Získané chromozomální aberace: Porovnání verzí
m (napřímení odkazů) |
m (aktualizace šablony zkontrolováno) |
||
| (Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Zkontrolováno | | {{Zkontrolováno |20100614144008|[[Uživatel:Kbobk|RNDr. Klára Bobková, PhD.]]|296999|20160306192939}} | ||
'''Získané chromozomální aberace''' (ZCHA) vznikají v průběhu života jedince působením [[mutageny|mutagenních]] vlivů prostředí nebo v důsledku poruchy reparačních mechanismů. | '''Získané chromozomální aberace''' (ZCHA) vznikají v průběhu života jedince působením [[mutageny|mutagenních]] vlivů prostředí nebo v důsledku poruchy reparačních mechanismů. | ||
==Cytogenetická analýza ZCHA== | == Cytogenetická analýza ZCHA == | ||
Analýza ZCHA v lymfocytech periferní krve se využívá např. jako skupinový biologický test pro '''monitorování expozice faktorům pracovního prostředí'''. Sledování ZCHA v tkáňových kulturách ''in vitro'' se využívá k testování [[toxikogenetika|genotoxicity]] látek. | Analýza ZCHA v lymfocytech periferní krve se využívá např. jako skupinový biologický test pro '''monitorování expozice faktorům pracovního prostředí'''. Sledování ZCHA v tkáňových kulturách ''in vitro'' se využívá k testování [[toxikogenetika|genotoxicity]] látek. | ||
===Princip metody analýzy ZCHA v lymfocytech | === Princip metody analýzy ZCHA v lymfocytech periferní krve === | ||
Po krátkodobé (48 hod.) kultivaci lymfocytů periferní krve se na kultury působí kolchicinem, mitotickým jedem, který zastaví buněčné dělení ve stadiu metafáze a suspenze buněk se zpracuje cytogenetickou metodou (hypotonie a opakovaná fixace). Pokud kultivujeme lymfocyty periferní krve, přidává se ke kultuře phytohaemagglutinin, látka, která stimuluje lymfocyty k dělení. Připravené preparáty jsou po zpracování obarveny Giemsovým barvivem. | Po krátkodobé (48 hod.) kultivaci lymfocytů periferní krve se na kultury působí kolchicinem, mitotickým jedem, který zastaví buněčné dělení ve stadiu metafáze a suspenze buněk se zpracuje cytogenetickou metodou (hypotonie a opakovaná fixace). Pokud kultivujeme lymfocyty periferní krve, přidává se ke kultuře phytohaemagglutinin, látka, která stimuluje lymfocyty k dělení. Připravené preparáty jsou po zpracování obarveny Giemsovým barvivem. | ||
===Hodnocení preparátů=== | === Hodnocení preparátů === | ||
Standardně se hodnotí 100 (u skupinového testu) nebo až 300 mitos (v případě individuálního testu). K hodnocení se využívá optického mikroskopu (zvětšení 1000×). | Standardně se hodnotí 100 (u skupinového testu) nebo až 300 mitos (v případě individuálního testu). K hodnocení se využívá optického mikroskopu (zvětšení 1000×). | ||
V hodnocených mitosách se sleduje výskyt a počet: | V hodnocených mitosách se sleduje výskyt a počet: | ||
* | * zlomů – porušení celistvosti jedné nebo obou [[chromatida|chromatid]], pokud je šířka přerušení větší než je šíře dané chromatidy. | ||
* | * fragmentů – část [[chromozom]]u bez [[centromera|centromery]]; | ||
* | * minute, resp. double minute – část chromatidy o průměru menším než je šířka chromatidy | ||
* | * chromatidových výměn; | ||
* | * chromozomových přestaveb: [[Strukturní chromozomové aberace|translokací]], [[Strukturní chromozomové aberace|ring chromozomů]] a [[Strukturní chromozomové aberace|dicentrických chromozomů]]. | ||
Do celkového počtu aberantních buněk se nezapočítávají, ale rovněž se sledují: | Do celkového počtu aberantních buněk se nezapočítávají, ale rovněž se sledují: | ||
* numerické změny ([[Numerické chromozomové abnormality|polyploidie]] nebo [[Numerické | * numerické změny ([[Numerické chromozomové abnormality|polyploidie]] nebo [[Numerické chromozomové abnormality|aneuploidie]]) | ||
* endoreduplikace | * endoreduplikace | ||
* gapy | * gapy – porušení celistvosti jedné nebo obou chromatid, pokud je šířka přerušení stejná nebo menší než je šíře dané chromatidy. | ||
Zatímco dicentrické chromozomy nebo prstencové chromozomy a translokace (aberace chromozomového typu) jsou typickými aberacemi způsobenými ionizujícím zářením, chromatidové zlomy a chromatidové výměny jsou typické po působení chemických látek. | Zatímco dicentrické chromozomy nebo prstencové chromozomy a translokace (aberace chromozomového typu) jsou typickými aberacemi způsobenými ionizujícím zářením, chromatidové zlomy a chromatidové výměny jsou typické po působení chemických látek. | ||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
Protože četnost dicentrických chromozomů přesně sleduje dávku ozáření, využívá se cytogenetické vyšetření a stanovení počtu dicentrů k biologické [[Dozimetrie|dozimetrii]]. | Protože četnost dicentrických chromozomů přesně sleduje dávku ozáření, využívá se cytogenetické vyšetření a stanovení počtu dicentrů k biologické [[Dozimetrie|dozimetrii]]. | ||
Translokace je | Translokace je obtížné rozpoznat na klasicky obarvených preparátech, většina jich tak uniká detekci. Některé chromozomální aberace jsou nestabilní, při opakovaném buněčném dělení se ztrácí (dicentry, ring, fragmenty bez centromery…), je tedy nezbytné získané chromozomální aberace vyšetřovat pouze v prvních [[Mitóza|mitozách]], tj. po 48 hod kultivaci. | ||
===Interpretace výsledků=== | === Interpretace výsledků === | ||
Ve skupinovém testu odpovídá: | Ve skupinovém testu odpovídá: | ||
* méně než 2 | * méně než 2 % aberovaných buněk (AB.B.) spontánní frekvenci; | ||
* | * 2–4 % AB.B. zvýšené expozici; | ||
* více než 4 | * více než 4 % vysoké expozici genotoxickým látkám. | ||
Při individuálním hodnocení je '''frekvence 5 a více % AB.B.''' považována za rizikovou. Opakovaný nález takovéto frekvence AB.B. znamená pro postiženého jedince zvýšené riziko vzniku nádorového onemocnění, riziko zrychleného stránutí buněk a zvýšené riziko výskytu [[vrozené vývojové vady|vrozených vad]] u potomků. | Při individuálním hodnocení je '''frekvence 5 a více % AB.B.''' považována za rizikovou. Opakovaný nález takovéto frekvence AB.B. znamená pro postiženého jedince zvýšené riziko vzniku nádorového onemocnění, riziko zrychleného stránutí buněk a zvýšené riziko výskytu [[vrozené vývojové vady|vrozených vad]] u potomků. | ||
Výrazně zvýšené % aberantních buněk se nachází také u pacientů s tzv. syndromy spojenými se zvýšenou lomivostí chromozomů ([[ | Výrazně zvýšené % aberantních buněk se nachází také u pacientů s tzv. syndromy spojenými se zvýšenou lomivostí chromozomů ([[Fanconiho anémie]], [[Bloomův syndrom]], [[xeroderma pigmentosum]], [[ataxia teleangiectasia]]). | ||
==Související články== | |||
*[[Chromozomální abnormality]] | == Související články == | ||
*[[Toxikogenetika]] | * [[Chromozomální abnormality]] | ||
*[[Identifikace chromosomů|Identifikace chromozomů]] | * [[Toxikogenetika]] | ||
*[[ | * [[Identifikace chromosomů|Identifikace chromozomů]] | ||
* [[Indikace chromozomálního vyšetření]] | |||
[[Kategorie:Genetika]] | [[Kategorie:Genetika]] | ||
[[Kategorie:Molekulární biologie]] | [[Kategorie:Molekulární biologie]] | ||
[[Kategorie:Hygiena]] | [[Kategorie:Hygiena]] | ||
Aktuální verze z 6. 3. 2016, 20:29
Získané chromozomální aberace (ZCHA) vznikají v průběhu života jedince působením mutagenních vlivů prostředí nebo v důsledku poruchy reparačních mechanismů.
Cytogenetická analýza ZCHA[upravit | editovat zdroj]
Analýza ZCHA v lymfocytech periferní krve se využívá např. jako skupinový biologický test pro monitorování expozice faktorům pracovního prostředí. Sledování ZCHA v tkáňových kulturách in vitro se využívá k testování genotoxicity látek.
Princip metody analýzy ZCHA v lymfocytech periferní krve[upravit | editovat zdroj]
Po krátkodobé (48 hod.) kultivaci lymfocytů periferní krve se na kultury působí kolchicinem, mitotickým jedem, který zastaví buněčné dělení ve stadiu metafáze a suspenze buněk se zpracuje cytogenetickou metodou (hypotonie a opakovaná fixace). Pokud kultivujeme lymfocyty periferní krve, přidává se ke kultuře phytohaemagglutinin, látka, která stimuluje lymfocyty k dělení. Připravené preparáty jsou po zpracování obarveny Giemsovým barvivem.
Hodnocení preparátů[upravit | editovat zdroj]
Standardně se hodnotí 100 (u skupinového testu) nebo až 300 mitos (v případě individuálního testu). K hodnocení se využívá optického mikroskopu (zvětšení 1000×). V hodnocených mitosách se sleduje výskyt a počet:
- zlomů – porušení celistvosti jedné nebo obou chromatid, pokud je šířka přerušení větší než je šíře dané chromatidy.
- fragmentů – část chromozomu bez centromery;
- minute, resp. double minute – část chromatidy o průměru menším než je šířka chromatidy
- chromatidových výměn;
- chromozomových přestaveb: translokací, ring chromozomů a dicentrických chromozomů.
Do celkového počtu aberantních buněk se nezapočítávají, ale rovněž se sledují:
- numerické změny (polyploidie nebo aneuploidie)
- endoreduplikace
- gapy – porušení celistvosti jedné nebo obou chromatid, pokud je šířka přerušení stejná nebo menší než je šíře dané chromatidy.
Zatímco dicentrické chromozomy nebo prstencové chromozomy a translokace (aberace chromozomového typu) jsou typickými aberacemi způsobenými ionizujícím zářením, chromatidové zlomy a chromatidové výměny jsou typické po působení chemických látek.
Protože četnost dicentrických chromozomů přesně sleduje dávku ozáření, využívá se cytogenetické vyšetření a stanovení počtu dicentrů k biologické dozimetrii.
Translokace je obtížné rozpoznat na klasicky obarvených preparátech, většina jich tak uniká detekci. Některé chromozomální aberace jsou nestabilní, při opakovaném buněčném dělení se ztrácí (dicentry, ring, fragmenty bez centromery…), je tedy nezbytné získané chromozomální aberace vyšetřovat pouze v prvních mitozách, tj. po 48 hod kultivaci.
Interpretace výsledků[upravit | editovat zdroj]
Ve skupinovém testu odpovídá:
- méně než 2 % aberovaných buněk (AB.B.) spontánní frekvenci;
- 2–4 % AB.B. zvýšené expozici;
- více než 4 % vysoké expozici genotoxickým látkám.
Při individuálním hodnocení je frekvence 5 a více % AB.B. považována za rizikovou. Opakovaný nález takovéto frekvence AB.B. znamená pro postiženého jedince zvýšené riziko vzniku nádorového onemocnění, riziko zrychleného stránutí buněk a zvýšené riziko výskytu vrozených vad u potomků.
Výrazně zvýšené % aberantních buněk se nachází také u pacientů s tzv. syndromy spojenými se zvýšenou lomivostí chromozomů (Fanconiho anémie, Bloomův syndrom, xeroderma pigmentosum, ataxia teleangiectasia).
