Diskuse:Zonula adherens

			Postup redakčního zpracování
			K redakční kontrole ještě zbývá
			V článku bylo zkontrolováno • zdroje • citace • kategorie a portály • synonyma a název • členění a nadpisy • obrázky a licence • prolinkování • pravopis • typografie
			Dokážete-li některé z doporučených úprav provést, směle se do nich pusťte! V případě jakýchkoli nejasností se můžete podívat do nápovědy nebo se nás zeptat, rádi Vám pomůžeme.

Obnovit stránku

Nový příspěvek

Odeslat Zrušit

Připomínky k článku

K tomuto článku mi Doc. Hach napsal e-mailem toto:

1. Nejsem si jist, zda je správné počešťovat i odborný termín – „zonula adherens“ je jak latinský, tak český bastard, který by se v tištěné podobě neměl objevit.

2. Schema a jeho český popis jsou v pořádku

3. Autor si plete pojmy „zonula“ a „fascia“ – je to znak nedostatečné znalosti nomenklatur a latiny. „Adhaerent junction“, v němčině „Adhärens-Kontakt“ je vlastně „zonula“, na buňce oválné políčko. Zonula se vyskytuje mezi epithelovými buňkami obecně a je integrální součástí interkalárního disku mezi kardiomyocyty. Dalšími místy, ke je možné je naléze, a která autor zcela pomíjí, jsou synapse, endothelové buňky (zde je možné, že je obětí bludu, že endothel je speciálním typem epithelu), membranes limitantes gliae (superficialis, perivascularis a interna a externa u sítnice) a mezi jednotlivými membránami tvořícími myelinovou pochvu.

4. V místě zonuly se do plaku na vnitřní ploše buněčné membrány upínají prostřednictvím adhesivních molekul ve článku správně popsaných aktinová filamenta neorganisovaná do terminální sítě. Kontinuální pásek okolo buňky pak je „fascia adhaerens“, která je obvykle součástí spojovacího komplexu. A právě ve „fascii“ se k membráně upínají aktinová filamenta sdružená do termiální sítě uspořádaná paralelně s buněčnou membránou a prostřednictvím cadherinů pak vytvářejí liniový spoj zpevňující liniovou fascii occludens.

5. Je tedy třeba opravit celý text charakteristiky a vyměnit mylně uvedené termíny.

6. Co se týče „terminální lišty“, pro kterou je klasickým českým termínem pojem „tmelová lišta“ (viz např. J. Wolf: Histologie, nebo Z. Frankenberger: Stručná učebnice histologie) a ta a modernějším pak „spojovací komplex“ (viz např. E.Klika, Z.Vacek : Histologie), ta navíc kromě fascia occludens a fascia adhaerens obsahuje i liniový desmosom, který je hlavní zpevňující složkou, protože obsahuje intermediární vlákny cytoskeletu, která jsou mechanicky mnohem odolnější, než jemná mikrofilamenta aktinu. JE tedy třeba uvést i tuto skutečnost, která je podstatná.

7. V oddílu „stavba“ pak chybí poznámka o existenci plaku a jeho vztahu k buněčné membráně. Pokud se týká proteinové výbavy, pak je na místě zmínka o tom, že ve spojích mezi epithelovými buňkami nacházíme E- cadherin ( u interkalárních disků N-cadherin, u cévních endothelií VE-cadherin), že součástí plaku je řada proteinů z rodiny cateninů, a se v plaku setkáme i s vinculinem. O přítomnosti tropomyosinu nejsem přesvědčen. Opět je třeba uvést, že terminální síť je spojena s „fascií“ a ne „zonulou“.

8. Nevím, je-li šťastná formulace „zaajišťují adhesi“, když patří mezi zpevňující spojení a vazba proteinů přemosťujících intercelulární štěrbinu je velmi pevná – o adhesi mám jiné představy

9. Uvádět v referencích zdroje typu wikipedia nepovažuji za korektní vzhledem k naprosté volnosti umisťování hesel jakékoli kvality.

doc. MUDr. Petr Hach, CSc., Dr. Med. h.c.

---

Martin Kozel -- redakce WikiSkript 11. 4. 2011, 13:39 (CEST)