Akutní laryngitida: Porovnání verzí
m (Stránka Akutní obstruktivní zánět hrtanu přemístěna na stránku Akutní laryngitida: správný název) |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí od 22 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{ | '''Akutní zánět hrtanu''' neboli '''subglotická laryngitida''' či '''pseudokrup''' (MKN-10: {{MKN|J04}}) je otok hrtanu v subglotické oblasti. Bývá virového původu ([[parainfluenza]], [[adenoviry]], [[Respirační syncyciální virus|RSV]]), ale mohou se uplatňovat také [[alergeny]]. Vyskytuje se častěji než [[akutní epiglotitida]] a mívá méně dramatický průběh, objevuje se zejména v zimních měsících (listopad–duben). Nejčastěji jsou postiženy děti od kojeneckého věku do cca 6 let, ale výjimky jsou pravidlem.<ref name="Havranek">HAVRÁNEK, Jiří: ''Infekce horních dýchacích cest''</ref> | ||
{{Poznámka|Pro postgraduální studium je vhodný doporučený postup České společnosti dětské pneumologie ČLS JEP - (viz externí odkazy).<ref name=":0" />}} | |||
== Klinický obraz == | |||
Začíná náhle z plného zdraví nebo navazuje na [[katar]] horních cest dýchacích. Nejčastěji se objevuje v noci ve formě záchvatovité inspirační dušnosti s inspiračním [[stridor]]em. Je provázen typickým štěkavým kašlem. Dítě je neklidné, subfebrilní a má hrubý hlas (chraptí). Někdy také zatahuje jugula, interkostální prostory a epigastrium. V těžkých případech se objevuje [[cyanóza]], neklid a agitovanost. Nejsou obtíže při polykání, bolest v krku rovněž není přítomna. Dítě je celkově v dobrém stavu (při nízkém stupni dušnosti). K progresi stavu může dojít během desítek minut. | |||
Klinický stav se hodnotí podle Downese (0–10 bodů).<ref>{{Citace |typ = kniha|příjmení1 = Muntau|jméno1 = Ania Carolina|kolektiv = ne|titul = Pediatrie|vydání = 4|místo = Praha|vydavatel = Grada|rok = 2009|strany = 330|isbn = 978-80-247-2525-3}}</ref><ref name="Havranek"/> | |||
===Diagnostika | {| class = wikitable | ||
Klíčové je umět pohotově odlišit | |+ Skóre podle Downese při akutní subglotické laryngitidě<ref name="Novák">{{Citace | typ = kniha| příjmení1 = Novák| jméno1 = Ivan| kolektiv = ano| titul = Intenzivní péče v pediatrii| vydání = 1| vydavatel = Galén| rok = 2008 |strany = 303| isbn = 978-80-7262-512-3}}</ref> | ||
! Přiznak !! 0 bodů !! 1 bod !! 2 body | |||
|- | |||
| Poslech nad plícemi || normální || oslabený, vrzoty || ticho | |||
|- | |||
| Stridor || není || inspirační || inspirační i expirační | |||
|- | |||
| Dechová námaha || dýchání je volné || zatahuje jugulum, má alární souhyb || zatahuje všechny měkké části hrudníku, má při dýchání otevřená ústa | |||
|- | |||
| Kašel || není || drsný, neproduktivní || štěkavý, suchý | |||
|- | |||
| Cyanóza || není || při dýchání vzduchu || i při FiO<sub>2</sub> > 0,4 | |||
|} | |||
* Downes skóre < 3 body – dítě možno ponechat v domácí péči (chladný vlhký vzduch, tekutiny). | |||
* Downes skóre 3 a více bodů – nutná hospitalizace, převoz záchrannou službou ([[dexamethason]] p.o., i.m. či i.v., inhalace [[adrenalin]]u). | |||
* Downes skóre > 7 bodů – zvážit tracheální intubaci v inhalační anestezii<ref name="Novák"/>. | |||
[[Soubor:Laryngitis.png|350px|thumb|right|Laringitída]] | |||
== Diagnostika == | |||
Klíčové je umět pohotově odlišit akutní laryngitidu a [[Akutní epiglotitida|akutní epiglotitidu]]. | |||
{| class = wikitable | {| class = wikitable | ||
! !! Akutní epiglotitida !! | ! !! Akutní epiglotitida !! Akutní laryngitida<ref name='handbook'>{{Citace |typ = kniha|příjmení1 = Tasker|jméno1 = Robert C.|příjmení2 = McClure|jméno2 = Robert J.|příjmení3 = Acerini|jméno3 = Carlo L.|titul = Oxford Handbook od Paediatrics|vydání = 1|místo = New York|vydavatel = Oxford University Press|rok = 2008|strany = 295|isbn = 978-0-19-856573-4}}</ref><ref name='nelson'>{{Citace |typ = kniha|příjmení1 = Kliegman|jméno1 = Robert M.|příjmení2 = Marcdante|jméno2 = Karen J.|příjmení3 = Jenson|jméno3 = Hal B.|kolektiv =|titul = Nelson Essentials of Pediatrics|vydání = 1|místo = China|vydavatel = Elsevier Saunders|rok = 2006|strany = 497|edice = 5|isbn = 978-0-8089-2325-1}}</ref> | ||
|- | |- | ||
| Průměrný věk || | | Průměrný věk || 3–4 roky || 6–36 měsíců | ||
|- | |- | ||
| Prodromy || | | Prodromy || – || rýma | ||
|- | |- | ||
| Kašel || | | Kašel || – / mírný || štěkavý | ||
|- | |- | ||
| Krmení || ne || ano | | Krmení || ne || ano | ||
Řádek 41: | Řádek 43: | ||
| Toxicita || ano || ne | | Toxicita || ano || ne | ||
|- | |- | ||
| Teplota || >38, | | Teplota || > 38,5 °C || < 38,5 °C | ||
|- | |- | ||
| Stridor || jemný ||skřehotavý | | Stridor || jemný ||skřehotavý | ||
|- | |- | ||
| Hlas || slabý/tichý || chraplavý | | Hlas || slabý / tichý || chraplavý | ||
|- | |- | ||
| Recidivy || ne || ano | | Recidivy || ne || ano | ||
|}<ref name=" | |} | ||
Diferenciálně diagnosticky je nutno vyloučit kromě epiglotitidy i [[retrofaryngeální absces]], [[Bakteriální tracheitida|bakteriální laryngotracheitidu]], alergický nebo hereditární angioedém dýchacích cest. Vyšetření krku provádíme rychlou aspekcí po stlačení kořene jazyka špátlí.<ref name="Havranek"/> | |||
== Léčba == | |||
* Monitorování vitálních funkcí (puls, dechová frekvence, TK, SaO<sub>2</sub>); | |||
* studená nebulizace (směs plynů o různé FiO<sub>2</sub>, kterou dítě dýchá); | |||
* inhalace [[adrenalin]]u (nebulizovaný adrenalin) (5 mg v 5 ml 1/1 0,9% NaCl, účinek se dostavuje po 10–30 minutách, po inhalaci trvá 60 minut); | |||
* [[dexametazon]] i.v. či i.m. (0,6 mg/kg ''pro dosi'', účinek se dostavuje do 120 min.)<ref name="Novák"/>; | |||
* [[prednison]] per rektum; | |||
* sedativa kontraindikována (riziko útlumu dechového centra), k sedaci lze užít [[antihistaminika]] (promethazin 1–2 mg/kg/24 hod). | |||
* Naopak nepřínosná jsou u akutní laryngitidy antibiotika, antitusika, antihistaminika, mukolytika, bronchodilatancia či samotná nebulizace různých roztoků bez další farmakologicky účinné látky.<ref name=":0">Česká společnost dětské pneumologie ČLS JEP Akutní subglotická laryngitida OBVYKLÝ POSTUP PRO DIAGNOSTIKU A LÉČBU Autoři: MUDr. Jana Tuková PhD., prim. MUDr. Petr Koťátko Oponenti: Prof. MUDr. Petr Pohunek CSc., MUDr. Tamara Svobodová, CSc. 2018</ref> | |||
| | === Guideline postupu dle tíže onemocnění === | ||
| | ;Downes score < 3 body | ||
* ambulantní postup; | |||
| | * inhalace studeného vzduchu (není EBM); | ||
| | * dexamethason 0,6 mg/kg p.o. nebo i.m.. | ||
;Downes score 3–4 body: | |||
* hospitalizace na standardním oddělení; | |||
* studená nebulizace plynů s FiO<sub>2</sub> cca 0,3–0,4; | |||
* dexamethason 0,6 mg/kg p.o. nebo i.m.. | |||
;Downes score 5–7 bodů : | |||
* hospitalizace na JIP, zajištění i.v. vstupu; | |||
* studená nebulizace plynů s FiO<sub>2</sub> cca 0,3–0,4; | |||
* dexamethason 0,6 mg/kg i.v.; | |||
* nebulizace adrenalinu 1:1 000 v dávce 5 ml, případně 2 mg nebulizovaného budesonidu; | |||
* opatrná sedace ([[midazolam]]). | |||
;Downes score > 7 bodů: | |||
* konzervativní terapie (viz předchozí postup) po dobu 20 minut, při nezlepšení stavu tracheální intubace; | |||
* u kritické dušnosti intubujeme ihned, řídíme se klinikou, nelze „čekat“ na hypoxii nebo hyperkapnii; | |||
* [[Intubace (pediatrie)|intubujeme]] neapnoickou technikou při inhalační anestezii, alternativně midazolam 0,2 mg/kg + ketamin 3 mg/kg i.v.; | |||
* tracheální rourku volíme bez manžety s průměrem o 0,5–1 mm menším než je průměr rourky pro daný věk; | |||
* po intubaci zahajujeme standardní [[UPV]]; | |||
* extubujeme v době, kdy již významně uniká vzduch kolem ET kanyly, zpravidla do 48 hodin.<ref name="Havranek"/> | |||
{{Cave|Velmi varovným příznakem je změna chování (únava, letargie), bledost či cyanóza či prošedivění.}} | |||
=== Následná opatření === | |||
Laryngitida se s oblibou opakuje, ale každá ataka může být jinak závažná. Při recidivách vyšetřujeme ev. alergickou složku – „spasmodic croup“. Je třeba dále vyloučit [[Gastroezofageální reflux (pediatrie)|GER]], vliv [[adenoidní vegetace|adenoidních vegetací.]] Při > 3 recidivách ASL nebo atypickém průběhu je zpravidla nutná laryngotracheobronchoskopie.<ref name="Havranek"/> | |||
<noinclude> | |||
== Odkazy == | |||
=== Související články === | |||
==Odkazy== | |||
===Související články=== | |||
* [[Akutní epiglotitida]] | * [[Akutní epiglotitida]] | ||
=== | * [[Akutní obstruktivní laryngitida]] | ||
* [[Infekce horních cest dýchacích]] | |||
=== Externí odkazy === | |||
*{{Akutně|170|Akutní laryngitida u dětí – interaktivní algoritmus + test}} | |||
*[https://amca-admin.rachel.puxdesign.cz/DetskaPneumologie/media/amca/doporuceni/laryngitis-acuta.pdf Česká společnost dětské pneumologie ČLS JEP - Akutní subglotická laryngitida - OBVYKLÝ POSTUP PRO DIAGNOSTIKU A LÉČBU] | |||
* [http://atlas.lf1.cuni.cz/ohr/akutni-laryngitis-1/ Akutní laryngitis (onemocnění hlasu a řeči)] | |||
* [http://atlas.lf1.cuni.cz/ohr/chronicka-laryngitis-3/ Chronická laryngitis (onemocnění hlasu a řeči)] | |||
=== Reference === | |||
<references/> | <references/> | ||
</noinclude> | |||
[[Kategorie:Pediatrie]] | [[Kategorie:Pediatrie]] | ||
[[Kategorie:Pneumologie]] | [[Kategorie:Pneumologie]] | ||
[[Kategorie:Otorhinolaryngologie]] |
Aktuální verze z 16. 8. 2024, 17:35
Akutní zánět hrtanu neboli subglotická laryngitida či pseudokrup (MKN-10: J04) je otok hrtanu v subglotické oblasti. Bývá virového původu (parainfluenza, adenoviry, RSV), ale mohou se uplatňovat také alergeny. Vyskytuje se častěji než akutní epiglotitida a mívá méně dramatický průběh, objevuje se zejména v zimních měsících (listopad–duben). Nejčastěji jsou postiženy děti od kojeneckého věku do cca 6 let, ale výjimky jsou pravidlem.[1]
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Začíná náhle z plného zdraví nebo navazuje na katar horních cest dýchacích. Nejčastěji se objevuje v noci ve formě záchvatovité inspirační dušnosti s inspiračním stridorem. Je provázen typickým štěkavým kašlem. Dítě je neklidné, subfebrilní a má hrubý hlas (chraptí). Někdy také zatahuje jugula, interkostální prostory a epigastrium. V těžkých případech se objevuje cyanóza, neklid a agitovanost. Nejsou obtíže při polykání, bolest v krku rovněž není přítomna. Dítě je celkově v dobrém stavu (při nízkém stupni dušnosti). K progresi stavu může dojít během desítek minut. Klinický stav se hodnotí podle Downese (0–10 bodů).[3][1]
Přiznak | 0 bodů | 1 bod | 2 body |
---|---|---|---|
Poslech nad plícemi | normální | oslabený, vrzoty | ticho |
Stridor | není | inspirační | inspirační i expirační |
Dechová námaha | dýchání je volné | zatahuje jugulum, má alární souhyb | zatahuje všechny měkké části hrudníku, má při dýchání otevřená ústa |
Kašel | není | drsný, neproduktivní | štěkavý, suchý |
Cyanóza | není | při dýchání vzduchu | i při FiO2 > 0,4 |
- Downes skóre < 3 body – dítě možno ponechat v domácí péči (chladný vlhký vzduch, tekutiny).
- Downes skóre 3 a více bodů – nutná hospitalizace, převoz záchrannou službou (dexamethason p.o., i.m. či i.v., inhalace adrenalinu).
- Downes skóre > 7 bodů – zvážit tracheální intubaci v inhalační anestezii[4].
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Klíčové je umět pohotově odlišit akutní laryngitidu a akutní epiglotitidu.
Akutní epiglotitida | Akutní laryngitida[5][6] | |
---|---|---|
Průměrný věk | 3–4 roky | 6–36 měsíců |
Prodromy | – | rýma |
Kašel | – / mírný | štěkavý |
Krmení | ne | ano |
Ústa | vytékají sliny | zavřená |
Toxicita | ano | ne |
Teplota | > 38,5 °C | < 38,5 °C |
Stridor | jemný | skřehotavý |
Hlas | slabý / tichý | chraplavý |
Recidivy | ne | ano |
Diferenciálně diagnosticky je nutno vyloučit kromě epiglotitidy i retrofaryngeální absces, bakteriální laryngotracheitidu, alergický nebo hereditární angioedém dýchacích cest. Vyšetření krku provádíme rychlou aspekcí po stlačení kořene jazyka špátlí.[1]
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- Monitorování vitálních funkcí (puls, dechová frekvence, TK, SaO2);
- studená nebulizace (směs plynů o různé FiO2, kterou dítě dýchá);
- inhalace adrenalinu (nebulizovaný adrenalin) (5 mg v 5 ml 1/1 0,9% NaCl, účinek se dostavuje po 10–30 minutách, po inhalaci trvá 60 minut);
- dexametazon i.v. či i.m. (0,6 mg/kg pro dosi, účinek se dostavuje do 120 min.)[4];
- prednison per rektum;
- sedativa kontraindikována (riziko útlumu dechového centra), k sedaci lze užít antihistaminika (promethazin 1–2 mg/kg/24 hod).
- Naopak nepřínosná jsou u akutní laryngitidy antibiotika, antitusika, antihistaminika, mukolytika, bronchodilatancia či samotná nebulizace různých roztoků bez další farmakologicky účinné látky.[2]
Guideline postupu dle tíže onemocnění[upravit | editovat zdroj]
- Downes score < 3 body
- ambulantní postup;
- inhalace studeného vzduchu (není EBM);
- dexamethason 0,6 mg/kg p.o. nebo i.m..
- Downes score 3–4 body
- hospitalizace na standardním oddělení;
- studená nebulizace plynů s FiO2 cca 0,3–0,4;
- dexamethason 0,6 mg/kg p.o. nebo i.m..
- Downes score 5–7 bodů
- hospitalizace na JIP, zajištění i.v. vstupu;
- studená nebulizace plynů s FiO2 cca 0,3–0,4;
- dexamethason 0,6 mg/kg i.v.;
- nebulizace adrenalinu 1:1 000 v dávce 5 ml, případně 2 mg nebulizovaného budesonidu;
- opatrná sedace (midazolam).
- Downes score > 7 bodů
- konzervativní terapie (viz předchozí postup) po dobu 20 minut, při nezlepšení stavu tracheální intubace;
- u kritické dušnosti intubujeme ihned, řídíme se klinikou, nelze „čekat“ na hypoxii nebo hyperkapnii;
- intubujeme neapnoickou technikou při inhalační anestezii, alternativně midazolam 0,2 mg/kg + ketamin 3 mg/kg i.v.;
- tracheální rourku volíme bez manžety s průměrem o 0,5–1 mm menším než je průměr rourky pro daný věk;
- po intubaci zahajujeme standardní UPV;
- extubujeme v době, kdy již významně uniká vzduch kolem ET kanyly, zpravidla do 48 hodin.[1]
Velmi varovným příznakem je změna chování (únava, letargie), bledost či cyanóza či prošedivění.
Následná opatření[upravit | editovat zdroj]
Laryngitida se s oblibou opakuje, ale každá ataka může být jinak závažná. Při recidivách vyšetřujeme ev. alergickou složku – „spasmodic croup“. Je třeba dále vyloučit GER, vliv adenoidních vegetací. Při > 3 recidivách ASL nebo atypickém průběhu je zpravidla nutná laryngotracheobronchoskopie.[1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Akutní laryngitida u dětí – interaktivní algoritmus + test
- Česká společnost dětské pneumologie ČLS JEP - Akutní subglotická laryngitida - OBVYKLÝ POSTUP PRO DIAGNOSTIKU A LÉČBU
- Akutní laryngitis (onemocnění hlasu a řeči)
- Chronická laryngitis (onemocnění hlasu a řeči)
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e HAVRÁNEK, Jiří: Infekce horních dýchacích cest
- ↑ Skočit nahoru k: a b Česká společnost dětské pneumologie ČLS JEP Akutní subglotická laryngitida OBVYKLÝ POSTUP PRO DIAGNOSTIKU A LÉČBU Autoři: MUDr. Jana Tuková PhD., prim. MUDr. Petr Koťátko Oponenti: Prof. MUDr. Petr Pohunek CSc., MUDr. Tamara Svobodová, CSc. 2018
- ↑ MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 330. ISBN 978-80-247-2525-3.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c NOVÁK, Ivan, et al. Intenzivní péče v pediatrii. 1. vydání. Galén, 2008. s. 303. ISBN 978-80-7262-512-3.
- ↑ TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook od Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 295. ISBN 978-0-19-856573-4.
- ↑ KLIEGMAN, Robert M., Karen J. MARCDANTE a Hal B. JENSON. Nelson Essentials of Pediatrics. 1. vydání. China : Elsevier Saunders, 2006. 5; s. 497. ISBN 978-0-8089-2325-1.