Dezinfekce (zubní lékařství)

Z WikiSkript

Dezinfekce je jednou z cest dekontaminace. Hlavním cílem dezinfekce je zničení patogenních mikroorganismů a zabránění jejich styku s citlivým jedincem. Tím se liší od sterilizace (metoda dekontaminace), která ničí veškeré mikroorganismy.

Často se jedná o látky toxické, jedovaté nebo dráždivé. Při nevhodné volbě a užití může dojít k poškození materiálu.

Dezinfekci lze provádět různými technikami:

  • dezinfekce postřikem;
  • dezinfekce otíráním, omytím, ponořením do dezinfekčního prostředku.

Podle voleného přístupu rozlišujeme dvě základní skupiny dezinfekce:

  • fyzikálně chemická dezinfekce;
  • chemická dezinfekce.

Fyzikálně chemická dezinfekce[upravit | editovat zdroj]

Ničení mikroorganismů je založeno na spolupůsobení fyzikálních a chemických postupů. Využívá se zvýšené teploty nebo tlaku.

Např. dezinfekce při teplotě 60 °C s přídavkem dezinfekčních přípravků v čistících strojích.

Látky pro chemickou dezinfekci[upravit | editovat zdroj]

Anorganické kyseliny[upravit | editovat zdroj]

  • Kys. dusičná, sírová, chlorovodíková – výjimečně pro dezinfekci skla, porcelánu.

Louhy[upravit | editovat zdroj]

  • Sodný, draselný – 5% roztok k čištění vrtáčků.
  • Vápenatý – bílení stěn nebo hrubá desinfekce.

Organické kyseliny[upravit | editovat zdroj]

  • Kys. octová, citronová, mléčná, benzoová – v potravinářství.

Peroxykyseliny[upravit | editovat zdroj]

  • Peroctová, perpropionová, permravenčí – používaly se ve formě par, roztoků i aerosolu – široké spektrum účinku.
  • Persteril:
    • 40% kys. octová – ostrý, kyselý zápach, dráždí sliznice DC. Je agresivní vůči neušlechtilým kovům;
    • 0,1% roztok – oplach rukou, kůže;
    • 0,5% roztok nakládání nástrojů na 5 minut;
    • 2–3% roztok páry – vyšetřovací nástroje, výplňové materiály;
    • 4% aerosol – suché nástroje do nádoby s Persterilem.

Oxidační prostředky[upravit | editovat zdroj]

Peroxid vodíku:

  • 3% k desinfekci ran,
  • 10% v parodontologii k výplachům chobotů.

Mýdla[upravit | editovat zdroj]

  • Pevná (sodná) a mazlavá (draselná) – emulgují a rozpouštějí tuky, mechanické čištění nástrojů, baktericidní.

Alkohol[upravit | editovat zdroj]

  • Ethanol (70%), N-propanol – baktericidní účinky zcela nevýznamné, odmaštění rukou.

Halogeny[upravit | editovat zdroj]

  • Chlorové přípravky – chlorové vápno, chloraminy, chlorseptol – obsahují nebo vytvářejí kyselinu chlornou, ta se ve vodě rozkládá a uvolňuje se kyslík. Ve stomatologii – dezinfekce prádla a nádob, prášky do výlevek.
  • Jodové přípravky – 5% roztok – indiová tinktura, častěji jako jodoform – velké spektrum účinnosti, dále Iodisol dezinfekce kůže a sliznic ve zředění 1 : 20 ke kloktání.

Sloučeniny těžkých kovů[upravit | editovat zdroj]

  • Hg – anorganické sloučeniny toxické, používají se komplexní soli mají baktericidní účinek – Farmosept – uchování sterilních nástrojů.

Aldehydy[upravit | editovat zdroj]

Široké spektrum účinnosti – bakterie, plísně, viry.

  • Formaldehyd – bezbarvý, má charakteristický štiplavý zápach, 40% formalín.
  • Glutaraldehyd – 1–3% vegetativní formy mikrobů např. virus hepatitidy.

Cyklické sloučeniny[upravit | editovat zdroj]

  • Fenolové a krezolové přípravky – hrubá dezinfekce, fenol je součást Chlumského roztoku.

Povrchově aktivní látky[upravit | editovat zdroj]

  • Anioaktivní – karboxylová mýdla, sulfonátové detergenty,
  • katioaktivní – kvarterní amoniové sloučeniny,
  • Ajatin – 10% desinfekce kůže, ukládání nástrojů.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • Přednášky MUDr. Magdaléna Kašparová

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HORÁČEK, Jiří, et al. Základy lékařské mikrobiologie pr všeobecné a zubní lékařství. 1. vydání. Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0006-4.