Vyšetření gastrointestinálního systému dítěte
Z WikiSkript
Onemocnění gastrointestinálního traktu (GIT) jsou v dětském věku velmi častá.
Nejčastější symptomy[upravit | editovat zdroj]
Zvracení[upravit | editovat zdroj]
- často provázeno nauzeou
- u malých dětí je obtížné odlišit regurgitaci žaludečního obsahu při gastroesofageálním refluxu (nebývá provázena nauzeou, žaludeční obsah se vrací do jícnu samovolně, bez aktivního vypuzování)
- zvracení + průjem – u akutní gastroenteritidy
- reaktivní zvracení – u akutní pyelonefritidy, při NPB
- opakovaná zvracení bez nauzey + bolesti hlavy + afebrilie – při nitrolební hypertenzi
- příměs žluče ve zvratcích – ileus, duodenogastrický reflux, dlouhodobé úporné zvracení
- ve zvratcích zbytky stravy požité před více než 12 hod. – obleněná motilita GIT
- příměs krve ve zvratcích – při poškození sliznice úporným zvracením, krvácení z jícnových varixů nebo z peptického vředu
- zvracení natrávené krve – po masivní epistaxi se spolykáním krve[1]
Bolesti břicha[upravit | editovat zdroj]
- patří k nejčastějším symptomům, pro které přichází dítě k lékaři
- děti často lokalizují bolest do periumbilikální oblasti
- viscerální (difúzní, tupá bolest nepřesné lokalizace)
- parietální (ostrá, přesně lokalizovaná bolest)
- bolest může vycházet z břišní stěny, být vertebrogenní etiologie či metabolické (pseudoperitonitis diabetica při diabetické ketoacidóze; intoxikace olovem)
- psychogenní bolest (diagnóza per exclusionem – vyloučením organické příčiny)
- ptáme se na intenzitu bolestí, dobu trvání obtíží, vyvolávající faktor a doprovodné symptomy[1]
Zácpa[upravit | editovat zdroj]
- obtížné vyprazdňování tuhé stolice (nízká frekvence, bolestivá defekace)
- frekvence vyprazdňování stolice je u dětí různá (kojenci mají 1-7 stolic denně; plně kojené děti mohou být pouze 1 stolici za 10 dní)
- zácpa funkční x organická (Hirschprungova choroba, cystická fibróza)
- důležitý údaj – odchod smolky po porodu
- doprovodné obtíže: bolesti břicha, meteorismus, vzedmutí břicha, zvracení
- funkční zácpa nejčastěji u batolat – v období nácviku udržování čistoty
- špinění – důsledek přeplnění análního kanálu a ampuly rekta stolicí a snížení tonu rektálních svěračů s následným odchodem menšího množství stolice; palpujeme skybal v průběhu tlustého střeva, zejm. v rektosigmoideu
- u větších dětí a adolescentů je zácpa frekvence 3 a méně stolic za týden + obtížné vyprazdňování u min. 25 % defekací[1]
Průjem u dětí[upravit | editovat zdroj]
- častější vyprazdňování většího objemu řídké stolice
- ztráta tekutin stolicí může vést k dehydrataci
- dle průběhu: akutní x chronický x rekurentní
- dle patofyz. mechanismu: zvýšená sekrece tekutin, snížená absorpce vody, exsudace
- dle etiologie: virové x bakteriální x parazitární x polékové x nespecifické střevní záněty
- může být příznakem malabsorpce (celiakie, deficit disacharidáz kartáčového lemu)[1]
Fyzikální vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- vyšetřujeme vleže na zádech s pokrčenými koleny a pažemi podél těla
Pohled[upravit | editovat zdroj]
- sledujeme: velikost a tvar břicha, případnou herniaci v oblasti tříselného kanálu, distenzi (aerofagie, meteorismus, hepatosplenomegalie, ascites, tumory), vpadlé břicho (diafragmatická hernie), symetrii postupu dechových vln, kůži (ikterus, krvácivé projevy, caput Medusae, palmární erytém, pavoučkovité névy) a traumata[1]
Pohmat[upravit | editovat zdroj]
- stěžejní součást vyšetření
- nejprve povrchová palpace, poté hluboká palpace
- sledujeme výraz dítěte v obličeji[1]
Poklep[upravit | editovat zdroj]
- umožňuje zjistit zvětšení nitrobřišních orgánů, přítomnost volné tekutiny, peritoneální dráždění,…
- vyšetření jater poklepem – určíme jejich horní a dolní okraj v medioklavikulární čáře – celková délka jater u dětí je 6-10 cm
Poslech[upravit | editovat zdroj]
- zjiěťujeme přítomnost peristaltiky, její zrychlení (např. při gastroenteritidě) či vymizení (např. při ileu)[1]
Per rectum[upravit | editovat zdroj]
- hledáme exkoriace (roupy), píštěle, perianální kožní výrůstky,.. (nespecifické střevní záněty)
- posuzujeme tonus svěrače, obsah ampuly, bolestivost při vyšetřování (při NPB)[1]
Speciální gastrenterologické metody[upravit | editovat zdroj]
Vodíkový test[upravit | editovat zdroj]
- množství vodíku ve vydechovaném vzduchu nepřímo úměrně závisí na štěpení laktózy střevní laktázou
(snížená aktivita laktázy -> větší obsah vodíku v lumen střeva i ve vydechovaném vzduchu)
- postup:
- nalačno naráz podáme 20 % roztok laktózy (2 g laktózy/kg t. hm., maximálně 50 g)
- poté vyšetřovaný vydechuje vzduch přes redukční ventil do injekční stříkačky
- hodnotíme poslední třetinu dechového objemu
- měření provádíme ve 30-minutových intervalech celkem 180 minut
- závěr: patologický nález je koncentrace více než 10 ppm na bazální hodnotu[1]
24hodinová jícnová pH-metrie[upravit | editovat zdroj]
- k detekci refluxu žaludečního obsahu do distální třetiny jícnu
- postup:
- pH-metrickou sondu s antimonovým čidlem zavedeme do distální třetiny jícnu
- kontinuálně monitorujeme pH á 4 sec. po 24 hod.[1]
Enterobiopsie[upravit | editovat zdroj]
- k odběru vzorku střevní sliznice na histologické vyšetření
- Crosbyho kapsle připojená na sondu, kterou pacient spolkne
- kapsle je z rentgen-kontrastního materiálu
- provádíme nalačno (6hod. lačnění),u kojenců a batolat v premedikaci[1]
Jaterní biopsie[upravit | editovat zdroj]
- perkutánní jaterní biopsie Menginiho jehlou
- u kojenců, batolat a nespolupracujících dětí v celkové anestézii v apnoické pauze
- u spolupracujících dětí v premedikaci a lokální anestézii
- odběr v poloze na zádech s pravou rukou v upažení či za hlavou, vpich v apnoické pauze (v exspiriu)
- po biopsii leží dítě 24 hodin na pravém boku[1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Vyšetření dítěte: Vyšetření kardiovaskulárního systému dítěte ▪ Vyšetření respiračního systému dítěte ▪ Vyšetření uropoetického systému dítěte ▪ Vyšetření endokrinního systému dítěte ▪ Vyšetření pohybového systému dítěte ▪ Vyšetření kůže a kožních adnex dítěte ▪ Vyšetření zraku a sluchu dítěte
- Vývoj trávícího ústrojí
- Vrozené vady trávicí soustavy
Reference[upravit | editovat zdroj]
Literatura[upravit | editovat zdroj]
- LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 131-138. ISBN 978-80-7262-438-6.