Cowdenové syndrom: Porovnání verzí
m (Nahrazení textu „| MKN-10“ textem „| MKN“) |
m (typo, upřesnění) |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| popisek = Trichilemomy na čele | | popisek = Trichilemomy na čele | ||
| klinický obraz = hamartomatózní léze, mukokutánní léze, makrocefalii, zvýšené riziko vzniku zejména prsu, štítné žlázy a endometria | | klinický obraz = hamartomatózní léze, mukokutánní léze, makrocefalii, zvýšené riziko vzniku zejména prsu, štítné žlázy a endometria | ||
| příčina = mutace v [[PTEN]] genu | | příčina = mutace v ''[[PTEN]]'' genu | ||
| diagnostika = klinický skórovací systém<ref>{{Citace | | diagnostika = klinický skórovací systém<ref>{{Citace | ||
| typ = článek | | typ = článek | ||
Řádek 33: | Řádek 33: | ||
| Medscape = {{Medscape|1093383}} | | Medscape = {{Medscape|1093383}} | ||
}} | }} | ||
{{OMIM|158350|Cowdenové syndrom}}, syn. '''syndrom mnohočetného hamartomu''', je [[Autosomálně dominantní dědičnost|autosomálně dominantní]] porucha způsobená mutací tumor supresorového genu PTEN. [[Prevalence]] se odhaduje 1 na 200.000. Syndrom je spojen vedle vzniku někdy jen málo patrných poruch s vysokým rizikem rozvoje karcinomu prsu, štítné žlázy a endometria. | {{OMIM|158350|Cowdenové syndrom}}, syn. '''syndrom mnohočetného hamartomu''', je [[Autosomálně dominantní dědičnost|autosomálně dominantní]] porucha způsobená mutací tumor supresorového genu ''PTEN''. [[Prevalence]] se odhaduje 1 na 200.000. Syndrom je spojen vedle vzniku někdy jen málo patrných poruch s vysokým rizikem rozvoje karcinomu prsu, štítné žlázy a endometria. | ||
Jako '''Lhermitte-Duclosova nemoc''' se označuje extrémně raritní '''dysplastický gangliocytom mozečku'''. Pravděpodobně se jedná o hamartom, vyskytuje se obvykle jako součást syndromu Cowdenové. | Jako '''Lhermitte-Duclosova nemoc''' se označuje extrémně raritní '''dysplastický gangliocytom mozečku'''. Pravděpodobně se jedná o hamartom, vyskytuje se obvykle jako součást syndromu Cowdenové. | ||
Řádek 71: | Řádek 71: | ||
# Jsou splněna libovolná dvě hlavní a tři vedlejší kritéria. | # Jsou splněna libovolná dvě hlavní a tři vedlejší kritéria. | ||
V případě pozitivní rodinné anamnézy (příbuzný s Cowdenové syndromem nebo s prokázanou mutací PTEN) jsou diagnostická kritéria splněna, pokud nastane jedna z následujících možností: | V případě pozitivní rodinné anamnézy (příbuzný s Cowdenové syndromem nebo s prokázanou mutací ''PTEN'') jsou diagnostická kritéria splněna, pokud nastane jedna z následujících možností: | ||
# Jsou splněna libovolná dvě hlavní kritéria. | # Jsou splněna libovolná dvě hlavní kritéria. | ||
# Je splněno jedno hlavní a jedno vedlejší kritérium. | # Je splněno jedno hlavní a jedno vedlejší kritérium. | ||
Řádek 77: | Řádek 77: | ||
== Molekulární biologie == | == Molekulární biologie == | ||
Zhruba 80 % pacientů s klinicky diagnostikovaným Cowdenové syndromem má zárodečnou mutaci v genu [[PTEN]] (''phosphatase and tensin homolog''). Gen PTEN se nachází na chromosomu 10q23.3. Kóduje protein s aktivitou fosfatidylinositol-3,4,5-trisfosfát 3-fosfatázy, jehož aktivita vede k útlumu signalizace [[AKT]]/[[PKB]] signalizační kaskády. Jedná se tedy o [[Tumor supresorové geny|tumor supresorový gen]]. | Zhruba 80 % pacientů s klinicky diagnostikovaným Cowdenové syndromem má zárodečnou mutaci v genu ''[[PTEN]]'' (''phosphatase and tensin homolog''). Gen ''PTEN'' se nachází na chromosomu 10q23.3. Kóduje protein s aktivitou fosfatidylinositol-3,4,5-trisfosfát 3-fosfatázy, jehož aktivita vede k útlumu signalizace [[AKT]]/[[PKB]] signalizační kaskády. Jedná se tedy o [[Tumor supresorové geny|tumor supresorový gen]]. Odlišné mutace stejného genu způsobují i fenotypově odlišný [[Bannayan-Riley-Ruvalcabaův syndrom]]. | ||
Syndrom s prokázanou mutací PTEN se označuje jako Cowdenové syndrom 1. Zbylých zhruba 20 % případů bez prokázané mutace genu PTEN je způsobeno mutací jiného genu zasahujícího do AKP/PKB signalizační kaskády. V současnosti je známých šest molekulárních variant Cowdenové syndromu: | Syndrom s prokázanou mutací ''PTEN'' se označuje jako Cowdenové syndrom 1. Zbylých zhruba 20 % případů bez prokázané mutace genu ''PTEN'' je způsobeno mutací jiného genu zasahujícího do AKP/PKB signalizační kaskády. V současnosti je známých šest molekulárních variant Cowdenové syndromu: | ||
* {{OMIM|158350|Cowdenův syndrom 1}} – mutace genu PTEN | * {{OMIM|158350|Cowdenův syndrom 1}} – mutace genu ''PTEN'' | ||
* {{OMIM|612359|Cowdenův syndrom 2}} – mutace podjednotky B sukcinátdehydrogenázového komplexu (SDHB), | * {{OMIM|612359|Cowdenův syndrom 2}} – mutace podjednotky B sukcinátdehydrogenázového komplexu (''SDHB''), | ||
* {{OMIM|602690|Cowdenův syndrom 3}} – mutace podjednotky D sukcinátdehydrogenázového komplexu (SDHD), | * {{OMIM|602690|Cowdenův syndrom 3}} – mutace podjednotky D sukcinátdehydrogenázového komplexu (''SDHD''), | ||
* {{OMIM|612105|Cowdenův syndrom 4}} – hypermetylace promotoru genu KLLN, který sdílí transkripční místo s PTEN | * {{OMIM|612105|Cowdenův syndrom 4}} – hypermetylace promotoru genu ''KLLN'', který sdílí transkripční místo s ''PTEN'' | ||
* {{OMIM|615108|Cowdenův syndrom 5}} – mutace genu PIK3CA | * {{OMIM|615108|Cowdenův syndrom 5}} – mutace genu ''PIK3CA'' | ||
* {{OMIM|615109|Cowdenův syndrom 6}} – mutace genu AKT1 | * {{OMIM|615109|Cowdenův syndrom 6}} – mutace genu ''AKT1'' | ||
== Odkazy == | == Odkazy == |
Verze z 12. 4. 2017, 09:43
Cowdenův syndrom | |
![]() Trichilemomy na čele | |
Klinický obraz | hamartomatózní léze, mukokutánní léze, makrocefalii, zvýšené riziko vzniku zejména prsu, štítné žlázy a endometria |
---|---|
Příčina | mutace v PTEN genu |
Diagnostika | klinický skórovací systém[1] |
Incidence ve světě | 1/200 000 ve světe |
Klasifikace a odkazy | |
MKN-10 | Q80-Q89 |
MeSH ID | D006223 |
OMIM | 158350 |
orphanet | ORPHA201 |
Medscape | 1093383 |
Cowdenové syndrom (OMIM 158350), syn. syndrom mnohočetného hamartomu, je autosomálně dominantní porucha způsobená mutací tumor supresorového genu PTEN. Prevalence se odhaduje 1 na 200.000. Syndrom je spojen vedle vzniku někdy jen málo patrných poruch s vysokým rizikem rozvoje karcinomu prsu, štítné žlázy a endometria.
Jako Lhermitte-Duclosova nemoc se označuje extrémně raritní dysplastický gangliocytom mozečku. Pravděpodobně se jedná o hamartom, vyskytuje se obvykle jako součást syndromu Cowdenové.
Klinický obraz
Hlavním rysem onemocnění jsou četné hamartomatózní léze. Typický klinický obraz zahrnuje mukokutánní léze (trichilemomy v obličeji, akrální keratóza a papilomatózní papuly), makrocefalii a zvýšené riziko vzniku nádorů prsu, štítné žlázy a karcinomu endomentria. Často bývají i hamartomatózní polypy v gastrointestinálním traktu, které nelze histologicky odlišit od polypů při juvenilní polypóze, byly popsány i další polypy na podkladě ganglioneuromu, lipomu, fibromu a inflamatorní polypy. Součástí makrocefalie může být i hypoplasie maxily a mandibuly a z toho plynoucí mikrostomie. Mohou se objevit nadpočetná žebra, hrudník může být deformován ve smyslu pectus excavatum. Poměrně běžným nálezem je glykogenová akantóza jícnu. Lipomy se mohou objevit i v podkoží. Součástí syndromu může být i porucha vývoje mozku, do obrazu syndromu mohou spadat i poruchy autistického spektra nebo mentální retardace.
Diagnostika
Diagnostická kritéria pro stanovení pracovní diagnózy (Pilarsky 2013) vycházejí z klinického obrazu. Rozlišují se:
- Hlavní kritéria:
- Lhermitte-Duclosova nemoc,
- gastrointestinální hamartomy v počtu tři a více,
- makrocefalie (97. percentil a více),
- karcinom prsu,
- epiteliální nádor endometria,
- folikulární karcinom štítné žlázy,
- makulární pigmentace na glans penis,
- mnohočetné mukokutánní léze (alespoň jedno z následujících):
- mnohočetné trichilemomy (tři a více, nejméně jeden potvrzen histologicky),
- akrální keratóza (tři a více lézí),
- mukokutánní neuromy (tři a více),
- orální papilomatóza,
- Vedlejší kritéria:
- poruchy autistického spektra,
- malignita tlustého střeva,
- jícnová glykogenová akantóza (tři a více lézí),
- lipomy (tři a více),
- mentální retardace (IQ pod 75),
- konvenční renální karcinom,
- testikulární lipom,
- papilární karcinom štítné žlázy (vč. folikulární varianty papilárního karcinomu),
- strukturální léze štítné žlázy,
- vaskulární anomálie.
V případě negativní rodinné anamnézy jsou diagnostická kritéria splněna, pokud nastane jedna z následujících možností:
- Splněna jsou nejméně tři hlavní kritéria. Nejméně jedno z nich ovšem musí být Lhermitte-Duclosova nemoc, gastrointestinální hamartomy nebo makrocefalie.
- Jsou splněna libovolná dvě hlavní a tři vedlejší kritéria.
V případě pozitivní rodinné anamnézy (příbuzný s Cowdenové syndromem nebo s prokázanou mutací PTEN) jsou diagnostická kritéria splněna, pokud nastane jedna z následujících možností:
- Jsou splněna libovolná dvě hlavní kritéria.
- Je splněno jedno hlavní a jedno vedlejší kritérium.
- Jsou splněna tři vedlejší kritéria.
Molekulární biologie
Zhruba 80 % pacientů s klinicky diagnostikovaným Cowdenové syndromem má zárodečnou mutaci v genu PTEN (phosphatase and tensin homolog). Gen PTEN se nachází na chromosomu 10q23.3. Kóduje protein s aktivitou fosfatidylinositol-3,4,5-trisfosfát 3-fosfatázy, jehož aktivita vede k útlumu signalizace AKT/PKB signalizační kaskády. Jedná se tedy o tumor supresorový gen. Odlišné mutace stejného genu způsobují i fenotypově odlišný Bannayan-Riley-Ruvalcabaův syndrom.
Syndrom s prokázanou mutací PTEN se označuje jako Cowdenové syndrom 1. Zbylých zhruba 20 % případů bez prokázané mutace genu PTEN je způsobeno mutací jiného genu zasahujícího do AKP/PKB signalizační kaskády. V současnosti je známých šest molekulárních variant Cowdenové syndromu:
- Cowdenův syndrom 1 (OMIM 158350) – mutace genu PTEN
- Cowdenův syndrom 2 (OMIM 612359) – mutace podjednotky B sukcinátdehydrogenázového komplexu (SDHB),
- Cowdenův syndrom 3 (OMIM 602690) – mutace podjednotky D sukcinátdehydrogenázového komplexu (SDHD),
- Cowdenův syndrom 4 (OMIM 612105) – hypermetylace promotoru genu KLLN, který sdílí transkripční místo s PTEN
- Cowdenův syndrom 5 (OMIM 615108) – mutace genu PIK3CA
- Cowdenův syndrom 6 (OMIM 615109) – mutace genu AKT1
Odkazy
Související články
Literatura
- GEBOES, K. a G. DE HERTOGH, et al. Non-adenomatous colorectal polyposis syndromes. Curr Diag Pathol. 2007, vol. 13, no. 6, s. 479–489, ISSN 1572-0241.
- WOOD, L.D.. Update on colorectal polyps and polyposis syndromes. Diag Histopathol. 2014, vol. 20, no. 1, s. 12-18, ISSN 1572-0241.
- PILARSKI, R., R. BURT a W. KOHLMAN, et al. Cowden syndrome and the PTEN hamartoma tumor syndrome: systematic review and revised diagnostic criteria. J Natl Cancer Inst. 2013, vol. 105, no. 21, s. 1607-16, ISSN 1460-2105.
Nekompletní citace webu. . [cit. 2016-11-20]. <ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1050232/pdf/jmedgene00269-0039.pdf>.
Reference
- ↑ TAN, Min-Han, Jessica MESTER a Charissa PETERSON, et al. A clinical scoring system for selection of patients for PTEN mutation testing is proposed on the basis of a prospective study of 3042 probands. Am J Hum Genet [online]. 2011, vol. 88, no. 1, s. 42-56, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3014373/?tool=pubmed>. ISSN 0002-9297 (print), 1537-6605.
Externí odkazy
- Online Mendelian Inheritance in Man. #158350 : COWDEN SYNDROME 1 [online]. [cit. 8/2014]. <http://www.omim.org/entry/158350>.