Hyperemie: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Vizuální
m (drobnost)
m (úprava textu)
 
(Není zobrazeno 16 mezilehlých verzí od 12 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__ [[Soubor:15 min. after cryosurgery.jpg|náhled|300px|Hyperémie v dutině ústní]]
'''Hyperémie''' ''(překrvení, kongesce)'' je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné [[krev|krví]].
'''Hyperémie''' ''(překrvení, kongesce)'' je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné [[krev|krví]].


==Typy hyperémie==
== Fyziologická hyperémie ==


===Fyziologická – arteriální (aktivní, fluxní)===
* Cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují nebo propouštějí pouze [[plazma|plazmu]] ('''vasa serosa''').
* Jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu.


*cévy, které jsou normálněv klidu uzavřené, se o tevírají a rozšiřují, nebo propouštějí pouze [[plazmu]] ('''vasa serosa''')
== Patologická hyperémie ==
*jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním [[sval]]u


===Patologická===
===Peristatická===


====Peristatická====
* Vzniká v okolí '''[[zánět]]livého ložiska''', kdy se z poškozených buněk uvolňují ''mediátory'' (např. [[histamin]]) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol.
* Tok krve se zpomalí až zastaví (''peristáza'') a [[erytrocyt]]y vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (''exsudace'') a krevní buňky (''infiltrace'').


*vzniká v okolí '''[[zánět]]livého ložiska''', kdy se z poškozených buněk uvolňují ''mediátory'' (např. [[histamin]]) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol
===Venostatická (pasivní)===
*tok krve se zpomalí až zastaví (''peristáza'') a [[erytrocyt]]y vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (''exsudace'') a krevní buňky (''infiltrace'')


====Venostatická (pasivní)====
* Kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly [[nádor]]em, [[trombóza]]). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a '''transudaci''' tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár);
* Vzniká tzv. '''venostatický otok''' (např. [[ascites]] u [[portální hypertenze]] podmíněné trombózou jaterních žil);
* Zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické [[nekróza|nekróze]], která se označuje jako '''hemorhagická infarzace''' (např. v [[tenké střevo|tenkém střevě]] při trombóze [[vena portae|portální žíly]]. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický [[infarkt]] střeva při tromboembolii mesenterické tepny);
* [[Nekróza]] se hojí '''fibrózou''' se ztuhnutím orgánu – tzv. '''indurace''';
* Orgány mají při venostáze '''temně fialovou barvu''' ([[cyanóza|cyanotická]] indurace, např. [[slezina|sleziny]] při pravostranném [[srdeční selhání (patologie)|srdečním selhání]]). Výjimkou jsou [[plíce]], u kterých má kongesce při levostranném srdečním selhání podobu '''rezavé indurace''' (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba [[hemosiderin]]u, který je [[fagocytóza|fagocytován]] alveolárními [[makrofágy]]).


*kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly [[nádor]]em, [[trombóza]]). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a '''transudaci''' tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár)
== Hyperémie v elektroléčbě ==
*vzniká tvz. '''venostatický otok''' (např. [[ascites]] u [[portální hypertenze]] podmíněné [[trombóza|trombózou]] jaterních žil)
 
*zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické [[nekróza|nekróze]], která se označuje jako '''hemorhagická infarzace''' (např. v [[tenké střevo|tenkém střevě]] při trombóze [[vena portae|portální žíly]]. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický [[infarkt]] střeva při tromboembolii mesenterické tepny)
Hyperemizační účinků lze cíleně dosáhnout především:
*[[nekróza]] se hojí '''fibrózou''' se ztuhnutím orgánu – tzv. '''indurace'''
* aplikací středněfrekvenčních proudů,
* orgány mají při venostáze '''temně fialovou barvu''' ([[cyanóza|cyanotická]] indurace, např. [[slezina|sleziny]] při pravostranném [[srdeční selhání|srdečním selhání]]). Výjimkou jsou [[plíce]], u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu '''rezavé indurace''' (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba [[hemosiderinu]], který je [[fagocytóza|fagocytován]] alveolárními [[makrofágy]]).
* aplikací interferenčních (IF) proudů,
* aplikací diadynamických (DD) proudů,
* [[Galvanoterapie|galvanoterapií]].


<noinclude>
<noinclude>
Řádek 28: Řádek 35:
* [[Zánět]]
* [[Zánět]]
=== Zdroj ===
=== Zdroj ===
*{{Citace
* {{Citace
|typ = web
|typ = web
|korporace =  
|korporace =  
Řádek 38: Řádek 45:
|datum_revize =  
|datum_revize =  
|citováno = 2009-09-01
|citováno = 2009-09-01
|url = http://langenbeck.webs.com
|url = https://langenbeck.webs.com/
}}
}}
</noinclude>
</noinclude>


[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Patologie]]

Aktuální verze z 6. 8. 2024, 15:49

Hyperémie v dutině ústní

Hyperémie (překrvení, kongesce) je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné krví.

Fyziologická hyperémie[upravit | editovat zdroj]

  • Cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují nebo propouštějí pouze plazmu (vasa serosa).
  • Jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu.

Patologická hyperémie[upravit | editovat zdroj]

Peristatická[upravit | editovat zdroj]

  • Vzniká v okolí zánětlivého ložiska, kdy se z poškozených buněk uvolňují mediátory (např. histamin) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol.
  • Tok krve se zpomalí až zastaví (peristáza) a erytrocyty vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (exsudace) a krevní buňky (infiltrace).

Venostatická (pasivní)[upravit | editovat zdroj]

  • Kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly nádorem, trombóza). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a transudaci tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár);
  • Vzniká tzv. venostatický otok (např. ascites u portální hypertenze podmíněné trombózou jaterních žil);
  • Zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické nekróze, která se označuje jako hemorhagická infarzace (např. v tenkém střevě při trombóze portální žíly. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický infarkt střeva při tromboembolii mesenterické tepny);
  • Nekróza se hojí fibrózou se ztuhnutím orgánu – tzv. indurace;
  • Orgány mají při venostáze temně fialovou barvu (cyanotická indurace, např. sleziny při pravostranném srdečním selhání). Výjimkou jsou plíce, u kterých má kongesce při levostranném srdečním selhání podobu rezavé indurace (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba hemosiderinu, který je fagocytován alveolárními makrofágy).

Hyperémie v elektroléčbě[upravit | editovat zdroj]

Hyperemizační účinků lze cíleně dosáhnout především:

  • aplikací středněfrekvenčních proudů,
  • aplikací interferenčních (IF) proudů,
  • aplikací diadynamických (DD) proudů,
  • galvanoterapií.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Hyperemie&oldid=481786“