Lipidy: Porovnání verzí
(Zpřesnění prvního odstavce) |
m (prolink) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
'''Lipidy''' jsou důležité přírodní látky, mezi které patří především tuky, oleje a vosky. Chemicky jsou to převážně estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (nejčastěji glycerolu). Skupina látek zařazovaných mezi lipidy není úplně přesně ohraničená. Obecně přijímanou společnou charakteristikou těchto látek je hydrofobní charakter, který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce. | '''Lipidy''' jsou důležité přírodní látky, mezi které patří především tuky, oleje a vosky. Chemicky jsou to převážně estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (nejčastěji glycerolu). Skupina látek zařazovaných mezi lipidy není úplně přesně ohraničená. Obecně přijímanou společnou charakteristikou těchto látek je hydrofobní charakter, který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce. | ||
Řádek 6: | Řádek 7: | ||
*jako zdroj energie (ve srovnání se sacharidy a bílkovinami jsou energeticky nejhodnotnější), | *jako zdroj energie (ve srovnání se sacharidy a bílkovinami jsou energeticky nejhodnotnější), | ||
*zásobní, | *zásobní, | ||
*stavební - jsou součástí biomembrán, | *stavební - jsou součástí [[Buněčná membrána|biomembrán]], | ||
*ochrannou - tuková vrstva chrání orgány před mechanickým poškozením, | *ochrannou - tuková vrstva chrání orgány před mechanickým poškozením, | ||
*termoregulační - fungují jako tělesná izolační vrstva, | *termoregulační - fungují jako tělesná izolační vrstva, | ||
Řádek 21: | Řádek 22: | ||
====Složené lipidy==== | ====Složené lipidy==== | ||
Obsahují kromě lipidů ještě jinou složku: | Obsahují kromě lipidů ještě jinou složku: | ||
:*'''fosfolipidy''' - tvoří | :*'''[[fosfolipidy]]''' - tvoří dvojvrstvu buněčné membrány, | ||
:*glykolipidy, | :*glykolipidy, | ||
:*lipoproteiny, | :*[[lipoproteiny]], | ||
:* | :*[[sfingolipidy]]. | ||
==== Odvozené lipidy ==== | ==== Odvozené lipidy ==== | ||
Jsou látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy | Jsou látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy. Patří mezi ně např. steroidy, karotenoidy, lipofilní vitaminy a prostaglandiny. | ||
==Příjem tuků v potravě== | ==Příjem tuků v potravě== |
Verze z 2. 12. 2017, 14:08
Lipidy jsou důležité přírodní látky, mezi které patří především tuky, oleje a vosky. Chemicky jsou to převážně estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (nejčastěji glycerolu). Skupina látek zařazovaných mezi lipidy není úplně přesně ohraničená. Obecně přijímanou společnou charakteristikou těchto látek je hydrofobní charakter, který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce.
Biologické funkce lipidů
V organismu plní lipidy funkci:
- jako zdroj energie (ve srovnání se sacharidy a bílkovinami jsou energeticky nejhodnotnější),
- zásobní,
- stavební - jsou součástí biomembrán,
- ochrannou - tuková vrstva chrání orgány před mechanickým poškozením,
- termoregulační - fungují jako tělesná izolační vrstva,
- jako rozpouštědlo lipofilních vitaminů (D,E,K,A).
Dělení lipidů
Jednoduché lipidy
- glyceridy (alkohol tvoří glycerol),
- nasycené (tuky) - pevné, živočišného původu,
- nenasycené (oleje) - kapalné, rostlinného původu; hydrogenací, takzvaným ztužováním se nasytí násobné vazby kyseliny (které jsou jinak náchylné k oxidaci, tedy žluknutí) a vzniká ztužený tuk.
- vosky (alkoholem není glycerol, ale například cetylalkohol, myricylalkohol) - příkladem může být včelí vosk, nebo ovčí lanolin, často také pokrývají plody rostlin.
Složené lipidy
Obsahují kromě lipidů ještě jinou složku:
- fosfolipidy - tvoří dvojvrstvu buněčné membrány,
- glykolipidy,
- lipoproteiny,
- sfingolipidy.
Odvozené lipidy
Jsou látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy. Patří mezi ně např. steroidy, karotenoidy, lipofilní vitaminy a prostaglandiny.
Příjem tuků v potravě
Tuky by měly tvořit maximálně 30–35 % denní dávky živin pro dospělé. To představuje přibližně 50–105 g tuků na den (v závislosti na pohlaví, věku, hmotnosti a fyzické zátěži).
Reakce lipidů
- kyselá hydrolýza,
- zásaditá hydrolýza - výroba mýdla,
- neutralizace,
- vysychání olejů - některé rostlinné oleje (makový, lněný,...) na vzduchu polymerují a získávají povahu suchého, nepropustného filmu. Tyto oleje se používají jako takzvané fermeže - nátěrové hmoty proti korozi.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- BÁRTA, Milan a Libuše BARTOŠOVÁ. Chemie : maturitní otázky. 1. vydání. Praha : Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0498-3.
- ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Chemie 9 : učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň : Fraus, 2007. ISBN 978-80-7238-584-3.