Hypertenzní krize]]
 
===Externí odkazy===
 
*[https://www.techmed.sk/blokatory-kalcioveho-kanala-intoxikacia/ Blokátory kalciového kanála a EKG (TECHmED)]
 
===Zdroj===
 
* {{Citace
* {{Citace
| typ = web
| typ = web
Řádek 74: Řádek 93:
| příjmení3 = Cermanová
| příjmení3 = Cermanová
| jméno3 = Jolana
| jméno3 = Jolana
| url = http://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/prednasky/kardio-bak.ppt
| url = https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/prednasky/kardio-bak.ppt/
| název = Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium
| název = Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium
| podnázev = Kardiovaskulární systém
| podnázev = Kardiovaskulární systém
Řádek 80: Řádek 99:
| citováno = 2010-07-01
| citováno = 2010-07-01
}}
}}
*{{Citace
 
* {{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7262-373-0
| isbn = 978-80-7262-373-0
Řádek 96: Řádek 116:
}}
}}


=== Reference ===
===Reference===
<references/>
<references />
</noinclude>
</noinclude>
 
[[Kategorie:Patofyziologie]]
[[Kategorie: Patofyziologie]]
[[Kategorie:Kardiologie]]
[[Kategorie: Kardiologie]]
[[Kategorie:Farmakologie]]
[[Kategorie: Farmakologie]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
{{pahýl}}

Aktuální verze z 17. 10. 2024, 10:07

Blokátory kalciového kanálu snižují tok kalcia do buňky blokem L-typu vápníkového kanálu. Tím způsobují dilataci hladké svaloviny. Nejcitlivější je svalovina cévní, především arteriální, jejíž uvolnění vede ke snížení cévní rezistence. Dilatace nastává i u hladkého svalstva bronchů, GIT a dělohy. Termín blokátory kalciového kanálu je ovšem vyhrazen pro látky ovlivňující především činnost kardiovaskulárního systému.

V srdci jsou na kalciu závislé „struktury pomalé odpovědi“ (SA a AV uzel), ale také kontraktilní mechanismy. Blokádou kalciového kanálu klesá vodivost a inotropie myokarduklesá minutový srdeční výdej. Dilatují koronární tepny a brání projevům ischemie a spasmům. Blokátory mohou snižovat cévní rezistenci i v plicním řečišti, někdy se tedy využívají v terapii plicní hypertenze. Ovlivněním SA a AV uzlu potlačují supraventrikulární tachyarytmie. Dilatace v systémovém řečišti způsobuje pokles tlaku krve a může vést k reflexnímu zvýšení srdeční frekvence, zejména u krátkodobě působícího nifedipinu.

Terapeuticky se používají u anginy pectoris, hypertenze a supraventrikulárních arytmií. Nimodipin speciálně využíváme u subarachnoidálního krvácení k prevenci cévních spasmů.

Vzhledem k tomu, že se jedná o farmaka značně odlišná fyzikálními i chemickými vlastnostmi, liší se i jejich afinita k receptorům cílové struktury. Jednotliví zástupci mohou také ovlivňovat více typů vápníkových receptorů, respektive receptory v různých lokalitách. Nejsou tedy mezi sebou snadno zaměnitelní.

Rozdělení[upravit | editovat zdroj]

  1. Blokátory Ca2+ kanálů I. generace = non-dihydropyridiny: váží se na vápníkové kanály v cévách i v myokardu. Jsou tedy výhodné u léčby tachyarytmií, ale nikoliv u stavů se sníženým srdečním výdejem (srdeční selhání). Nejsou vhodné k léčbě hypertenze provázené srdečním selháním nebo poruchami AV vedení. Zástupci – nifedipin (je z první generace, ale patří mezi dihydropyridiny, stejně jako nicardipin), verapamil, diltiazem.
  2. Blokátory Ca2+ kanálů II. generace = dihydropyridiny: Jedná se o dihydropyridinové deriváty, které oproti nifedipinu vykazují vyšší vaskulární selektivitu (výraznější vazodilatace při nižším negativně chronotropním a dromotropním účinku) a výhodnější farmakokinetické vlastnosti – delší působení. Zástupci – isradipin, felodipin, nitrendipin, nisoldipin.
  3. Blokátory Ca2+ kanálů III. generace = dihydropyridiny: Jsou vysoce selektivní k cévám a mají pomalý nástup účinku, nedochází k reflexní aktivaci sympatiku. Působí dlouhodobě a antioxidačně. Zástupci – amlodipin, lacidipin, barnidipin.

Farmakokinetika[upravit | editovat zdroj]

Mezi jednotlivými zástupci pozorujeme rozdíly v nástupu účinku, dostupnosti, délce působení a riziku interakcí. Většina používaných blokátorů má pomalejší nástup a dlouhotrvající účinek s prodlouženým uvolňováním (hlavně 3. generace, která je výrazně lipofilní, amlodipin doba působení až 4 dny). Jsou metabolizovány v játrech a vylučovány ledvinami, substráty CYP3A4 a glykoproteinu P (variabilní riziko lékových interakcí).

Nežádoucí účinky a interakce[upravit | editovat zdroj]

Nejčastějším vedlejším nežádoucím účinkem jsou mírné edémy (hlavně kolem kotníků, dáno vazodilatací prekapilárních arteriol – výskyt redukujeme diuretiky nebo aktivací svalové pumpy). U non-dihydropyridinových musíme počítat s větším rizikem AV blokád (hlavně při kombinaci s betablokátory či antiarytmiky). U verapamilu může být zácpa. Verapamil a diltiazem jsou kvůli negativnímu inotropnímu účinku kontraindikovány u srdečního selhání.

Při inhibici eliminačnímu systému může dojít ke zvýšení dostupnosti blokátorů kalciového kanálu. U non-dihydropiridinových zástupců (inhibitory CYP3A4, P-gp) riziko interakce s léky s úzkým terapeutickým oknem (digoxin, NOAC).

Zástupci[upravit | editovat zdroj]

Nifedipin[upravit | editovat zdroj]

Podle struktury se řadí mezi tzv. dihydropyridiny. Ovlivňuje především hladký cévní sval. Indikován je proto v terapii hypertenze. Je lékem volby v úvodu do terapie hypertenzní krize. Po per os podání se účinek objeví už za 10 minut, s maximem po 20–30 min. Podává se obvykle ve 3 denních dávkách. Rychlý pokles tlaku však vede k reflexní tachykardii a dlouhodobě vede k srdečnímu selhání. Pro omezení tohoto nežádoucího účinku se podává formou retardovaných tablet. V ČR se však již prakticky nepoužívá. Kontraindikací podání nifedipinu je těhotenství (relaxační vliv na dělohu).

Verapamil a diltiazem[upravit | editovat zdroj]

V současné době snaha spíše použít blokátory novějších generací. Působí především na receptory v myokardu. Prodlužují AV vedení vzruchu a zpomalují sinusový rytmus. Potlačují supraventrikulární tachykardii a odpověď komor na pokles TK. Oba se mohou použít k prevenci srdeční ischemie, v akutní fázi infarktu myokardu se však neosvědčily, patrně také pro současný negativně inotropní efekt. Mohou se rovněž použít jako antihypertenziva. Verapamil může vyvolat ve vyšších dávkách blok AV vedení. Je kontraindikován u převodních poruch a při současném podávání beta-blokátorů. Váže se i na vápenaté kanály L-typu v GIT, což může způsobit zácpu.

Amlodipin[upravit | editovat zdroj]

Můžeme podat i u pacientů se srdečním selháním, neovlivňuje plazmatické koncentrace glycidů a lipidů, má nízké riziko interakcí. Podává se jednou denně.

Srovnání farmakodynamiky Ca blokátorů první generace[1]
NIFEDIPIN* DILTIAZEM VERAPAMIL
dilatace koronárních artérií ++ ++ ++
dilatace perifenrních artérií ++++ ++ +++
negativně inotropní efekt + ++ +++
zpomalení AV vedení bez SZ + + + + + + +
srdeční frekvence ­vzestup, bez SZ pokles, bez SZ pokles, bez SZ
pokles krevního tlaku ++++ ++ +++
deprese SA uzlu bez SZ ++ ++
vzestup srdečního výdeje ++ bez SZ bez SZ

* nebo jiné dihydropyridiny, bez SZ = bez signifikantní změny


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]


  • LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0.


Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana CERMANOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Kardiovaskulární systém [online]. ©2000. [cit. 2010-07-02]. <https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/prednasky/kardio-bak.ppt/>.