Neuroglie: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (opr)
mBez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.)
Řádek 10: Řádek 10:
*
*
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->__TOC__'''Neuroglie''' (Glie, Gliová tkáň) je podpůrná tkáň, která spolu s [[neuron]]y tvoří nervový systém. Gliové buňky mají velkou škálu funkcí, např. podpůrnou funkci, metabolickou (výživa neuronů), fagocytární a izolační (tvorba [[myelin]]u).
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->
__TOC__


Buňky mají argyrofilní vlastnosti, dají se tedy velmi dobře impregnovat stříbrem. Tato technika je vhodná pro zobrazení cytoplazmy neuroglie i neuronů. Při barvení hematoxylin-eosinem (HE) jsou z gliálních buněk vidět pouze jádra, která jsou v porovnání s jádry okolních neuronů malá.
'''Neuroglie''' (glie, gliová tkáň) je podpůrná tkáň, která spolu s [[neuron]]y tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90%<ref name="Kittnar">{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-247-3068-4
| příjmení1 = Kittnar
| jméno1 = Otomar
| příjmení2 = et al.
| titul = Lékařská fyziologie
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Grada
| rok = 2011
| rozsah = 790
| strany = 88
}}
</ref> všech buněk v nervovém systému a mají velkou škálu funkcí. Tvoří podporu neuronální sítě, zajišťují výživu neuronů, mají schopnost fagocytózy a tvorbou [[myelin]]u napomáhají izolaci.
 
Buňky mají argyrofilní vlastnosti, dají se tedy velmi dobře [[Impregnace stříbrem|impregnovat stříbrem]]. Tato technika je vhodná pro zobrazení cytoplazmy neuroglie i neuronů. Při barvení [[Barvení hematoxylin-eosin|hematoxylin-eosinem (HE)]] jsou z gliálních buněk vidět pouze jádra, která jsou v porovnání s jádry okolních neuronů malá.


Neuroglie dělíme na:
Neuroglie dělíme na:
# ''Centrální:''
#* Makroglie – astrocyty, oligodendroglie, ependym, tanycyty, Müllerovy buňky, pituicyty;
#* Mikroglie;
# ''Periferní:''
#* Schwannovy buňky, satelitové buňky.


#''Centrální:''
#*Makroglie – astrocyty, oligodendroglie, ependym, tanycyty, Müllerovy buňky, pituicyty;
#*Mikroglie;
#''Periferní:''
#*Schwannovy buňky
#*Satelitové buňky.


== Centrální glie ==
==Centrální glie==
=== Astrocyty ===
===Astrocyty===
[[Soubor:Astrocyte endothel interaction 01.png|thumb|200px|Výběžek astrocytu na endotelu kapiláry.]]
[[Soubor:Astrocyte endothel interaction 01.png|thumb|200px|Výběžek astrocytu na endotelu kapiláry]]
Astrocyty patří mezi makroglie a jsou největšími gliáními buňkami. Výběžků astrocytů jsou připojeny ke krevním cévám a k pia mater pomocí rozšířených '''gliálních nožek'''. Okolo cév v CNS tvoří výběžky astrocytů '''''Membrana limitans gliae perivascularis''''', která je součástí [[Hematoencefalická bariéra|hematoencefalické bariéry]] (bariéra mezi krví a tkání CNS). Na povrchu CNS tvoří výběžky astrocytů '''''Membrana limitans gliae superficialis'''''. Další funkcí astrocytů je výživa neuronů. Astrocyty tedy oddělují [[Nervová tkáň|nervovou tkáň]] od okolí a tvoří zprostředkovávají látkovou výměnu s krví či [[Mozkomíšní mok|mozkomíšním mokem]]. Zároveň mají astrocyty ve vztahu k [[Synapse|synapsím]] izolační funkci, neboť zabraňují šíření vzruchu mimo synapse.
Astrocyty patří mezi makroglie a jsou největšími gliálními buňkami. Výběžky astrocytů jsou připojeny ke krevním cévám a k pia mater pomocí rozšířených '''gliálních nožek'''. Okolo cév v CNS tvoří výběžky astrocytů '''''membrana limitans gliae perivascularis''''', která je součástí [[Hematoencefalická bariéra|hematoencefalické bariéry]] (bariéra mezi krví a tkání CNS). Na povrchu CNS tvoří výběžky astrocytů '''''membrana limitans gliae superficialis'''''. Další funkcí astrocytů je výživa neuronů. Astrocyty tedy oddělují [[Nervová tkáň|nervovou tkáň]] od okolí a zprostředkovávají látkovou výměnu s krví či [[Mozkomíšní mok|mozkomíšním mokem]]. Zároveň mají astrocyty ve vztahu k [[Synapse|synapsím]] izolační funkci, neboť zabraňují šíření vzruchu mimo synapse.


Pokud dojde k odumření některých neuronů, je odumřelé ložisko nahrazeno astrocyty, které vytvoří tzv. '''gliovou jizvu'''.
Pokud dojde k odumření některých neuronů, je odumřelé ložisko nahrazeno astrocyty, které vytvoří tzv. '''gliovou jizvu'''.
Řádek 32: Řádek 50:


'''Plazmatické astrocyty'''
'''Plazmatické astrocyty'''
* Mají objemnou [[Cytoplazma|cytoplazmu]] a četné široké výběžky.  
 
* Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril.
*Mají objemnou [[Cytoplazma|cytoplazmu]] a četné široké výběžky.
* Vyskytují se hlavně v šedé hmotě [[CNS]], kde vyživují neurony a zároveň jim poskytují mechanickou oporu.
*Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril.
*Vyskytují se hlavně v šedé hmotě [[CNS]], kde vyživují neurony a zároveň jim poskytují mechanickou oporu.
 
'''Fibrilární astrocyty'''
'''Fibrilární astrocyty'''
* Mají dlouhé, tenké a málo větvené výběžky.
* Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril.
* Vyskytují se hlavně v bílé hmotě CNS (zde hodně [[axon]]ů → vyživují axony).


*Mají dlouhé, tenké a málo větvené výběžky.
*Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril.
*Vyskytují se hlavně v bílé hmotě CNS (zde hodně [[axon]]ů → vyživují axony).


=== Oligodendroglie (oligodendrocyty) ===
===Oligodendroglie (oligodendrocyty)===
[[Soubor:Neuron with oligodendrocyte and myelin sheath.svg|200px|thumb|Výběžky oligodendrocytu tvoří myelinovou pochvu okolo axonů v CNS.]]
[[Soubor:Neuron with oligodendrocyte and myelin sheath.svg|200px|thumb|Výběžky oligodendrocytu tvoří myelinovou pochvu okolo axonů v CNS]]
Patří mezi makroglie, ale jsou funkčně vydělené. Mají drobné tělo a jádro a malý počet výběžků (odtud název ''oligo-''). Jejich hlavní funkcí je '''tvorba myelinu''' okolo axonů v CNS. Během vývoje oligodendrocyt vysílá výběžky, které obalí axony. Jeden oligodendrocyt myelinizuje svými výběžky velké množství axonů (resp. 10–50 internodálních segmentů). ''Obersteiner-Redlichova zóna'' je linie, která odděluje úsek nervu myelinizovaný oligodendroglií a Schwannovými buňkami, tvoří tedy pomyslné rozhraní mezi CNS a PNS.
Patří mezi makroglie, ale jsou funkčně vydělené. Mají drobné tělo a jádro a malý počet výběžků (odtud název ''oligo-''). Jejich hlavní funkcí je '''tvorba myelinu''' okolo axonů v CNS. Během vývoje oligodendrocyt vysílá výběžky, které obalí axony. Jeden oligodendrocyt myelinizuje svými výběžky velké množství axonů (resp. 10–50 internodálních segmentů). Dělí se na interfascikulární a perineurální. Interfascikulární oligodendrocyty tvoří řady mezi myelinizovanými vlákny v bílé hmotě, zatímco perineurální jsou lokalizovány v těsné blízkosti těl neuronů v šedé hmotě. ''Obersteiner-Redlichova zóna'' je linie, která odděluje úsek nervu myelinizovaný oligodendroglií a Schwannovými buňkami, tvoří tedy pomyslné rozhraní mezi CNS a PNS.
* Mají tenké a nečetné, málo rozvětvené výběžky.
* Cytoplazmatické tělo je malé, buňka obsahuje hojně mitochondrií, GK a GER.
* Vyskytují se v bílé i šedé hmotě CNS.


*Mají tenké a nečetné, málo rozvětvené výběžky.
*Cytoplazmatické tělo je malé, buňka obsahuje hojně mitochondrií, GK a GER.
*Vyskytují se v bílé i šedé hmotě CNS.


=== Ependym ===
===Ependym===
Ependymální buňky tvoří výstelku dutin CNS. Tvarem a uspořádáním připomínají jednovrstevný epitel ("pseudoepitel"), který má kubický až cylindrický charakter, ale pod ependymem není bazální membrána. Apikální povrch buněk je opatřen mikrociliemi a mikroklky. Zvláštním typem ependymálních buněk jsou '''tanycyty'''. Z baze tanycytů vystupuje dlouhý výběžek a zanořuje se do nervové tkáně. Tanycyty nacházíme hlavně na bazi III. mozkové komory. Ependymové buňky jsou také součástí [[plexus choroideus]], který vytváří [[mozkomíšní mok]].
Ependymální buňky tvoří výstelku dutin CNS. Tvarem a uspořádáním připomínají jednovrstevný epitel ("pseudoepitel"), který má kubický až cylindrický charakter, ale pod ependymem není bazální membrána. Apikální povrch buněk je opatřen mikrociliemi a mikroklky. Pohyb mikrocilií a mikroklků přispívá k cirkulaci likvoru. Zvláštním typem ependymálních buněk jsou '''tanycyty'''. Z baze tanycytů vystupuje dlouhý výběžek a zanořuje se do nervové tkáně. Tanycyty nacházíme hlavně na bazi III. mozkové komory. Ependymové buňky jsou také součástí plexus choroideus, který vytváří [[mozkomíšní mok]].
* Na volném povrchu mají kinocilie a mikroklky; z tanycytů vystupuje výběžek zanořující se do nervové tkáně.
* Jádro je kulaté až oválné s výrazným jadérkem.
* Vystýlá dutiny CNS.


*Na volném povrchu mají kinocilie a mikroklky; z tanycytů vystupuje výběžek zanořující se do nervové tkáně.
*Jádro je kulaté až oválné s výrazným jadérkem.
*Vystýlá dutiny CNS.


=== Další makroglie ===
===Další makroglie===
Mezi další makroglie patří '''Müllerovy buňky''' (v [[Sítnice|sítnici]]), '''Bergmannovy buňky''' (v kůře [[Mozeček|mozečku]]), '''pituicyty''' (v [[Hypofýza|neurohypofýze]]) a '''pinealocyty''' (v [[Epifýza|epifýze]]).
Mezi další makroglie patří '''Müllerovy buňky''' (v [[Sítnice|sítnici]]), '''Bergmannovy buňky''' (v kůře [[Mozeček|mozečku]]), '''pituicyty''' (v [[Hypofýza|neurohypofýze]]) a '''pinealocyty''' (v [[Epifýza|epifýze]]).


 
===Mikroglie (Hortegova glie)===
=== Mikroglie (Hortegova glie) ===
Mikroglie jsou malé buňky s oválným tělem a velkým počtem výběžků. Mají [[Fagocytóza|fagocytární schopnost]], jsou součástí '''monocyto-makrofágového systému'''. Při poškození CNS se zvětšují, migrují k místu poškození, [[Fagocytóza|fagocytují]] a přetváří se na tzv. '''zrnéčkové buňky'''. Jsou to jediné buňky nervového systému, které se nediferencují z [[Třetí týden vývoje zárodku|ektodermu]], nýbrž z [[Třetí týden vývoje zárodku|mezodermu]].
Mikroglie jsou malé buňky s oválným tělem a velkým počtem výběžků. Mají [[Fagocytóza|fagocytární schopnost]], jsou součástí '''monocyto-makrofágového systému'''. Při poškození CNS se zvětšují, migrují k místu poškození, [[Fagocytóza|fagocytují]] a přetváří se na tzv. '''zrnéčkové buňky'''. Jsou to jediné buňky nervového systému, které se nediferencují z [[Třetí týden vývoje zárodku|ektodermu]], nýbrž z [[Třetí týden vývoje zárodku|mezodermu]].
* Mají malé protáhlé tělo s bohatě větvenými krátkými ostnitými výběžky.
* Jádro mají oválné a bohaté na heterochromatin, cytoplazma je bohatá na [[Lysosomy|lysozomy]], fagozomy, reziduální tělíska a volné [[Ribosom|ribozomy]].
* Vyskytují se v CNS především podél cév.


*Mají malé protáhlé tělo s bohatě větvenými krátkými ostnitými výběžky.
*Jádro mají oválné a bohaté na heterochromatin, cytoplazma je bohatá na [[Lysosomy|lysozomy]], fagozomy, reziduální tělíska a volné [[Ribosom|ribozomy]].
*Vyskytují se v CNS především podél cév.


== Periferní glie ==
==Periferní glie==
[[soubor:Cultured_schwann_cell.jpg|thumb|100px|Schwannovy buňky]]
===Schwannovy buňky===  


=== Schwannovy buňky ===
Podobají se oligodendrocytům. Tvoří myelinové pochvy axonů v periferní nervové soustavě. Na rozdíl od oligodendrocytu však jedna Schwannova buňka myelinizuje pouze jeden axon a na tvorbě myelinu se podílí nejen výběžky, ale celá buňka. Poskytují mechanickou a metabolickou podporu axonům, zajišťují jejich izolaci od endoneuria.
Podobají se oligodendrocytům. Tvoří myelinové pochvy axonů v periferní nervové soustavě. Na rozdíl od oligodendrocytu však jedna Schwannova buňka myelinizuje pouze jeden axon a na tvorbě myelinu se podílí nejen výběžky, ale celá buňka. Poskytují mechanickou a metabolickou podporu axonům, zajišťují jejich izolaci od endoneuria.
* Mají protáhlý tvar a spočívají na bazální membráně.
* Jádro obsahuje hojný [[Chromatin|heterochromatin]] a nevýrazné jadérko, v cytoplazmě jsou hojně zastoupeny mikropinocytotické vezikuly.
* Obalují axony neuronů PNS.


*Mají protáhlý tvar a spočívají na bazální membráně.
*Jádro obsahuje hojný [[Chromatin|heterochromatin]] a nevýrazné jadérko, v cytoplazmě jsou hojně zastoupeny mikropinocytotické vezikuly.
*Obalují axony neuronů PNS.
===Satelitové buňky (amficyty)===


=== Satelitové buňky ===
Satelitové buňky jsou malé buňky s krátkými výběžky. Obklopují těla neuronů v sensitivních a vegetativních gangliích, kde mají důležitou metabolickou úlohu.
Satelitové buňky jsou malé buňky s krátkými výběžky. Obklopují těla neuronů v sensitivních a vegetativních gangliích, kde mají důležitou metabolickou úlohu.
* Mají oploštělý tvar a spočívají na bazální membráně.
* Jádro je kulaté a bohaté na heterochromatin, cytoplazma obsahuje hojně volných ribozomů, zřetelný [[Golgiho aparát|Golgiho aparát]] a malé lysozomy.
* Obklopují gangliové buňky v cerebrospinálních a autonomních gangliích.


*Mají oploštělý tvar a spočívají na bazální membráně.
*Jádro je kulaté a bohaté na heterochromatin, cytoplazma obsahuje hojně volných ribozomů, zřetelný [[Golgiho aparát]] a malé lysozomy.
*Obklopují gangliové buňky v cerebrospinálních a autonomních gangliích.
<noinclude>
<noinclude>
== Odkazy ==
 
=== Související články ===
==Odkazy==
* [[Obecná stavba nervové tkáně]]
===Související články===
* [[Neuron]]
 
* [[Nervová tkáň]] (fyziologie)
*[[Obecná stavba nervové tkáně]]
=== Externí odkazy ===
*[[Neuron]]
*[[Nervová tkáň]] (fyziologie)
 
===Externí odkazy===
 
* {{Citace
* {{Citace
| typ = web
| typ = web
Řádek 102: Řádek 127:
| citováno = 26.11.2011
| citováno = 26.11.2011
}}
}}
* [[wikipedia:cs:Neuroglie|Neuroglie (česká wikipedie)]]
*[[wikipedia:cs:Neuroglie|Neuroglie (česká wikipedie)]]
* [[wikipedia:en:Glial cell|Glial cell (anglická wikipedie)]]
*[[wikipedia:en:Glial cell|Glial cell (anglická wikipedie)]]


=== Použitá literatura ===
===Použitá literatura===
* {{Citace  
* {{Citace  
|typ = kniha
|typ = kniha
Řádek 159: Řádek 184:
| isbn = 80-86022-80-3
| isbn = 80-86022-80-3
}}
}}
 
===Reference===
 
<references />
</noinclude>
</noinclude>



Aktuální verze z 17. 3. 2024, 22:23

Neuroglie (glie, gliová tkáň) je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90%[1] všech buněk v nervovém systému a mají velkou škálu funkcí. Tvoří podporu neuronální sítě, zajišťují výživu neuronů, mají schopnost fagocytózy a tvorbou myelinu napomáhají izolaci.

Buňky mají argyrofilní vlastnosti, dají se tedy velmi dobře impregnovat stříbrem. Tato technika je vhodná pro zobrazení cytoplazmy neuroglie i neuronů. Při barvení hematoxylin-eosinem (HE) jsou z gliálních buněk vidět pouze jádra, která jsou v porovnání s jádry okolních neuronů malá.

Neuroglie dělíme na:

  1. Centrální:
    • Makroglie – astrocyty, oligodendroglie, ependym, tanycyty, Müllerovy buňky, pituicyty;
    • Mikroglie;
  2. Periferní:
    • Schwannovy buňky
    • Satelitové buňky.

Centrální glie[upravit | editovat zdroj]

Astrocyty[upravit | editovat zdroj]

Výběžek astrocytu na endotelu kapiláry

Astrocyty patří mezi makroglie a jsou největšími gliálními buňkami. Výběžky astrocytů jsou připojeny ke krevním cévám a k pia mater pomocí rozšířených gliálních nožek. Okolo cév v CNS tvoří výběžky astrocytů membrana limitans gliae perivascularis, která je součástí hematoencefalické bariéry (bariéra mezi krví a tkání CNS). Na povrchu CNS tvoří výběžky astrocytů membrana limitans gliae superficialis. Další funkcí astrocytů je výživa neuronů. Astrocyty tedy oddělují nervovou tkáň od okolí a zprostředkovávají látkovou výměnu s krví či mozkomíšním mokem. Zároveň mají astrocyty ve vztahu k synapsím izolační funkci, neboť zabraňují šíření vzruchu mimo synapse.

Pokud dojde k odumření některých neuronů, je odumřelé ložisko nahrazeno astrocyty, které vytvoří tzv. gliovou jizvu.

Rozlišujeme dva druhy astrocytů, plazmatické a fibrilární.

Plazmatické astrocyty

  • Mají objemnou cytoplazmu a četné široké výběžky.
  • Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril.
  • Vyskytují se hlavně v šedé hmotě CNS, kde vyživují neurony a zároveň jim poskytují mechanickou oporu.

Fibrilární astrocyty

  • Mají dlouhé, tenké a málo větvené výběžky.
  • Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril.
  • Vyskytují se hlavně v bílé hmotě CNS (zde hodně axonů → vyživují axony).

Oligodendroglie (oligodendrocyty)[upravit | editovat zdroj]

Výběžky oligodendrocytu tvoří myelinovou pochvu okolo axonů v CNS

Patří mezi makroglie, ale jsou funkčně vydělené. Mají drobné tělo a jádro a malý počet výběžků (odtud název oligo-). Jejich hlavní funkcí je tvorba myelinu okolo axonů v CNS. Během vývoje oligodendrocyt vysílá výběžky, které obalí axony. Jeden oligodendrocyt myelinizuje svými výběžky velké množství axonů (resp. 10–50 internodálních segmentů). Dělí se na interfascikulární a perineurální. Interfascikulární oligodendrocyty tvoří řady mezi myelinizovanými vlákny v bílé hmotě, zatímco perineurální jsou lokalizovány v těsné blízkosti těl neuronů v šedé hmotě. Obersteiner-Redlichova zóna je linie, která odděluje úsek nervu myelinizovaný oligodendroglií a Schwannovými buňkami, tvoří tedy pomyslné rozhraní mezi CNS a PNS.

  • Mají tenké a nečetné, málo rozvětvené výběžky.
  • Cytoplazmatické tělo je malé, buňka obsahuje hojně mitochondrií, GK a GER.
  • Vyskytují se v bílé i šedé hmotě CNS.

Ependym[upravit | editovat zdroj]

Ependymální buňky tvoří výstelku dutin CNS. Tvarem a uspořádáním připomínají jednovrstevný epitel ("pseudoepitel"), který má kubický až cylindrický charakter, ale pod ependymem není bazální membrána. Apikální povrch buněk je opatřen mikrociliemi a mikroklky. Pohyb mikrocilií a mikroklků přispívá k cirkulaci likvoru. Zvláštním typem ependymálních buněk jsou tanycyty. Z baze tanycytů vystupuje dlouhý výběžek a zanořuje se do nervové tkáně. Tanycyty nacházíme hlavně na bazi III. mozkové komory. Ependymové buňky jsou také součástí plexus choroideus, který vytváří mozkomíšní mok.

  • Na volném povrchu mají kinocilie a mikroklky; z tanycytů vystupuje výběžek zanořující se do nervové tkáně.
  • Jádro je kulaté až oválné s výrazným jadérkem.
  • Vystýlá dutiny CNS.

Další makroglie[upravit | editovat zdroj]

Mezi další makroglie patří Müllerovy buňky (v sítnici), Bergmannovy buňky (v kůře mozečku), pituicyty (v neurohypofýze) a pinealocyty (v epifýze).

Mikroglie (Hortegova glie)[upravit | editovat zdroj]

Mikroglie jsou malé buňky s oválným tělem a velkým počtem výběžků. Mají fagocytární schopnost, jsou součástí monocyto-makrofágového systému. Při poškození CNS se zvětšují, migrují k místu poškození, fagocytují a přetváří se na tzv. zrnéčkové buňky. Jsou to jediné buňky nervového systému, které se nediferencují z ektodermu, nýbrž z mezodermu.

  • Mají malé protáhlé tělo s bohatě větvenými krátkými ostnitými výběžky.
  • Jádro mají oválné a bohaté na heterochromatin, cytoplazma je bohatá na lysozomy, fagozomy, reziduální tělíska a volné ribozomy.
  • Vyskytují se v CNS především podél cév.

Periferní glie[upravit | editovat zdroj]

Schwannovy buňky

Schwannovy buňky[upravit | editovat zdroj]

Podobají se oligodendrocytům. Tvoří myelinové pochvy axonů v periferní nervové soustavě. Na rozdíl od oligodendrocytu však jedna Schwannova buňka myelinizuje pouze jeden axon a na tvorbě myelinu se podílí nejen výběžky, ale celá buňka. Poskytují mechanickou a metabolickou podporu axonům, zajišťují jejich izolaci od endoneuria.

  • Mají protáhlý tvar a spočívají na bazální membráně.
  • Jádro obsahuje hojný heterochromatin a nevýrazné jadérko, v cytoplazmě jsou hojně zastoupeny mikropinocytotické vezikuly.
  • Obalují axony neuronů PNS.

Satelitové buňky (amficyty)[upravit | editovat zdroj]

Satelitové buňky jsou malé buňky s krátkými výběžky. Obklopují těla neuronů v sensitivních a vegetativních gangliích, kde mají důležitou metabolickou úlohu.

  • Mají oploštělý tvar a spočívají na bazální membráně.
  • Jádro je kulaté a bohaté na heterochromatin, cytoplazma obsahuje hojně volných ribozomů, zřetelný Golgiho aparát a malé lysozomy.
  • Obklopují gangliové buňky v cerebrospinálních a autonomních gangliích.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O KELLEY. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
  • KLIKA, Eduard, et al. Histologie : celost. učebnice pro lék. fakulty. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1986. 
  • TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 771 s. ISBN 80-247-0512-5.
  • KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 2000. ISBN 80-86022-80-3.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. KITTNAR, Otomar a ET AL.. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. s. 88. ISBN 978-80-247-3068-4.