Hodnocení výživového stavu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 23. 10. 2022, 09:42

Výživový stav zjišťujeme jednak u jednotlivců, jednak u populačních skupin např. kojenci, těhotné ženy, senioři, osoby se zvýšenou fyzickou námahou apod. Výživový stav výrazně ovlivňuje zdravotní stav jedince, měl by proto být alespoň v určité míře sledován všemi klinickými lékaři. Zvláštní pozornost mu věnují nutriční a obezitologické poradny. Hodnocení výživového stavu u populačních skupin se využívá při nejrůznějších studiích. Součástí hodnocení výživového stavu je anamnéza, klinické vyšetření, laboratorní vyšetření a hodnocení spotřeby (složení potravy, příjem energie a živin).

Anamnéza[upravit | editovat zdroj]

RA (rodinná anamnéza): výživový stav může být ovlivněn genetickou predispozicí.
OA (osobní anamnéza): výživový stav může být ovlivněn onemocněním pacienta (např. poruchy endokrinního aparátu) nebo určitými léky.
NA (nutriční anamnéza): zjišťujeme změny tělesné hmotnosti v poslední době, běžné stravovací zvyklosti, potravinové alergie, konzumaci alkoholu, změny chuti k jídlu a množství potravy v poslední době, obtíže při jídle a psychosociální problémy (např. stravování seniorů); dále je důležité zjistit stupeň fyzické aktivity.

Klinické vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Zjišťujeme typ postavy (pyknický, atletický) a stav výživy (kachexie, astenie, normální stav, nadváha, obezita). Provádíme následující somatometrická vyšetření:

BMI,
procento tělesného tuku,
rozložení tuku v těle,
obvod nedominantní paže.

BMI[upravit | editovat zdroj]

Vypočítává se jako podíl váhy v kilogramech a výšky v m². Nevýhodou je, že metoda BMI nedokáže odlišit množství tělesného tuku a svalové hmoty, výsledek proto může být i značně zkreslen.

klasifikace	BMI (kg/m²)	zdravotní riziko
podvýživa	< 18,5	zvýšené
normální hodnoty	18,5–24,9	minimální
nadváha < 27	< 27	nízké
nadváha > 27	> 27	lehce zvýšené
obezita 1. stupně	30,0–34,9	vysoké
obezita 2. stupně	35,0–39,9	vysoké
obezita 3. stupně	≥ 40,0	velmi vysoké

BMI Prime[upravit | editovat zdroj]

BMI Prime se získá jednoduchou úpravou výpočtu BMI. BMI Prime je poměr osobního BMI k horní hranici BMI normální váhy (definovaná na 25). Protože se jedná o poměr dvou hodnot BMI, je BMI Prime bezjednotková veličina (bez přiřazených jednotek). Osoby s BMI Prime menším než 0.74 jsou podvyživené; osoby s váhou mezi 0.74 a 1.00 mají optimální váhu; a osoby s více jak 1.00 mají nadváhou. BMI Prime je užitečné v medicíně, protože říká jak se jedinec odlišuje od horní váhové hranice. Například osoba s BMI 34 má BMI Prime 34/25 = 1.36, a je 36 % nad její horní váhovou hranicí. V jihovýchodní Asii a v jižní Čině je BMI Prime počítáno s horní hranicí BMI 23 místo 25. Nicméně BMI Prime umožňuje srovnání i mezi populací, která má jiné horní hranice BMI.^[1]

Procento tělesného tuku[upravit | editovat zdroj]

BMI

Přístroj na měření % tělesného tuku pomocí bioelektrické impedance

Klasickou metodou pro zjišťování procenta tělesného tuku je kaliperace: měření tloušťky kožních řas pomocí kaliperu na stanovených místech těla. Naměřené se hodnoty sečtou a výsledné procento tělesného tuku se odečte z tabulek. Existují tabulky pro měření na 10, 5, 3 a 2 místech – podle požadované přesnosti. Místa měření 10 kožních řas: na tváři, pod bradou, pod klíční kostí, nad loktem (triceps), nad lopatkou, na břiše, pod prsy, nad spinou, nad kolenem, pod kolenem. Přesnost kaliperace do značné míry záleží na správném nabrání kožní řasy.
Dnes velmi rozšířené je měření pomocí bioelektrické impedance. Přístroj měří odpor, který tělo klade průchodu elektrického proudu s nízkou intenzitou a vysokou frekvencí. Metoda je založena na rozdílné elektrické vodivosti tuku a jiných tělesných tkání. Nevýhodou je ovlivnění hydratací organizmu – nelze použít u pacientů s otoky, a když dochází ke zvýšeným ztrátám vody – například při krátkodobém hubnutí.
Jiné metody jsou podvodní vážení a magnetická rezonance.

Názory na horní hranici fyziologického podílu tuku v lidském těle se podle jednotlivých pramenů liší. Podle standardu EU je to u mužů <20 % a u žen <24 %. Minimum je u mužů 3–5 %, u žen 10–12 %.

Rozložení tělesného tuku[upravit | editovat zdroj]

Rozložení tělesného tuku zjišťujeme pomocí měření obvodu pasu a porovnávání zjištěných hodnot s referenčními. Tento údaj slouží jako ukazatel rizika vzniku metabolických a kardiovaskulárních komplikací obezity. Větší obvod pasu napovídá na ukládání tuků kolem orgánů dutiny břišní, tzv. „mužský“ typ obezity. Představuje pro dotyčného větší relativní riziko, než typ „ženský“, jenž spočívá v hromadění tuku do oblasti boků a stehen.

	zvýšené riziko	vysoké riziko
muži	> 94 cm	> 102 cm
ženy	> 80 cm	> 88 cm

Obvod nedominantní paže[upravit | editovat zdroj]

Používá se jako orientační vyšetření úbytku svaloviny (<19,5 cm u mužů a <15,5 cm u žen).

Laboratorní vyšetření[upravit | editovat zdroj]

V souvislosti s hodnocením výživového stavu je možné provádět celou řadu laboratorních vyšetření. Vybírají se podle účelu vyšetření.

Příklady

krev – krevní obraz, hemoglobin, triglyceridy, cholesterol, plazmatické bílkoviny, vitaminy, minerální látky;
moč – N, urea, některé minerální látky, vitaminy;
stolice – metabolity;
energetický výdej – zjišťuje se metodou přímé kalorimetrie (množství tepla vydaného organismem za časovou jednotku) nebo metodou nepřímé kalorimetrie (množství spotřebovaného kyslíku za časovou jednotku).

Hodnocení spotřeby[upravit | editovat zdroj]

Abychom mohli zhodnotit složení potravy, příjem a energii živin, musíme od hodnocené osoby nejprve získat údaje o spotřebě potravin. Používané metody:

frekvence příjmu potravin (dotazník, v němž se vyznačuje odhad jak často zkoumaná osoba jí určitou potravinu);
24 hod recall (večer se zapisuje celodenní příjem potravy od prvního jídla);
průběžný záznam – deník (průběžně se zapisují právě snědené potraviny a jejich množství – nejpřesnější).

Hodnocení záznamů může být kvalitativní (zastoupení druhů potravin) nebo kvantitativní (výpočet příjmu energie a živin a porovnání s denními doporučenými dávkami). Doporučené denní dávky energie a živin jsou určeny především pro hodnocení spotřeby populačních skupin, pouze případně jednotlivců - potřeba jednotlivců je variabilní. Obvyklá definice doporučené dávky: množství živiny v populaci, které pokryje potřebu téměř všech zdravých jedinců v dané populační skupině.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

↑ Šablona:Cite journal

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

KUDLOVÁ, Eva. Hodnocení výživového stavu. Přednáška pro studenty 1. LF UK. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK.
HAINER, Vojtěch a Marie KUNEŠOVÁ. Obezita : Etiopatogeneze, diagnostika, terapie. 1. vydání. Praha : Galén, 1997. ISBN 80-85824-67-1.

[1] Šablona:Cite journal

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Při hodnocení výživového stavu sledujeme poměr mezi příjmem a výdejem energie a rovněž zastoupení jednotlivých živin v potravě (bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerální látky, stopové prvky). Výživový stav zjišťujeme jednak pro jednotlivce, jednak pro populační skupiny např. kojence, těhotné ženy, seniory, osoby se zvýšenou fyzickou námahou apod. Výživový stav výrazně ovlivňuje zdravotní stav jedince, měl by proto být alespoň v určité míře sledován všemi klinickými lékaři. Zvláštní pozornost mu věnují nutriční a obezitologické poradny. Hodnocení výživového stavu u populačních skupin se využívá při nejrůznějších studiích.
+{{Zkontrolováno | 20121024152244 | [[Uživatel:Ekudl|MUDr. Eva Kudlová, Csc.]]|206966|20121024152244}}
-Abychom mohli výživový stav zhodnotit, musíme znát následující údaje: anamnézu, klinické vyšetření, laboratorní vyšetření, složení potravy, příjem energie a živin.
+Výživový stav zjišťujeme jednak u jednotlivců, jednak u populačních skupin např. kojenci, těhotné ženy, senioři, osoby se zvýšenou fyzickou námahou apod. Výživový stav výrazně ovlivňuje zdravotní stav jedince, měl by proto být alespoň v určité míře sledován všemi klinickými lékaři. Zvláštní pozornost mu věnují nutriční a obezitologické poradny. Hodnocení výživového stavu u populačních skupin se využívá při nejrůznějších studiích.
+Součástí hodnocení výživového stavu je anamnéza, klinické vyšetření, laboratorní vyšetření a hodnocení spotřeby (složení potravy, příjem energie a živin).
-==Anamnéza==
+== Anamnéza ==
-*RA (rodinná anamnéza): výživový stav může být ovlivněn genetickou predispozicí.
+* '''RA''' (rodinná anamnéza): výživový stav může být ovlivněn genetickou predispozicí.
-*OA (osobní anamnéza): výživový stav může být ovlivněn onemocněním pacienta (např. poruchy endokrinního aparátu) nebo určitými léky.
+* '''OA''' (osobní anamnéza): výživový stav může být ovlivněn onemocněním pacienta (např. poruchy endokrinního aparátu) nebo určitými léky.
-*NA (nutriční anamnéza): zjišťujeme změny tělesné hmotnosti v poslední době, běžné stravovací zvyklosti,  potravinové alergie, konzumaci alkoholu, změny chuti k jídlu a množství potravy v poslední době, obtíže při jídle a psychosociální problémy (např. stravování seniorů); dále je důležité zjistit množství fyzické aktivity.
+* '''NA''' (nutriční anamnéza): zjišťujeme změny tělesné hmotnosti v poslední době, běžné stravovací zvyklosti, potravinové alergie, konzumaci alkoholu, změny chuti k jídlu a množství potravy v poslední době, obtíže při jídle a psychosociální problémy (např. stravování seniorů); dále je důležité zjistit stupeň fyzické aktivity.
-==Klinické vyšetření==
+== Klinické vyšetření ==
-Zjišťujeme typ postavy (pyknický, atletický) a stav výživy (kachexie, astenie, normální stav, nadváha, [[obezita]])
+Zjišťujeme typ postavy (pyknický, atletický) a stav výživy (kachexie, astenie, normální stav, nadváha, [[obezita]]).
-Provádíme následující somatometrická vyšetření
+Provádíme následující somatometrická vyšetření:
-*[[BMI]],
+* [[BMI]],
-*procento tělesného tuku,
+* procento tělesného tuku,
-*rozložení tuku v těle,
+* rozložení tuku v těle,
-*obvod nedominantní paže.
+* obvod nedominantní paže.
-===BMI===
+=== BMI ===
 Vypočítává se jako podíl váhy v kilogramech a výšky v m<sup>2</sup>. Nevýhodou je, že metoda BMI nedokáže odlišit množství tělesného tuku a svalové hmoty, výsledek proto může být i značně zkreslen.
 {| class="wikitable"
-  ! klasifikace !! BMI (kg/m<sup>2</sup>) !! riziko
+  ! klasifikace !! BMI (kg/m<sup>2</sup>) !! zdravotní riziko
+|-
+ | podvýživa || <&thinsp;18,5 || zvýšené
   |-
   | normální hodnoty || 18,5–24,9 || minimální
@@ Řádek 33: / Řádek 36: @@
   |}
-===Procento tělesného tuku===
+==== BMI Prime ====
-Měříme metodou
+BMI Prime se získá jednoduchou úpravou výpočtu BMI. BMI Prime je poměr osobního BMI k horní hranici BMI normální váhy (definovaná na 25). Protože se jedná o poměr dvou hodnot BMI, je BMI Prime bezjednotková veličina (bez přiřazených jednotek). Osoby s BMI Prime menším než 0.74 jsou podvyživené; osoby s váhou mezi 0.74 a 1.00 mají optimální váhu; a osoby s více jak 1.00 mají nadváhou. BMI Prime je užitečné v medicíně, protože říká jak se jedinec odlišuje od horní váhové hranice. Například osoba s BMI 34 má BMI Prime 34/25 = 1.36, a je 36 % nad její horní váhovou hranicí. V jihovýchodní Asii a v jižní Čině je BMI Prime počítáno s horní hranicí BMI 23 místo 25. Nicméně BMI Prime umožňuje srovnání i mezi populací, která má jiné horní hranice BMI.<ref>{{cite journal |pmid=16768059 |year=2006 |last1=Gadzik |first1=James |title='How much should I weigh?' Quetelet's equation, upper weight limits, and BMI prime |volume=70 |issue=2 |pages=81–8 |journal=Connecticut Medicine}}</ref>
-*'''Kaliperace''': měří se tloušťka kožních řas pomocí kaliperu (měří se tloušťka kožní řasy na tváři, pod bradou, pod klíční kostí, nad loktem (triceps), nad lopatkou, na břiše, pod prsy, nad spinou, nad kolenem, pod kolenem; Ke každému vyšetření se nemusí použít všechny uvedené) Měří se nejčastěji 10, 5, 3 nebo 2 hodnoty podle požadované přesnosti. Po naměření se hodnoty sčítají a výsledek se odečítá z tabulek.
-*'''Bioelektrická impedance''': měří se procento tělesného tuku metodou založenou na měření odporu těla vůči střídavému elektrickému proudu.
+=== Procento tělesného tuku ===
-*Podvodním vážením.
+[[Soubor:BMI cs.png|thumb|right|500px|BMI]]
-{| class="wikitable"
+[[Soubor:Body Fat meter.jpg|thumb|right|250px|Přístroj na měření % tělesného tuku pomocí bioelektrické impedance]]
- |  || muži || ženy
- |-
+* Klasickou metodou pro zjišťování procenta tělesného tuku je '''kaliperace''': měření tloušťky kožních řas pomocí kaliperu na stanovených místech těla. Naměřené se hodnoty sečtou a výsledné procento tělesného tuku se odečte z tabulek. Existují tabulky pro měření na 10, 5, 3 a 2 místech – podle požadované přesnosti. Místa měření 10 kožních řas: na tváři, pod bradou, pod klíční kostí, nad loktem (triceps), nad lopatkou, na břiše, pod prsy, nad spinou, nad kolenem, pod kolenem. Přesnost kaliperace do značné míry záleží na správném nabrání kožní řasy.
- | EU standard || <20% || <24%
+* Dnes velmi rozšířené je měření pomocí '''bioelektrické impedance'''. Přístroj měří odpor, který tělo klade průchodu elektrického proudu s nízkou intenzitou a vysokou frekvencí. Metoda je založena na rozdílné elektrické vodivosti tuku a jiných tělesných tkání. Nevýhodou je ovlivnění hydratací organizmu – nelze použít u pacientů s otoky, a když dochází ke zvýšeným ztrátám vody – například při krátkodobém hubnutí.
- |}
+* Jiné metody jsou podvodní vážení a magnetická rezonance.
-Minimum pro přežití muži 3–5%, ženy 10–12%.
+Názory na horní hranici fyziologického podílu tuku v lidském těle se podle jednotlivých pramenů liší. Podle standardu EU je to u mužů <20 % a u žen <24 %. Minimum je u mužů 3–5 %, u žen 10–12 %.
 === Rozložení tělesného tuku ===
@@ Řádek 60: / Řádek 63: @@
 |}
-===Obvod nedominantní paže===
+=== Obvod nedominantní paže ===
-Používá se jako orientační vyšetření úbytku svaloviny při stresové malnutrici.
+Používá se jako orientační vyšetření úbytku svaloviny (<19,5 cm u mužů a <15,5 cm u žen).
-==Laboratorní vyšetření==
+== Laboratorní vyšetření ==
-*Krev – krevní obraz, hemoglobin, triglyceridy, cholesterol, plazmatické bílkoviny, vitaminy, minerální látky;
+V souvislosti s hodnocením výživového stavu je možné provádět celou řadu laboratorních vyšetření. Vybírají se podle účelu vyšetření.
-*moč – N, urea, některé minerální látky, vitaminy;
-*stolice – metabolity;
-*energetický výdej – zjišťuje se metodou přímé kalorimetrie (množství tepla vydaného organismem za časovou jednotku) nebo metodou nepřímé kalorimetrie (množství spotřebovaného kyslíku za časovou jednotku).
-==Hodnocení spotřeby==
+'''Příklady'''
-Abychom mohli zhodnotit složení potravy, příjem a energii živin, musíme od pacienta nejprve získat informace o jídelních zvyklostech. Pacienti mohou záznam vést jako
+* krev – krevní obraz, hemoglobin, triglyceridy, cholesterol, plazmatické bílkoviny, vitaminy, minerální látky;
-*frekvenci příjmu potravin (kolikrát za předem určenou dobu jí pacient určitou potravinu);
+* moč – N, urea, některé minerální látky, vitaminy;
-*24 hod recall (večer se zapisuje příjem potravy od prvního jídla);
+* stolice – metabolity;
-*průběžný záznam – deník (zapisuje se právě snědená potravina – nejpřesnější).
+* energetický výdej – zjišťuje se metodou přímé [[kalorimetrie]] (množství tepla vydaného organismem za časovou jednotku) nebo metodou nepřímé kalorimetrie (množství spotřebovaného kyslíku za časovou jednotku).
-Hodnotíme nejen kvantitu, ale také kvalitu přijaté potravy. K orientaci o energetickém přijmu slouží tabulky složení potravin. Doporučené denní dávky energie a živin jsou značně individuální pro každého jedince.
-==Nadváha a obezita==
-*Podle aktuálních údajů (Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR – EHIS CR 2008) má nadměrnou hmotnost 54 %
-dospělé české populace, z toho 17 % trpí obezitou.
-*V Evropském regionu trpí nadváhou téměř 400 milionů dospělých a cca 130 milionů dospělých je obézních. Průměrný index BMI dospělé populace Evropského regionu WHO je téměř 26,5.
-*Podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí nadváhou 1,6 miliardy lidí starších patnácti let. Celkem 400 milionů lidí se potýká s obezitou.
-==Hlad a podvýživa==
-*852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla.
-*Každý rok se narodí 17 milionů dětí s podváhou, protože jejich matky trpí podvýživou.
-*V Africe je osmkrát vyšší dětská úmrtnost než v Evropě. Hlavním důvodem je podvýživa.
-*Na následky hladu a podvýživy umírá každoročně šest milionů dětí mladších pěti let. <ref>{{Citace
-| typ = web
-| korporace = UNIC Praha
-| url = http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1281
-| název = Hlad a podvýživa ve světě v číslech
-| datum_revize = 7.5.2007
-| citováno = 2010-11-04
-}}
-</ref>
+== Hodnocení spotřeby ==
+Abychom mohli zhodnotit složení potravy, příjem a energii živin, musíme od hodnocené osoby nejprve získat údaje o spotřebě potravin. Používané metody:
+* frekvence příjmu potravin (dotazník, v němž se vyznačuje odhad jak často zkoumaná osoba jí určitou potravinu);
+* 24 hod recall (večer se zapisuje celodenní příjem potravy od prvního jídla);
+* průběžný záznam – deník (průběžně se zapisují právě snědené potraviny a jejich množství – nejpřesnější).
+Hodnocení záznamů může být kvalitativní (zastoupení druhů potravin) nebo kvantitativní (výpočet příjmu energie a živin a porovnání s denními doporučenými dávkami).
+Doporučené denní dávky energie a živin jsou určeny především pro hodnocení spotřeby populačních skupin, pouze případně jednotlivců - potřeba jednotlivců je variabilní.
+Obvyklá definice doporučené dávky: množství živiny v populaci, které pokryje potřebu téměř všech zdravých jedinců v dané populační skupině.
-==Odkazy==
+== Odkazy ==
-===Reference===
+* [http://kingscalculator.com/cz/fitness-kalkulacky/vypocet-bmi BMI kalkulačka, Intervaly BMI a další informace]
+* [http://kingscalculator.com/cz/fitness-kalkulacky/vypocet-telesneho-tuku Výpočet tělesného tuku, vzorce a další informace]
+=== Reference ===
 <references />
-===Použitá literatura===
+=== Použitá literatura ===
-* KUDLOVÁ, Eva. ''Poruchy výživového stavu – Malnutrice''. Přednáška pro studenty 1. LF UK. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK.
+* KUDLOVÁ, Eva. ''Hodnocení výživového stavu''. Přednáška pro studenty 1. LF UK. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK.
-*{{Citace
+* {{Citace
-| typ = web
+| typ = kniha
-| příjmení1 = Kernová
+| příjmení1 = Hainer
-| jméno1 = Věra
+| jméno1 = Vojtěch
-| url = http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zivotni_styl/kampane/seminar_8sept10/Nadvada_a_obezita_populace_CR.pdf
+| příjmení2 = Kunešová
-| název = Nadváha a obezita u populace v ČR
+| jméno2 = Marie
-| rok = 22.9.2010
+| kolektiv = ano{{Zkontrolováno | 20121024152206 | [[Uživatel:Ekudl|MUDr. Eva Kudlová, Csc.]]}}
-| citováno = 2010-11-1
+| titul = Obezita
+| podnázev = Etiopatogeneze, diagnostika, terapie
+| vydání = 1
+| místo = Praha
+| vydavatel = Galén
+| rok = 1997
+| isbn = 80-85824-67-1
 }}
-[[kategorie: hygiena]]
+[[Kategorie:Hygiena]]
-[[kategorie: epidemiologie]]
+[[Kategorie:Epidemiologie]]
+[[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]]