Hyperemie: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (typo) |
m (úprava textu) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ [[Soubor:15 min. after cryosurgery.jpg|náhled|300px|Hyperémie v dutině ústní]] | ||
'''Hyperémie''' ''(překrvení, kongesce)'' je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné [[krev|krví]]. | '''Hyperémie''' ''(překrvení, kongesce)'' je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné [[krev|krví]]. | ||
== Fyziologická hyperémie == | == Fyziologická hyperémie == | ||
* Cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují | * Cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují nebo propouštějí pouze [[plazma|plazmu]] ('''vasa serosa'''). | ||
* Jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu. | * Jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu. | ||
== Patologická hyperémie == | |||
== | ===Peristatická=== | ||
* Vzniká v okolí '''[[zánět]]livého ložiska''', kdy se z poškozených buněk uvolňují ''mediátory'' (např. [[histamin]]) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol. | * Vzniká v okolí '''[[zánět]]livého ložiska''', kdy se z poškozených buněk uvolňují ''mediátory'' (např. [[histamin]]) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol. | ||
* Tok krve se zpomalí až zastaví (''peristáza'') a [[erytrocyt]]y vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (''exsudace'') a krevní buňky (''infiltrace''). | * Tok krve se zpomalí až zastaví (''peristáza'') a [[erytrocyt]]y vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (''exsudace'') a krevní buňky (''infiltrace''). | ||
===Venostatická (pasivní)=== | |||
* Kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly [[nádor]]em, [[trombóza]]). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a '''transudaci''' tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár); | * Kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly [[nádor]]em, [[trombóza]]). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a '''transudaci''' tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár); | ||
| Řádek 24: | Řádek 20: | ||
* Zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické [[nekróza|nekróze]], která se označuje jako '''hemorhagická infarzace''' (např. v [[tenké střevo|tenkém střevě]] při trombóze [[vena portae|portální žíly]]. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický [[infarkt]] střeva při tromboembolii mesenterické tepny); | * Zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické [[nekróza|nekróze]], která se označuje jako '''hemorhagická infarzace''' (např. v [[tenké střevo|tenkém střevě]] při trombóze [[vena portae|portální žíly]]. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický [[infarkt]] střeva při tromboembolii mesenterické tepny); | ||
* [[Nekróza]] se hojí '''fibrózou''' se ztuhnutím orgánu – tzv. '''indurace'''; | * [[Nekróza]] se hojí '''fibrózou''' se ztuhnutím orgánu – tzv. '''indurace'''; | ||
* Orgány mají při venostáze '''temně fialovou barvu''' ([[cyanóza|cyanotická]] indurace, např. [[slezina|sleziny]] při pravostranném [[srdeční selhání (patologie)|srdečním selhání]]). Výjimkou jsou [[plíce]], u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání | * Orgány mají při venostáze '''temně fialovou barvu''' ([[cyanóza|cyanotická]] indurace, např. [[slezina|sleziny]] při pravostranném [[srdeční selhání (patologie)|srdečním selhání]]). Výjimkou jsou [[plíce]], u kterých má kongesce při levostranném srdečním selhání podobu '''rezavé indurace''' (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba [[hemosiderin]]u, který je [[fagocytóza|fagocytován]] alveolárními [[makrofágy]]). | ||
== Hyperémie v elektroléčbě == | == Hyperémie v elektroléčbě == | ||
| Řádek 31: | Řádek 26: | ||
Hyperemizační účinků lze cíleně dosáhnout především: | Hyperemizační účinků lze cíleně dosáhnout především: | ||
* aplikací středněfrekvenčních proudů, | * aplikací středněfrekvenčních proudů, | ||
* aplikací | * aplikací interferenčních (IF) proudů, | ||
* aplikací | * aplikací diadynamických (DD) proudů, | ||
* [[Galvanoterapie|galvanoterapií]]. | * [[Galvanoterapie|galvanoterapií]]. | ||
| Řádek 50: | Řádek 45: | ||
|datum_revize = | |datum_revize = | ||
|citováno = 2009-09-01 | |citováno = 2009-09-01 | ||
|url = | |url = https://langenbeck.webs.com/ | ||
}} | }} | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Patologie]] | [[Kategorie:Patologie]] | ||
Aktuální verze z 6. 8. 2024, 15:49
Hyperémie (překrvení, kongesce) je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné krví.
Fyziologická hyperémie[upravit | editovat zdroj]
- Cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují nebo propouštějí pouze plazmu (vasa serosa).
- Jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu.
Patologická hyperémie[upravit | editovat zdroj]
Peristatická[upravit | editovat zdroj]
- Vzniká v okolí zánětlivého ložiska, kdy se z poškozených buněk uvolňují mediátory (např. histamin) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol.
- Tok krve se zpomalí až zastaví (peristáza) a erytrocyty vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (exsudace) a krevní buňky (infiltrace).
Venostatická (pasivní)[upravit | editovat zdroj]
- Kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly nádorem, trombóza). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a transudaci tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár);
- Vzniká tzv. venostatický otok (např. ascites u portální hypertenze podmíněné trombózou jaterních žil);
- Zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické nekróze, která se označuje jako hemorhagická infarzace (např. v tenkém střevě při trombóze portální žíly. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický infarkt střeva při tromboembolii mesenterické tepny);
- Nekróza se hojí fibrózou se ztuhnutím orgánu – tzv. indurace;
- Orgány mají při venostáze temně fialovou barvu (cyanotická indurace, např. sleziny při pravostranném srdečním selhání). Výjimkou jsou plíce, u kterých má kongesce při levostranném srdečním selhání podobu rezavé indurace (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba hemosiderinu, který je fagocytován alveolárními makrofágy).
Hyperémie v elektroléčbě[upravit | editovat zdroj]
Hyperemizační účinků lze cíleně dosáhnout především:
- aplikací středněfrekvenčních proudů,
- aplikací interferenčních (IF) proudů,
- aplikací diadynamických (DD) proudů,
- galvanoterapií.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009-09-01]. <https://langenbeck.webs.com/>.
