Genetické mapy a jejich význam: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(nadpisy, typo, patička, citace, +odkazy) |
m (pravopis) |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
#'''''vazebná nerovnováha''''' | #'''''vazebná nerovnováha''''' | ||
#'''''selekční vymetení, selekce na pozadí = genetický draft''''' | #'''''selekční vymetení, selekce na pozadí = genetický draft''''' | ||
* | *Selekční vymetení = pokud vznikne nějaký náhodný znak, který je preferován, pak okolí lokusu jeho genu se přenáší ve vazbě s ním, dokud nedojde k rekombinaci. Okolí tohoto lokusu je tedy také nepřímo preferováno. | ||
* | *Selekce na pozadí = pokud proti určité alele lokusu probíhá selekce, pak postihuje i okolí tohoto lokusu, protože to je s ním ve vazbě. | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== |
Verze z 11. 7. 2011, 18:40
- Fyzikální mapa (fyzická) - absolutní hodnoty pozice genových lokusů v bp (páry bází).
- Genetická mapa - relativní pozice genového lokusu podle frekvence rekombinací.
- využívá vazby
- v cM (centiMorgany)
- 1cM = 1% pravděpodobnost, že dojde k rekombinaci
- potíže s převodem genetické mapy na fyzikální:
- mezi bp a cM není lineární vztah
- četnost rekombinací i variabilita této četnosti je větší u žen
- centromery jsou "rekombinační pouště" - k rekombinacím tu dochází velmi zřídka
- směrem k telomerám četnost rekombinací stoupá
- horká místa pro rekombinaci jsou psaudoautozomální oblasti na obou koncích Y a X chromosomů
- na internetu jsou k dispozici 3 celogenomové genetické mapy
- Tříbodový pokus: Máme lokus A, B a C. Známe pozici lokusů A a C. Chceme zjistit B. Pokud se B nachází mezi A a C, pak k rekombinaci mezi A a B dochází s pravděpodobností x, k rekombinaci mezi B a C s pravděpodobností y. Pravděpodobnost dvojité rekombinace (tj. mezi A a B i mezi B a C) je podstatně nižší a je rovna součinu pravděpodobností x a y. Správné pořadí lokusů A, B a C tedy stanovíme pomocí dvojitých rekombinantů, kterých musí být nejméně.
Genetické mapy nás informují o pravděpodobnosti rekombinace - díky tomu můžeme přesněji odhadnout výsledky analýz, které využívají vazbu:
- nepřímá DNA diagnostika
- vazebná nerovnováha
- selekční vymetení, selekce na pozadí = genetický draft
- Selekční vymetení = pokud vznikne nějaký náhodný znak, který je preferován, pak okolí lokusu jeho genu se přenáší ve vazbě s ním, dokud nedojde k rekombinaci. Okolí tohoto lokusu je tedy také nepřímo preferováno.
- Selekce na pozadí = pokud proti určité alele lokusu probíhá selekce, pak postihuje i okolí tohoto lokusu, protože to je s ním ve vazbě.
Odkazy
Použitá literatura
- OTOVÁ, Berta, et al. Lékařská biologie a genetika I. díl. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2008. 123 s. ISBN 978-80-246-1594-3.