Neuroglie: Porovnání verzí
m (Robot: kosmetické úpravy) |
m (typo) |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
# ''Periferní:'' | # ''Periferní:'' | ||
#* Schwannovy buňky, satelitové buňky. | #* Schwannovy buňky, satelitové buňky. | ||
== Centrální glie == | == Centrální glie == | ||
| Řádek 39: | Řádek 38: | ||
* Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril. | * Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril. | ||
* Vyskytují se hlavně v bílé hmotě CNS (zde hodně [[axon]]ů → vyživují axony). | * Vyskytují se hlavně v bílé hmotě CNS (zde hodně [[axon]]ů → vyživují axony). | ||
=== Oligodendroglie (oligodendrocyty) === | === Oligodendroglie (oligodendrocyty) === | ||
| Řádek 47: | Řádek 45: | ||
* Cytoplazmatické tělo je malé, buňka obsahuje hojně mitochondrií, GK a GER. | * Cytoplazmatické tělo je malé, buňka obsahuje hojně mitochondrií, GK a GER. | ||
* Vyskytují se v bílé i šedé hmotě CNS. | * Vyskytují se v bílé i šedé hmotě CNS. | ||
=== Ependym === | === Ependym === | ||
| Řádek 54: | Řádek 51: | ||
* Jádro je kulaté až oválné s výrazným jadérkem. | * Jádro je kulaté až oválné s výrazným jadérkem. | ||
* Vystýlá dutiny CNS. | * Vystýlá dutiny CNS. | ||
=== Další makroglie === | === Další makroglie === | ||
Mezi další makroglie patří '''Müllerovy buňky''' (v [[Sítnice|sítnici]]), '''Bergmannovy buňky''' (v kůře [[Mozeček|mozečku]]), '''pituicyty''' (v [[Hypofýza|neurohypofýze]]) a '''pinealocyty''' (v [[Epifýza|epifýze]]). | Mezi další makroglie patří '''Müllerovy buňky''' (v [[Sítnice|sítnici]]), '''Bergmannovy buňky''' (v kůře [[Mozeček|mozečku]]), '''pituicyty''' (v [[Hypofýza|neurohypofýze]]) a '''pinealocyty''' (v [[Epifýza|epifýze]]). | ||
=== Mikroglie (Hortegova glie) === | === Mikroglie (Hortegova glie) === | ||
| Řádek 65: | Řádek 60: | ||
* Jádro mají oválné a bohaté na heterochromatin, cytoplazma je bohatá na [[Lysosomy|lysozomy]], fagozomy, reziduální tělíska a volné [[Ribosom|ribozomy]]. | * Jádro mají oválné a bohaté na heterochromatin, cytoplazma je bohatá na [[Lysosomy|lysozomy]], fagozomy, reziduální tělíska a volné [[Ribosom|ribozomy]]. | ||
* Vyskytují se v CNS především podél cév. | * Vyskytují se v CNS především podél cév. | ||
== Periferní glie == | == Periferní glie == | ||
| Řádek 74: | Řádek 68: | ||
* Jádro obsahuje hojný [[Chromatin|heterochromatin]] a nevýrazné jadérko, v cytoplazmě jsou hojně zastoupeny mikropinocytotické vezikuly. | * Jádro obsahuje hojný [[Chromatin|heterochromatin]] a nevýrazné jadérko, v cytoplazmě jsou hojně zastoupeny mikropinocytotické vezikuly. | ||
* Obalují axony neuronů PNS. | * Obalují axony neuronů PNS. | ||
=== Satelitové buňky === | === Satelitové buňky === | ||
| Řádek 81: | Řádek 74: | ||
* Jádro je kulaté a bohaté na heterochromatin, cytoplazma obsahuje hojně volných ribozomů, zřetelný [[Golgiho aparát]] a malé lysozomy. | * Jádro je kulaté a bohaté na heterochromatin, cytoplazma obsahuje hojně volných ribozomů, zřetelný [[Golgiho aparát]] a malé lysozomy. | ||
* Obklopují gangliové buňky v cerebrospinálních a autonomních gangliích. | * Obklopují gangliové buňky v cerebrospinálních a autonomních gangliích. | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Verze z 28. 8. 2015, 12:18
Neuroglie (Glie, Gliová tkáň) je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky mají velkou škálu funkcí, např. podpůrnou funkci, metabolickou (výživa neuronů), fagocytární a izolační (tvorba myelinu).
Buňky mají argyrofilní vlastnosti, dají se tedy velmi dobře impregnovat stříbrem. Tato technika je vhodná pro zobrazení cytoplazmy neuroglie i neuronů. Při barvení hematoxylin-eosinem (HE) jsou z gliálních buněk vidět pouze jádra, která jsou v porovnání s jádry okolních neuronů malá.
Neuroglie dělíme na:
- Centrální:
- Makroglie – astrocyty, oligodendroglie, ependym, tanycyty, Müllerovy buňky, pituicyty;
- Mikroglie;
- Periferní:
- Schwannovy buňky, satelitové buňky.
Centrální glie
Astrocyty
Astrocyty patří mezi makroglie a jsou největšími gliáními buňkami. Výběžků astrocytů jsou připojeny ke krevním cévám a k pia mater pomocí rozšířených gliálních nožek. Okolo cév v CNS tvoří výběžky astrocytů Membrana limitans gliae perivascularis, která je součástí hematoencefalické bariéry (bariéra mezi krví a tkání CNS). Na povrchu CNS tvoří výběžky astrocytů Membrana limitans gliae superficialis. Další funkcí astrocytů je výživa neuronů. Astrocyty tedy oddělují nervovou tkáň od okolí a tvoří zprostředkovávají látkovou výměnu s krví či mozkomíšním mokem. Zároveň mají astrocyty ve vztahu k synapsím izolační funkci, neboť zabraňují šíření vzruchu mimo synapse.
Pokud dojde k odumření některých neuronů, je odumřelé ložisko nahrazeno astrocyty, které vytvoří tzv. gliovou jizvu.
Rozlišujeme dva druhy astrocytů, plazmatické a fibrilární.
Plazmatické astrocyty
- Mají objemnou cytoplazmu a četné široké výběžky.
- Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril.
- Vyskytují se hlavně v šedé hmotě CNS, kde vyživují neurony a zároveň jim poskytují mechanickou oporu.
Fibrilární astrocyty
- Mají dlouhé, tenké a málo větvené výběžky.
- Cytoplazma obsahuje četné svazky gliofibril.
- Vyskytují se hlavně v bílé hmotě CNS (zde hodně axonů → vyživují axony).
Oligodendroglie (oligodendrocyty)
Patří mezi makroglie, ale jsou funkčně vydělené. Mají drobné tělo a jádro a malý počet výběžků (odtud název oligo-). Jejich hlavní funkcí je tvorba myelinu okolo axonů v CNS. Během vývoje oligodendrocyt vysílá výběžky, které obalí axony. Jeden oligodendrocyt myelinizuje svými výběžky velké množství axonů (resp. 10–50 internodálních segmentů). Obersteiner-Redlichova zóna je linie, která odděluje úsek nervu myelinizovaný oligodendroglií a Schwannovými buňkami, tvoří tedy pomyslné rozhraní mezi CNS a PNS.
- Mají tenké a nečetné, málo rozvětvené výběžky.
- Cytoplazmatické tělo je malé, buňka obsahuje hojně mitochondrií, GK a GER.
- Vyskytují se v bílé i šedé hmotě CNS.
Ependym
Ependymální buňky tvoří výstelku dutin CNS. Tvarem a uspořádáním připomínají jednovrstevný epitel ("pseudoepitel"), který má kubický až cylindrický charakter, ale pod ependymem není bazální membrána. Apikální povrch buněk je opatřen mikrociliemi a mikroklky. Zvláštním typem ependymálních buněk jsou tanycyty. Z baze tanycytů vystupuje dlouhý výběžek a zanořuje se do nervové tkáně. Tanycyty nacházíme hlavně na bazi III. mozkové komory. Ependymové buňky jsou také součástí plexus choroideus, který vytváří mozkomíšní mok.
- Na volném povrchu mají kinocilie a mikroklky; z tanycytů vystupuje výběžek zanořující se do nervové tkáně.
- Jádro je kulaté až oválné s výrazným jadérkem.
- Vystýlá dutiny CNS.
Další makroglie
Mezi další makroglie patří Müllerovy buňky (v sítnici), Bergmannovy buňky (v kůře mozečku), pituicyty (v neurohypofýze) a pinealocyty (v epifýze).
Mikroglie (Hortegova glie)
Mikroglie jsou malé buňky s oválným tělem a velkým počtem výběžků. Mají fagocytární schopnost, jsou součástí monocyto-makrofágového systému. Při poškození CNS se zvětšují, migrují k místu poškození, fagocytují a přetváří se na tzv. zrnéčkové buňky. Jsou to jediné buňky nervového systému, které se nediferencují z ektodermu, nýbrž z mezodermu.
- Mají malé protáhlé tělo s bohatě větvenými krátkými ostnitými výběžky.
- Jádro mají oválné a bohaté na heterochromatin, cytoplazma je bohatá na lysozomy, fagozomy, reziduální tělíska a volné ribozomy.
- Vyskytují se v CNS především podél cév.
Periferní glie
Schwannovy buňky
Podobají se oligodendrocytům. Tvoří myelinové pochvy axonů v periferní nervové soustavě. Na rozdíl od oligodendrocytu však jedna Schwannova buňka myelinizuje pouze jeden axon a na tvorbě myelinu se podílí nejen výběžky, ale celá buňka. Poskytují mechanickou a metabolickou podporu axonům, zajišťují jejich izolaci od endoneuria.
- Mají protáhlý tvar a spočívají na bazální membráně.
- Jádro obsahuje hojný heterochromatin a nevýrazné jadérko, v cytoplazmě jsou hojně zastoupeny mikropinocytotické vezikuly.
- Obalují axony neuronů PNS.
Satelitové buňky
Satelitové buňky jsou malé buňky s krátkými výběžky. Obklopují těla neuronů v sensitivních a vegetativních gangliích, kde mají důležitou metabolickou úlohu.
- Mají oploštělý tvar a spočívají na bazální membráně.
- Jádro je kulaté a bohaté na heterochromatin, cytoplazma obsahuje hojně volných ribozomů, zřetelný Golgiho aparát a malé lysozomy.
- Obklopují gangliové buňky v cerebrospinálních a autonomních gangliích.
Odkazy
Související články
- Obecná stavba nervové tkáně
- Neuron
- Nervová tkáň (fyziologie)
Externí odkazy
- JANČÁLEK, Radim a Petr DUBOVÝ. Základy neurověd v zubním lékařství [online]. MEFANET, ©2011. Poslední revize 27.10.2011, [cit. 26.11.2011]. <http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html>.
Použitá literatura
- JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O KELLEY. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
- KLIKA, Eduard, et al. Histologie : celost. učebnice pro lék. fakulty. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1986.
- TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 771 s. ISBN 80-247-0512-5.
- KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 2000. ISBN 80-86022-80-3.
