Zonula adherens: Porovnání verzí
m (ref) |
m (typo) |
||
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Zkontrolováno | 20110419153932 | [[Uživatel:Histolog|Doc. MUDr. Petr Hach, CSc.]]| | {{Zkontrolováno | 20110419153932 | [[Uživatel:Histolog|Doc. MUDr. Petr Hach, CSc.]]|409021|20190307173050}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
'''Zonula adhaerens''' (anglicky ''adherens junction'', česky přiléhající spoj) je na buňce oválné políčko, neboli ''zonula'', které je jedním z typů '''buněčných spojení'''. Vyskytuje se mezi '''epitelovými buňkami''' obecně a je také integrální '''součástí interkalárního disku''' mezi kardiomyocyty. Dalšími místy, kde je možné ji nalézt, jsou '''synapse''', '''endotelové buňky''', '''glie''' (''membranes limitantes superficialis, perivascularis'' a ''interna et externa'' u sítnice) a najdeme je i mezi jednotlivými membránami tvořícími '''myelinovou pochvu'''. | |||
''' | |||
[[Soubor:Adherens Junctions structural proteins cs.png| | [[Soubor:Adherens Junctions structural proteins cs.png|náhled|300px|Schéma stavby zonula adherens]] | ||
== Stavba == | == Stavba == | ||
V místě | V místě ''zonula adhaerens'' je na vnitřní ploše buněčné membrány plak tvořený adhezivními proteiny, kam se upínají [[aktin|aktinová filamenta]] '''neorganizovaná do terminální sítě'''. | ||
Kontinuální pásek okolo buňky složený ze zonul se nazývá '''fascia adhaerens''', která je obvykle součástí '''spojovacího komplexu''' (viz dále). Ve fascii se k membráně upínají aktinová filamenta '''sdružená do termiální sítě''' uspořádaná paralelně s buněčnou membránou a prostřednictvím ''cadherinů'' pak vytvářejí liniový spoj zpevňující liniovou fascii occludens. | Kontinuální pásek okolo buňky složený ze zonul se nazývá '''fascia adhaerens''', která je obvykle součástí '''spojovacího komplexu''' (viz dále). Ve fascii se k membráně upínají aktinová filamenta '''sdružená do termiální sítě''' uspořádaná paralelně s buněčnou membránou a prostřednictvím ''cadherinů'' pak vytvářejí liniový spoj zpevňující liniovou fascii occludens. | ||
[[Přenos signálů v buňkách#Rodina kadherin.C5.AF|Cadheriny]] jsou transmembránové [[glykoproteiny]]. Jejich extracelulární části se vážou na sebe navzájem, intracelulární části se vážou na protein '''catenin'''. Catenin je prostřednictvím aktin-vážících proteinů (α-aktinin, vinkulin) připojen k [[cytoskelet|aktinovým mikrofilamentům]], | [[Přenos signálů v buňkách#Rodina kadherin.C5.AF|Cadheriny]] jsou transmembránové [[glykoproteiny]]. Jejich extracelulární části se vážou na sebe navzájem, intracelulární části se vážou na protein '''catenin'''. Catenin je prostřednictvím aktin-vážících proteinů (α-aktinin, vinkulin) připojen k [[cytoskelet|aktinovým mikrofilamentům]], která zde tvoří '''terminální síť'''. Mezi [[epithel]]ovými buňkami nacházíme E-cadherin, u interkalárních disků N-cadherin a u cévních endothelií VE-cadherin. | ||
| Řádek 41: | Řádek 35: | ||
== Funkce == | == Funkce == | ||
* Zpevňují spojení mezi [[epitel|epitelovými buňkami]]. | * Zpevňují spojení mezi [[epitel|epitelovými buňkami]]. | ||
* Udržují při sobě [[Myokard (histologický preparát, HE)|kardiomyocyty]] během systoly a diastoly. Zde se jedná o velmi podobné spojení zvané '''fascia adherens'''. | * Udržují při sobě [[Myokard (histologický preparát, HE)|kardiomyocyty]] během systoly a diastoly. Zde se jedná o velmi podobné spojení zvané '''fascia adherens'''. | ||
* Pravděpodobně jsou zodpovědné za [[kontaktní inhibice|kontaktní inhibici]] buněk. <ref>{{Citace | * Pravděpodobně jsou zodpovědné za [[kontaktní inhibice|kontaktní inhibici]] buněk. <ref>{{Citace | ||
| typ = web | | typ = web | ||
| Řádek 56: | Řádek 50: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Buněčná spojení]] | |||
* [[Gap junctions]] | * [[Gap junctions]] | ||
* [[Zonula occludens]] | * [[Zonula occludens]] | ||
Aktuální verze z 16. 5. 2024, 10:40
Zonula adhaerens (anglicky adherens junction, česky přiléhající spoj) je na buňce oválné políčko, neboli zonula, které je jedním z typů buněčných spojení. Vyskytuje se mezi epitelovými buňkami obecně a je také integrální součástí interkalárního disku mezi kardiomyocyty. Dalšími místy, kde je možné ji nalézt, jsou synapse, endotelové buňky, glie (membranes limitantes superficialis, perivascularis a interna et externa u sítnice) a najdeme je i mezi jednotlivými membránami tvořícími myelinovou pochvu.
Stavba[upravit | editovat zdroj]
V místě zonula adhaerens je na vnitřní ploše buněčné membrány plak tvořený adhezivními proteiny, kam se upínají aktinová filamenta neorganizovaná do terminální sítě. Kontinuální pásek okolo buňky složený ze zonul se nazývá fascia adhaerens, která je obvykle součástí spojovacího komplexu (viz dále). Ve fascii se k membráně upínají aktinová filamenta sdružená do termiální sítě uspořádaná paralelně s buněčnou membránou a prostřednictvím cadherinů pak vytvářejí liniový spoj zpevňující liniovou fascii occludens.
Cadheriny jsou transmembránové glykoproteiny. Jejich extracelulární části se vážou na sebe navzájem, intracelulární části se vážou na protein catenin. Catenin je prostřednictvím aktin-vážících proteinů (α-aktinin, vinkulin) připojen k aktinovým mikrofilamentům, která zde tvoří terminální síť. Mezi epithelovými buňkami nacházíme E-cadherin, u interkalárních disků N-cadherin a u cévních endothelií VE-cadherin.
Zonula adhaerens se nachází obvykle v apikální oblasti buněk bezprostředně pod zonula occludens. Ve světelném mikroskopu lze pozorovat takzvanou terminální lištu (klasickým českým termínem je tmelová lišta, modernějším pak spojovací komplex), která sestává ze zonula occludens, zonula adhaerens a liniového desmosomu (ten slouží jako hlavní zpevňující složka, neboť obsahuje intermediární vlákna cytoskeletu, která jsou mechanicky mnohem odolnější, než jemná mikrofilamenta aktinu). V oblasti zonula adherens jsou buňky u sebe na vzdálenost přibližně 20 nm. [1]
Funkce[upravit | editovat zdroj]
- Zpevňují spojení mezi epitelovými buňkami.
- Udržují při sobě kardiomyocyty během systoly a diastoly. Zde se jedná o velmi podobné spojení zvané fascia adherens.
- Pravděpodobně jsou zodpovědné za kontaktní inhibici buněk. [2]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O KELLEY, et al. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. s. 65. ISBN 80-85787-37-7.
- ↑ W. KIMBALL, John. Junctions Between Cells [online]. Poslední revize 2011-02-17, [cit. 2011-03-12]. <http://users.rcn.com/jkimball.ma.ultranet/BiologyPages/J/Junctions.html#adherens>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- JUNQUEIRA, Luiz Carlos Uchôa a Anthony L MESCHER. Junqueira’s basic histology : Text and atlas. 12. vydání. 2010. 467 s. ISBN 978-0-07-160431-4.
- KONRÁDOVÁ, Václava, et al. Funkční histologie. 2. vydání. H + H, 2000. 291 s. ISBN 978-80-86022-80-2.
