Zvracení: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (úpravy) |
m (doplnění textu) |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| lat=vomitus | | lat=vomitus | ||
| grc=emesis}} | | grc=emesis}} | ||
'''Zvracení je označení pro náhlé, nervově řízené perorální (případně též pernasální) vyloučení tráveniny ze žaludku či dvanácterníku, způsobené křečovitými stahy svalstva břicha a bránice.''' | '''Zvracení je označení pro náhlé, nervově řízené perorální (případně též pernasální) vyloučení tráveniny ze žaludku či dvanácterníku, způsobené křečovitými stahy svalstva břicha a bránice.''' Zvracení je důležitý obraný reflex. | ||
== Fáze zvracení == | |||
Zvracení jako obranný reflex má několik fází<ref>{{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 978-80-247-3068-4 | |||
| příjmení1 = Kittnar | |||
| jméno1 = Otomar | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Lékařská fyziologie | |||
| vydání = 1 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Grada | |||
| rok = 2011 | |||
| rozsah = 800 | |||
| strany = 358 | |||
}} | |||
</ref>: | |||
* intenzivní salivace a nauzea | |||
* obrácení peristaltiky (přesun tráveniny z horních etáží střeva zpět do žaludku) | |||
* uzavření glotis | |||
* zadržení dechu v mírné inspiraci | |||
* kontrakce svalů břišní stěny (břišní lis) a zvýšení intraabdominálního tlaku | |||
* relaxace dolního jícnového svěrače | |||
* vypuzení obsahu žaludku | |||
Zvracení se často vyskytuje po nevolnosti (nauzee), ačkoli může přicházet i osamoceně. Na rozdíl od nevolnosti může míti závažné důsledky – zvláště při recidivách způsobuje [[dehydratace|dehydrataci]], [[hypochloremie|hypochloremii]], hypochloremickou [[alkalóza|alkalózu]], následkem zvýšeného vylučování iontů dochází k jejich nerovnováze. Brání nemocnému v příjmu potravy a tak způsobuje také nutriční potíže. Při usilovných stazích může dojít k natrhnutí jícnu, jež vyvolá [[hematemeze|zvracení krve]] (Malloryho−Weisův syndrom). | Zvracení se často vyskytuje po nevolnosti (nauzee), ačkoli může přicházet i osamoceně. Na rozdíl od nevolnosti může míti závažné důsledky – zvláště při recidivách způsobuje [[dehydratace|dehydrataci]], [[hypochloremie|hypochloremii]], hypochloremickou [[alkalóza|alkalózu]], následkem zvýšeného vylučování iontů dochází k jejich nerovnováze. Brání nemocnému v příjmu potravy a tak způsobuje také nutriční potíže. Při usilovných stazích může dojít k natrhnutí jícnu, jež vyvolá [[hematemeze|zvracení krve]] (Malloryho−Weisův syndrom). | ||
| Řádek 33: | Řádek 57: | ||
* ''area postrema'' − chemorecepční spouštěcí oblast (opioidní, 5−HT<sub>3</sub>, a D<sub>2</sub> dopaminové receptory), stimulací může být urémie, hypoxie, ketoacidóza | * ''area postrema'' − chemorecepční spouštěcí oblast (opioidní, 5−HT<sub>3</sub>, a D<sub>2</sub> dopaminové receptory), stimulací může být urémie, hypoxie, ketoacidóza | ||
== Příčiny zvracení == | |||
Mezi příčiny zvracení patří široké spektrum nemocí, lze rozlišit zvracení akutní a chronické. Ve většině případů je doprovázeno nauzeou. | |||
* nemoci GIT | |||
** akutní: gastroenteritida, pankreatitida, cholecystitida, apendicitida, obstrukce tenkého střeva, hepatitida | |||
** chronické: refluxní choroba jícnu, achalázie, jícnové divertikly, stenóza trávicí trubice, gastroduodenální vřed, pooperační komplikace jako striktury | |||
* endokrinopatie | |||
* malignity | |||
* neurologická onemocnění | |||
* psychiatrická onemocnění | |||
* infekce mimo GIT | |||
Projektivní zvracení (prudké zvracení bez předchozího upozornění nauzeou) je typické pro nitrolební hypertenzi, a u malých dětí při hyperkalemii a stenóze pyloru<ref>{{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 978-80-247-2764-6 | |||
| příjmení1 = Lukáš | |||
| jméno1 = Karel | |||
| příjmení2 = Žák | |||
| jméno2 = Aleš | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Chorobné znaky a příznaky | |||
| podnázev = 76 vybraných znaků, příznaků a některých důležitých laboratorních ukazatelů v 62 kapitolách s prologem a epilogem | |||
| vydání = 1 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Grada | |||
| rok = 2010 | |||
| rozsah = 520 | |||
| strany = 219 | |||
}}</ref> | |||
== Komplikace == | |||
== Léčba zvracení == | |||
Verze z 8. 4. 2011, 09:36
 | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v pátek 8. dubna 2011 v 09:36. | ||||
Zvracení je označení pro náhlé, nervově řízené perorální (případně též pernasální) vyloučení tráveniny ze žaludku či dvanácterníku, způsobené křečovitými stahy svalstva břicha a bránice. Zvracení je důležitý obraný reflex.
Fáze zvracení
Zvracení jako obranný reflex má několik fází[1]:
- intenzivní salivace a nauzea
- obrácení peristaltiky (přesun tráveniny z horních etáží střeva zpět do žaludku)
- uzavření glotis
- zadržení dechu v mírné inspiraci
- kontrakce svalů břišní stěny (břišní lis) a zvýšení intraabdominálního tlaku
- relaxace dolního jícnového svěrače
- vypuzení obsahu žaludku
Zvracení se často vyskytuje po nevolnosti (nauzee), ačkoli může přicházet i osamoceně. Na rozdíl od nevolnosti může míti závažné důsledky – zvláště při recidivách způsobuje dehydrataci, hypochloremii, hypochloremickou alkalózu, následkem zvýšeného vylučování iontů dochází k jejich nerovnováze. Brání nemocnému v příjmu potravy a tak způsobuje také nutriční potíže. Při usilovných stazích může dojít k natrhnutí jícnu, jež vyvolá zvracení krve (Malloryho−Weisův syndrom).
Nervové řízení zvracení
Zvracení je koordinováno nervovými centry v prodloužené míše a to několi cestami[2]:
- n. vagus (parasympatikus, serotonin přes 5−HT3−receptory)
- nn. splanchnici (hrudní sympatikus), které inervují vnitřní orgány dutiny břišní
- vlákna z vestibulárního systému (H1 histaminové a M1 cholinergní receptory)
- vyšší nervová centra (reakce na podněty zrakové, čichové, emoční, ale i anticipační zvracení u chemoterapie)
- area postrema − chemorecepční spouštěcí oblast (opioidní, 5−HT3, a D2 dopaminové receptory), stimulací může být urémie, hypoxie, ketoacidóza
Příčiny zvracení
Mezi příčiny zvracení patří široké spektrum nemocí, lze rozlišit zvracení akutní a chronické. Ve většině případů je doprovázeno nauzeou.
- nemoci GIT
- akutní: gastroenteritida, pankreatitida, cholecystitida, apendicitida, obstrukce tenkého střeva, hepatitida
- chronické: refluxní choroba jícnu, achalázie, jícnové divertikly, stenóza trávicí trubice, gastroduodenální vřed, pooperační komplikace jako striktury
- endokrinopatie
- malignity
- neurologická onemocnění
- psychiatrická onemocnění
- infekce mimo GIT
Projektivní zvracení (prudké zvracení bez předchozího upozornění nauzeou) je typické pro nitrolební hypertenzi, a u malých dětí při hyperkalemii a stenóze pyloru[3]
Komplikace
Léčba zvracení
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Zdroj
- http://pl.wikipedia.org/wiki/Wymioty
- Klener, Pavel. Vnitřní lékařství. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha : Karolinum : Galén, c2006. ISBN 80-7262-430-X. Strana 29.
Reference
- ↑ KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 800 s. s. 358. ISBN 978-80-247-3068-4.
- ↑ LUKÁŠ, Karel a Aleš ŽÁK, et al. Chorobné znaky a příznaky : 76 vybraných znaků, příznaků a některých důležitých laboratorních ukazatelů v 62 kapitolách s prologem a epilogem. 1. vydání. Praha : Grada, 2010. 520 s. s. 219. ISBN 978-80-247-2764-6.
- ↑ LUKÁŠ, Karel a Aleš ŽÁK, et al. Chorobné znaky a příznaky : 76 vybraných znaků, příznaků a některých důležitých laboratorních ukazatelů v 62 kapitolách s prologem a epilogem. 1. vydání. Praha : Grada, 2010. 520 s. s. 219. ISBN 978-80-247-2764-6.
