Hyperemie: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (→Venostatická (pasivní): +prolink) |
m (prolinkování) |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
*zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické [[nekróza|nekróze]], která se označuje jako '''hemorhagická infarzace''' (např. v [[tenké střevo|tenkém střevě]] při trombóze [[vena portae|portální žíly]]. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický [[infarkt]] střeva při tromboembolii mesenterické tepny) | *zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické [[nekróza|nekróze]], která se označuje jako '''hemorhagická infarzace''' (např. v [[tenké střevo|tenkém střevě]] při trombóze [[vena portae|portální žíly]]. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický [[infarkt]] střeva při tromboembolii mesenterické tepny) | ||
*[[nekróza]] se hojí '''fibrózou''' se ztuhnutím orgánu – tzv. '''indurace''' | *[[nekróza]] se hojí '''fibrózou''' se ztuhnutím orgánu – tzv. '''indurace''' | ||
* orgány mají při venostáze '''temně fialovou barvu''' ([[cyanóza|cyanotická]] indurace, např. [[slezina|sleziny]] při pravostranném [[srdeční selhání|srdečním selhání]]). Výjimkou jsou [[plíce]], u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu '''rezavé indurace''' (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba [[hemosiderin]]u, který je [[fagocytóza|fagocytován]] alveolárními [[makrofágy]]). | * orgány mají při venostáze '''temně fialovou barvu''' ([[cyanóza|cyanotická]] indurace, např. [[slezina|sleziny]] při pravostranném [[srdeční selhání (patologie)|srdečním selhání]]). Výjimkou jsou [[plíce]], u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu '''rezavé indurace''' (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba [[hemosiderin]]u, který je [[fagocytóza|fagocytován]] alveolárními [[makrofágy]]). | ||
<noinclude> | <noinclude> |
Verze z 12. 3. 2012, 14:43
Hyperémie (překrvení, kongesce) je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné krví.
Typy hyperémie
Fyziologická – arteriální (aktivní, fluxní)
- cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují, nebo propouštějí pouze plazmu (vasa serosa)
- jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu
Patologická
Peristatická
- vzniká v okolí zánětlivého ložiska, kdy se z poškozených buněk uvolňují mediátory (např. histamin) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol
- tok krve se zpomalí až zastaví (peristáza) a erytrocyty vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (exsudace) a krevní buňky (infiltrace)
Venostatická (pasivní)
- kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly nádorem, trombóza). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a transudaci tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár)
- vzniká tvz. venostatický otok (např. ascites u portální hypertenze podmíněné trombózou jaterních žil)
- zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické nekróze, která se označuje jako hemorhagická infarzace (např. v tenkém střevě při trombóze portální žíly. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický infarkt střeva při tromboembolii mesenterické tepny)
- nekróza se hojí fibrózou se ztuhnutím orgánu – tzv. indurace
- orgány mají při venostáze temně fialovou barvu (cyanotická indurace, např. sleziny při pravostranném srdečním selhání). Výjimkou jsou plíce, u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu rezavé indurace (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba hemosiderinu, který je fagocytován alveolárními makrofágy).
Odkazy
Související články
Zdroj
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009-09-01]. <http://langenbeck.webs.com>.