Hyperemie: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (Nahrazení textu „–“ textem „–“)
m (odkaz,format)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
'''Hyperémie''' ''(překrvení, kongesce)'' je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné [[krev|krví]].
'''Hyperémie''' ''(překrvení, kongesce)'' je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné [[krev|krví]].


Řádek 29: Řádek 30:
* aplikací Interferenčních (IF) proudů
* aplikací Interferenčních (IF) proudů
* aplikací Diadynamických (DD) proudů
* aplikací Diadynamických (DD) proudů
* Galvanoterapií
* [[Galvanoterapie|Galvanoterapií]]
 
 
<noinclude>
<noinclude>
== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Související články ===
=== Související články ===

Verze z 24. 11. 2014, 17:30

Hyperémie (překrvení, kongesce) je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné krví.

Typy hyperémie

Fyziologická – arteriální (aktivní, fluxní)

  • cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují, nebo propouštějí pouze plazmu (vasa serosa)
  • jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu

Patologická

Peristatická

  • vzniká v okolí zánětlivého ložiska, kdy se z poškozených buněk uvolňují mediátory (např. histamin) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol
  • tok krve se zpomalí až zastaví (peristáza) a erytrocyty vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (exsudace) a krevní buňky (infiltrace)

Venostatická (pasivní)

  • kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly nádorem, trombóza). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a transudaci tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár)
  • vzniká tvz. venostatický otok (např. ascites u portální hypertenze podmíněné trombózou jaterních žil)
  • zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické nekróze, která se označuje jako hemorhagická infarzace (např. v tenkém střevě při trombóze portální žíly. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický infarkt střeva při tromboembolii mesenterické tepny)
  • nekróza se hojí fibrózou se ztuhnutím orgánu – tzv. indurace
  • orgány mají při venostáze temně fialovou barvu (cyanotická indurace, např. sleziny při pravostranném srdečním selhání). Výjimkou jsou plíce, u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu rezavé indurace (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba hemosiderinu, který je fagocytován alveolárními makrofágy).

Hyperémie v elektroléčbě

Hyperemizační účinků lze cíleně dosáhnout především:

  • aplikací středněfrekvenčních proudů
  • aplikací Interferenčních (IF) proudů
  • aplikací Diadynamických (DD) proudů
  • Galvanoterapií

Odkazy

Související články

Zdroj