Pojiva: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (prolink) |
m (typo; členění) |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
* produkována buňkami daného typu tkáně | * produkována buňkami daného typu tkáně | ||
* složena z makromolekul, které vytvářejí komplexně organizovanou síť | * složena z makromolekul, které vytvářejí komplexně organizovanou síť | ||
* buňky mají vazebná místa, receptory pro ECM | * buňky mají vazebná místa, receptory pro ECM sloužící k připojení buněk k ECM i k regulaci jejich aktivity | ||
* ECM je bezbarvá, transparentní, gelovitá substance, ve které jsou buňky a vlákna zality | * ECM je bezbarvá, transparentní, gelovitá substance, ve které jsou buňky a vlákna zality | ||
* matrix dělíme na složku vláknitou a složku amorfní | * matrix dělíme na složku vláknitou a složku amorfní | ||
===Vláknitá složka ECM=== | ===Vláknitá složka ECM=== | ||
====Kolagenní vlákna==== | ====Kolagenní vlákna==== | ||
[[soubor:Fibras de colageno.JPG|Kolagenní vlákna|thumb|150px]] | [[soubor:Fibras de colageno.JPG|Kolagenní vlákna|thumb|150px]] | ||
* | * vlákna jsou dlouhá 1–20 μm; jsou pevná, ohebná, nepružná | ||
* protein [[kolagen]] – 21 typů (liší se sekvencí a typem aminokyseliny v řetězci): | |||
* protein [[kolagen]] – 21 typů (liší se sekvencí a typem aminokyseliny v řetězci) | ** kolagen I (75 nm fibrily, svazky vláken, vidíme okem, nejrozšířenější v organismu, výskyt ve vazivové chrupavce) | ||
** kolagen II (tenoučké fibrily 20 nm, samostatné, bez svazků, chrupavka hyalinní i elastická) | |||
** kolagen III (45 nm fibrily, retikulární vlákna) | |||
** kolagen IV (v lamině basalis) | |||
* eosinofilní (lze je barvit eosinem, světlou zelení, anilinovou modří, šafránem, pikrofuchsinem) | * eosinofilní (lze je barvit eosinem, světlou zelení, anilinovou modří, šafránem, pikrofuchsinem) | ||
* mají tendence tvořit svazky | * mají tendence tvořit svazky | ||
* | * produkovány buňkami vaziva, ale i hladkými svalovými buňkami, gliovými buňkami, adipocyty a epitely | ||
* syntéza kolagenu – probíhá na ribozomech GER | * syntéza kolagenu – probíhá na ribozomech GER. Protein následuje cestou do Golgiho komplexu, kde je hydroxylován a glykosylován. Zde je též zabalen do váčků bez membrány (vezikul), exocytózou poté vypraven z buňky v podobě molekuly ''protokolagenu'' (3 polypeptidové řetězce s registračními peptidy na na koncích řetězce, které zamezují polymerizaci). Z něj protokologen-peptidázy a odštěpí registrační peptidy, vytvoří se molekula ''tropokolagenu'', která už se může polymerovat a vytvářet ''kolagenní myofibrily'', poté ''kolagenní fibrily'' až se polymeruje v konečné ''kolagenní vlákno''. | ||
====Retikulární vlákna==== | ====Retikulární vlákna==== | ||
* tvořena kolagenem typu III | * tvořena kolagenem typu III | ||
* | * vlákna jsou dlouhá 0,2–2 μm, jsou tvořena 45 nm fibrilami | ||
* tvoří sítě v orgánech | * tvoří sítě v orgánech | ||
* obarvíme je impregnací stříbrem (argyrofilní), PAS reakcí (mají hodně glykoproteinů a proteoglykanů), [[ Gomoriho impregnací]] | * obarvíme je impregnací stříbrem (argyrofilní), PAS reakcí (mají hodně glykoproteinů a proteoglykanů), [[Gomoriho impregnací]] | ||
====Elastická vlákna==== | ====Elastická vlákna==== | ||
[[soubor:Fibras_elasticas.png|Elastická vlákna|thumb|150px]] | [[soubor:Fibras_elasticas.png|Elastická vlákna|thumb|150px]] | ||
* tenčí než kolagenní vlákna – | * tenčí než kolagenní vlákna – délky 0,5–4 μm | ||
* centrální protein: elastin + okolní mikrofibrily (14 nm, tubuly s fibrilinem) | * centrální protein: elastin + okolní mikrofibrily (14 nm, tubuly s fibrilinem) | ||
* jsou elastická, tvoří sítě, anastomózují a větví se | * jsou elastická, tvoří sítě, anastomózují a větví se |
Verze z 19. 10. 2014, 11:41
Pojivová tkáň se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty, do které jsou tyto buňky zality.
Všechna pojiva mají mezodermový původ, z něhož se diferencují následující typy tkání:
- vazivo (různé typy)
- chrupavka (3 typy, chondrocyty, chondroblasty)
- kost (osteocyty, osteoblasty)
- dentin (zub, odontoblasty)
- cement (zub, cementoblasty, cementocyty)
Buňky pojiv
- tvoří různé typy v závislosti na druhu pojiva
- patří sem fibroblasty, fibrocyty, odontoblasty, osteoblasty, chondroblasty..
Extracelulární matrix (ECM)
- produkována buňkami daného typu tkáně
- složena z makromolekul, které vytvářejí komplexně organizovanou síť
- buňky mají vazebná místa, receptory pro ECM sloužící k připojení buněk k ECM i k regulaci jejich aktivity
- ECM je bezbarvá, transparentní, gelovitá substance, ve které jsou buňky a vlákna zality
- matrix dělíme na složku vláknitou a složku amorfní
Vláknitá složka ECM
Kolagenní vlákna
- vlákna jsou dlouhá 1–20 μm; jsou pevná, ohebná, nepružná
- protein kolagen – 21 typů (liší se sekvencí a typem aminokyseliny v řetězci):
- kolagen I (75 nm fibrily, svazky vláken, vidíme okem, nejrozšířenější v organismu, výskyt ve vazivové chrupavce)
- kolagen II (tenoučké fibrily 20 nm, samostatné, bez svazků, chrupavka hyalinní i elastická)
- kolagen III (45 nm fibrily, retikulární vlákna)
- kolagen IV (v lamině basalis)
- eosinofilní (lze je barvit eosinem, světlou zelení, anilinovou modří, šafránem, pikrofuchsinem)
- mají tendence tvořit svazky
- produkovány buňkami vaziva, ale i hladkými svalovými buňkami, gliovými buňkami, adipocyty a epitely
- syntéza kolagenu – probíhá na ribozomech GER. Protein následuje cestou do Golgiho komplexu, kde je hydroxylován a glykosylován. Zde je též zabalen do váčků bez membrány (vezikul), exocytózou poté vypraven z buňky v podobě molekuly protokolagenu (3 polypeptidové řetězce s registračními peptidy na na koncích řetězce, které zamezují polymerizaci). Z něj protokologen-peptidázy a odštěpí registrační peptidy, vytvoří se molekula tropokolagenu, která už se může polymerovat a vytvářet kolagenní myofibrily, poté kolagenní fibrily až se polymeruje v konečné kolagenní vlákno.
Retikulární vlákna
- tvořena kolagenem typu III
- vlákna jsou dlouhá 0,2–2 μm, jsou tvořena 45 nm fibrilami
- tvoří sítě v orgánech
- obarvíme je impregnací stříbrem (argyrofilní), PAS reakcí (mají hodně glykoproteinů a proteoglykanů), Gomoriho impregnací
Elastická vlákna
- tenčí než kolagenní vlákna – délky 0,5–4 μm
- centrální protein: elastin + okolní mikrofibrily (14 nm, tubuly s fibrilinem)
- jsou elastická, tvoří sítě, anastomózují a větví se
- produkována fibroblasty
- elasticita zajištěna vlastností: jsou hydrofobní
- specifické barvicí metody : orcein, resorcin-fuchsin, aldehyd-fuchsin
Amorfní složka ECM
- složena z vody, iontů
- glykosaminoglykany (GAG) – tvoří velké nerozvětvené polysacharidové řetězce, složené z disacharidových jednotek, mají negativní náboj,
- jsou to aminocukry ''N-acetylglukosamin'', ''N-acetylgalaktosamin'', jsou často sulfonované, u mnoha GAG je součástí molekuly druhý cukr kys. uronová s karboxylovou skupinou, GAG jsou vysoce hydrofilní udržují architekturu ECM a zabraňují její deformaci kompresními silami, patří mezi ně: kyselina hyaluronová, chondroitin sulfát, dermatan sulfát, heparan sulfát a heparin, keratan sulfát, proteoglykany, s výjimkou kyseliny hyaluronové se GAG kovalentně váží k proteinu a tvoří proteoglykany - veliké molekuly schopné udržovat vysokou hydrataci ECM
- adhesní proteiny
- př.: fibronektin je multifunkční glykoprotein, váže se k receptorům (integriny) na povrchu buněk, laminin je sulfonovaný glykoprotein v bazální lamině
Odkazy
Použitá literatura
BRICHOVÁ H., . Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky [přednáška k předmětu Obecná histologie a obecná embryologie, obor Všeobecné lékařství, 1.LF UK]. Praha. 18.10.2013. Dostupné také z <http://uhiem.raycz.cz/uploads/1715_tkane,%20pojiva,mezibunecna%20hmota,%20chrupavka%20www..pdf>.