Trigonum anale

Z WikiSkript

Trigonum anale
Ohraničení laterálně lig. sacrotuberale
Ohraničení dorzálně lig. sacrotuberale
Ohraničení ventrálně diaphragma pelvis
Přechází v septum rectovaginale/rectoprostaticum
Obsah fossa ischioanalis (seu ischiorectalis), lig. sacrotuberale, lig. sacrospinale, n. pudendus, canalis analis, m. gluteus maximus, m. obturatorius internus, m. levator ani, m. coccygeus


Trigonum anale je z topografického hlediska částí východu pánevního (exitus pelvis). Rozkládá se bilaterálně od tubera ischiadica a sbíhá se k os sacrum a k os coccygis. Přední část východu pánevního je tvořena trigonum urogenitale.

Ohraničení[upravit | editovat zdroj]

Přední hranice je tvořena průběhem diaphragma pelvis, posterolaterální hranice jsou tvořeny průběhem lig. sacrotuberale obou stran.

Stavba[upravit | editovat zdroj]

Z povrchu do hloubky je první vrstvou slabá kůže, posunlivá vůči podkladu (u konečníku řasy). Kůže je porostlá chlupy a od konečníku ventrálně běží pigmentovaný proužek - raphe perinei, kůže dále obsahuje drobné žlázky glandulae circumanales, které jsou apokrinního typu.

Podkoží je bez fascie a vysoká vrstva tuku pokračuje do hloubky.

Mezi konečníkem, diaphragma pelvis mediálně a laterální stěnou pánve se tvoří fossa ischiorectalis, která ventrálně v trig. urogenitale vytváří recessus pubicus.

Kolem análního otvoru je asi 2 cm silný svěrač m. sphincter ani externus, jehož dorsální část se přechodem přes vazivové septum anococcygeum upíná na kostrč.

Ventrálně od svěrače vybíhá svalově-vazivový pruh, který v hloubce přechází do centrum tendineum perinei, což je fixní bod celé hráze. Do centrum tendineum se upíná mnoho struktur, příkladem mohou být fascie pánevního dna, fascie urogenitální bránice a fibromuskulární pruhy stěn pánevních orgánů.

V sagitálním řezu má tvar klínu s hrotem orientovaným vzhůru, pokračuje dále jako septum rectovaginale/rectoprostaticum.

Obsah[upravit | editovat zdroj]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír, et al. Anatomie 1. 3. vydání. Praha : Grada, 2011. 534 s. ISBN 978-80-247-3817-8.
  • PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topgrafií a klinickými aplikacemi II.. 1.. vydání. Martin : Osveta, 2001. 552 s. ISBN 80-8063-046-1.