Trikuspidální stenóza: Porovnání verzí
m (Etiologie) |
(Patofyziologie, klinický obraz) |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Etiopatogeneze == | == Etiopatogeneze == | ||
Celkově je trikuspidální stenóza vzácná vada. Nejčastější etiologií je revmatické postižení chlopně spolu s postižením levostranných chlopní (zejména jako [[revmatická endokarditida|porevmatická vada]] spojená s [[mitrální stenóza|mitrální stenózou]]). V některých případech je postižení spojené s karcinoidem, endokarditidou nebo vrozenou atrézií chlopně. Stenózu v oblasti trikuspidální chlopně může navodit i velký trombus nebo nádor v pravé síni. | Celkově je trikuspidální stenóza vzácná vada. Nejčastější etiologií je revmatické postižení chlopně spolu s postižením levostranných chlopní (zejména jako [[revmatická endokarditida|porevmatická vada]] spojená s [[mitrální stenóza|mitrální stenózou]]). V některých případech je postižení spojené s karcinoidem, endokarditidou nebo vrozenou atrézií chlopně. Stenózu v oblasti trikuspidální chlopně může navodit i velký trombus nebo nádor v pravé síni. | ||
Patofyziologicky dochází při stenóze ke zvýšení diastolického tlakového gradientu mezi pravou síní a pravou komorou, který je zesilován v inspiriu, při námaze a větším přívodu tekutin. Již zvýšení středního tlaku v pravé síni na 5 mmHg je dostatečné k rozvoji městnání v centrálním žilním řečišti. Kvůli zvýšené tlaku v pravé síni dochází k její hypertrofii, posléze dilataci, což může vést až k rozvoji fibrilace síní. Na záznamu centrálního žilního tlaku je ''vlna a'' vysoká a dosahuje až hodnot systolického tlaku v pravé komoře. Stenóza způsobuje snížení diastolický průtok chlopní, což vede ke snížení minutového srdečního výdeje pravé komory, což je ještě více prohloubí při námaze. Současně je sice většinou přítomná mitrální stenóza, nicméně ta nemusí být výrazně maniofestovaná. Je tomu tak z toho důvodu, že trikuspidální stenóza omezuje tok krve do plicní cirkulace. | |||
== Klinický obraz == | == Klinický obraz == | ||
Klinický obraz zahrnuje především fyzikální nálezy při pravostranném srdečním selhání, tedy zvýšení tlaku v krčních žilách, nepříjemný diskomfort v oblasti krku (vysoká vlna a), hepatosplenomegalie, ascites až anasarka. Přítomná je také únava (snížený minutový srdeční výdej), [[diferenciální diagnóza dušnosti|dušnost]], hemoptýza ([[plicní embolie|embolizace do plic]] u fibrilace pravé síně). Dušnost jako typická známka (současně se vyskytující) mitrální stenózy nemusí být tak silně vyjádřená kvůli sníženému průtoku krve v pravém srdci. Absence známek městnání v plicním řečišti při jasné mitrální stenóze by tedy měla vést k pátrání po trikuspidální stenóze. | |||
Nálezy provázející trikuspidální stenózu bývají často přisuzovány pouze mitrální stenóze, proto je nutné na možnost postižení trikuspidální stenózy aktivně myslet. Z auskultačních nálezů patří k nálezu trikuspidální stenózy diastolický šelest slyšitelný u dolního okraje sterna vlevo. Ozřejměn může být různými menévry měnícími průtok trikuspidální chlopní (např. zesílení šelestu při inspiriu). | |||
== Diagnostika == | == Diagnostika == |
Verze z 13. 11. 2020, 17:17
![]() | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována v pátek 13. listopadu 2020 v 17:17. | ||||
Trikuspidální stenóza je vzácnou chlopenní vadou, mnohem častější je regurgitace chlopně. Stenóza trikuspidální chlopně je nejčastěji důsledkem revmatického poškození, většinou při současném postižení chlopní levého srdce. V klinickém obrazu převažují symptomy pravostranného srdečního selhání. Základní diagnostickou metodou je echokardiografie. V léčbě se uplatňuje jak perkutánní valvuloplastika, tak chirurgické řešení.
Etiopatogeneze
Celkově je trikuspidální stenóza vzácná vada. Nejčastější etiologií je revmatické postižení chlopně spolu s postižením levostranných chlopní (zejména jako porevmatická vada spojená s mitrální stenózou). V některých případech je postižení spojené s karcinoidem, endokarditidou nebo vrozenou atrézií chlopně. Stenózu v oblasti trikuspidální chlopně může navodit i velký trombus nebo nádor v pravé síni.
Patofyziologicky dochází při stenóze ke zvýšení diastolického tlakového gradientu mezi pravou síní a pravou komorou, který je zesilován v inspiriu, při námaze a větším přívodu tekutin. Již zvýšení středního tlaku v pravé síni na 5 mmHg je dostatečné k rozvoji městnání v centrálním žilním řečišti. Kvůli zvýšené tlaku v pravé síni dochází k její hypertrofii, posléze dilataci, což může vést až k rozvoji fibrilace síní. Na záznamu centrálního žilního tlaku je vlna a vysoká a dosahuje až hodnot systolického tlaku v pravé komoře. Stenóza způsobuje snížení diastolický průtok chlopní, což vede ke snížení minutového srdečního výdeje pravé komory, což je ještě více prohloubí při námaze. Současně je sice většinou přítomná mitrální stenóza, nicméně ta nemusí být výrazně maniofestovaná. Je tomu tak z toho důvodu, že trikuspidální stenóza omezuje tok krve do plicní cirkulace.
Klinický obraz
Klinický obraz zahrnuje především fyzikální nálezy při pravostranném srdečním selhání, tedy zvýšení tlaku v krčních žilách, nepříjemný diskomfort v oblasti krku (vysoká vlna a), hepatosplenomegalie, ascites až anasarka. Přítomná je také únava (snížený minutový srdeční výdej), dušnost, hemoptýza (embolizace do plic u fibrilace pravé síně). Dušnost jako typická známka (současně se vyskytující) mitrální stenózy nemusí být tak silně vyjádřená kvůli sníženému průtoku krve v pravém srdci. Absence známek městnání v plicním řečišti při jasné mitrální stenóze by tedy měla vést k pátrání po trikuspidální stenóze.
Nálezy provázející trikuspidální stenózu bývají často přisuzovány pouze mitrální stenóze, proto je nutné na možnost postižení trikuspidální stenózy aktivně myslet. Z auskultačních nálezů patří k nálezu trikuspidální stenózy diastolický šelest slyšitelný u dolního okraje sterna vlevo. Ozřejměn může být různými menévry měnícími průtok trikuspidální chlopní (např. zesílení šelestu při inspiriu).
Diagnostika
- EKG (fibrilace síní, P pulmonale),
- echokardiografie.
Léčba
- Bez náhrad chlopně – vysoké riziko trombóz,
- balónková valvuloplastika,
- komisurotomie.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Zdroj
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 18.05.2009]. <http://langenbeck.webs.com>.
.