Tinitus
Z WikiSkript
(přesměrováno z Tinnitus)
Jako tinitus (ušní šelest) označujeme sluchové vjemy, pro které neexistuje zvukový zdroj v zevním okolí.
Tinitus subjektivní[upravit | editovat zdroj]
Sluchový vjem nemá vazbu na skutečný fyzikální zvuk, vnímá jej jen pacient.
- Obvykle čisté tóny, šumy či hluky:
- Převodní nedoslýchavost zpravidla doprovází hučení a šumění.
- Percepční nedoslýchavost nejčastěji provází pískání, bzučení, zvonění či syčení.
- Někdy i u lézí středouší (např. otoskleróza, tympanoskleróza).
- Tinitus může být první příznak vestibulárního schwannomu.
Tinitus objektivní[upravit | editovat zdroj]
Objektivní tinitus je méně častý a je vyvolán skutečným zdrojem zvuku v blízkosti sluchového ústrojí; zvuk slyší nejen pacient.
- Tok krve v cévní malformaci (arteriovenózní zkraty), stenóze, aneurysmatu nebo v nádoru, lze ovlivnit stlačením přívodní tepny.
- Vzácněji kontrakce svalů středouší, mívá charakter lupání nebo brumu.
Anamnéza[upravit | editovat zdroj]
Popisujeme souměrnost/lateralizaci, intenzitu, charakter, výšku, trvání a ovlivnitelnost.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Tinnitus (česká wikipedie)
- Tinnitus (anglická wikipedie)
- Tinnitus (Thomayerova nemocnice veřejnosti) - 14.12.2021 odkaz nedostupný
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.
- HYBÁŠEK, Ivan. Ušní, nosní a krční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 1999. 220 s. ISBN 80-7262-017-7, 80-7184-949-9.