Sterilizace (zubní lékařství)
Z WikiSkript
Ke sterilizaci se používají přístroje nazývané sterilizátory.
Celý proces sterilizace se skládá ze dvou částí – předsterilizační přípravy a vlastní sterilizace.
Předsterilizační příprava[upravit | editovat zdroj]
- Mechanické očištění, osušení, zabalení do sterilizačního obalu.
- U předmětů kontaminovaných například krví se nástroje ještě musí dezinfikovat virucidně působícím přípravkem.
Průběh: fyzikální nebo chemická dezinfekce, mechanické očištění, oplach pitnou vodou, osušení, zabalení do sterilizačního obalu.
Vlastní sterilizace[upravit | editovat zdroj]
Fyzikální sterilizace[upravit | editovat zdroj]
Parní sterilizace[upravit | editovat zdroj]
- Vlhké teplo, kterým se v této metodě sterilizuje, je vhodné pro sterilizaci předmětů kovových, skleněných, porcelánových, keramických, dále pro textil, gumy, plasty, ….
Teplota
[°C] |
Tlak
[kPa] / [bar] |
Doba
[min] |
---|---|---|
121 | 205 / 2,05 | 20 |
134 | 304 / 3,04 | 10 |
Horkovzdušná sterilizace[upravit | editovat zdroj]
- Horký proudící vzduch, jak již název metody napovídá, je sterilizačním prvkem. Je nutná cirkulace vzduchu v přístroji pro udržení stálé teploty ve všech částech. Protože suché teplo je méně účinné než vlhké teplo, je oproti autoklávu zapotřebí působení vyšších teplot po delší dobu, obvykle 160 °C–180 °C po dobu 1–2 hodin. Bakteriální spory jsou zničeny při 180 °C za 15 minut.Tato metoda se hodí pro suché předměty - kov, sklo, porcelán, keramiku a kameninu.
Plazmová sterilizace[upravit | editovat zdroj]
- Plazma ve vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli ve vakuu působí na peroxid vodíku nebo jiné látky, převede je na reaktivní radikály, které při 50 °C za 20 minut sterilizují většinu suchých předmětů.
Radiační sterilizace[upravit | editovat zdroj]
- γ-záření v dávce 25 kGy v odstíněných komorách.
- Používá se při průmyslové výrobě jednorázově používaných sterilních materiálů.
Chemická sterilizace[upravit | editovat zdroj]
Používá se pro materiál, který špatně odolává velkým teplotám. Sterilizace probíhá při přetlaku či podtlaku za teploty do 80 °C. Po ukončení sterilizace je nutné materiál odvětrat.
Sterilizace formaldehydem[upravit | editovat zdroj]
- Plynná směs formaldehydu a vodní páry při 60–80 °C.
- Vhodné pro termolabilní předměty, kovové ostré předměty, některé optické předměty, gumy, ale ne pro textil.
Sterilizace etylénoxidem[upravit | editovat zdroj]
- Etylénoxid je plyn při 37–55 °C, tedy při teplotě, při které se sterilizace etylénoxidem provádí.
- Vhodné pro termolabilní předměty, některé optické předměty, ostré nástroje, papír, porézní materiál (peří, molitan, matrace, talek, …)
Kontrola sterilizace[upravit | editovat zdroj]
- Monitorování sterilizačního cyklu. (Dokumentace.)
- Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů.
- Biologické systémy.
- Chemické systémy.
- Fyzikální systémy.
- Kontrola sterility vysterilizovaného materiálu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena a epidemiologie : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením pro studijní obor zubní lékařství. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1129-5.
- PEHROVÁ, Arnoštka. Sterilizace v zubním lékařství [přednáška k předmětu Preklinické zubní lékařství, obor Zubní lékařství, 1. LF UK]. Praha. letní semestr 2010.