Dezinfekce (zubní lékařství)
Dezinfekce je jednou z cest dekontaminace. Hlavním cílem dezinfekce je zničení patogenních mikroorganismů a zabránění jejich styku s citlivým jedincem. Tím se liší od sterilizace (metoda dekontaminace), která ničí veškeré mikroorganismy.
Často se jedná o látky toxické, jedovaté nebo dráždivé. Při nevhodné volbě a užití může dojít k poškození materiálu.
Dezinfekci lze provádět různými technikami:
- dezinfekce postřikem;
- dezinfekce otíráním, omytím, ponořením do dezinfekčního prostředku.
Podle voleného přístupu rozlišujeme dvě základní skupiny dezinfekce:
- fyzikálně chemická dezinfekce;
- chemická dezinfekce.
Fyzikálně chemická dezinfekce[upravit | editovat zdroj]
Ničení mikroorganismů je založeno na spolupůsobení fyzikálních a chemických postupů. Využívá se zvýšené teploty nebo tlaku.
Např. dezinfekce při teplotě 60 °C s přídavkem dezinfekčních přípravků v čistících strojích.
Látky pro chemickou dezinfekci[upravit | editovat zdroj]
Anorganické kyseliny[upravit | editovat zdroj]
- Kys. dusičná, sírová, chlorovodíková – výjimečně pro dezinfekci skla, porcelánu.
Louhy[upravit | editovat zdroj]
- Sodný, draselný – 5% roztok k čištění vrtáčků.
- Vápenatý – bílení stěn nebo hrubá desinfekce.
Organické kyseliny[upravit | editovat zdroj]
- Kys. octová, citronová, mléčná, benzoová – v potravinářství.
Peroxykyseliny[upravit | editovat zdroj]
- Peroctová, perpropionová, permravenčí – používaly se ve formě par, roztoků i aerosolu – široké spektrum účinku.
- Persteril:
- 40% kys. octová – ostrý, kyselý zápach, dráždí sliznice DC. Je agresivní vůči neušlechtilým kovům;
- 0,1% roztok – oplach rukou, kůže;
- 0,5% roztok nakládání nástrojů na 5 minut;
- 2–3% roztok páry – vyšetřovací nástroje, výplňové materiály;
- 4% aerosol – suché nástroje do nádoby s Persterilem.
Oxidační prostředky[upravit | editovat zdroj]
Peroxid vodíku:
- 3% k desinfekci ran,
- 10% v parodontologii k výplachům chobotů.
Mýdla[upravit | editovat zdroj]
- Pevná (sodná) a mazlavá (draselná) – emulgují a rozpouštějí tuky, mechanické čištění nástrojů, baktericidní.
Alkohol[upravit | editovat zdroj]
- Ethanol (70%), N-propanol – baktericidní účinky zcela nevýznamné, odmaštění rukou.
Halogeny[upravit | editovat zdroj]
- Chlorové přípravky – chlorové vápno, chloraminy, chlorseptol – obsahují nebo vytvářejí kyselinu chlornou, ta se ve vodě rozkládá a uvolňuje se kyslík. Ve stomatologii – dezinfekce prádla a nádob, prášky do výlevek.
- Jodové přípravky – 5% roztok – indiová tinktura, častěji jako jodoform – velké spektrum účinnosti, dále Iodisol dezinfekce kůže a sliznic ve zředění 1 : 20 ke kloktání.
Sloučeniny těžkých kovů[upravit | editovat zdroj]
- Hg – anorganické sloučeniny toxické, používají se komplexní soli mají baktericidní účinek – Farmosept – uchování sterilních nástrojů.
Aldehydy[upravit | editovat zdroj]
Široké spektrum účinnosti – bakterie, plísně, viry.
- Formaldehyd – bezbarvý, má charakteristický štiplavý zápach, 40% formalín.
- Glutaraldehyd – 1–3% vegetativní formy mikrobů např. virus hepatitidy.
Cyklické sloučeniny[upravit | editovat zdroj]
- Fenolové a krezolové přípravky – hrubá dezinfekce, fenol je součást Chlumského roztoku.
Povrchově aktivní látky[upravit | editovat zdroj]
- Anioaktivní – karboxylová mýdla, sulfonátové detergenty,
- katioaktivní – kvarterní amoniové sloučeniny,
- Ajatin – 10% desinfekce kůže, ukládání nástrojů.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- Přednášky MUDr. Magdaléna Kašparová
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HORÁČEK, Jiří, et al. Základy lékařské mikrobiologie pr všeobecné a zubní lékařství. 1. vydání. Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0006-4.