Záchyt a prevence vrozených chromosomálních odchylek: Porovnání verzí
m (typo; wikifikace) |
|||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
=== Typické chromozomální odchylky === | === Typické chromozomální odchylky === | ||
a) numerické aberace | :a) numerické aberace [[autozom]]ů: [[Downův syndrom]] (trizomie 21), [[Edwardsův syndrom]] (trizomie 18), [[Patauův syndrom]] (trizomie 13). | ||
:b) numerické aberace [[gonozom]]ů: [[Turnerův syndrom]] (45,X), [[Klinefelterův syndrom]] (47,XXY), syndrom 47,XXX, syndrom 47,XYY | |||
== Záchyt == | == Záchyt == | ||
Velmi vysoký počet chromozomálních odchylek postihuje psychický a intelektuální vývoj jedince, proto má prenatální detekce významnou roli. se záchytem se začalo ve větší míře již v 60. letech. Hlavním prostředkem byla [[amniocentéza]]. O 10 let později se začala více používat [[choriocentéza]]. Do budoucna se přistupuje spíše k méně invazivním vyšetřením - stanovení mateřského alfa-fetoproteinu ([[AFP]]), [[hCG]] nebo hladiny estradiolů. Nezapomínejme ani na významnou roli [[cytogenetického vyšetření]]. | Velmi vysoký počet chromozomálních odchylek postihuje psychický a intelektuální vývoj jedince, proto má prenatální detekce významnou roli. se záchytem se začalo ve větší míře již v 60. letech. Hlavním prostředkem byla [[amniocentéza]]. O 10 let později se začala více používat [[choriocentéza]]. Do budoucna se přistupuje spíše k méně invazivním vyšetřením - stanovení mateřského alfa-fetoproteinu ([[AFP]]), [[hCG]] nebo hladiny estradiolů. Nezapomínejme ani na významnou roli [[cytogenetické vyšetření|cytogenetického vyšetření]]. | ||
Záchytem a vyšetřováním podezření na vrozené vady se zabývá [[genetická konzultace]]. Prostředkem k vyšetření jsou [[genetické testy]]. | Záchytem a vyšetřováním podezření na vrozené vady se zabývá [[genetická konzultace]]. Prostředkem k vyšetření jsou [[genetické testy]]. | ||
| Řádek 20: | Řádek 19: | ||
* opakované spontánní potraty | * opakované spontánní potraty | ||
* poruchy plodnosti | * poruchy plodnosti | ||
== Prevence == | == Prevence == | ||
Prevence vrozených chromozomálních abnormalit je poněkud svízelná. Často se jedná o onemocnění genetické, kdy jsou chromozomy děděny po rodičích. Vnější vlivy nemívají až tak významnou roli. Přesto se doporučuje například zvýšený příjem kyseliny listové těhotným ženám. Ta působí zejména proti poruchám vývoje nervové trubice. | Prevence vrozených chromozomálních abnormalit je poněkud svízelná. Často se jedná o onemocnění genetické, kdy jsou chromozomy děděny po rodičích. Vnější vlivy nemívají až tak významnou roli. Přesto se doporučuje například zvýšený příjem kyseliny listové těhotným ženám. Ta působí zejména proti poruchám vývoje nervové trubice. | ||
Významnější je však screening rodičů. Vyšetření se provádí ze vzorků krve pomocí cytogenetického vyšetření (''sekundární prevence''). Zvýšené riziko hrozí zejména starším ženám. Za rizikový se považuje již věk matky nad 35 let. ''Primární prevencí'' je omezení styku s potenciálně patogenně působící faktory - biologické, chemické, fyzikální | Významnější je však screening rodičů. Vyšetření se provádí ze vzorků krve pomocí cytogenetického vyšetření (''sekundární prevence''). Zvýšené riziko hrozí zejména starším ženám. Za rizikový se považuje již věk matky nad 35 let. ''Primární prevencí'' je omezení styku s potenciálně patogenně působící faktory - biologické, chemické, fyzikální | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
==Odkazy== | |||
=== Související články === | === Související články === | ||
[[Chromozomální abnormality]] | *[[Chromozomální abnormality]] | ||
*[[Cytogenetické vyšetření]] | |||
[[Cytogenetické vyšetření]] | *[[amniocentéza]] | ||
*[[choriocentéza]] | |||
[[amniocentéza]] | *[[AFP]] | ||
*[[hCG]] | |||
[[choriocentéza]] | |||
[[AFP]] | |||
[[hCG]] | |||
=== Zdroj === | === Zdroj === | ||
[http://www.springerlink.com/content/nw227135h11182g2/ Prevention of chromosomal anomalies] | *[http://www.springerlink.com/content/nw227135h11182g2/ Prevention of chromosomal anomalies] | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
[http://www.vrozene-vady.cz Vrozene-vady.cz] | *[http://www.vrozene-vady.cz Vrozene-vady.cz] | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Genetika]] | |||
Verze z 20. 6. 2011, 20:30
Vrozené chromozomální odchylky jsou onemocnění způsobená změnou počtu chromozomů (genomové abnormality) nebo změnou struktury chromozomu (chromozomové abnormality). Vrozené znamená, že jsou přítomny ve všech buňkách organismu a přenáší se mezi generacemi. Jsou nazývány také jako gametické. Odhady incidence se odhadují na 5-8 případů na 1000 narozených.
Typické chromozomální odchylky
- a) numerické aberace autozomů: Downův syndrom (trizomie 21), Edwardsův syndrom (trizomie 18), Patauův syndrom (trizomie 13).
- b) numerické aberace gonozomů: Turnerův syndrom (45,X), Klinefelterův syndrom (47,XXY), syndrom 47,XXX, syndrom 47,XYY
Záchyt
Velmi vysoký počet chromozomálních odchylek postihuje psychický a intelektuální vývoj jedince, proto má prenatální detekce významnou roli. se záchytem se začalo ve větší míře již v 60. letech. Hlavním prostředkem byla amniocentéza. O 10 let později se začala více používat choriocentéza. Do budoucna se přistupuje spíše k méně invazivním vyšetřením - stanovení mateřského alfa-fetoproteinu (AFP), hCG nebo hladiny estradiolů. Nezapomínejme ani na významnou roli cytogenetického vyšetření.
Záchytem a vyšetřováním podezření na vrozené vady se zabývá genetická konzultace. Prostředkem k vyšetření jsou genetické testy.
Rizikové faktory
- abnormální výsledky screeningu - USG, biochemie
- těhotenství ve vyšším věku (nad 35 let)
- infekční i neinfekční nemoci těhotných
- užívání léků nebo expozice chemickým látkám
- rodičovské páry s pozitivní rodinnou anamnézou
- opakované spontánní potraty
- poruchy plodnosti
Prevence
Prevence vrozených chromozomálních abnormalit je poněkud svízelná. Často se jedná o onemocnění genetické, kdy jsou chromozomy děděny po rodičích. Vnější vlivy nemívají až tak významnou roli. Přesto se doporučuje například zvýšený příjem kyseliny listové těhotným ženám. Ta působí zejména proti poruchám vývoje nervové trubice.
Významnější je však screening rodičů. Vyšetření se provádí ze vzorků krve pomocí cytogenetického vyšetření (sekundární prevence). Zvýšené riziko hrozí zejména starším ženám. Za rizikový se považuje již věk matky nad 35 let. Primární prevencí je omezení styku s potenciálně patogenně působící faktory - biologické, chemické, fyzikální
