Fossa axillaris
Fossa axillaris je jáma, mající při mírné abdukci paže tvar jehlanu s vrcholem směřujícím k ramennímu kloubu.
Ohraničení fossa axillaris[upravit | editovat zdroj]
Ventrální stěna[upravit | editovat zdroj]
Tvořena m. pectoralis major, pod ním pak m. pectoralis minor a m. subclavius zavzaté do fascia clavipectoralis. Spodní okraj m. pectoralis major vytváří přední axilární řasu (plica axillaris anterior).
Dorsální stěna[upravit | editovat zdroj]
Ta je tvořena ventrální plochou lopatky spolu s m. subscapularis, m. teres major a m. latissimus dorsi. Dolní okraj těchto svalů vytváří zadní axilární řasu (plica axillaris posterior).
Mediální stěna[upravit | editovat zdroj]
Tu představuje stěna hrudníku, která je krytá m. serratus anterior.
Laterální stěna[upravit | editovat zdroj]
Tvoří ji vnitřní plocha paže, a to především humerus, caput breve m. bicipitis brachii a m. coracobrachialis.
Vrchol axilly[upravit | editovat zdroj]
Tvar je trojúhelníkovitý a ohraničuje ho scapula, clavicula a 1. žebro.
Dno fossy axillaris[upravit | editovat zdroj]
Tvoří fascia axillaris, která je mírně vtažená vzhůru a přebíhá přes obě axilární řasy. Vytváří přechod mezi fascia pectoralis superficialis a fascia brachialis. Shora se do ní upíná fascia clavipectoralis a táhne ji vzhůru (lig. suspensorium axillae).
Obsah fossa axillaris[upravit | editovat zdroj]
Kůže[upravit | editovat zdroj]
Kůže, která axillu pokrývá je jemná, pigmentovaná a u dospělého pokrytá chlupy (hirci). Obsahuje četné potní, mazové a apokrinní žlázy.
Podkoží[upravit | editovat zdroj]
V jejím podkoží probíhají mízní cévy, přicházející jako kolektory z paže a boční stěny hrudníku. Ty dále pokračují do hlubší vrstvy axilly skrz zeslabení ve fascia axillaris. Na povrchu axilární fascie (případně do ní zavzaty) se vyskytují nodi lymphatici superficiales.
Z podkoží na povrch k vnitřní ploše paže vystupuje n. intercostobrachialis, který vytváří spojky mezi n. cutaneus brachii med. a n. intercostalis II. et III.
Na mediální stěně se větví rr. perforantes ze 3. a 4. interkostálního nervu. Dále zde probíhá a. thoracica lateralis, kterou doprovází n. thoracicus longus a vv. thoracoepigastricae.
Nervově-cévní svazek[upravit | editovat zdroj]
Další část vytváří tuková vrstva, ve které probíhá nervově-cévní svazek. Ten obsahuje a. axillaris (pokračování a. subclavia), ventromediálně od ní se nachází v. axillaris. Arterii axillaris obklopují fascikly plexus brachialis (pars infraclavicularis). Dorzálně od tepny je to fasciculus posterior, laterálně fasciculus lateralis a mediálně ji obklopuje fasciculus medialis.
Z axilárního nervově-cévního svazku odstupují cévní a nervové větve k okolním svalům, které krajinu ohraničují. Mezi ně patří např. m. latissimus dorsi (n. et vasa thoracodorsalia), m. serratus anterior (n. thoracicus longus, a. thoracica lateralis), m. subscapularis (n. subscapularis).
Mízní uzliny[upravit | editovat zdroj]
Podél a. axillaris a jejích větví jsou uloženy skupiny lymfatických uzlin (nodi lymphatici brachialis, interpectorales, pectorales, subscapulares, centrales, apicales), ze kterých odtéká lymfa do nodi lymphatici supraclaviculares a truncus subclavius.
Topografické útvary[upravit | editovat zdroj]
Otvory v dorzální straně axilly procházejí další cévy a nervy. Ve foramen omotricipitale probíhá vasa circumflexa scapulae, která dále směřuje na dorzální plochu lopatky.
Ve foramen humerotricipitale probíhá n. axillaris (oblast u collum chirurgicum humeri) a vasa circumflexa humeri posteriora, které pak pokračují pod m. deltoideus.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Obrna nervus axillaris
- Plexus brachialis
- Arteria axillaris
- Topografické útvary HK
- Axilla/histologický preparát
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- HOLEK, Martin. Topografie horní a dolní končetiny : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál 3. lékařské fakulty UK [online], ©2010. Poslední revize 23.11.2011, [cit. 26.11.2011]. ISSN 1804-3143. <http://portal.lf3.cuni.cz/clanky.php?aid=49>.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009]. <https://langenbeck.webs.com/>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA, et al. Základy anatomie 5. Anatomie krajin těla. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. 119 s. ISBN 978-80-7262-179-8.