Neuroglie: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Vizuální
(přidání textu)
mBez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 39 mezilehlých verzí od 22 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Neuroglie''' (glie, gliová tkáň) je podpůrná tkáň, která spolu s [[neuron]]y tvoří nervový systém. Gliové buňky mají velkou škálu funkcí, př.'''podpůrnou''' funkci, metabolickou (výživa neuronů), fagocytární a izolační (tvorba [[myelin]]u).
<!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*  VLOŽENÝ ČLÁNEK
*  Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:
*    1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.
*    2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.
*    3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“.
*
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)
*
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->
__TOC__
 
'''Neuroglie''' (glie, gliová tkáň) je podpůrná tkáň, která spolu s [[neuron]]y tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90%<ref name="Kittnar">{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-247-3068-4
| příjmení1 = Kittnar
| jméno1 = Otomar
| příjmení2 = et al.
| titul = Lékařská fyziologie
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Grada
| rok = 2011
| rozsah = 790
| strany = 88
}}
</ref> všech buněk v nervovém systému a mají velkou škálu funkcí. Tvoří podporu neuronální sítě, zajišťují výživu neuronů, mají schopnost fagocytózy a tvorbou [[myelin]]u napomáhají izolaci.
 
Buňky mají argyrofilní vlastnosti, dají se tedy velmi dobře [[Impregnace stříbrem|impregnovat stříbrem]]. Tato technika je vhodná pro zobrazení cytoplazmy neuroglie i neuronů. Při barvení [[Barvení hematoxylin-eosin|hematoxylin-eosinem (HE)]] jsou z gliálních buněk vidět pouze jádra, která jsou v porovnání s jádry okolních neuronů malá.


Neuroglie dělíme na:
Neuroglie dělíme na:
#''centrální''
 
#*makroglie − astrocyty, oligodendroglie, ependym, tanycyty, Müllerovy buňky, pituicyty, ...
#''Centrální:''
#*mikroglie
#*Makroglie – astrocyty, oligodendroglie, ependym, tanycyty, Müllerovy buňky, pituicyty;
#''periferní'' − Schwannovy buňky, satelitové buňky
#*Mikroglie;
#''Periferní:''
#*Schwannovy buňky
#*Satelitové buňky.


==Centrální glie==
==Centrální glie==
===Astrocyty===
===Astrocyty===
[[File:Astrocyte endothel interaction 01.png|thumb|200px|Výběžek astrocytu na endotelu kapiláry]]
[[Soubor:Astrocyte endothel interaction 01.png|thumb|200px|Výběžek astrocytu na endotelu kapiláry]]
Astrocyty patří mezi makroglie.
Astrocyty patří mezi makroglie a jsou největšími gliálními buňkami. Výběžky astrocytů jsou připojeny ke krevním cévám a k pia mater pomocí rozšířených '''gliálních nožek'''. Okolo cév v CNS tvoří výběžky astrocytů '''''membrana limitans gliae perivascularis''''', která je součástí [[Hematoencefalická bariéra|hematoencefalické bariéry]] (bariéra mezi krví a tkání CNS). Na povrchu CNS tvoří výběžky astrocytů '''''membrana limitans gliae superficialis'''''. Další funkcí astrocytů je výživa neuronů. Astrocyty tedy oddělují [[Nervová tkáň|nervovou tkáň]] od okolí a zprostředkovávají látkovou výměnu s krví či [[Mozkomíšní mok|mozkomíšním mokem]]. Zároveň mají astrocyty ve vztahu k [[Synapse|synapsím]] izolační funkci, neboť zabraňují šíření vzruchu mimo synapse.
 
Pokud dojde k odumření některých neuronů, je odumřelé ložisko nahrazeno astrocyty, které vytvoří tzv. '''gliovou jizvu'''.
 
Rozlišujeme dva druhy astrocytů, plazmatické a fibrilární.


'''Plazmatické astrocyty'''
'''Plazmatické astrocyty'''
*Mají objemnou [[Cytoplazma|cytoplazmu]] a četné široké výběžky.
*Mají objemnou [[Cytoplazma|cytoplazmu]] a četné široké výběžky.
*Vyskytují se hlavně v šedé hmotě [[CNS]] (vyživují neurony).
*Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril.
*Vyskytují se hlavně v šedé hmotě [[CNS]], kde vyživují neurony a zároveň jim poskytují mechanickou oporu.
 
'''Fibrilární astrocyty'''
'''Fibrilární astrocyty'''
*Mají dlouhé, tenké a málo větvené výběžky.
*Mají dlouhé, tenké a málo větvené výběžky.
*Cytoplazma obsahuje gliofibrily.
*Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril.
* Vyskytují se hlavně v bílé hmotě CNS (zde hodně axonů → vyživují axony).
*Vyskytují se hlavně v bílé hmotě CNS (zde hodně [[axon]]ů → vyživují axony).


Mnohé z výběžků astrocytů jsou připojeny ke krevním cévám a k pia mater pomocí rozšířených '''gliálních nožek'''. Okolo cév v CNS tvoří výběžky astrocytů '''membrana limitans gliae perivascularis''', která je součástí [[Hematoencefalická bariéra|hematoencefalické bariéry]] (bariéra mezi krví a tkání CNS). Na povrchu CNS tvoří výběžky astrocytů '''membrana limitans gliae superficialis'''. Další funkcí astrocytů je výživa neuronů. Pokud dojde k odumření některých neuronů, je odumřelé ložisko nahrazeno astrocyty, které vytvoří tzv. '''gliovou jizvu'''.
===Oligodendroglie (oligodendrocyty)===
[[Soubor:Neuron with oligodendrocyte and myelin sheath.svg|200px|thumb|Výběžky oligodendrocytu tvoří myelinovou pochvu okolo axonů v CNS]]
Patří mezi makroglie, ale jsou funkčně vydělené. Mají drobné tělo a jádro a malý počet výběžků (odtud název ''oligo-''). Jejich hlavní funkcí je '''tvorba myelinu''' okolo axonů v CNS. Během vývoje oligodendrocyt vysílá výběžky, které obalí axony. Jeden oligodendrocyt myelinizuje svými výběžky velké množství axonů (resp. 10–50 internodálních segmentů). Dělí se na interfascikulární a perineurální. Interfascikulární oligodendrocyty tvoří řady mezi myelinizovanými vlákny v bílé hmotě, zatímco perineurální jsou lokalizovány v těsné blízkosti těl neuronů v šedé hmotě. ''Obersteiner-Redlichova zóna'' je linie, která odděluje úsek nervu myelinizovaný oligodendroglií a Schwannovými buňkami, tvoří tedy pomyslné rozhraní mezi CNS a PNS.


===Oligodendroglie (oligodendrocyty)===
*Mají tenké a nečetné, málo rozvětvené výběžky.
[[File:Neuron with oligodendrocyte and myelin sheath.svg|200px|thumb|Výběžky oligodendrocytu tvoří myelinovou pochvu okolo axonů v CNS]]
*Cytoplazmatické tělo je malé, buňka obsahuje hojně mitochondrií, GK a GER.
Patří mezi makroglie, ale jsou funkčně vydělené. Mají drobné tělo a jádro a malý počet výběžků (odtud název ''oligo-''). Jejich hlavní funkcí je '''tvorba myelinu''' okolo axonů v CNS. Během vývoje oligodendrocyt vysílá výběžky, které obalí axony. Jeden oligodendrocyt myelinizuje svými výběžky velké množství axonů.
*Vyskytují se v bílé i šedé hmotě CNS.


===Ependym===
===Ependym===
Ependymální buňky tvoří výstelku dutin CNS. Tvarem a uspořádáním připomínají jednovrstevný epitel, ale pod ependymem není bazální membrána. Apikální povrch buněk je opatřen mikrociliemi a mikroklky. Zvláštním typem ependymálních buněk jsou '''tanycyty'''. Z baze tanycytů vystupuje dlouhý výběžek a zanořuje se do nervové tkáně. Tanycyty nacházíme hlavně na bazi III. mozkové komory. Ependymové buňky jsou také součástí [[plexus chorioideus]], který vytváří [[mozkomíšní mok]].
Ependymální buňky tvoří výstelku dutin CNS. Tvarem a uspořádáním připomínají jednovrstevný epitel ("pseudoepitel"), který má kubický až cylindrický charakter, ale pod ependymem není bazální membrána. Apikální povrch buněk je opatřen mikrociliemi a mikroklky. Pohyb mikrocilií a mikroklků přispívá k cirkulaci likvoru. Zvláštním typem ependymálních buněk jsou '''tanycyty'''. Z baze tanycytů vystupuje dlouhý výběžek a zanořuje se do nervové tkáně. Tanycyty nacházíme hlavně na bazi III. mozkové komory. Ependymové buňky jsou také součástí plexus choroideus, který vytváří [[mozkomíšní mok]].
 
*Na volném povrchu mají kinocilie a mikroklky; z tanycytů vystupuje výběžek zanořující se do nervové tkáně.
*Jádro je kulaté až oválné s výrazným jadérkem.
*Vystýlá dutiny CNS.


===Další makroglie===
===Další makroglie===
Mezi další makroglie patří '''Müllerovy buňky''' (v [[Funkce sítnice, zraková dráha, projekční oblasti|sítnici]]), '''Bergmannovy buňky''' (v mozečku), '''pituicyty''' (v [[Hypofýza|hypofýze]]) a '''pinealocyty''' (v [[Epifýza|epifýze]]).
Mezi další makroglie patří '''Müllerovy buňky''' (v [[Sítnice|sítnici]]), '''Bergmannovy buňky''' (v kůře [[Mozeček|mozečku]]), '''pituicyty''' (v [[Hypofýza|neurohypofýze]]) a '''pinealocyty''' (v [[Epifýza|epifýze]]).


===Mikroglie===
===Mikroglie (Hortegova glie)===
Mikroglie jsou malé buňky s oválným tělem a velkým počtem výběžků. Mají [[Fagocytóza|fagocytární schopnost]], jsou součástí '''monocyto-makrofágového systému'''. Při poškození CNS se zvětšují, migrují k místu poškození, [[Fagocytosa|fagocytují]] a přetváří se na tzv. '''zrnéčkové buňky'''.
Mikroglie jsou malé buňky s oválným tělem a velkým počtem výběžků. Mají [[Fagocytóza|fagocytární schopnost]], jsou součástí '''monocyto-makrofágového systému'''. Při poškození CNS se zvětšují, migrují k místu poškození, [[Fagocytóza|fagocytují]] a přetváří se na tzv. '''zrnéčkové buňky'''. Jsou to jediné buňky nervového systému, které se nediferencují z [[Třetí týden vývoje zárodku|ektodermu]], nýbrž z [[Třetí týden vývoje zárodku|mezodermu]].
 
*Mají malé protáhlé tělo s bohatě větvenými krátkými ostnitými výběžky.
*Jádro mají oválné a bohaté na heterochromatin, cytoplazma je bohatá na [[Lysosomy|lysozomy]], fagozomy, reziduální tělíska a volné [[Ribosom|ribozomy]].
*Vyskytují se v CNS především podél cév.


==Periferní glie==
==Periferní glie==
[[soubor:Cultured_schwann_cell.jpg|thumb|100px|Schwannovy buňky]]
===Schwannovy buňky===
Podobají se oligodendrocytům. Tvoří myelinové pochvy axonů v periferní nervové soustavě. Na rozdíl od oligodendrocytu však jedna Schwannova buňka myelinizuje pouze jeden axon a na tvorbě myelinu se podílí nejen výběžky, ale celá buňka. Poskytují mechanickou a metabolickou podporu axonům, zajišťují jejich izolaci od endoneuria.
*Mají protáhlý tvar a spočívají na bazální membráně.
*Jádro obsahuje hojný [[Chromatin|heterochromatin]] a nevýrazné jadérko, v cytoplazmě jsou hojně zastoupeny mikropinocytotické vezikuly.
*Obalují axony neuronů PNS.


===Schwannovy buňky===
===Satelitové buňky (amficyty)===
Podobají se oligodendrocytům. Tvoří myelinové pochvy axonů v periferní nervové soustavě. Na rozdíl od oligodendrocytu však jedna Schwannova buňka myelinizuje pouze jeden axon a na tvorbě myelinu se podílí nejen výběžky, ale celá buňka.


===Satelitové buňky===
Satelitové buňky jsou malé buňky s krátkými výběžky. Obklopují těla neuronů v sensitivních a vegetativních gangliích, kde mají důležitou metabolickou úlohu.
Satelitové buňky jsou malé buňky s krátkými výběžky. Obklopují těla neuronů v sensitivních a vegetativních gangliích, kde mají důležitou výživnou úlohu.


*Mají oploštělý tvar a spočívají na bazální membráně.
*Jádro je kulaté a bohaté na heterochromatin, cytoplazma obsahuje hojně volných ribozomů, zřetelný [[Golgiho aparát]] a malé lysozomy.
*Obklopují gangliové buňky v cerebrospinálních a autonomních gangliích.
<noinclude>
<noinclude>
== Odkazy ==
 
=== Související články ===
==Odkazy==
===Související články===
 
*[[Obecná stavba nervové tkáně]]
*[[Neuron]]
*[[Neuron]]
=== Použitá literatura ===
*[[Nervová tkáň]] (fyziologie)
*{{Citace  
 
===Externí odkazy===
 
* {{Citace
| typ = web
| příjmení1 = Jančálek
| jméno1 = Radim
| příjmení2 = Dubový
| jméno2 = Petr
| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html
| název = Základy neurověd v zubním lékařství
| vydavatel = MEFANET
| rok = 2011
| datum_revize = 27.10.2011
| citováno = 26.11.2011
}}
*[[wikipedia:cs:Neuroglie|Neuroglie (česká wikipedie)]]
*[[wikipedia:en:Glial cell|Glial cell (anglická wikipedie)]]
 
===Použitá literatura===
* {{Citace  
|typ = kniha
|typ = kniha
|příjmení1 = Junqueira  |jméno1 = L. Carlos
|příjmení1 = Junqueira  |jméno1 = L. Carlos
Řádek 73: Řádek 156:
| isbn = -
| isbn = -
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| příjmení1 = Trojan
| příjmení1 = Trojan
Řádek 86: Řádek 169:
| isbn = 80-247-0512-5
| isbn = 80-247-0512-5
}}
}}
 
* {{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Konrádová
| jméno1 = Václava
| příjmení2 = Uhlík
| jméno2 = Jiří
| příjmení3 = Vajner
| jméno3 = Luděk
| titul = Funkční histologie
| vydání = 1
| místo = Jinočany
| vydavatel = H & H
| rok = 2000
| isbn = 80-86022-80-3
}}
===Reference===
<references />
</noinclude>
</noinclude>


[[Kategorie:Vložené články]]
[[Kategorie:Histologie]]
[[Kategorie:Histologie]]
[[Kategorie: Fyziologie]]
[[Kategorie:Fyziologie]]

Aktuální verze z 17. 3. 2024, 22:23

Neuroglie (glie, gliová tkáň) je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90%[1] všech buněk v nervovém systému a mají velkou škálu funkcí. Tvoří podporu neuronální sítě, zajišťují výživu neuronů, mají schopnost fagocytózy a tvorbou myelinu napomáhají izolaci.

Buňky mají argyrofilní vlastnosti, dají se tedy velmi dobře impregnovat stříbrem. Tato technika je vhodná pro zobrazení cytoplazmy neuroglie i neuronů. Při barvení hematoxylin-eosinem (HE) jsou z gliálních buněk vidět pouze jádra, která jsou v porovnání s jádry okolních neuronů malá.

Neuroglie dělíme na:

  1. Centrální:
    • Makroglie – astrocyty, oligodendroglie, ependym, tanycyty, Müllerovy buňky, pituicyty;
    • Mikroglie;
  2. Periferní:
    • Schwannovy buňky
    • Satelitové buňky.

Centrální glie[upravit | editovat zdroj]

Astrocyty[upravit | editovat zdroj]

Výběžek astrocytu na endotelu kapiláry

Astrocyty patří mezi makroglie a jsou největšími gliálními buňkami. Výběžky astrocytů jsou připojeny ke krevním cévám a k pia mater pomocí rozšířených gliálních nožek. Okolo cév v CNS tvoří výběžky astrocytů membrana limitans gliae perivascularis, která je součástí hematoencefalické bariéry (bariéra mezi krví a tkání CNS). Na povrchu CNS tvoří výběžky astrocytů membrana limitans gliae superficialis. Další funkcí astrocytů je výživa neuronů. Astrocyty tedy oddělují nervovou tkáň od okolí a zprostředkovávají látkovou výměnu s krví či mozkomíšním mokem. Zároveň mají astrocyty ve vztahu k synapsím izolační funkci, neboť zabraňují šíření vzruchu mimo synapse.

Pokud dojde k odumření některých neuronů, je odumřelé ložisko nahrazeno astrocyty, které vytvoří tzv. gliovou jizvu.

Rozlišujeme dva druhy astrocytů, plazmatické a fibrilární.

Plazmatické astrocyty

  • Mají objemnou cytoplazmu a četné široké výběžky.
  • Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril.
  • Vyskytují se hlavně v šedé hmotě CNS, kde vyživují neurony a zároveň jim poskytují mechanickou oporu.

Fibrilární astrocyty

  • Mají dlouhé, tenké a málo větvené výběžky.
  • Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril.
  • Vyskytují se hlavně v bílé hmotě CNS (zde hodně axonů → vyživují axony).

Oligodendroglie (oligodendrocyty)[upravit | editovat zdroj]

Výběžky oligodendrocytu tvoří myelinovou pochvu okolo axonů v CNS

Patří mezi makroglie, ale jsou funkčně vydělené. Mají drobné tělo a jádro a malý počet výběžků (odtud název oligo-). Jejich hlavní funkcí je tvorba myelinu okolo axonů v CNS. Během vývoje oligodendrocyt vysílá výběžky, které obalí axony. Jeden oligodendrocyt myelinizuje svými výběžky velké množství axonů (resp. 10–50 internodálních segmentů). Dělí se na interfascikulární a perineurální. Interfascikulární oligodendrocyty tvoří řady mezi myelinizovanými vlákny v bílé hmotě, zatímco perineurální jsou lokalizovány v těsné blízkosti těl neuronů v šedé hmotě. Obersteiner-Redlichova zóna je linie, která odděluje úsek nervu myelinizovaný oligodendroglií a Schwannovými buňkami, tvoří tedy pomyslné rozhraní mezi CNS a PNS.

  • Mají tenké a nečetné, málo rozvětvené výběžky.
  • Cytoplazmatické tělo je malé, buňka obsahuje hojně mitochondrií, GK a GER.
  • Vyskytují se v bílé i šedé hmotě CNS.

Ependym[upravit | editovat zdroj]

Ependymální buňky tvoří výstelku dutin CNS. Tvarem a uspořádáním připomínají jednovrstevný epitel ("pseudoepitel"), který má kubický až cylindrický charakter, ale pod ependymem není bazální membrána. Apikální povrch buněk je opatřen mikrociliemi a mikroklky. Pohyb mikrocilií a mikroklků přispívá k cirkulaci likvoru. Zvláštním typem ependymálních buněk jsou tanycyty. Z baze tanycytů vystupuje dlouhý výběžek a zanořuje se do nervové tkáně. Tanycyty nacházíme hlavně na bazi III. mozkové komory. Ependymové buňky jsou také součástí plexus choroideus, který vytváří mozkomíšní mok.

  • Na volném povrchu mají kinocilie a mikroklky; z tanycytů vystupuje výběžek zanořující se do nervové tkáně.
  • Jádro je kulaté až oválné s výrazným jadérkem.
  • Vystýlá dutiny CNS.

Další makroglie[upravit | editovat zdroj]

Mezi další makroglie patří Müllerovy buňky (v sítnici), Bergmannovy buňky (v kůře mozečku), pituicyty (v neurohypofýze) a pinealocyty (v epifýze).

Mikroglie (Hortegova glie)[upravit | editovat zdroj]

Mikroglie jsou malé buňky s oválným tělem a velkým počtem výběžků. Mají fagocytární schopnost, jsou součástí monocyto-makrofágového systému. Při poškození CNS se zvětšují, migrují k místu poškození, fagocytují a přetváří se na tzv. zrnéčkové buňky. Jsou to jediné buňky nervového systému, které se nediferencují z ektodermu, nýbrž z mezodermu.

  • Mají malé protáhlé tělo s bohatě větvenými krátkými ostnitými výběžky.
  • Jádro mají oválné a bohaté na heterochromatin, cytoplazma je bohatá na lysozomy, fagozomy, reziduální tělíska a volné ribozomy.
  • Vyskytují se v CNS především podél cév.

Periferní glie[upravit | editovat zdroj]

Schwannovy buňky

Schwannovy buňky[upravit | editovat zdroj]

Podobají se oligodendrocytům. Tvoří myelinové pochvy axonů v periferní nervové soustavě. Na rozdíl od oligodendrocytu však jedna Schwannova buňka myelinizuje pouze jeden axon a na tvorbě myelinu se podílí nejen výběžky, ale celá buňka. Poskytují mechanickou a metabolickou podporu axonům, zajišťují jejich izolaci od endoneuria.

  • Mají protáhlý tvar a spočívají na bazální membráně.
  • Jádro obsahuje hojný heterochromatin a nevýrazné jadérko, v cytoplazmě jsou hojně zastoupeny mikropinocytotické vezikuly.
  • Obalují axony neuronů PNS.

Satelitové buňky (amficyty)[upravit | editovat zdroj]

Satelitové buňky jsou malé buňky s krátkými výběžky. Obklopují těla neuronů v sensitivních a vegetativních gangliích, kde mají důležitou metabolickou úlohu.

  • Mají oploštělý tvar a spočívají na bazální membráně.
  • Jádro je kulaté a bohaté na heterochromatin, cytoplazma obsahuje hojně volných ribozomů, zřetelný Golgiho aparát a malé lysozomy.
  • Obklopují gangliové buňky v cerebrospinálních a autonomních gangliích.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O KELLEY. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
  • KLIKA, Eduard, et al. Histologie : celost. učebnice pro lék. fakulty. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1986. 
  • TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 771 s. ISBN 80-247-0512-5.
  • KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 2000. ISBN 80-86022-80-3.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ KITTNAR, Otomar a ET AL.. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. s. 88. ISBN 978-80-247-3068-4.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Neuroglie&oldid=474402“