Hodnocení výživového stavu: Porovnání verzí
m (→Nadváha a obezita: překlep) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} | |||
Při hodnocení výživového stavu sledujeme '''poměr mezi příjmem a výdejem energie''' a rovněž '''zastoupení jednotlivých živin''' v potravě (bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerální látky, stopové prvky). Výživový stav zjišťujeme jednak pro jednotlivce, jednak pro populační skupiny např. kojence, těhotné ženy, seniory, osoby se zvýšenou fyzickou námahou apod. Výživový stav výrazně ovlivňuje zdravotní stav jedince, měl by proto být alespoň v určité míře sledován všemi klinickými lékaři. Zvláštní pozornost mu věnují nutriční a obezitologické poradny. Hodnocení výživového stavu u populačních skupin se využívá při nejrůznějších studiích. | Při hodnocení výživového stavu sledujeme '''poměr mezi příjmem a výdejem energie''' a rovněž '''zastoupení jednotlivých živin''' v potravě (bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerální látky, stopové prvky). Výživový stav zjišťujeme jednak pro jednotlivce, jednak pro populační skupiny např. kojence, těhotné ženy, seniory, osoby se zvýšenou fyzickou námahou apod. Výživový stav výrazně ovlivňuje zdravotní stav jedince, měl by proto být alespoň v určité míře sledován všemi klinickými lékaři. Zvláštní pozornost mu věnují nutriční a obezitologické poradny. Hodnocení výživového stavu u populačních skupin se využívá při nejrůznějších studiích. | ||
Abychom mohli výživový stav zhodnotit, musíme znát následující údaje: anamnézu, klinické vyšetření, laboratorní vyšetření, složení potravy, příjem energie a živin. | Abychom mohli výživový stav zhodnotit, musíme znát následující údaje: anamnézu, klinické vyšetření, laboratorní vyšetření, složení potravy, příjem energie a živin. | ||
| Řádek 18: | Řádek 20: | ||
Vypočítává se jako podíl váhy v kilogramech a výšky v m<sup>2</sup>. Nevýhodou je, že metoda BMI nedokáže odlišit množství tělesného tuku a svalové hmoty, výsledek proto může být i značně zkreslen. | Vypočítává se jako podíl váhy v kilogramech a výšky v m<sup>2</sup>. Nevýhodou je, že metoda BMI nedokáže odlišit množství tělesného tuku a svalové hmoty, výsledek proto může být i značně zkreslen. | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
! klasifikace !! BMI (kg/m<sup>2</sup>) !! riziko | ! klasifikace !! BMI (kg/m<sup>2</sup>) !! zdravotní riziko | ||
|- | |||
| podvýživa || < 18,5 || zvýšené | |||
|- | |- | ||
| normální hodnoty || 18,5–24,9 || minimální | | normální hodnoty || 18,5–24,9 || minimální | ||
Verze z 15. 7. 2011, 08:01
 | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v pátek 15. července 2011 v 08:01. | ||||
Při hodnocení výživového stavu sledujeme poměr mezi příjmem a výdejem energie a rovněž zastoupení jednotlivých živin v potravě (bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerální látky, stopové prvky). Výživový stav zjišťujeme jednak pro jednotlivce, jednak pro populační skupiny např. kojence, těhotné ženy, seniory, osoby se zvýšenou fyzickou námahou apod. Výživový stav výrazně ovlivňuje zdravotní stav jedince, měl by proto být alespoň v určité míře sledován všemi klinickými lékaři. Zvláštní pozornost mu věnují nutriční a obezitologické poradny. Hodnocení výživového stavu u populačních skupin se využívá při nejrůznějších studiích. Abychom mohli výživový stav zhodnotit, musíme znát následující údaje: anamnézu, klinické vyšetření, laboratorní vyšetření, složení potravy, příjem energie a živin.
Anamnéza
- RA (rodinná anamnéza): výživový stav může být ovlivněn genetickou predispozicí.
- OA (osobní anamnéza): výživový stav může být ovlivněn onemocněním pacienta (např. poruchy endokrinního aparátu) nebo určitými léky.
- NA (nutriční anamnéza): zjišťujeme změny tělesné hmotnosti v poslední době, běžné stravovací zvyklosti, potravinové alergie, konzumaci alkoholu, změny chuti k jídlu a množství potravy v poslední době, obtíže při jídle a psychosociální problémy (např. stravování seniorů); dále je důležité zjistit množství fyzické aktivity.
Klinické vyšetření
Zjišťujeme typ postavy (pyknický, atletický) a stav výživy (kachexie, astenie, normální stav, nadváha, obezita) Provádíme následující somatometrická vyšetření
- BMI,
- procento tělesného tuku,
- rozložení tuku v těle,
- obvod nedominantní paže.
BMI
Vypočítává se jako podíl váhy v kilogramech a výšky v m2. Nevýhodou je, že metoda BMI nedokáže odlišit množství tělesného tuku a svalové hmoty, výsledek proto může být i značně zkreslen.
| klasifikace | BMI (kg/m2) | zdravotní riziko |
|---|---|---|
| podvýživa | < 18,5 | zvýšené |
| normální hodnoty | 18,5–24,9 | minimální |
| nadváha < 27 | < 27 | nízké |
| nadváha > 27 | > 27 | lehce zvýšené |
| obezita 1. stupně | 30,0–34,9 | vysoké |
| obezita 2. stupně | 35,0–39,9 | vysoké |
| obezita 3. stupně | ≥ 40,0 | velmi vysoké |
Procento tělesného tuku
Měříme metodou
- Kaliperace: měří se tloušťka kožních řas pomocí kaliperu (měří se tloušťka kožní řasy na tváři, pod bradou, pod klíční kostí, nad loktem (triceps), nad lopatkou, na břiše, pod prsy, nad spinou, nad kolenem, pod kolenem; Ke každému vyšetření se nemusí použít všechny uvedené) Měří se nejčastěji 10, 5, 3 nebo 2 hodnoty podle požadované přesnosti. Po naměření se hodnoty sčítají a výsledek se odečítá z tabulek.
- Bioelektrická impedance: měří se procento tělesného tuku metodou založenou na měření odporu těla vůči střídavému elektrickému proudu.
- Podvodním vážením.
| muži | ženy | |
| EU standard | <20% | <24% |
Minimum pro přežití muži 3–5%, ženy 10–12%.
Rozložení tělesného tuku
Rozložení tělesného tuku zjišťujeme pomocí měření obvodu pasu a porovnávání zjištěných hodnot s referenčními. Tento údaj slouží jako ukazatel rizika vzniku metabolických a kardiovaskulárních komplikací obezity. Větší obvod pasu napovídá na ukládání tuků kolem orgánů dutiny břišní, tzv. „mužský“ typ obezity. Představuje pro dotyčného větší relativní riziko, než typ „ženský“, jenž spočívá v hromadění tuku do oblasti boků a stehen.
| zvýšené riziko | vysoké riziko | |
|---|---|---|
| muži | > 94 cm | > 102 cm |
| ženy | > 80 cm | > 88 cm |
Obvod nedominantní paže
Používá se jako orientační vyšetření úbytku svaloviny při stresové malnutrici.
Laboratorní vyšetření
- Krev – krevní obraz, hemoglobin, triglyceridy, cholesterol, plazmatické bílkoviny, vitaminy, minerální látky;
- moč – N, urea, některé minerální látky, vitaminy;
- stolice – metabolity;
- energetický výdej – zjišťuje se metodou přímé kalorimetrie (množství tepla vydaného organismem za časovou jednotku) nebo metodou nepřímé kalorimetrie (množství spotřebovaného kyslíku za časovou jednotku).
Hodnocení spotřeby
Abychom mohli zhodnotit složení potravy, příjem a energii živin, musíme od pacienta nejprve získat informace o jídelních zvyklostech. Pacienti mohou záznam vést jako
- frekvenci příjmu potravin (kolikrát za předem určenou dobu jí pacient určitou potravinu);
- 24 hod recall (večer se zapisuje příjem potravy od prvního jídla);
- průběžný záznam – deník (zapisuje se právě snědená potravina – nejpřesnější).
Hodnotíme nejen kvantitu, ale také kvalitu přijaté potravy. K orientaci o energetickém přijmu slouží tabulky složení potravin. Doporučené denní dávky energie a živin jsou značně individuální pro každého jedince.
Nadváha a obezita
- Podle aktuálních údajů (Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR – EHIS CR 2008) má nadměrnou hmotnost 54 % dospělé české populace, z toho 17 % trpí obezitou.
- V Evropském regionu trpí nadváhou téměř 400 milionů dospělých a cca 130 milionů dospělých je obézních. Průměrný index BMI dospělé populace Evropského regionu WHO je téměř 26,5.
- Podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí nadváhou 1,6 miliardy lidí starších patnácti let. Celkem 400 milionů lidí se potýká s obezitou.
Hlad a podvýživa
- 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla.
- Každý rok se narodí 17 milionů dětí s podváhou, protože jejich matky trpí podvýživou.
- V Africe je osmkrát vyšší dětská úmrtnost než v Evropě. Hlavním důvodem je podvýživa.
- Na následky hladu a podvýživy umírá každoročně šest milionů dětí mladších pěti let. [1]
Odkazy
Reference
- ↑ UNIC Praha. Hlad a podvýživa ve světě v číslech [online]. Poslední revize 7.5.2007, [cit. 2010-11-04]. <http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1281>.
Použitá literatura
- KUDLOVÁ, Eva. Poruchy výživového stavu – Malnutrice. Přednáška pro studenty 1. LF UK. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK.
- KERNOVÁ, Věra. Nadváha a obezita u populace v ČR [online]. ©22.9.2010. [cit. 2010-11-1]. <http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zivotni_styl/kampane/seminar_8sept10/Nadvada_a_obezita_populace_CR.pdf>.
